Při výpočtu starobního důchodu v Česku hraje důležitou roli prvek solidarity, kdy občané s nadprůměrnými příjmy odvedli během produktivního života na sociálním pojištění mnohem více než občané s podprůměrnými příjmy, přičemž se výsledný měsíční důchod příliš neliší.
Jak je zastoupen prvek solidarity?
Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměru mají přitom všichni penzisté stejně vysokou, a to bez ohledu na jejich průběh pojištění, životní a příjmovou situaci. V roce 2020 činí základní výměra důchodu 3 490 Kč. Při výpočtu procentní výměry důchodu zase dochází k redukci osobního vyměřovacího základu, kdy nad částku 15 328 Kč se započítává pouze z 26 % a osobní vyměřovací základ nad 139 340 Kč výši důchodu již neovlivňuje.
Také si přečtěte: Jak vysoký budete mít důchod, když si platíte jen minimální zálohy?
Vstupní údaje pro výpočet důchodu
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2020 jsou základními dvěma vstupními údaji ovlivňujícími měsíční částku starobního důchodu získaná doba pojištění v celých ukončených letech a výše osobního vyměřovacího základu, kterým je průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. Osobní vyměřovací základ se počítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2019.
V tabulce níže máme vypočten hrubý náhradový poměr při odchodu do starobního důchodu v závislosti na výši průměrné mzdy za odpracované roky, pro porovnání počítáme vždy se získanou dobu pojištění v rozsahu 44 let. Výpočet je proveden dle legislativy roku 2020.
| Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Starobní důchod | Náhradový poměr |
| 14 000 Kč | 44 let | 12 730 Kč | 90,9 % |
| 28 000 Kč | 44 let | 15 782 Kč | 56,4 % |
| 42 000 Kč | 44 let | 18 184 Kč | 43,3 % |
| 56 000 Kč | 44 let | 20 586 Kč | 36,8 % |
| 70 000 Kč | 44 let | 22 989 Kč | 32,8 % |
| 84 000 Kč | 44 let | 25 391 Kč | 30,2 % |
| 98 000 Kč | 44 let | 27 794 Kč | 28,4 % |
| 112 000 Kč | 44 let | 30 196 Kč | 27,0 % |
| 126 000 Kč | 44 let | 32 598 Kč | 25,9 % |
vlastní výpočet autora
Jak je z tabulky názorně vidět, tak občané s nízkými příjmy mohou mít náhradový poměr přes 90 % a občané s nadstandardními příjmy nemusí mít náhradový poměr ani 26 %.
Důležitá je vysoká doba pojištění
U občanů s vysokými příjmy hraje velmi důležitou roli i získaná doba pojištění, kdy každý rok navíc značně zvyšuje měsíční částku starobního důchodu. Každý rok pojištění zvyšuje měsíční důchod více než vyšší osobní vyměřovací základ o 2 000 Kč.
Paní Jitka má osobní vyměřovací základ 60 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let, měsíční starobní důchod paní Jitky přiznaný v roce 2020 činí 21 273 Kč.
Paní Romana má osobní vyměřovací základ 58 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 45 let, měsíční starobní důchod paní Romany dle výpočtové formule roku 2020 činí 21 326 Kč. Paní Romana má vyšší měsíční důchod o 53 Kč než paní Jitka.
Ukončit celý rok pojištění se vyplatí
Občanům s vyššími příjmy se tedy rozhodně vyplatí naplánovat odchod do penze tak, aby ukončili další celý rok pojištění. Např. při získání doby pojištění v rozsahu 44 let a 340 dní je vhodné pracovat o několik dní déle a získat dobu pojištění v rozsahu 45 let. Datum odchodu do důchodu je možné si zvolit pozdější, než je dosažení řádného důchodového věku, vliv na měsíční částku starobního důchodu je značný, jak jsme si ukázali na praktickém příkladu.
Také si přečtěte: Jak si zajistit v důchodu další příjmy díky pronájmu
