Pro koho je výhodný český důchodový systém?
Výpočet důchodu v Česku je výhodný zejména pro lidi s nízkými příjmy, kterým se odchodem do penze životní úroveň příliš nemění. Oproti tomu občané s vysokými příjmy se musí připravit na velmi citelný pokles příjmů.
Při výpočtu starobního důchodu v Česku hraje důležitou roli prvek solidarity, kdy občané s nadprůměrnými příjmy odvedli během produktivního života na sociálním pojištění mnohem více než občané s podprůměrnými příjmy, přičemž se výsledný měsíční důchod příliš neliší.
Jak je zastoupen prvek solidarity?
Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměru mají přitom všichni penzisté stejně vysokou, a to bez ohledu na jejich průběh pojištění, životní a příjmovou situaci. V roce 2020 činí základní výměra důchodu 3 490 Kč. Při výpočtu procentní výměry důchodu zase dochází k redukci osobního vyměřovacího základu, kdy nad částku 15 328 Kč se započítává pouze z 26 % a osobní vyměřovací základ nad 139 340 Kč výši důchodu již neovlivňuje.
Také si přečtěte: Jak vysoký budete mít důchod, když si platíte jen minimální zálohy?
Vstupní údaje pro výpočet důchodu
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2020 jsou základními dvěma vstupními údaji ovlivňujícími měsíční částku starobního důchodu získaná doba pojištění v celých ukončených letech a výše osobního vyměřovacího základu, kterým je průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. Osobní vyměřovací základ se počítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2019.
V tabulce níže máme vypočten hrubý náhradový poměr při odchodu do starobního důchodu v závislosti na výši průměrné mzdy za odpracované roky, pro porovnání počítáme vždy se získanou dobu pojištění v rozsahu 44 let. Výpočet je proveden dle legislativy roku 2020.
| Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Starobní důchod | Náhradový poměr |
| 14 000 Kč | 44 let | 12 730 Kč | 90,9 % |
| 28 000 Kč | 44 let | 15 782 Kč | 56,4 % |
| 42 000 Kč | 44 let | 18 184 Kč | 43,3 % |
| 56 000 Kč | 44 let | 20 586 Kč | 36,8 % |
| 70 000 Kč | 44 let | 22 989 Kč | 32,8 % |
| 84 000 Kč | 44 let | 25 391 Kč | 30,2 % |
| 98 000 Kč | 44 let | 27 794 Kč | 28,4 % |
| 112 000 Kč | 44 let | 30 196 Kč | 27,0 % |
| 126 000 Kč | 44 let | 32 598 Kč | 25,9 % |
vlastní výpočet autora
Jak je z tabulky názorně vidět, tak občané s nízkými příjmy mohou mít náhradový poměr přes 90 % a občané s nadstandardními příjmy nemusí mít náhradový poměr ani 26 %.
Důležitá je vysoká doba pojištění
U občanů s vysokými příjmy hraje velmi důležitou roli i získaná doba pojištění, kdy každý rok navíc značně zvyšuje měsíční částku starobního důchodu. Každý rok pojištění zvyšuje měsíční důchod více než vyšší osobní vyměřovací základ o 2 000 Kč.
Paní Jitka má osobní vyměřovací základ 60 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let, měsíční starobní důchod paní Jitky přiznaný v roce 2020 činí 21 273 Kč.
Paní Romana má osobní vyměřovací základ 58 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 45 let, měsíční starobní důchod paní Romany dle výpočtové formule roku 2020 činí 21 326 Kč. Paní Romana má vyšší měsíční důchod o 53 Kč než paní Jitka.
Ukončit celý rok pojištění se vyplatí
Občanům s vyššími příjmy se tedy rozhodně vyplatí naplánovat odchod do penze tak, aby ukončili další celý rok pojištění. Např. při získání doby pojištění v rozsahu 44 let a 340 dní je vhodné pracovat o několik dní déle a získat dobu pojištění v rozsahu 45 let. Datum odchodu do důchodu je možné si zvolit pozdější, než je dosažení řádného důchodového věku, vliv na měsíční částku starobního důchodu je značný, jak jsme si ukázali na praktickém příkladu.
Také si přečtěte: Jak si zajistit v důchodu další příjmy díky pronájmu
Jakákoliv velikost státního dluhu nijak efektivně nebrání jeho dalšímu růstu, např z důvodu, že jím bude financován případný pokles důchodových odvodů.
Pane Fulde tohle je totální nesmysl, naše mála země si musí zadlužení hlídat. Trhy by nás hned potrestaly, ani ČNB nás neochrání svoji neomezenou, koruna by se prudce propadla a začala by smrtící spirála inflace.
neomezenou likviditou
Tak.
Pan Fuld(a?) má pravdu v tom, že stát s vlastní měnou nemůže zbankrotovat (pokud sám nechce), když má dluh ve vlastní měně. Protože si na splátky vždy může vytisknout.
Pravdu ale již nemá v tom, že ten státní dluh (a jeho monetizace centrální bankou) nemá žádný negativní dopad a může se tak dít v podstatě v neomezené míře.
Nepřipouští si, že inflace se obtížně zastavuje, že se lehce může dostat do lavinovité fáze díky mnoha pozitivním zpětným vazbám. Například tak, že i relativně nízká inflace může vést k tomu, že se lidé před ní budou chtít chránit. A ta ochrana v podstatě bude muset mít podobu opuštění dané měny, protože standardnější nástroje ochrany před inflací (termínovaný vklad, státní dluhopis, …) dávno nefungují (nesou negativní reálný úrok, občas dokonce negativní i nominálně). Mnoho lidí tak bude nuceno se chránit úplným odchodem z měny, z českého finančního systému: do švýcarského franku, do zlata, ….
Ale hlavně: tento odchod povede k relativnímu růstu ceny těch statků, do kterých lidé budou odcházet, respektive k poklesu kupní síly (a další inflaci) české koruny. A to dá důvod k odchodu z koruny dalším lidem, atd… vznikne sebeposilující se spirála, pozitivní zpětná vazba.
A problémem je:
1) Taková lavina se většinou spouští nečekaně, jakoby z ničeho nic. Dlouhou dobu se nic neděje, lidé inflaci jen trpně přihlížejí a pak se najednou něco zlomí, spadne ta pověstná poslední kapka a celé se to rozjede.
2) Jakmile se to rozjede, už to nikdo nezastaví, nebo možná, ale za cenu velmi drastických opatření, která také budou mí tvé dopady
Jediné rozumné řešení je odejít včas, dříve než ostatní – dokud je ten odchod ještě relativně levný a snadný (lze čekat, že stát se odchodům začne bránit v pudu sebezáchovy – například kapitálovými kontrolami, zavedením DPH na zlato když už je na stříbře je, atd…).
Ano hrozba vysoké inflace je vždy přítomna, avšak bez ohledu na to, zda se stát zadlužuje nebo ne.
Pokud stát použije ke splacení stávajících dluhů nové peníze (které mu půjčí banka) a těmito půjčenými penězi toliko splatí splatné státní dluhopisy bankám, tak se v souvislosti s tímto žádné nové peníze do oběhu nedostanou, protože tyto peníze v bankách automaticky zaniknou.
A pokud nové peníze stát použije na splacení státních dluhopisů držených nebankovními subjekty, pak dojde pouze k navýšení objemu peněz o částku, o kterou tento objem dříve (při nákupu dluhopisů nebankovním subjektem) klesl. Čili dojde pouze k návratu na dřívější objem peněz.
Jinými slovy samotné splácení státních dluhů nově „natištěnými“ penězi nevede k nebezpečí inflace, natož pak hyperinflace.
Chtělo by to, abyste si zjistil základní a pro danou věc mimořádně důležité skutečnosti, než začnete strašit lidi hyperinflací z důvodu, že stát bude splácet své dluhy „natištěnými“ penězi.
Ano to je pravda, ale jde o to, že může oslabovat výrazně měna, pokud se budeme hodně zadluzovat. A velké oslabení měny poškodí ekonomiku a může vést k velké inflaci
České koruně se přezdívalo Rambo, protože stále posilovala, bez ohledu na to, že se ČR kontinuálně zadlužovala. Toto období skončila až ČNB oním kurzovým závazkem.
A zadlužovat se nebude pouze ČR. Demografické a jiné problémy budou v budoucnu doléhat na všechny vyspělé země, takže v relativním porovnání bude ČR stále patřit k těm méně zadluženým státům.
A pro panické výprodeje koruny na devizových trzích disponuje ČNB docela působivým arsenálem devizových rezerv.
Jinými slovy, dokud bude ČR půjčené peníze vynakládat uvážlivě a ve prospěch ekonomické prosperity, tak že inflace neporoste příliš daleko do inflačního cíle, pak podle mě ataky na korunu nejsou příliš pravděpodobné. Jakmile ale přijde vyšší inflace, spekulanti budou přirozeně korunu prodávat, a to právě z důvodu oslabování její kupní síly.
Tento rok máme nejvyšší inflaci z celé EU. A ČNB v těchto dnech zveřejnila prognózu, že letos už pod 3% inflace neklesne. To není moc daleko od 5% a tady by už kde kdo pozvedl obočí. Turecká centralní banka má taky obrovské devizové rezervy a absolutně není schopna porazit trh, lira dál oslabuje přes masivní zásahy centrální banky. Dluh není problém přesně do doby, kdy problém je 🙂 Naše země je na tom zatím hodně dobře, takže nemám strach, ale jiné země jsou nad propastí a my se pak svezeme s nimi. Už se tady dlouhodobě točíme v kruhu, čas ukáže.
Legrace je, že nám tu 3% inflaci všichni docela závidí. 🙂
Je třeba vidět komplexně celý obrázek. Ano, zadlužování státu v krizi a související růst objemu peněz nese s sebou riziko(!) inflace, ale fiskální „odpovědnost“ v krizi je jistota(!) velmi vážných ekonomických problémů, ne-li rovnou krachu ekonomiky.
Průběžný důchodový systém je v podstatě jediný spolehlivý důchodový systém, který dává reálnou šanci většině obyvatelstva na přijatelné důchodové zabezpečení. Problém je v tom, že jen velmi málo lidí ví, jak tento systém v reálu funguje. Přitom jde o zcela primitivní staletími osvědčený princip, kdy rodiče „půjčují“ svým dětem třetinu svého příjmu, třetinu příjmu tito rodiče splácí svým již ekonomicky neaktivním rodičům a z poslední třetiny příjmů sami žijí. Současným mladým sobcům se to může jevit jako nepřijatelné, ale na začátku každého mladého života bylo „přijetí“ dané půjčky třetiny příjmů od jejich rodičů.
Princip, podle něhož funguje průběžný důchodový systém, je v podstatě úplně stejný, jako ve výše uvedeném třetinovém příkladě, jen se neaplikuje v rámci jednotlivých rodin, ale v rámci celých států.
Jediné, co je na současném průběžném systému špatné, je to, že na důchod z tohoto systému mají nárok i bezdětní důchodci, kteří sice platili důchody generacím jejich rodičů, avšak neinvestovali do nové generace, která by jim měla vracenu onu třetinu příjmů. Bezdětní důchodci jsou tak černými pasažéry průběžných důchodových systémů, kteří mohou způsobit nestabilitu těchto systém v době poklesu porodnosti.
Řešením je, aby si bezdětní na své důchody naspořili v kapitálovém pilíři důchodového systému, když neinvestovali do nové generace plátců důchodů v průběžném systému. Tento kapitálový pilíř by mohl zřídit a provozovat stát a platila by v něm obdobná zásluhovost, jaká platí v průběžném systému. Pokud bychom tento systémový problém černých pasažérů takto odstranili, velká část onoho strašení demografickým vývojem by ztratila na významu. I pokud se ale problém černých pasažérů nevyřeší, i tak tento systém přečká relativně pohodlně onu údajnou demografickou katastrofu, která se na něj údajně řítí. Avšak za cenu stávající, nebo nižší úrovně zásluhovosti, nebo za cenu zadlužení státu, který si na výpadek vybraného pojistného bude půjčovat od bank.
Pokud chcete zvýšit zásluhovost současného průběžného systému, pak prostředky na toto lze získat tak, že systém ušetří na vyplácení důchodů bezdětným důchodcům, jak vysvětluji výše. Samozřejmě toto nelze zavést ze dne na den. Muselo by jít o postupné zavádění po dobu několika desítek let. Výhodou tohoto řešení je, že odstraní současnou velmi významnou ekonomickou výhodnost bezdětnosti a tím může přispět ke zpomalení nebo eliminaci poklesu porodnosti.
Současný důchodový systém má daleko více vad:
1) Závislost na demografickém vývoji. Když je starých moc a dětí málo, dostanu penzi malou, protože jsem sám celý život platil hodně a sám těch dětí mám dost. Čili je zásadně nespravedlivý.
2) Čím tato nevýhodnost bude zřejmější, tím ti, kteří na to nejvíce doplácejí, budou mít tendenci se ze systému vyvlíknout (a ono se to již dávno děje pomocí všemožných daňových optimalizací, švartcsystémů, práce načerno či našedo, atd…), čímž jej dále znevýhodní pro ty, kteří ještě zůstali
3) Je povinný, účast v něm je vynucována, takže je v rozporu s morálkou
1) Problém s demografickým vývojem zde může nastat bez ohledu na to, jaký zde bude důchodový systém. Ve finále jde pouze o to, zda část obyvatelstva, která produkuje, vyprodukuje v celku dostatečné množství statků a služeb, tak aby stačilo pro pokrytí potřeb všech (tedy i neproduktivních dětí a důchodců). Ve vážné demografické krizi Vás samotné peníze nezachrání, pokud si za ně nebudete moci koupit to, co potřebujete, protože to nebylo vyprodukováno. Jinými slovy existence v důchodu není pouze o penězích. Peníze jsou jen záznamy v bankách, těch se nenajíte.
2) Tendence lidí opustit systém, které je vnímají jako pro sebe „nevýhodný“, jsou zde již dnes a společnost jim poměrně efektivně čelí. Jinak to, že budete žít v podmínkách jiného zdánlivě výhodnějšího systému neznamená, že bude skutečně výhodnější. Absence kupní síly důchodců, kterým upřete důchody z průběžného systému povede nejen ke zmiňované genocidě důchodců, ale dopadne dramaticky na celou ekonomiku, tedy rovněž na ty, co se domnívali, že tento systém bude pro ně „výhodnější“. Z „výhodnějšího“ systému se tak nakonec může vyklubat zcela nevýhodná noční můra.
3) Je v souladu s morálkou, aby mladá aktivní generace pečovala o děti a důchodce a státní průběžný systém je pouze organizovaným způsobem, jak tento morální závazek plnit. Proto je v zákoně vyživovací povinnost vůči potomkům, stejně jako povinnost odvádět z příjmů odvody sociálního pojištění. A ano vše má formu zákonných povinností, protože by se určitě našli jedinci, kteří by svým toliko morálním závazkům nedostáli.
Součástí definice slova „solidarita“ je „dobrovolnost“.
Vynucená solidarita je oxymoron, eufemismus pro loupež.
______________________________________
Svobodný a svéprávný jedinec má „od Boha“ (přirozené) právo si na SVOU penzi ze SVÝCH peněz spořit kolik chce, jak dlouho chce a jakou formou chce.
______________________________________
Současný penzijní systém se řítí do (demografické) katastrofy. Dnešní třicátnici až padesátníci již nedostanou nic, nebo skoro nic (odhady jsou 6500 měsíčně v dnešních cenách). Kde politici berou tu DRZOST tyto lidi v tom systému násilím držet?! Když vidím vývoj státního dluhu a další nepříznivé trendy, tak můj pesimismus dále roste.
Státní penze jsou jedinou pyramidovou hrou, kde je účast vynucována hrozbou násilí – kam se hrabou podvodníci typu Madoff – ti aspoň nikoho nenutili a neznásilňovali.
______________________________________
Teď si vezměme obyčejnou prodavačku z Lidlu. Ze superhrubé odvádí do penzijního systému 11 tisíc měsíčně. Zkuste si spočítat, jakou by měla penzi, kdyby ty peníze nemusela pod hrozbou trestu házet do černé díry státního penzijního letadla, ale mohla si je spořit, respektive s výnosem investovat (akciový index, nemovitosti, zlato, …). Jakou by z takových úspor měla rentu? Podle mě tak aspoň 80 tisíc měsíčně! O rozdíl oproti penzi, kterou dostane od státu, je oloupena.
______________________________________
Nebo jiný příklad. Běžná rodina s dvěma dětmi. Rodiče ty děti mají v pětadvaceti a děti začnou pracovat (a platit socpoj) také v pětadvaceti, pro příklad budou pracovat za průměrnou mzdu (a platit 12tis na socpoj ze superhrubé). Děti tedy začnou pracovat a platit socpoj, když je rodičům 50 – do penze daleko. Obě děti tak platí dohromady 24tis, ale jejich rodičům ty peníze nejdou. Třeba 17 let platí 24tis a to ne svým rodičům. Rodiče pak konečně jdou do penze a jsou v ní třeba 15 let. Po tu dobu dostávají přeci jen o něco víc, než kolik průběžně platí jejich děti (dejme tomu 28tis?) – ale to je opravdu jen o kousek více, než kolik ty jejich děti průběžně odvádějí – a hlavně to nijak nezohledňuje to, že ty děti platily těch 24 tis každý měsíc po dobu 17 let. Kyby to zohledněno bylo, musely by rodiče dostat penzi dohromady 48tis!
Ono se to samozřejmě špatně dopočítává, parametrů je hodně – samozřejmě zdaleka nejlepší i nejspravedlivější a nejvíce svobodu respektující by bylo to individuální spoření popsané v předchozím odstavci.
Jinými slovy – v běžné rodině by péči o své staré zvládli v pohodě sami a ještě by jim zbylo daleko víc, než dnes když to jde přes stát.
A že ne každý má 2 (či víc) děti? No to je snad jeho věc, ne? V drtivé většině případů to je dobrovolné vědomé rozhodnutí a v takovém případě je morálně nepřípustné, aby důsledky nesl někdo jiný! Ale ať je to vědomé rozhodnutí, či důsledek zdravotních problémů – těm lidem odpadnou VELKÉ náklady (podle mě výchova 1 dítěte až po VŠ bude stát 1 až 2 miliony). Dejme tomu u 2 dětí 3 miliony, které rodiče vydávají od věku 0 do věku 25 let dítěte, tedy od věku 25 do 50 svého. Pokud ty děti nemají, mohou tyto prostředky již od těch 25 let svého věku investovat, v 50ti tedy mají nainvestovány 3 miliony plus dosavadní výnosy (takže možná 4 miliony) a ty 4 miliony se jim pak dál zhodnocují dalších 25 let, než půjdou do penze – a podle mě do docela bohaté penze.
„Svobodný a svéprávný jedinec má „od Boha“ (přirozené) právo si na SVOU penzi ze SVÝCH peněz spořit kolik chce, jak dlouho chce a jakou formou chce.“
Každý svobodný a svéprávný jedinec se na tomto světě objevil výhradně v důsledku aktivity jeho rodičů a to jej určitým způsobem zavazuje vůči jeho rodičům. Rodiče mu pomohli v dětství, kdy byl bezbranným a nesoběstačným tvorem, stejně tak by děti měli pomoci svým rodičům v době, kdy se do obdobné situace dostanou jejich rodiče ve stáří. Právo spořit si na svůj důchodu samozřejmě tito jedinci mají také, ale až z toho, co jim zbude po plnění jejich závazků vůči rodičům. Žádné právo od Boha (ani od nikoho jiného), vykašlat se na své rodiče a místo toho si peníze spořit na vlastní důchod, tito jednotlivci samozřejmě nemají.
1) Se SVÝMI rodiči se nějak domluvím, děkuji
2) A to i těm svým jsem něco „dlužen“ jen v rovině morální, ani u VLASTNÍCH rodičů není normální, aby si po dětech pomoc vynucovali
1) „Se SVÝMI rodiči se nějak domluvím, děkuji“ Vzhledem k tomu, co jste tady dosud předvedl, tak to si umím velmi živě představit, tu Vaši domluvu. 🙂 Raději to nebudu rozvádět. Právě kvůli takovým, jako jste Vy zcela nezbytně potřebujeme, aby tuto oblast regulovaly zákony.
2) Ano, jasně. To je přesně to, o čem píšu. Milí rodiče, celé je to v rovině morální, tak se na důchod běžte pást, když jste se tak nezodpovědně spoléhali na mě. Ještě byste jim řekl, že jsou nenormální, že chtějí po Vás, abyste se o ně postaral, když státní systém byl zrušen.
Nepřipadáte si divný?
„Dnešní třicátnici až padesátníci již nedostanou nic, nebo skoro nic (odhady jsou 6500 měsíčně v dnešních cenách)… Když vidím vývoj státního dluhu a další nepříznivé trendy, tak můj pesimismus dále roste.“
To je poplašná zpráva! Stačí trochu aritmetiky, abyste zjistil, že je to nesmysl. Jakákoliv velikost státního dluhu nijak efektivně nebrání jeho dalšímu růstu, např z důvodu, že jím bude financován případný pokles důchodových odvodů.
OK, zkusme si to představit. Zkusme si představit systém, kde polovina penzí se platí z odvodů socpoj a polovina prostředků se „vytiskne“. Nebo zkusme to posunout do extrému, ať se nám to lépe posuzuje: všechny prostředky na penze si stát vytiskne.
To samozřejmě technicky jde, ale nelze se domnívat, že to bude bez následků. Například lidé, co mají v domácí měně úspory, je v takové intenzivně tisknuté měně stále předluženějšího státu již nadále chtít držet nebudou. Pokud se vám dnešní růst ceny zlata (v důsledku úprku investorů a střadatelů z eura a hlavně dolaru do „bezpečných přístavů“) zdá ještě umírněný, po vašem nápadu by byl raketový. A pokud by státní měny takto oslabovaly, zlato k nim posilovalo, tak by to k tomu přechodu namotivovalo další a další lidi.
Podle mě to je stejná pitomost, jako lidem rozdávat „nepodmíněný základní příjem“ na dluh, resp. z tiskárny. Trump to zkusil – dal teď v krizi každému občanovi 1200 USD (a plánuje ještě víc) a co se stalo? Bitcoin vystřelil nahoru a při bližším zkoumání pohybů na burzách to bylo tím, že tam tisíce lidí poslalo právě 1200 USD.
Pokud by po té, co by se začaly nadměrně tisknout peníze na důchody (či cokoliv jiného), rostlo jenom zlato a bitcoin, tak by to bylo úplně v pohodě. Kterého důchodce zajímá, kolik stojí zlato a bitcoin? 🙂 Může jim to být úplně jedno.
Problémem by bylo, že by rostly kromě zlata a BTC i potraviny, nájmy, služby… Ano limitem pro tisk peněz státem na důchody (či cokoliv jiného) je právě nebezpečí inflace. Proto je možné tímto způsobem nahrazovat peníze, které v důchodovém systému chybí, jen z určité části tak, aby se inflace držela poblíž inflačního cíle centrální banky.
Z důvodu koronakrize se možná natiskne více peněz, než je třeba k výplatě důchodů za celý rok (oněch 0,5 bilionu Kč) a nejspíš se budeme potýkat s dezinflačními tlaky, v nejhorším s přestřelením inflačního cíle národní banky o nějaké to procento.
Tento pán to vidí poměrně realisticky. Je to člověk, který na rozdíl od nás mnohé dokázal, jeho ekonomický rozhled a postoje z něj udělaly jednoho z nejúspěšnějších investorů a správců fondů v ČR:
https://www.investicniweb.cz/video-svet-dluhu-splaceni-neni-v-kurzu-uvolnena-menova-politika-muze-mit-dalekosahle-dusledky/
Jestli „pokračující a stále se zintenzivňující snaha politiků koupit si voliče za nově vytištěné peníze“ nepovede k útěku z takové měny, tak už nevím…
Ono to s tím „inflačním splácením“ státních dluhů není tak jednoduché, jak to panu Gladišovi zní. 🙂
Když chce stát vyvolat inflaci novými penězi puštěnými do oběhu, tak tak může činit pouze zase jen od bank půjčenými penězi. Jinými slovy s inflací by současně rostl i objem státního dluhu, takže by si tímto stát moc nepomohl, pokud by si tím rovnou neškodil. 🙂
Splácení státního dluhu natištěnými penězi, aniž by současně rostl státní dluh, bylo možné pouze v systémech, kde to byl stát, kdo měl oprávnění tisknout tzv. státovky, což už ve vyspělých zemích neexistuje.
V dnešní době je to mnohem jednodušší. Stačí totiž, když státní dluhopisy nakoupí centrální banka. Stát se pak dostává do situace, kdy dluží subjektu, který ze 100% vlastní. Z uvedeného je zřejmé, že výše státního dluhu nemůže být problémem v zemích, které mají zřízenu vlastní autonomní centrální banku. Současně je třeba dodat, že pokud centrální banka nakupuje státní dluhopisy od bank, pak při tomto nedochází k růstu objemu peněz v oběhu, takže tento samotný akt je z hlediska inflačního vývoje neutrální.
Hromadným útěkem z měny se vůbec nic nevyřeší. Naopak jakákoliv panika tohoto druhu ekonomiku poškodí a s ní i většinu ekonomických subjektů včetně těch, co byli „dost rychlí“. K čemu Vám budou peníze, zlato, BTC, když se ekonomika zhroutí?
K té prodavačce z Lidlu: Odvody na důchodové zabezpečení činí (za zaměstnavatel a zaměstnance) 28% z hrubé mzdy. I pokud by měla plat 30 tis. měsíčně, pak odvody činí 8400,-Kč a ne 11 tis. Kč, jak Vy píšete. A jak je zřejmé z výše uvedeného, to že si někdo bude spořit na SVŮJ důchod, ze SVÝCH příjmů, neznamená, že se může vykašlat na SVÉ rodiče. Takže tyhle ty hypotetické „výpočty“, kolik si svéprávní jedinci mohou naspořit na důchod, pokud by neplatili na důchody svým rodičům, jsou úplně mimo realitu. Ledaže součástí Vašich úvah je i genocida několika generací důchodců. V tom případě byste se ale rozhodně neměl dovolávat Boha. 🙁
K tomu příkladu s dětmi a placení odvodů. Právě díky tomu, že lidé začínají platit odvody na důchody svých rodičů ještě předtím, než jejich rodiče jdou do důchodu, dochází k rozložení odvodové zátěže a tak je možno ponechat odvodové sazby relativně nízko (o adekvátnosti těchto sazeb je možno diskutovat). Pokud by lidé začínali platit až v okamžiku, kdy jejich rodiče odejdou do důchodu, byly by tyto sazby mnohem vyšší. Optimální je, pokud si celý systém poctivě namodelujete. Pak zjistíte, jak velké rezervy v něm jsou a jak moc jej zatěžují bezdětní důchodci, kterým platí důchody děti těch, kteří je měli.
Spočtěte si, kolik by ta prodavačka z Lidlu měla penzi, kdyby si mohla spořit soukromě to, co nyní musí posílat státu. Podle mě by tu penzi měla větší mnohanásobně. O rozdíl je systémem připravena. Systémem, který zde obhajujete.
A ne, nemáte pravdu – jak jsem popsal v příkladu. Co je výhodného na tom 40 let platit 11tisíc měsíčně, aby moji rodiče mohli mít penzi 14 tisíc po dobu 15 let?
Nějak špatně počítáte.
Z 30tis hrube mzdy plati zamestnanec 7440 a zamestnavatel 1950 = 9390Kc
U hrube mzdy 34tis to je 8432+2110=10542Kc.
Ale i kdyby to bylo treba jen 7tis (jako ze neni), tak si spoctete, kolik to je za 45let, pokud byste to investoval s vynosem ocistenym o invlaci treba 3% (to by akcie, nemovitsti i zlato dlouhodbe davat mely v pohode).
Na genocidu duchodcu zavaril ten, kdo to prubezne letadlo vymyslel a zavedl. Ne ten, kdo se ho odmita ucastnit. Pokud se ho nekdo vyvazene odmitne ucastnit (nic nechce platit ani dostavat), melo by to byt zcela OK.
Počítám správně. To jen Vy počítáte s nesprávnými sazbami. Na čistě důchodové pojištění odvádí zaměstnavatel 21.5% a zaměstnanec 6.5%, dohromady 28%, což znamená 8400,-Kč z 30 tis. hrubé mzdy.
Počítání, kdy si prodavačka v Lidlu bude spořit na důchod a na sociálním pojištění tedy na současné důchody neodvede nic, je spojeno s Vámi opomíjenou genocidou celých generací důchodců.
Jak sám bezelstně přiznáváte, tak s genocidou důchodců nemáte nejmenší problém (dokonce je to pro Vás OK), protože byste to nebyl Vy, kdo by ji způsobil, ale ten kdo průběžný systém vymyslel. No já tvrdím, že za genocidu důchodců by naopak byl zodpovědný ten, kdo „vymyslel“ a uzákonil, že se průběžný systém zruší a důchodci se nechají pojít hladem a zimou.
Ty Vaše „výpočty“ jsou absurdní a barbarské.
Jediné na čem se shodneme, je Váš poslední odstavec. Jen dodám, proč by tihle bezdětní lidé, kteří si naspořili na důchod i díky tomu, že neměli žádné děti, měli mít nárok na důchod z průběžného systému, kde bezdětní svým dílem (investicí do výchovy alespoň jednoho dítěte) vůbec nepřispěli?
Jenže toto jde rozvést dál: proč by nárok na penzi měli mít lidé, kteří sice děti měli, a to třeba i osm, ale ty děti vychovali tak, že nejenže na penze nic nepřispívají, ale ze sociálního systému čerpají celý život.
V tom vašem systému prostě spravedlnost najít nelze, protože tam není. Ta je jen ve svobodě – tedy i ve svobodě se rozhodnout, jak se na svou penzi připravím a zajistím.
Ano. Samozřejmě, že dané řešení je spojeno s mnoha otázkami, které uvádíte a které jsou z hlediska fungování průběžného systému marginální.
Pokud někdo vychová 8 dětí a současně splnil podmínky pro získání starobního důchodu, pak by na něj měl nárok, bez ohledu na to, že jeho potomci sociální odvody neodvádí. Zřejmě narážíte na situace, kdy tito potomci jsou pak celý život např. nezaměstnaní. Toto je oproti zátěži bezdětných jen marginalita, kterou by průběžný systém utáhl a se kterou se potýká již nyní. Je tu ale i varianta, kdy by ty děti byly úspěšné a emigrovaly do ciziny, kde by odváděli i sociální odvody. I takové situace mají reálná řešení.
Úplně spravedlivý důchodový systém neexistuje. Mnou navrhovaná změna by však učinila současný systém objektivně spravedlivějším, protože by odstranila zjevnou a nezpochybnitelnou nespravedlnost, která je součástí současného systému.
Ta Vaše svoboda rozhodnout se, jak se na svou penzi připravím a zajistím představuje zrušení stávajícího průběžného důchodového systému a je tedy spojena z důsledky v podobě již výše zmiňované genocidy důchodců. Děkuji pěkně za takovou „svobodu“. Skutečná svoboda musí být spojena se zodpovědností, jinak se zvrhne v barbarství a bezpráví. Ta Vaše barbarská „svoboda“ zodpovědnost popírá.
Naše země je extrémně rovnostářská. Je to vidět i na důchodech. Ti co platí nejméně, dostávají nejvíce. A ještě v diskusích nejvíce štěkají, jak ti bohatí lumpové bohatnou na jejich úkor.
Ano. Řešení viz výše.
Ten nepoměr mezi odvody a tím, co pak dostaneme, se bude jen zvyšovat (demografie).
Až si lidé jednoho dne řeknou, že bez ohledu na vyhrožování státu násilím a tresty to takhle dál již nejde a vypovědí poslušnost. Tedy vypovědí ji hlavně ti, pro které to je nejvíce nevýhodné – že ji nevypovědí ti, kteří se vezou (většina) bude irelevantní, ti ten systém nad vodou neudržují.
Dříve či později mladí budou volit mezi tím, zda budou házet peníze do bezedné penzijní jámy, nebo zda si pořídí bydlení a založí rodinu a naspoří na vlastní penzi. A pochybuji, že v této volbě dají přednost cizím penzistům, které neznají, nic jim nikdy neslíbili, žádný závazek živení nepodepsali. Pak se stane to, že penze nebudou 6500Kč, jak předpovídají ekonomové, ale nula. Systém zkolabuje. A pokud nám v té době bude 65, tak budeme mít smůlu. Budeme moci vztekle vykřikovat, že jsme celý život platili a teď že za to chceme důchody. Jenže ti mladí poměrně logicky odvětí, že my jsme se nechali jak ovce donutit platit a co oni s tím, jak se jich to týká, vždyť to jsme přeci neplatili jim, ale našim rodičům.
Je to tak. Je to naše chyba, že jsme se nechali znásilnit, že jsme kapitulovali před státní represivním aparátem, drželi hubu a krok a posílali podstatnou část našich příjmů do toho Ponziho schématu. Dnešní patnáctiletý student gymnázia za to nemůže, ani nebyl na světě, když se toto zavádělo, nesouhlasil s tím a není vázán žádnou dohodou a smlouvou se ho sám účastnit. A pokud umí počítat, tak také nebude!
„Dnešní patnáctiletý student gymnázia za to nemůže, ani nebyl na světě, když se toto zavádělo, nesouhlasil s tím a není vázán žádnou dohodou a smlouvou se ho sám účastnit. A pokud umí počítat, tak také nebude!“
Dnešní patnáctiletý student gymnázia je stejně jako jiní občané tohoto státu vázán zákony tohoto státu, bez ohledu na to, jestli podepsal nějakou dohodu, nebo s něčím souhlasil. Takovým způsobem, že jste nepodepsal nebo nesouhlasil, byste mohl zdůvodnit v podstatě cokoliv (nikde jsem nepodepsal, že souhlasím se zákonným zákazem vraždění, tak tedy můžu beztrestně vraždit?).
Vražděním porušuji něčí práva a proto vraždění může být trestáno a zakázáno „implicitně“.
A to platí pro všechna negativní přirozená práva.
Ale žádné skutečné právo nemůže tvrdit, že někdo má nárok na cizí majetek – takové tvrzení je přímo opakem práva, je krádeží.
Tvrdit, že paní Vonásková z Postoloprt má nárok na to, aby ji živil mladý pán Kubrt z Vranova jen proto, že se narodil uvnitř nějaké čáry narýsované nějakým politikem…. je stejné, jako tvrdit, že jste vrchnosti povinován robotou, protože jste se někde někomu narodil.
Tyhle libertardské hlouposti snad ani nebudu komentovat.
V důchodu dostáváte zaplaceno za to, že nic neděláte, po té, co jste si své již odpracoval. 🙂 Proč by měl někdo za stejné nic nedělání dostávat více, než někdo jiný?
A proč by na to tedy někdo měl přispívat více?
Protože je to třeba k tomu, aby ten systém fungoval.
Za nicnedelani by z principu nemel dostavat nikdo nic.
V jakemkoli veku.
Dostavat by mel:
– v predproduktivnim veku z lasky od svych rodicu
– v produktivnim veku vyhradne za UZITECNOU praci (tedy za tu, kterou nekdo oceni tak, ze ji dobrovolne a za sve koupi)
– v postproduktivnim veku z lasky od svych deti a hlavne od sveho investicniho fondu, kam si v produktivnim veku odkladal prostredky
Ano, takto to fungovalo pře Bismarckem. Dnes už jme chytřejší a civilizovanější.