Sociální pojištění se platí pouze do maximálního vyměřovacího základu (stropu). Z příjmu nad strop se již sociální pojištění neplatí. Naproti tomu pro placení zdravotního pojištění není stanoven žádný strop. Pro celý rok 2017 činí maximální vyměřovací základ 1 355 136 Kč, pro celý rok 2016 činí maximální vyměřovací základ 1 296 228 Kč.
Zvýšení maximálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění nemá vliv na příjmy z pronájmu, z kapitálového majetku nebo z prodeje movitých a nemovitých věcí, neboť tyto příjmy nepodléhají platbě sociálního pojištění.
Placení sociálního pojištění
U osob samostatně výdělečně činných se sociální pojištění vypočítá za celý kalendářní rok, přičemž se od vypočteného sociálního pojištění odečtou zaplacené zálohy během roku. Z hrubé mzdy zaměstnance odvádí sociální pojištění během roku zaměstnavatel. Naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, kdy je dosaženo stropu, a v následujících měsících se již sociální pojištění neplatí.
- Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy a dalších 25 % na sociálním pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel.
- OSVČ platí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění zaplaceno z minimálního vyměřovacího základu.
Praktický příklad 1)
Zaměstnanec pan Novák bude mít za celý rok 2016 hrubou mzdu 1 500 000 Kč. Na sociálním pojištění je mu jeho zaměstnavatelem z jeho hrubé mzdy během roku sraženo celkem 84 255 Kč (1 296 228 Kč x 6,5 %) a dalších 324 057 Kč (1 296 228 Kč x 25 %) odvede za zaměstnavatele na sociálním pojištění zaměstnavatel.
Pan Novák bude mít i za rok 2017 hrubou mzdu 1 500 000 Kč. Na sociálním pojištění mu bude jeho zaměstnavatelem během roku sraženo 88 084 Kč (1 355 136 Kč x 6,5 %) a dalších 338 784 Kč (1 355 136 Kč x 25 %) na sociálním pojištění za pana Nováka zaplatí jeho zaměstnavatel.
REKLAMA
Při stejně vysoké hrubé mzdě bude tedy panu Novákovi sraženo na zdravotním pojištění více o 3 829 Kč a o 14 727 Kč více na sociálním pojištění zaplatí za zaměstnance Nováka jeho zaměstnavatel. Pokud by nedošlo ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu, tak by při stejných mzdových nákladech zaměstnavatele mohla být o tuto částku zvýšena (super)hrubá mzda pana Nováka.
Praktický příklad 2)
Podnikatelka paní Procházková dosáhne za rok 2016 hrubého zisku ve výši 2 800 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění bude 1 400 000 Kč (2 800 000 Kč x 50 %). Skutečný vyměřovací základ je vyšší než maximální vyměřovací základ, a proto se sociální pojištění za rok 2016 vypočítá z maximálního vyměřovacího základu 1 296 228 Kč. Sociální pojištění za rok 2016 bude tedy 378 499 Kč (1 296 228 Kč x 29,2 %).
I za rok 2017 dosáhne podnikatelka paní Procházková hrubého zisku 2 800 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ bude opět vyšší než maximální vyměřovací základ. Sociální pojištění se bude tedy počítat z maximálního vyměřovacího základu a bude činit 395 700 Kč (1 355 136 Kč x 29,2 %).
Přestože i v roce 2017 bude sazba sociálního pojištění stejně vysoká jako v roce 2016, tak zaplatí paní Procházková na sociálním pojištění více o 17 201 Kč.
