Podle ministerstva financí česká ekonomika letos neklesne

Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by růst ekonomiky mohl zrychlit na 3,0 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností.

„Dubnová predikce ministerstva přinesla hned několik dobrých zpráv pro českou ekonomiku. Jednak zlepšila odhad vývoje hrubého domácího produktu, který by se letos měl udržet v černých číslech. Po covidové pandemii se tak v další krizi znovu potvrzuje odolnost české ekonomiky. Pozitivní zprávou pro občany je také výhled inflace, která by měla začít rychle klesat a ve druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent,“ komentuje novou predikci ministr financí Zbyněk Stanjura.

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnově politickými sazbami. Protiinflačně rovněž působí posilování koruny.

Prognóza MF hovoří o odhadovaném růstu české ekonomiky v roce 2023 o zhruba 0,1 %. Jestli bude růst HDP nakonec +0,1 % nebo HDP poklesne o -0,1 % není podle odborníka společnosti Partners – Ondřeje Slezáčka – tak podstatné, protože v obou případech se jedná o stagnaci, kterou obecně očekávám i já.

„Pro českou ekonomiku bude pro následující kvartály velmi důležitý vývoj v zahraničí, který může silně ovlivnit očekávané zesílení v zahraničním obchodu. Sentiment českých spotřebitelů v posledních měsících roste, a tak spolu s klesající mírou inflace a růstem jak nominálních, tak postupně i reálných mezd by měla spotřeba domácností začít znovu sílit, opačným směrem by měly působit výdaje vlády,“ vysvětluje Ondřej Slezáček.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil pro Investujeme.cz uvádí, že pokud jde o vývoj hrubého domácího produktu, je ještě větším optimistou než ministerstvo financí. „Za letošní rok čekám růst poblíž jednoho procenta, ke kterému nám dopomůže zotavení zahraničního poptávky po průmyslovém zboží, pokles cen energií, i lepší ekonomická kondice a nálada domácích spotřebitelů,“ podotýká odborník společnosti Cyrrus.

^REKLAMA

Poněkud skeptičtější je ve výhledu na českou inflaci. „Česká ekonomika neprošla a v dohledné době zřejmě ani neprojde tak výrazným ochlazením, které by si vyžádalo růst nezaměstnanosti či míry úpadků firem. Všichni ekonomičtí aktéři – zaměstnanci i podniky – tak budou nadále požadovat „kompenzace“ za předchozí inflační období a budou tedy tlačit výše své mzdové a cenové požadavky. Za úspěch bych v takové situaci považoval kdyby česká inflace v roce 2024 průměrně klesla alespoň ke 4 procentům,“ myslí si Vít Hradil.

Ohledně dosažení inflačního cíle 2 % v příštím roce zůstává mírně skeptický i Ondřej Slezáček z Partners. „Na jednu stranu očekávám i nadále rychle klesající meziroční míru inflace v následujících měsících ze současných vysokých hodnot, zejména z důvodu působení bazického efektu a zmírnění růstu cen u velmi volatilních složek inflace jako jsou např. potraviny a energie. Na stranu druhou očekávám větší „tvrdohlavost“ inflace u hodnot okolo 4-6 %, jelikož dlouhodobé inflační tlaky zůstávají v české ekonomice stále poměrně silné,“ říká Ondřej Slezáček.

Ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa pokládá výhled drobného ekonomického růstu letos a návratu inflace k inflačnímu cíli za realistický. Tedy za předpokladu, že ekonomikou neotřese nějaký nový významný šok, že vláda skutečně přijde se zřetelným snížením rozpočtového schodku a že růst mezd se z aktuálně pozorovaných vysokých hodnot zklidní výrazně pod 10 procent.

Nesmíme zapomenout na výraznou proměnu trhu práce, která nás v následujících letech čeká. Investice do technologických firem v poslední době prudce rostou, přičemž Matouš Tlapák, ředitel české pobočky startupu Lifeliqe, poukazuje na zásadní proměnu trhu práce. Jeho slova podtrhují realitu, že je těžké předpovědět, jaká povolání budou existovat v blízké budoucnosti. Současně zdůrazňuje, že mnohá tradiční povolání mohou zaniknout nebo se podstatně změnit. V dnešní době je klíčové mít schopnost adaptace a neustálého vzdělávání. Tlapák podněcuje k přemýšlení o novém modelu pracovního života, ve kterém lidé, kteří si dokážou efektivně organizovat život, pracovat v týmu a neustále se rozvíjet, budou mít konkurenční výhodu. Tyto změny odrážejí nejen proměnu trhu práce, ale i výhled ekonomiky, kde dynamika technologických inovací vytváří nové výzvy a příležitosti.