Sobota 08. srpna. Svátek má Soběslav.

Paušální daň pro živnostníky už od roku 2021. Vychází na 5740 korun

Paušální daň pro živnostníky 2021

Ministerstvo financí (MF) předložilo na vládu k projednání návrh paušální daně pro živnostníky a podnikatele. Má přinést významné zjednodušení odvodových a daňových povinností, snížení administrativy a finanční úsporu. Její zavedení je plánováno od 1. ledna 2021.

Tím hlavním, co paušální daň přináší, je podle MF zjednodušení a zpřehlednění celého procesu pro OSVČ. Ti budou prostřednictvím jedné paušální platby řešit povinnosti k dani z příjmů, sociálnímu pojistnému a zdravotnímu pojistnému. A to včetně povinnosti je přiznat na třech různých formulářích.

„Na příští rok vychází paušální daň na 5740 korun měsíčně. Jedním formulářem a jednou platbou tak vyřešíte svou daňovou a odvodovou povinnost a máte splněno. Žádná daňová přiznání, žádné přehledy pojistného. O nic dalšího se už nestaráte,“ vysvětluje ministryně financí a pokračuje: „Paušální daň tak živnostníkům ušetří nejen peníze, ale především čas, který by jinak strávili otravným papírováním. Paušální daň bude fungovat zcela na dobrovolné bázi. Přihlásit se k ní mohou živnostníci a podnikatelé z řad OSVČ s ročním příjem z podnikání do 1 mil. korun. Jedná se tak o neplátce DPH.“ 

Připomeňme, že podle průzkumu agentury Median o ni projevilo zájem 78 procent dotázaných živnostníků. Navrhovaná výše fixního odvodu je pak přijatelná pro dvě třetiny z nich. Podle Aleny Schillerové odpadne díky této úpravě i důvod k většině kontrol z finančních úřadů. U živnostníka, který bude přihlášen k paušální dani budou ztrácet smysl.

Jsou všechny živnosti nákladově stejně náročné?

Ekonom Partners Martin Mašát uvádí, že geniální myšlenkou je, že zjednodušení daní a s nimi spojené administrativy uvolní podnikatelům ruce. Ti se tak v klidu mohou soustředit na to co umí – na svoji živnost. Z pohledu daňových úřadů by měla klesnout administrativa. Zjednoduší se i kontrolní činnost.

„Bohužel jsou tu velké „ale“. Za prvé – velkým otazníkem a třecím bodem je stanovení výše paušálu. Je ta správná výše 50, 70 či 80 procent? To jsou všechny živnosti stejně nákladově náročné?  Ve výsledku bude docházet k určité arbitráži. Některým živnostníkům se tak vyplatí využít paušál a jiným zůstat u „starého“ systému,“ podotýká Martin Mašát.

Paušální daň, která bude zcela dobrovolná, by se v navržené podobě mohla týkat až 408 tisíc OSVČ. „S přihlášením k ní ale již nebude možné uplatňovat žádné další daňové slevy a úlevy. Celá řada živnostníků přitom uplatňuje bonus na děti, slevu na manželku a podobně. Ti do toho pravděpodobně nepůjdou,“ myslí si Alena Schillerová. Ministerstvo financí proto odhaduje, že by se do systému mohlo přihlásit zhruba 140 tisíc lidí.

Celkový negativní dopad paušální daně na veřejné rozpočty je vyčíslen na -300 mil. korun. Dopad na sociální pojistné je kladný ve výši plus 59 mil. korun. Podle ministerstva tak může dojít k úsporám v nákladech na daňovou správu.

Pokles počtu úředníků „se konat“ nebude

S tím, ale Martin Mašát z Partners nesouhlasí. „Ještě nikdy se nestalo, aby při zjednodušení daní, vykazování či dalších aktivitách požadovaných státní sférou, klesl počet zaměstnaných státních úředníků. Bylo by i tentokrát velkým překvapením, zda by zjednodušení daňového systému vedlo k veřejným úsporám v nákladech na daňovou správu,“ uvádí odborník Partners.

Připomínky k návrhu mělo i Ministerstvo práce a sociálních věcí. To vyjádřilo obavy z ohrožení důchodového systému a ze zneužívání švarcsystému. Propojení IT systémů mezi finančními úřady a úřady práce je tak po dohodě z MF nezbytnou podmínkou fungování institutu paušální daně.

Podle MF není důvod se obávat, že by paušální daň zvýšila motivace k obcházení zaměstnaneckých úvazků švarcsystémem. „Tomuto argumentu skutečně nerozumím. Nemůžeme přece živnostníkům říct, že jim nebudeme zjednodušovat život, aby náhodou nezačalo více lidí podnikat. To bychom stejnou logikou mohli zrušit datové schránky, odpískat projekt online finančního úřadu či začít podnikání jinak znepříjemňovat,“ vysvětluje ministryně financí a dodává, že švarcsystém představuje nezákonnou daňovou optimalizaci a je jako nelegální forma zaměstnávání postihován ze strany příslušných státních orgánů.


V částce 5740 korun na rok 2021 je zahrnuto zdravotní pojistné ve výši 2514 korun a daň z příjmů v symbolické výši 100 korun. Ta kompenzuje navýšení třetí komponenty, minimálního sociálního pojistného, o 15 procent. To pro příští rok odpovídá výši 3126 korun.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.