Neděle 05. prosince. Svátek má Jitka.

Pandemie a zavírání hranic. Co by pro ekonomiku znamenal konec „Schengenu“?

Poté, co na jaře začalo po první vlně pandemie covid-19 otevírání hranic v rámci Shengenu, si všichni oddychli. Nikdo si nedokázal představit, že by tento stav mohl trvat delší dobu. Ekonomové shodně uvádí, že zavírání hranic mezi státy Evropské unie by byl katastrofou. Co by se stalo, pokud by k němu na delší dobu opravdu došlo?

Odborníci se shodují v tom, že pro českou otevřenou ekonomiku představují zavřené hranice obrovský problém, tuzemské hospodářství je na zahraničním obchodě bytostně závislé. Hlavní ekonom Komerční banky (KB) Jan Vejmělek pro server investujeme.cz uvádí, že ne nadarmo byl vstup do Evropské unie v roce 2004 z pohledu bilance zahraničního obchodu významným milníkem. Do té doby pasivní bilance se přehoupla do aktiva, které se téměř každý rok dále zvyšovalo.

„Jsme vývozní ekonomikou, celá polovina tuzemské průmyslové produkce je vyvezena. Protože nejsme bohatí na komodity, je naše produkce i významně dovozně náročná. Navíc jsme součástí globálních výrobních řetězců, které vyžadují hladký pohyb (nejenom) zboží přes hranice,“ vysvětluje ekonom KB.

Zůstat v Schengenu je pro nás životně důležité

Dopad opětovného omezení přeshraničního pohybu by tak byl zásadní. Podle Jana Vejmělka se můžeme podívat na to, jak dramaticky se zavřené hranice projevily na českých ekonomických ukazatelích během loňské jarní pandemické vlny.

Čísla za druhé čtvrtletí loňského roku byla opravdu katastrofální – HDP klesl o 10,8 %, přičemž negativní příspěvek čistých exportů k tomuto číslu činil 5,7 procentního bodu, vývozy se v nominálním vyjádření meziročně propadly o 22,5 %, dovozy o 18,7 %, reálná průmyslová produkce se snížila o 23,5 %.

„I když podzimní a zimní vlny byly z pandemického pohledu nesrovnatelně horší, fakt, že zůstaly otevřené hranice a na průmyslové podniky zásadněji nedopadly vládní restriktivní opatření, znamenal, že druhá polovina roku již tak katastrofická nebyla,“ vysvětluje Jan Vejmělek z KB s tím, že udržet otevřené hranice a zůstat v „Schengenu“ je tedy pro českou ekonomiku životně důležité.

Nebyl by to žádný fatální šok

Ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa vidí význam Schengenského prostoru primárně v oblasti volného pohybu osob, nikoli zboží a služeb. „Z tohoto pohledu by výrazné omezení Schengenské dohody jistě přineslo hospodářské dopady spojené s větší administrativní náročností přeshraniční turistiky a vnitrodenního příhraničního cestování za nákupy nebo službami,“ vysvětluje odborník ČS pro investujeme.cz. Pro mezinárodní obchod uvnitř Evropské unie by to podle něj nejspíš nebyl žádný fatální šok.

Konec Schengenu není na pořadu dne

Podle Šimona Blechy z odboru komunikace Ministerstva financí (MF) se Schengenský prostor primárně vztahuje na volný pohyb osob mezi státy EU. Obnovení hraničních kontrol se v první řadě dotkne mobility osob. Samotný pohyb zboží zasažen není, byť kontroly na hranicích bezpochyby prodlouží dobu jeho dodání.

„Zejména v případě Německa, kam v loňském roce směřovala přibližně třetina českého vývozu, by mohlo zvýšení obchodních bariér zpomalit dynamiku vzájemného obchodu a zkomplikovat hospodářskou přeshraniční spolupráci. „Konec Schengenu“ v souvislosti s koronavirovou krizí však rozhodně není na pořadu dne,“ vysvětluje Šimon Blecha z MF.

Schengen funguje už od roku 1995

Připomeňme, že hraniční kontroly a zábrany mezi členy Schengenu byly zrušeny v roce 1995. Prostor zahrnuje i 4 státy mimo EU. Jedná se o Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko je  součástí Schengenu od 21. prosince 2007, kdy naráz vstoupilo 9 členských států EU: Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.