Jak může dopadnout rozdílný přístup USA a EU ke kryptu?
V letošním roce se na trhu kryptoměn odehrává důležitý souboj o povahu těchto populárních aktiv. Na jedné straně zaznamenáváme rekordní cenové růsty hlavních digitálních měn (Bitcoin nedávno atakoval nová maxima kolem 120 tisíc USD), na straně druhé přichází zpřísnění regulace, které mění pravidla hry – jak v USA, tak v Evropě. Investoři tak zůstávají v nejistotě, zda se tato nová aktiva definitivně etablují v rámci regulatorního rámce, nebo budou i nadále fungovat v určité šedé zóně. Někomu to pak může vyhovovat více, jinému méně.
Největší kryptoměna světa, Bitcoin, letos dosáhla nového historického maxima nad hranicí 120 000 dolarů. Tržní kapitalizace se tak vyšplhala na neuvěřitelných 2,28 bilionu USD, tedy asi 48 bilionů Kč. Od začátku roku si připsala více než 30 % a zůstává jádrem institucionálního zájmu. Klíčovým tahounem jsou kapitálové toky do spotových ETF, které letos přilákaly desítky miliard dolarů. Jen fond od BlackRock podle posledních údajů spravuje téměř 90 miliard USD. Podobný vývoj sledujeme i u Etherea. Díky rozvoji AI aplikací a rostoucí poptávce po výpočetním výkonu Ethereum letos překonalo hranici 3 800 USD. Obě aktiva tak potvrzují, že kryptoměny nejsou jen spekulativní hra, ale pevná součást moderního finančního systému.
Přestože Bitcoin a Ethereum dominují, daří se i menším projektům. Například Monero letos přidalo více než 70 %, zatímco některé stablecoiny se stávají páteří mezinárodního platebního provozu. To však přináší nové výzvy pro regulátory, kteří nechtějí za vývojem technologií zaostávat.
Evropská unie vstoupila do roku 2025 s plně účinnou regulací MiCA (Markets in Crypto Assets), která sjednocuje pravidla pro emisi tokenů, stablecoinů i činnost burz a peněženek napříč členskými státy. Zároveň začal platit i směrnicový balíček DAC8, který zavádí povinnost hlásit kryptoměnové transakce daňovým úřadům. Můžeme se tak jen pousmát nad kauzou darovaných bitcoinů a Ministerstva spravedlnosti. Obecně se nové regulace zaměřují především na dvě oblasti: ochranu spotřebitelů a finanční stabilitu.
Firmy musí prokázat kapitálovou připravenost, řízení střetu zájmů a v případě stablecoinů i transparentní rezervní politiku. Zároveň však začínají vyplouvat na povrch slabiny – zejména u přeshraničně vydávaných stablecoinů, které mohou obcházet evropská pravidla. Evropská centrální banka i regulační autorita ESMA v červenci varovaly, že většina stablecoinů obchodovaných na evropských trzích je stále vázána na americký dolar a podléhá netransparentním režimům mimo EU.
REKLAMA
V USA je trend odlišný – řada amerických států (např. Texas, Wyoming) vytváří příznivé podmínky pro těžbu a provoz blockchainových firem, čímž USA potvrzují svou ambici být technologickým lídrem i v oblasti digitálních aktiv. Spojené státy také podporují začlenění digitálních aktiv do důchodových plánů typu 401(k), čímž kryptoměny pronikají do každodenního investičního prostředí běžných Američanů.
Zatímco tedy Spojené státy se snaží jít kryptoměnám naproti – ať už skrze postupné schvalování ETF, snahu o jasnější regulaci nebo podporu inovací v oblasti blockchainu –, Evropská unie přistupuje k tomuto sektoru spíše restriktivně. Místo podpory technologického rozvoje se více zaměřuje na regulaci, kontrolu rizik a prevenci. Výsledkem může být, že zatímco v USA se kryptoměny a s nimi spojené technologie integrují do tradičního finančního systému, v EU hrozí, že tento vývoj zůstane na okraji – nebo se přesune jinam. Ostatně, nebylo by to poprvé.
Autor: Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
