Pondělí 20. srpna. Svátek má Bernard.

O vašich penězích bez vás: Tak se dnes likvidují pojistné události

Být pojištěn rozhodně neznamená být v klidu. Sice většina propagačních materiálů pojišťoven tvrdí o získávaném bezpečí právě s jejich pojistkou, avšak víc než kdy jindy platí, že slušná pojišťovna se pozná až při likvidaci. O tom jsem se přesvědčil o letošních prázdninách během kterých jsem řešil likvidaci bouraného auta. Bohužel dobře domluvený a sehraný tandem pojišťovna a autoservis mě připravil o jakékoli iluze.

Ale hezky postupně, neboť pár vstupních fakt je více než nutných. Začátkem léta si jedu svým vozidlem přes vesnici po hlavní silnici, kterou dobře znám. Je středeční odpoledne a jízdu si užívám. Bohužel z vedlejší silnice navzdory značce "stůj, dej přednost v jízdě" mě v pravém úhlu překřížil jízdní dráhu a následně sestřelil rychle jedoucí řidič v osobním vozidle.

Jelikož tam byla hustá zástavba dvojdomků, tak jsem neměl nejmenší šanci jej zahlédnout a jakkoli zareagovat. Štěstím v neštěstí bylo, že mě vůz jedoucí cca 90 km v hodině minul svým předkem vozu a já vrazil v padesátce do jeho boku. Nemá cenu to dál rozvádět. Shrňme fakta: Přivolána policie i hasiči, moje vozidlo nepojízdné – celý předek v háji. Alkohol u obou řidičů nulový.

Pojišťovna vaše peníze rozhodně šetřit nebude. Jakákoli neznalost se tvrdě trestá.

Vozidlo bylo pořizováno jako nové v pořizovací ceně cca 500 tisíc vč. DPH a ke dni této nehody bylo jeden rok a 10 měsíců staré. To se ukázalo v kontextu informací jako dost důležitá informace. Povinné ručení a havarijní pojištění bylo sjednáno u jedné pojišťovny v rámci jedné smlouvy.

Po sepsání formalit jsem si nechal přivolat odtahovou službu a auto si nechal odvézt do autoservisu, kde jsem vozidlo před necelými dvěma roky kupoval. Sympaťák z odtahové služby konstatoval, že na to, jak rozmlácené auto, vypadám velmi dobře. Což bylo doopravdy upřímné konstatování. Pak doplnil, že by asi pro mě bylo nejlepší, kdyby pojišťovna z toho udělala totální škodu, protože to auto vypadá dost mizerně a dobré auto už z toho tak jako tak nikdo neudělá. Na to jsem odpověděl, že bych si to taky přál.

Ještě ten večer jsem nelenil a zašel na pivko s jedním kamarádem, co dříve pracoval v pojišťovně a likvidoval auta. Vylíčil jsem mu situaci a požádal ho o názor, jakou hru pojišťovny při likvidacích aut hrávají. Ve stručnosti jeho slova byla následující:

Musíme zjistit časovou hodnotu vozidla v den havárie. Pošli mi zítra nascanovaný velkých technický průkaz a já to od svých bývalých kolegů zjistím. Časová cena je to maximum, co bys z nich mohl maximálně vyrazit… A jak se to celé bude hrát? Ten likvidátor se samozřejmě bude snažit o to, aby to pojišťovnu stálo co nejméně peněz. Pak se bude snažit o to, aby ty peníze šly raději do autoservisu v podobě opravy a na třetím místě budeš ty. Ale záleží na tom, jak to auto vypadá. Pokud je evidentně oprava velmi nákladná, tak z toho tu totální škodu nakonec udělá, jelikož mu nic jiného nebude zbývat.“

V pojišťovně jsem druhý den škodu skutečně nahlásil ze své komplexní autopojistky. Shodou náhod povinné ručení viníka nehody bylo taktéž u stejné pojišťovny. Ale to nebylo až tak podstatné. Co mě velmi mrzelo, byl fakt, že mě pracovnice pojišťovny neupozornila na blížící se obnovení dalšího pojistného roku týkající se dnes již nepojízdného vraku. Autopojištění je nutné vypovědět alespoň šest týdnů před obnovením pojistného období. V den hlášení této pojistné události a stavu auta jako obtížně opravitelného vraku mně prostě úřednice neupozornila na to, abych si havarijní pojistku a povinné ručení na vrak vypověděl. Co by se stalo, kdybych to neudělal? Za týden by mi tato možnost vypršela a pojišťovna by po mně chtěla cca dvacet tisíc za pojistné období září 2010 až 2011 (přestože jim začátkem července hlásím o nepojízdnosti vozidla pojistnou událost).

Absurdní, drzé? Podle mého známého právníka by i případný soud o toto pojistné za září 2010 až 2011 pojišťovna vyhrála a asi i uplatňovala. Naštěstí jsem tu výpověď ještě v ten samý den podal (stihl jsem šestitýdenní lhůtu) a nezavdal podnět k tomuto kroku. Podle mého názoru dost smutné, ale asi realita dnešních dnů nebo to, k čemu jsou úředníci na přepážkách pojišťoven školeni…

Peníze chceme my, ne majitel auta. To je oč tu běží

Ještě v ten samý den zajel do servisu likvidátor se na vrak podívat. Hned po jeho příjezdu a jeho jednání s pracovníky servisu jsem pochopil, že se hoši velmi dobře kamarádí, neboť opravy bouraných aut znamenají, jak říkal kamarád, pro autoservisy zlatý důl.

Po obhlídce vozidla likvidátor konstatoval, že se domnívá o možnosti auto opravit. Věděl jsem, že o způsobu likvidace pojistné události rozhoduje pojišťovna, nikoli pojištěný… Ačkoliv jsem si přál totální škodu, tak jsem musel souhlasit s tím, že pojišťovna nechává auto podrobit testům v podobě takzvaného odstrojení v autoservisu. Nejde o nic jiného než rozebrání bouraného auta jako skládačky a počítání, kolik by stála oprava nebo nahrazení novými díly a k tomu samozřejmě cena nutné práce. Bylo mi jasné, že servis chce opravovat stůj co stůj a likvidátor se snaží jim stůj co stůj v tom pomoci.

Štěstí se otočilo ke mně. Poškozené nosné části zhatily opravu.

Opět se potvrdila slova kamaráda se zkušenostmi z pojišťovny. Pokud jim ta nákladovost opravy převýší nějakých 75 nebo 80 % časové hodnoty vozidla, tak oni tu totálku stejně musí akceptovat, jelikož by to pro pojišťovnu jinak bylo dražší. Po odstrojení vozidla mi nakonec likvidátor sdělil, že holt auto bylo tak rozbité, že by se oprava nevyplatila. Hurá. Zajásal jsem. Realita ovšem byla taková, že pojišťovna nebyla s to mi zaplatit celých tři sta tisíc korun a vzít si neopravitelný vrak. Holt mi řekli:

OK. Pojišťovna vám dá z fleku 200 tisíc korun a zbývajících sto tisíc korun vám dá zájemce o váš vrak. A my jsme váš vrak už poptali na specializovaném serveru a máme pro vás konkrétního kupce. Samozřejmě je na vás, zda vrak budete prodávat. Jestli si ho dáte do obýváku a budete se z něj dívat na televizi, tak to je vaše rozhodnutí. Pojišťovna do nakládání s vaším majetkem nemá právo co zasahovat.“

Na druhé straně za toto pojišťovnu nehodlám nijak kritizovat. To považuji za férový přístup. 

Autoservis – zlodějina po česku takzvaně „Bez namáčení“

Až potud se mi zdálo vše relativně na dobré cestě. Pojišťovna mi během pár dnů poslala dvě stě tisíc a já kontaktoval firmu, která projevila zájem o autovrak v hodnotě sto tisíc. Opět vše v pohodě. Pro vrak si přijedou a v hotovosti mi předají peníze.

Přijel jsem si do servisu a skutečně odstrojený vrak tam byl připraven k předání. Podepsal jsem předávací protokol vraku od Autoservisu a vše vypadalo ok. Pouze ovšem do chvíle, kdy jsem požádal o ty poškozené věci z toho odstrojeného auta. Ty mně zrovna s velkou ochotou hoši ze servisu předávat nechtěli. Záhy mi bylo jasné, že jde o jaksi dále zpeněžitelné věci a někdo si je chce vyšetřit.

Kosa na kámen ovšem padla v okamžiku, kdy přijel řidič z firmy kupující vrak. Evidentně to nedělal poprvé a hned mu bylo jasné oč tu běží. Řekl mi: „Já chci kompletní vrak a nikoli rozkradený vrak. Pokud nedáte ty chybějící věci do kupy, tak já prostě odjedu, aniž bych auto naložil a dal vám peníze.“

Tak jsem se vlastně stal nechtěně rukojmím. Vrak mi rozkradl autoservis, kde jsem si auto koupil, a nemá se k tomu, aby mi rozkradené díly z vraku vrátil. No a na druhé straně je majitel, který chce vrak, ale nechce rozkradený vrak. A v žádném případě ho nezajímá, kdo to z ještě zatím mého auta ukradl. To se taky dá pochopit. Abych to nezdržoval. Nechutnou situaci nakonec vyřešila sleva z mojí strany vůči kupujícímu a ten si nakonec auto odvezl a zaplatil za něj nižší cenu, než avizovala pojišťovna.

Resumé: Autoservis byl zjevně naštvaný, že z opravy v řádech statisíců nakonec nic nezbylo. Nestačilo jim evidentně to, že se zabývali autem, které jsem si u nich koupil a které jsem u nich doposud servisoval. Nestačilo jim ani to, že za odstrojení vraku za účelem rozpočtu opravy vyinkasovali několik desítek tisíc od pojišťovny. Tak mně jednoduše ten vrak rozkradli a já pak za něj dostal méně peněz. Pokud tento příspěvek otevřel oči všem, co řeší likvidaci auta, tak je účel splněn.

Jaké máte zkušenosti s likvidací pojistných událostí?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

74 komentářů: “O vašich penězích bez vás: Tak se dnes likvidují pojistné události”

  1. viglib napsal:

    Tady je chytraku, kteri presne vedi, ze jim by se to nestalo, pripadne by predem vedeli, jak pojistovna bude plnit.

    Zjevne existuje neprima umera mezi odbornosti tematu a mnozstvim expertu, kteri se k nemu vyjadruji. Vyzyvam proto vseznalky, aby se budto zapojili i do dalsich diskuzi a ukazali co v nich jem, pripadne to zkusili nekde na iDnes a podobne zamerenych servrech, kde jiste ctenarstvo vseznale placani s uzanim oceni.

    ICZ by melo zavest registraci tak, aby vseznalkum a placalum nestalo za to se s ni namahat.

    • NCP napsal:

      Nehodové Centrum Praha
      je nezávislá organizační složka zajišťující administrativní podporu při odstraňování následků dopravních nehod nejen na území Hl.m. Prahy
      NCP optimalizuje náklady, vede transparentní proceduru likvidace pojistných událostí a garantuje zúčastněným stranám vypořádání dle aktuálních právních norem.

      NCP hledá smírná a bezesporná řešení.

      Btw. Na samém počátku je třeba hledat erudovaného a nezávislého zástupce, nejlépe z řad soudních znalců pro daný obor. Tyto služby lze posoudit jako účelně vynaložené náklady vedoucí k objektivnímu zjištění rozsahu škody. Investice se jednoznačně vyplatí a stěží tyto závěry zpochybní středoškolsky vzdělaný likvidátor pojišťovny. Technik s úzkými kontakty na provozovatele servisu je mimo jiné zaměstnancem zainteresované pojišťovny, z logiky věci je nade vší pochybnost zřejmé, koho chleba jí..

      Jak správně uvedl jeden z vás, vozidlo je častokrát nemalou osobní investicí. Doporučuji proto všem zamyslet se nad reklamními spoty jednotlivých pojišťoven a číst mezi řádky, které jsou takřka neviditelným písmem na zlomek sekundy v pravém dolním rohu obrazovky 🙂

      • Hanka napsal:

        Našla jsem NCP na internetu, zdálo se mi, že to mají včechno docela dobře nastudované, a tak jsem jim svěřila své havarované vozidlo. Za osm dní mi volali že je vše hotové. Platbu od pojišťovny vyinkasoval jejich partnerský servis na základě krycího dopisu přímo od pojišťovny a já byla bez starostí. A abych nezapomněla, hradila jsem umytí náhradního auta, ale to mi příjde pochopitelné.

        Myslím, že každý z nás by měl hledat v takové situaci reference a být velmi obežřetný, přeji všem jen cesty bez nehod!

      • NCP napsal:

        Nově nás najdete na komunitní stránce Facebooku. Mnoho diskuzních témat, osobních zkušeností klientů a odkazů na smluvní partnery!

    • bhanzelova napsal:

      Asi pozdě, ale přeci jen chci reagovat. Je možnost obrátit se na Kancelář pro ochranu práv poškozených. Tam vám nárok vyhodnotí a podle potřeby vás zdarma zastoupí v soudním řízení. Je také nová stránka amortizace.cz.
      Blanka Hanzelová

  2. Mrk napsal:

    Jen jsem moc nepochopil, co až tak zlého udělala pojišťovna, kromě keců kamaráda u pivka, které jste sám vyvrátil? A to že nevíte, jaké jste podepsal smlouvy, jak a kdy je máte vypovídat…toto právní diletanství lidí u nás a následné obvbiňování všech okolo je už únavné.

    • Kolemjdoucí napsal:

      mám stejný názor. Co se týká náhrady škody, i v případě že se prokáže vina, obávám se že nemá cenu jít do občasnkoprávního sporu. Ale přístup … no co, já už tam nepojedu, ať si klidně okrádají druhé … no comment. Autorův příspěvek bych chápal, kdyby napsal že podnikl kroky k tomu že tohle už nikomu jinému neudělají, ale takto. Tohle je poslední příspěvek, otevírat oči mlčící většině je… jak že je to o tom házení perel? 🙂

      • Zbyněk Svěrkoš napsal:

        jenže cílem autora bylo poněkud upozornit na některá úskalí a finty ty lidi, kteří nemají podobnou zkušenost a přitom klidně něco takového se jim může stát zítra. Nebylo cílem pointa typu „jak jsem sestřelil lumpy a zavařil jim“. Je pravdou, že jmenovitost organizací by byla lepší, ale těžko má v ruce důkazy takové, aby mohl jmenovat … A taky „likvidace“ v názvu je trochu zavádějící víc směrem k pojišťovně, ale zde jde zejména o problém se servisem. Pro mě z toho byla třeba cenná informace na co ještě dál dát případně pozor se servisem. Jeho další „osobní statečnost“ v boji s lumpem by sice byla chválihodná, ale z hlediska smyslu informace nepodstatná. Nehledejte mouchy za každou cenu.

        • mrk napsal:

          Věřím, že to možná autor chtěl říct. Nicméně článek se nese v duchu – jak mi pojišťovna ubližuje se všemi klišé typu „všichni víme, jak mě pojišťovna okrade“, „nikdo mi neřekl, co mám ve smlouvě – měli přeci vydedukovat, co bych tak si měl a chtěl udělat“ a přitom celý výše popsaný problém tkví v postupech servisu…

          • Zbyněk Svěrkoš napsal:

            Netvrdím, že článek nemá své mouchy. Jen jsem se asi zaměřil v prvé řadě na něco jiného, než vy. Váš názor chápu.

  3. Josef napsal:

    Nevim proč se všichni pozastavujete nad nějakými pojistnými podmínkami atd. Měl bouračku a po právu za to měl dostat časovou cenu. Nedostal. jenom kvůli tomu, že pojišťovna nepřebírá rizika spojená se zpeněžením vraku. Tím pádem já říkám, že je špatný systém likvidace aut. Po delší době dobrý článek ze života normálních lidí.

    • Kolemjdoucí napsal:

      Jak může dostat peníze nźa něco, co nebylo poškozeno? A to nejspíš nebylo, když to šlo prodat. To jde proti logice věci.

      • Josef napsal:

        Dobře. Je to v souladu s právem, ale právě ne s logikou. On chtěl časovou cenu a tu nedostal. nedostal ji kvůli tomu, že mu z auta něco ukradli. To ale pojišťovnu nezajímá. Ano mohl to zablokovat a znovu rozběhnout kolečko s pojišťovnou, že ten vrak už nemá takovou hodnotu, jelikož byl rozkrade. Ale jak by si tím pomohl. jde o systémově špatnou věc…

        • Kolemjdoucí napsal:

          jak to že nedostal časovou cenu? Dostal časovou cenu za zničené díly auta. Nedostal peníze za části vraku, které byly označeny jako použitelné a byly zcizeny servisem. To by měla pojišťovna zaplatit to, co někdo rozkradl?

          • Radek napsal:

            Pokud součástí havarijní pojistky bylo i pojištění krádeže, tak rozhodně ano ;-).

            • Kolemjdoucí napsal:

              a upozornil na to? Domnívám se, že pokud dojde ke krádeži, je třeba toto oznámit PČR a na základě protokolu může pojišťovna plnit … 🙂

  4. Kolemjdoucí napsal:

    Tak mně jednoduše ten vrak rozkradli a já pak za něj dostal méně peněz. – Pokud je to takto, proč jste na servis nepodal trestní oznámení?

    • VlK napsal:

      +1 (Autoservis přece ručí za převzatý majetek…)

      • autor článku napsal:

        To sice ručí, papíry jako předávací protokol mi samozřejmě vystavili. jako vysvětlení proč konkrétní díly chybí ovšem mají připravenou následující výmluvu. Pojišťovna je požádala o kalkulaci opravy (zda půjde op totálku nebo opravu) a oni poškozené díly museli nechat testovat v jiných servisech. Shodou náhod jsem byl ochoten do těch jiných servisů zajet, avšak tam o ničem nevěděli. ty součástky si prostě ukradli a připravili si tuhle báchorku. Jo soudit se s nima můžete… protože vyhrabou ze svých skladů nějakou rozlomenou bezcennou součástku a tu hodnotnou již namontovali do jiného auta…

    • autor článku napsal:

      Dobrý den, tak mi trochu připadá, že oba žijeme v jiném světě. A co bych z toho asi měl, kdybych podal trestní oznámení. Sitruace: Máte v servisu vrak v hodnotě cca 100 litrů a co dál? Potřebujete ho prodat! Když ho neprodám tomuhle co si pro něj v daný okamžik přijel a má peníze a místo toho podám to oznámení, tak mi během pěti minut v servisu řeknou, abych si ten vrak odtáhl pryč ze servisu, že jim tam vadí. A co já asi s tím? Posdtavím si ho před barák na sídliště a budu se s nima soudit, že mně ukradli díly za x tisíc… to je fakt skvělá rada…

      • Kolemjdoucí napsal:

        Vy si stěžujete, že Vám ho rozkradli. Pak se jedná o trestný čin a buď ho schvalujete protože mlčíte, nebo se proti tomu zakonnými prostředky bráníte. Bohužel, tohle je realita. Nebo máte jiné řešení?

        • autor článku napsal:

          Já se snažím podělit s lidmi o negativní zkušenosti. Tím, že bych dal trestní oznámení, bych si finančně způsobil větší újmu než mi vznikla tím, že jsem dal kupujícímu slevu za rozkradený vrak. Ze dvou újem jsem zvolil to menší. Jak jsem uvedl před tím, tak by tato cesta vedla k nepřevezmutí vraku kupujícím. To je jasné určitě i Vám. A co bych asi s tím vrakem dělal v daný moment? Jsem si jist, že byste se v dané chvíli zachoval jako já. Akorát si teď (a nemyslím to zle) stojíte za „svoji“ pravdou…

          • Zdenek napsal:

            Stalo se mi přesně co vám a zvolil jste vcelku dobře, auto je pryč a k tomu nějaká koruna za vrak. To je to nejjednodušší a nejlepší řešení, co s vrakem, že? U mého případu zůstala pouze pachuť u servisu, kde auto-vrak kupci nechtěli vydat až po zaplacení hustého parkování.

        • Zbyněk Svěrkoš napsal:

          to zní sice fajn, logiku to plnou má, ale zeptám se vás: Soudil jste se někdy v bordýlku (s prominutím) zvaném Česká republika ?? Nechť jsem klidně kamenován za tento názor a osobní zkušenost. Kde spousta soudců už jen vyhlíží, aby to nějak doklepali do penze a chtít po nich, aby si komplikovali čímkoliv život, je dost nereálné, kdy i v justici je to jedna rodina v tom smyslu, že soudcův syn, zeť, švagrová apod. jsou advokáti a když ten soudce rozhodne nějak, tak sebere příležitost svým příbuzným, aby vás třeba zastupovali v odvolání (a tedy vydělali). Netýká se samozřejmě všech, ale takových mladých Ceplů (například) je tu sakra málo a Pandořiných skříněk nad hlavu. Notabene co jim parchant Němec za svého ministrování sakramentsky nechal zvednout odměny, než šel od válu. Příliš schizofrenní ? Jeví se to tak … než se s tím setkáte. Podívejte se jen třeba, co dělá někdy Česká televize u zákonných poplatků a dobře vědí, že se chovají jak gangsteři, ale ví, že jim soudy jdou na ruku. Jako malý občan jste obtížný hmyz, bohužel …. pak záleží, co si necháte líbit a kolik máte peněz a času, abyste se bránil …. Ale to jsem odbočil.

          • Kolemjdoucí napsal:

            Pane Svěrkoši, neříkám že nemůžete mít pravdu, ale za a) není to k věci, za b) jakou jinou možnost, než podat trestní oznámení, má okradený občan? Takže je vlastně lepší nedělat nic, nechat autoservis být, ať okradou další a další. Nikde v mých příspěvcích nebylo, že se tímto občan domůže náhrady škody. A pokud se nemýlím, ze zákona je povinen ten, kdo zjistí že jiná osoba páchá trestnou činnost, toto oznámit orgánům činným v trestním řízení. Ale možná jsem jen mylně informován, nejsem právník.

            • Zbyněk Svěrkoš napsal:

              Chtěl jsem říct, že se mu nedivím, že vzal nižší peníze a tím to s nevolí uzavřel. A oznámení, že někdo páchá trestnou činnost ? Ano, mělo by být.. Jenže, milý pane, riskujete to, že soud neuzná vaši žalobu za průkaznou, jakkoliv si myslíte, že je věc jasná…. a protistrana vás zamete na vařené nudli, třeba jen proto, že bude mít víc peněz na dobrého právníka a vy svou snahu ještě zaplatíte i s chlupama a balíkem za soudní řízení a náklady protistrany navíc….. Ano, teoreticky máte plnou pravdu, ale šedá je teorie, zelený strom života u nás …. Je na vás, jak se v dané chvíli rozhodnete. Až tady bude běžnější slovo morálka a spravedlnost, než korupce a podrazáctví, tak prosím, není o čem mluvit …. Na jednu stranu to je od věci, na druhou ne ….

              • Kolemjdoucí napsal:

                Pane Svěrkoši, v případě že podáte trestní oznámení se nejedná o Vaši žalobu, ale PČR zdokumentuje situaci na kterou tr. oznámením upozorníte. Pokud je naplněna skutková podstata tr. činu, navrhne obvinění a případ převezme státní zástupce a ten žaluje obviněného. Takže Váš argument o tom že protistrana má na lepšího právníka … Nebavíme se v občanskoprávní rovině, ale v rovině trestního práva. Pokud se mýlím, opravte mne.

                • Zbyněk Svěrkoš napsal:

                  OK, akorát vy se jaksi chcete domoct kompenzace své konkrétní újmy, takže musíte vznést nárok, co vlastně požadujete … a též si představte, že PČR mu nic neprokáže a popotahovaný na vás poté podá oznámení (zde už spíše žalobu) pro pomluvu, poškození jména a nevím jakou újmu, ztrátu zákazníků a tedy ušlý příjem a bude po vás chtít statisíce. Nic mu v trestním řízení neprokáží. Anebo mu to prokáží v jiném případě, ve vašem ne …jo leda že hovoříme čistě v rovině, že vy nic nepožadujete a jen upozorňujete obecně a možná zůstanete v anonymitě…

                  • Kolemjdoucí napsal:

                    Ano, možnost žaloby zde je, to připouštím, ale kde jste přišel na to že po Vás mohou chtít za ušlý příjem, to mi zřejmé není.

                    • Zbyněk Svěrkoš napsal:

                      No třeba takto: Nic se jim neprokáže. A oni přijdou s tím, že byli neoprávněně osočeni, pošpinilo jim to jméno a pověst a odvedlo zákazníky, kteří k nim z toho důvodu nepřišli. A tedy jim propadl kšeft a chtějí kompenzaci této újmy. Musejí ji samozřejmě vyčíslit. Na papír něco stvoří, papír snese cokoliv. Pokud jsou to opravdu grázlíci, udělají to tím tuplem. No a pak už bude záležet jen na tom, zda jim bude na patřičných místech dáno za pravdu. A vzhledem k naší justici si nemyslím, že jejich šance jsou nulové. Bohužel. Věc názoru.

                • Radek napsal:

                  Zřejmě víte, jak se většina takových oznámení uzavírá: Odloženo pro nedostatek důkazů. A v tomto případě by se jednalo o velmi pravděpodobný scénář.

                  • Kolemjdoucí napsal:

                    je to pravděpodobné, nicméně, mohu křičet že mne okradli a nic pro to neudělat? Ale to se dostáváme do jiné roviny.

                    • Radek napsal:

                      Samozřejmě je nezbytné krádež nahlásit – ale myslím, že to jste i vy psal(a?) v některém z příspěvků, které jsem zaregistroval.

  5. Kolemjdoucí napsal:

    cituji:Podle mého názoru dost smutné, ale asi realita dnešních dnů nebo to, k čemu jsou úředníci na přepážkách pojišťoven školeni… Přepážková pracovnice není likvidátor a nemůže vědět, jestli jde o totální škodu. Podle VPP pojištění zaniká zánikem předmětu pojištění, což je v případě totálky odhlášení na odboru dopravy. Pokud by z Vaší strany byla učiněna výpověď PS, jste povinen uzavřít si ode dne zániku PR nové, takže nevím co řešíte. I kdyby jste dal výpověď a pojistná událost se vyřešila před uplynutím výpovědní lhůty, je pro Vás finančně lepší zánik PS z důvodu zániku předmětu pojištění. Po dobu opravy je nutné platit pojistné nebo uložit značky do depozitu. Tohle je Vaše povinnost vědět.

    • autor článku napsal:

      Možná máte v tomhletom pravdu. A vy byste se takhle zachoval v danou chvíli? Abyste sám sebe připravil o dvacet tisíc, když víte, že máte nepojízdný vrak v servisu a není jisté, zda se bude opravovat nebo půjde do šrotu? Nevím, nevím….Já jsem přeci v okamžiku výpovědi (cca 16 hodin po bouračce) nemohl vědět co s autem z pohledu likvidace bude.

      • Kolemjdoucí napsal:

        Vy jste nevěděl, že je auto nepojízdné a můžete dát RZ do depozitu? Tím pádem se pozastaví pojištění a pokud by došlo k totálce, předmět pojištění a potažmo pojistná smlouva zanikne a pojišťovna Vám vrátí nespotřebované pojistné. A i pokud byste zaplatil pojistné na další rok a byla to totálka, tak Vám pojišťovna vrátí pojistné od okamžiku kdy totálka vznikne, pak nechápou, jak byste se připravil o 20.000. Doporučuji zjistit si fakta než začnete psát článek.

        • autor článku napsal:

          V tomhle možná máte pravdu. Přesto si myslím, že ta výpověď je pro mě v danou chvíli výhodnější řešení. Osobně si ale nejsem jist, že by mi to pojišťovna vrátila. Možná ano, možná ne. Sám moc dobře víte jak neochotně vrací peníze…

          • Kolemjdoucí napsal:

            Vrátila. Ono by nebylo od věci i danou pojišťovnu jmenovat, takto nemá článek pro čtenáře téměř žádnou hodnotu.

        • Zbyněk Svěrkoš napsal:

          Víte, ono to krásně zní, ale pár hodin po nehodě, kdy jste ještě v jistém šoku zkombinovaném s totální nasraností na magora na vedlejší si tohleto všchno jen stěží uvědomíte. A ne každý má známého právníka, kterému by hned žhavil hot-line s dotazy… Je pak projevem korektnosti pojišťovny a zájmu o klienta, aby se snažili i poradit ve stresové situaci (ano, naivita, jasně). Ovšem on se ten klient jednoho třeba pak rád vrátí s pojistkou nového auta ….jen to chce vidět obchodně trochu dál, než do „příštího týdne“ …

          • Kolemjdoucí napsal:

            Stejnou situaci jsem zažil, takže vím jaké to je. Navíc tohle se dalo udělat ne pár hodin po nehodě le v řádu dnů púo nehodě. Souhlasím s tím, že by bylo fér, aby pojišťovna tohle klientovi řekla, ale víte jak jsou přepážkoví pracovníci placení? A to aby viděli do dalšího týdne, nechcete od zaměstnance příliš? Nedá mi to nerýpnout si, že to chce mít dobrého poradce a nemusíte mít známého právníka, protože dobrý poradce právníka který klientovi zdarma poradí má 🙂

            • Zbyněk Svěrkoš napsal:

              Proč by to mělo být příliš? Vždyť i ti přepážkoví jsou dnes ve většině placeni i provizemi (i když třeba nejenom provizemi). Takže i ten přepážkový pracovník se může snažit z této situace získat „svého klienta“ . Neměl by teda přetahovat klienta kolegovi z vedlejší kanceláře, to je pravda. Podle mě je dnes častější stav, že ti přepážkoví se střídají ve službě na pobočce, ale jinak jsou to normálně pojišťováci, kteří co si seženou a získají klienta, to mají. Možná v České a Kooperativě to tak není, nevím. Ano souhlasím, že když si poradce klienta naučí, že i v takové situaci má klient nejdřív volat jemu, tak to může přinést oboustrannou výhodu. Jde pak ale o to, aby klient nevolal jen v této situaci a obchody a smlouvy si dělal jinde, to se na něj poradce příště logicky vykašle.

              • Kolemjdoucí napsal:

                Problém je, že autor při své potřebě vykřičet své trápení neměl dost odvahy jmenovat pojišťovnu… pak by se dalo polemizovat i o tom, jakého typu byl přepážkový pracovník.

  6. cml11 napsal:

    Když pranýřovat, tak konkrétně. Který servis a které zodpovědné osoby mají rozkradení vraku na svědomí? Jinak je to stejné jako když se kritizují finanční poradci bezejmenně a škodí se tím i těm dobrým.

  7. ??? napsal:

    Ne, takto pojišťovny běžně postupují a nejen u nás.

  8. Zbyněk Svěrkoš napsal:

    jak mohla pojišťovna přijít s postupem, že zaplatí jen část a zbytek dorovná nějaký kupec…a že vy jste s tím souhlasil. Oni jsou přece povinni vyplatit v plné výši to, co ze smlouvy vyplatit mají (ať už novou nebo časovou cenu) a pak jim tedy připadá nárok na zbytky vozu (majitel je v té chvíli odškodněn finančně) a ať si s vrakem pak pojišťovna dělá, co chce. To jste na toto přistoupil ? Jestli jste měl nárok dejme tomu na 300 tisíc, tak vás měla plně vyplatit pojišťovna a nějaký kupec-nekupec vraku mě vůbec nezajímá, to už je byznys pojišťovny, co si z toho ještě pak uhrají a získají na prodeji…. Nebo ne ?

    • Kolemjdoucí napsal:

      Mám stejnou zkušenost, pojišťovna ve svém výpočtu vypočetla 45. 000 cenu vraku a tuto odečetla od časové ceny vozidla.

    • VlK napsal:

      Pojištovna vyplatí hodnotu časovou, ale odečte cenu využitelých zbytků. Je to dle mých zkušeností v každé smlouvě, protože jinak by došlo k obohacení majitele – měl by peníze za celé auto a rozbité auto, z kterého by mohl prodat nepoškozené části…

      • Zbyněk Svěrkoš napsal:

        To by bylo logické, ale vrak po vyplacení pojistky přechází do vlastnictví pojišťovny, ne ? Takže majitel s ním již nemůže disponovat … Možná se mýlím, naštěstí jsem nikdy nic takového neřešil a snad hned tak nebudu.

        • Kolemjdoucí napsal:

          Vrak zústane vlastnictvím majitele. Vozidlo je majetek pojištěného – vznikla škoda na zničených dílech – zustaly použitelné díly, které jsou stále majetkem pojištěného a na nich škoda nevznikla. Pak by tedy musela pojišťovna vrak odkoupit, aby se stal jejím majetkem. A proč by to dělala?

          • Zbyněk Svěrkoš napsal:

            protože by se jí třeba povedlo prodat vrak za vyšší cenu, než kolik by vyčíslila na odpočtu tabulkově hodnotu zbytkových dílů s amortizací. Nečekáte přece, že tabulkové hodnoty likvidátorů jsou nastaveny enormně „proklientsky“ 🙂 Ale je pravda, že na to nemá prostory na ukládání vraků a dělat to přes nějaký servis či bazar za odměnu-marži by pak ztrácelo smysl ….

        • Karel Kovanda napsal:

          Evidentně nerozumíte podstatě pojištění majetku obecně. Pokud myslíte vážně, že vrak přechází do majetku pojišťovny, analogicky by musela postupovat i v případě pojištění majetku. Při požáru nemovitosti by nemovitost přešla do majetku pojišťovny? Ne! Když Vám shoří dům, máte ho pojištěn na novou cenu (nebo časovou) pojišťovna vyplatí PČ (časouvou cenu nemovitosti – samozřejmě bez pozemku) mínus zbytky (základová deska, atp.). To je přeci naprosto normální postup. Aby pojišťovna minimalizovala plnění, našla kupce, který za to dá tolik, kolik by bylo více, než pokud by to spočítala podle tabulek. Součet plnění a kupní ceny za vrak = 100% časové ceny vozidla. Pokud by jí zbytky vyšly na víc, než kolik by zaplatil kupec, vyplytila by Vám plnění mínus zbytky a s vrakem si dělejte co chcete….ale jde o zákonný postup, protože pojišťovny ze zákona nahrazují způsobenou škodu, ani o korunu víc.

          • Zbyněk Svěrkoš napsal:

            No tak že bych psal žertem a nemyslel to vážně, to se snad dalo pochopit, že nikoliv. Trochu mě zmátla asi jiná situace, kdy při odcizení a po vyplacení pojistky, je vůz nalezen …. Já nejsem zástupce pojišťovny, jen jsem vznesl názor, který jsem si s díky zkorigoval.

            • Kolemjdoucí napsal:

              To je jiný kafe, když se najde auto po čase očesaný, tak nastává velkej problém pro vlastníka…

          • Zbyněk Svěrkoš napsal:

            … ještě dotaz:

            Co by se dělo v případě, kdyby mi pojišťovna nabídla to, co nabídla tomu autorovi článku (takže plnění by sestávalo s nižší platby pojišťovny a doplatku kupce vraku), ale já bych toto odmítl s tím, že chci plnění pojišťovny minus cena zbytkových dílů bez nějakého kupce + zůstane mi vrak. Může se mi totiž povést prodat vrak ještě lépe, než pojišťovně. Kdybych si na prodej vraku víc věřil, tak bych logicky zvolil tuto variantu. Jak se pak zachová pojišťovna ? Je oprávněna mi určit, kterou cestu musím zvolit ? Tipuju, že pak by do toho samozřejmě kecat chtěli a druhou možnost, kdy mi zůstává vrak by pak odmítali, protože by z toho plynulo vyšší plnění jejich …. Záleží pak nejspíš na konkrétním znění konkrétní pojistky.

            • JP napsal:

              Z mých zkušeností – pojišťovna zadá popis vraku do caraukce a čeká na nejvyšší nabídku. Tu poté odečte od časové ceny a vyplatí pojistné plnění. Vy jako pojištěný máte několikadenní garanci kupujícího na odkup vraku, nicméně pokud si seženete kupce, který vrak odkoupí za pro vás výhodnějších podmínek, nebo se rozhodnete zbytky vystavit v obýváku, 🙂 pojišťovně je to jedno. Pojišťovna svou „povinnost“ splnila, je jen na vás, jestli té možnosti využijete.

              • Zbyněk Svěrkoš napsal:

                Takže pojišťovně je jedno, že odmítnu variantu 200 od pojišťovny + 100 od kupce vraku jimi sehnaného – a vezmu třeba 220 od pojišťovny + mám vrak ? Který pak prodám třeba taky za 100, ale sám ? Jasně – s rizikem, že neprodám. A jsem na tom v součtu líp, než kdybych vzal kupce z aukce pojišťovny. To se až nechce věřit …

                • JP napsal:

                  Nene, to jsme se asi nepochopili. Není mi jasné, jak jste ve vašem výpočtu došel na 220 tis. Kč.
                  Ještě jednou a jednoduše – pojišťovna stanoví časovou cenu vozidla v době havárie např. na 300 000 Kč a v aukci sežene kupce za 100 000. Její nabídka tedy je: 200 000 Kč vám dáme my (pojišťovna) a 100 000 Kč kupec (je k tomu po nějakou dobu smluvně vázán). Klient má tedy možnost využít nabídky pojišťovny a získat tak dohromady 300 000 Kč, což je časová cena vozidla (samozřejmě neberu v úvahu spoluúčasti atd.). Nebo má možnost vzít si těch 200 000 Kč a zbytky prodat svou vlastní cestou za třeba 50, 100 nebo 150 000 Kč (samozřejmě první dvě možnosti by moc neměly smysl:)). Nebo si klient zbytky v hodnotě 100 tisíc může klidně nechat třeba na památku, pak ale musí počítat s tím, že na nové auto bude mít jen těch 200 000 Kč od pojišťovny. Já myslím, že takové jednání je fér, kdysi si totiž pojišťovny cenu zbytků z pohledu klienta takřka „vycucaly z prstu“ a stanovili ji v takové výši, za kterou je nebylo možné prodat. O to samozřejmě bylo nižší plnění pojišťovny. Nyní pojišťovna výpočet podloží odkupní nabídkou a je jen na klientovi, zda ji využije, nebo zbytky prodá výhodněji (což však pochybuji, že se mu ve většině případů povede v rozumném čase a s rozumným ziskem oproti nabídce pojišťovny).

                  • Zbyněk Svěrkoš napsal:

                    Moment – ale toho kupce aktivně sháněla pojišťovna proto, jestli někdo nenabídne za vrak vyšší cenu, než je cena zbytkových použitelných dílů dle likvidátora a proto pojišťovna bude ze svých pak plnit méně. Nebo ne ? 220 byl jen příklad, každopádně berme likvidací shledanou cenu zbytkových dílů menší než 100. Těžko mi přece bude shánět pojišťovna kupce, když by mi dle vaší interpretace dala i v druhé variantě (bez kupce) stejně jen 200 a o víc se nezajímala. Toho kupce shání proto, aby plnili méně ze svých, takže ve variantě, že mi zůstane vrak bych pak měl logicky dostat od pojišťovny více než 200, ne ? Přece by si nedělali námahu s hledáním kupce pro nic a za nic… Kdyby varianta s kupcem nebyla pro pojišťovnu levnější z hlediska jejího podílu na plnění, tak by se pojišťovna nenamáhala.

                    No a když bych chtěl variantu bez kupce (takže beru vrak a prodám si ho sám), tak by mi měli plnit v časové ceně minus likvidací shledaná hodnota zbytkových dílů (menší než kupcových nabízených 100) a tedy od pojišťovny dostanu víc, než 200 (v této variantě, kdy mi zůstává vrak). A dotaz byl ten, jestli si já můžu nebo nemůžu vybrat, kterou z variant chci. Druhá varianta stojí pojišťovnu přitom víc jejich peněz. Chápeme se ?

                    • Kolemjdoucí napsal:

                      můžete si vybrat, že si necháte vrak v hodnotě oceněné likvidátorem a rozdíl do časové ceny je Vám uhrazen. Pak je to o Vaší šikovnosti, za kolik ho prodáte.

                    • JP napsal:

                      Jenže cena vraku je většinou nižší nebo rovna té ceně z caraukce. A jak jsem psal výše, pochybuji, že by pojišťovna vrak ocenila na 100 000 Kč, resp. za tuto cenu sehnala kupce, a já bych na ty stejné zbytky našel svého kupce, který by mi za to dal 200 000 Kč 🙂

                    • Kolemjdoucí napsal:

                      Já se vyjádřil, že jde prodat za 200, když je ohodnocen na 100? Asi není zřejmé, že jsem měl na mysli hypotetickou možnost.

                    • JP napsal:

                      Zřejmé to je, jen jsem spíše reagoval na příspěvek nad vámi. Omlouvám se 🙂

                    • Kolemjdoucí napsal:

                      V pohodě 🙂

                    • Zbyněk Svěrkoš napsal:

                      nemusí jít rovnou o dvojnásobný rozdíl, stačí třeba 20 tisíc rozdíl mezi cenou zbytků dle likvidace a cenou nabízenou nějakým kupcem (například). Pro někoho to je nezajímavé, mávne rukou a půjde na variantu s kupcem sehnaným pojišťovnou a chce to uzavřít rovnou s pojišťovnou komplet. Pro někoho, kdo třeba zná někoho, kdo se motá kolem aut a nabídne mu po své linii mimo aukci pojišťovny třeba taky 100 (nebo i jen 90), tak ten vezme variantu s vyšším plněním pojišťovny a ponecháním si vraku a za týden má k dobru pár tisíc navíc…když jde už o smluvenou dohodu, tak vcelku bezpracně.

                    • JP napsal:

                      No samozřejmě, pojišťovna aktivně shání kupce ze dvou důvodů: a) sežene kupce, který vrak koupí za nejvyšší možnou cenu (tudíž pojišťovna sníží náklady na poj. plnění), b) klient si nemůže stěžovat, že pojišťovna ohodnotila vrak na 100 000 Kč a ten podle něj nemá cenu vyšší než 30 tisíc. Podle mého názoru je to spravedlivé.

                      Co se týče druhé části dotazu, variantu si určitě vybrat můžete. Nicméně bude to dle mých zkušeností varianta 1: dostanete 200 000 Kč a 100 000 Kč od kupce, nebo varianta 2: dostanete 200 000 Kč a vrak si prodejte (protože pojišťovna v souvislosti s caraukcí počítá, že vrak je možné prodat za 100 000 Kč).

                      Myslím, že málokdy se stane, že by běžný člověk (neberu automechanika, který vrak rozebere a rozprodá na ND) prodal auto řádově výhodněji, než pojišťovna v caraukci.

                    • Zbyněk Svěrkoš napsal:

                      jo, netvrdím, že je to pro každého zajímavé, ale ono je dost lidí, co se motá kolem aut i bouraček a může to být známý známého …. Jasně, pokud nikoho takového neznám, tak do vraku nepůjdu a vezmu komplet peníze.
                      Ad 2. varianta – těžko mi můžou dát jen 200 tisíc (bez kupce z jejich aukce), když rozdíl časová cena minus cena zbytků bude v konkrétním případě třeba vyšší než 200… Spoluúčast neuvažujeme, ta je v obou variantách. Že pak já vrak budu opravdu prodávat sám se můžou už jen domnívat … Jo něco jiného by bylo, kdyby se v aukci nenašel nikdo, kdo by dal víc než je ocenění zbytků.

                • Kolemjdoucí napsal:

                  Proč se Vám tomu nechce věřit? Vy stále buď nechápete, nebo ignorujete fakt, že k totální destrukci celého majetku nedošlo. Když bude auto nabožené zezadu a budou v háji nosné díly karoserie, tak je to totálka. Ale jaká škoda vznikla na sedadlech, přístrojové desce, motoru atd.? Proč by pojišťovna měla plnit za něco, na čem škoda nevznikla? Nevnímejte pojištění vozidla jako celek. Když Vám vyhoří stodola, budete chtít po pojišťovně aby Vám zaplatila celý dům a nechala si ho?

                  • Zbyněk Svěrkoš napsal:

                    No spíš vy nechápete, o čem teď mluvím. Nechce se mi tomu moc věřit, protože se tak mohu dostat na lepší finanční efekt (ano, s rizikem, že se mi to nepovede) a pojišťovnu to stojí nějaké peníze navíc, než kdybych vzal variantu s jejich sehnaným kupcem….

                    • Radek napsal:

                      Myslím, že jde o to, že pokud tabulky tvrdí, že vrak stojí (řekněme) 200 tis. Kč a pojišťovna sežene kupce za 220 tis. Kč, tak vám vyplatí pojistné plnění snížené o 220 tis. Kč ať kupce vezmete nebo ne. Čistě proto, že hodnotu věcí vykáže tržně (podloženo kupcem). Vy na tom vyděláte jen tehdy, pokud seženete kupce, který vám dá víc než 220 tis. Kč.

        • autor článku napsal:

          Samozřejmě jsem tohle v duchu očekával. Tedy že pokud řeknou stop – oprava se nevyplatí, tak mi vyplatí celou časovku a vezmou si vrak a něco si sním udělají. Ale to pánové a dámy ani omylem. Prostě vám pouze ten vrak nabídnou v nějakém aukčním systému pojišťoven a dají vám max. ten rozdíl. No a prodej vraku včetně všech souvisejících rizik nechají vám. No a pak nejste nic jiného než rukojmí podobných prasečinek…

          • Kolemjdoucí napsal:

            cituji a souhalsím: Evidentně nerozumíte podstatě pojištění majetku obecně. Pokud myslíte vážně, že vrak přechází do majetku pojišťovny, analogicky by musela postupovat i v případě pojištění majetku. Při požáru nemovitosti by nemovitost přešla do majetku pojišťovny? Ne! Když Vám shoří dům, máte ho pojištěn na novou cenu (nebo časovou) pojišťovna vyplatí PČ (časouvou cenu nemovitosti – samozřejmě bez pozemku) mínus zbytky (základová deska, atp.). To je přeci naprosto normální postup. Aby pojišťovna minimalizovala plnění, našla kupce, který za to dá tolik, kolik by bylo více, než pokud by to spočítala podle tabulek. Součet plnění a kupní ceny za vrak = 100% časové ceny vozidla. Pokud by jí zbytky vyšly na víc, než kolik by zaplatil kupec, vyplytila by Vám plnění mínus zbytky a s vrakem si dělejte co chcete….ale jde o zákonný postup, protože pojišťovny ze zákona nahrazují způsobenou škodu, ani o korunu víc.
            Takže jaké prasečinky? Pojišťovna nemá v předmětu podnikání výkup autovraků, svoje povinnosti – náhradu zničených dílů – si splnila. Je to možná nepříjemné, ale je to právně v pořádku.

            • autor článku napsal:

              V článku jsem uvedl, že tento postup nepovažuji za nestandardní. A to si tam můžete klidně přečíst. pojišťovny to prostě nedělají ani se k tomu nezavazují. Že si to většina lidí včetně mě myslí je pravděpodobné, ale mylné. A stejně jako vy nepochybuji o tom, že to pojišťovny mají dobře právně ošetřené. A mají. Každopádně prostě vám zůstane vrak, se kterým máte problémy. Nic víc nic míň.

              • Kolemjdoucí napsal:

                Pokud Vám dobře rozumím, postup nepovažuejte za nestandardní, ale zároveň ho nazýváte prasečinkou … Možná si jen nerozumíme, to připouštím.

                • Josef napsal:

                  Pan autor označil za prasečinku to, že byl okraden servisem. ne to, že pojišťovna si nechtěla vzít jeho vrak. Tak to vyplývá mně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.