Úterý 21. srpna. Svátek má Johana.

Nová pravidla pro poradce: první nesouhlas

Prosadit spravedlivá a transparentní pravidla, která omezí rizika pro klienty a pomohou oddělit zrno od plev, bude těžké, říká TOMÁŠ PROUZA.

Minulý týden se na těchto stránkách objevil článek Jiřího Rusnoka s názvem „Zaveďme „řidičáky“ pro finanční poradce„. Článek má reagovat na konzultační materiál Ministerstva financí věnovaný budoucnosti poradenství, i když je to reakce pouze „po prvním rychlém čtení“ a s jasným odsudkem.

Nemá smysl rozebírat, kolik času jsme přípravě onoho materiálu věnovali, s kolika lidmi z praxe i s kolika kolegy v zahraničí jsme jednotlivé části materiálu diskutovali.

Důležité také je, že celý dokument je zasazen do rámce celoevropské diskuse, i když ta se někdy z Prahy vzhledem k její šíři poněkud obtížně sleduje.

Probíhá také celá řada schůzek s profesními asociacemi, které vysvětlují detaily našeho návrhu. Asociace penzijních fondů si bohužel čas na setkání našla až jako poslední ze všech ve druhé polovině července – věřím ale, že tato schůzka výrazně pomůže k pochopení našich návrhů.

Pojďme se ale raději podívat na jednotlivé body pana Rusnoka, protože řadu z nich jsme pečlivě diskutovali – a je důležité o budoucnosti poradenství mluvit otevřeně.

Nejprve k obecnému tvrzení, že chceme „prosadit všeobjímající normu, která v dané podobě ničemu neprospěje a pouze zvýší náklady, vytvoří nové neférovosti a zhorší náladu“.

Ano, snažíme se, aby stejná pravidla platila pro všechny a aby existovaly výjimky jen tam, kde je to nezbytně nutné. Není nic horšího, nákladnějšího a nepřehlednějšího než specifické úpravy pro každý sektor.

O prospěšnosti se dá mluvit dlouho, zejména ale záleží na tom, čí prospěch máme na mysli. Prioritou MF je prospěch klientů a poctivých firem, které chtějí na trhu působit dlouhodobě.

Stejně dlouhá diskuse se dá vést o zvyšování nákladů. Jako vždy je potřeba náklady poměřit s přínosy – pokud náklady převyšují přínosy, mělo by se dané opatření zrušit. Ale i toto pravidlo je symetrické…

Abychom uměli náklady i přínosy lépe posoudit, připravujeme postupné zavádění cost-benefit analýz. Metodologie je poměrně jasná, důležité ale je, abychom mohli pracovat s dostatečnými a pravdivými daty. Pokud je budou firmy ochotny poskytnout, budeme moci vést opravdovou debatu o nákladech a přínosech.

Proč by měly vznikat nové neférovosti? Ty vznikají, pokud platí pro každou oblast jiná pravidla, pokud se otevírá a rozšiřuje možnost výjimek a šedých zón. Našim cílem je šedé zóny omezit a zajistit co nejrovnější pravidla.

Někteří pak budou mít svůj byznys výrazně těžší, to je pravda – ale vždy je nutné mít na zřeteli přínosy, které taková změna bude mít. A jestli nová úprava zhorší náladu těm, kteří zatím těžili z nejasných pravidel? Mělo by nám to opravdu vadit?

NÁVRHY KROK ZA KROKEM
Přejděme ale od napůl filozofických úvah ke konkrétním návrhům pana Rusnoka; vzhledem k délce textu se předem omlouvám za stručnost.

Nerozlišovat mezi poradcem či zprostředkovatelem: to považujeme za naprosto nemožné. Poradce a zprostředkovatel mají zcela jiné zájmy a jiné zákazníky a není snad větší konflikt zájmu než fungování prodejce pod rouškou „poradce“.

I zprostředkovatel musí provést určité vyhodnocení podmínek zákazníka a poskytnout adekvátní úroveň informací o finančních produktech ze své nabídky v rámci odborné péče, ale to neznamená, že je možné postavit rovnítko mezi poradce a zprostředkovatele. Velmi hezky to ostatně v diskusi u článku pana Rusnoka vysvětlil pan Zachrdla.

Zavést princip „řidičák“: přesně to náš materiál obsahuje. Ale považujeme za nepřijatelné, aby oprávnění podnikat vydávali zaměstnancům a „zaměstnancům na živnostenský list“ jejich zaměstnavatelé, jejichž cílem je co největší objem prodejů a kde neexistuje nezávislá kontrola kvality znalostí.

„Řidičáky“ by měly vydávat samoregulační organizace, kde bude existovat vzájemná kontrola členů a které budou mít pravomoci rozhodovat o etických prohřešcích „řidičů“.

ČNB bude autorizovat tyto instituce: opět věc, kterou náš materiál obsahuje a navíc jasně definuje základní požadavky na organizace, které by měla ČNB autorizovat.

Oprávněné instituce (autoškoly) vydají příslušné oprávnění na základě splněných předpokladů – bezúhonnost, absolvování příslušného školení: náš materiál opět jasně definuje předpoklady, absolvování školení mezi ně ale nepatří.

Žádné potvrzení o odsezení několika hodin v nějaké posluchárně nevypovídá nic o tom, jestli daný člověk věci opravdu rozumí a jestli je schopen klientovi poradit. To ostatně platí i pro vydání řidičského průkazu – vždy je potřeba prokázat jak teoretické znalosti v testu, tak i praktické při jízdě. A je jedno, kde zájemce o řidičák ty znalosti získal.

Oprávnění budou mít různé stupně: další věc, která je v našem materiálu podrobně rozebrána, a to včetně stupně rizika pro klienta…

Jednotlivá oprávnění se registrují v centrální databázi vedené ČNB: také toto je popsáno v našem materiálu jako jedna z možných variant, důležité ale je, aby byla u každé osoby vedena i jeho regulatorní historie.

ČNB je oprávněna na základě porušení zákona resp. jiných obecně platných předpisů odebrat oprávnění: naštěstí už poslední bod, jinak by mohlo čtenáře opakování toho, že jde o věc detailně popsanou v našem materiálu, začít nudit. Důležité pro nás je ale i to, aby měly samoregulační organizace jasnou sankční pravomoc nad svými členy, jasná etická pravidla a důvěryhodné etické výbory.

Jen tak nebude ČNB zahrnována různými spory, které jí nepřísluší řešit a bude se moci věnovat tomu, co je jejím skutečným posláním.

P.S.: Možná by bylo dobré, kdyby se redakce Investujeme inspirovala poslední větou pana Rusnoka, která říká, že „Současně při vhodném nastavení mohou být zabezpečeny v zásadě všechny cíle, které ochrana spotřebitelů v současných podmínkách vyžaduje.“

Bylo by zajímavé požádat různé autory, aby zkusili popsat, co podle nich konkrétně ochrana spotřebitelů v současným podmínkách vyžaduje. Určitě by to pomohlo všem, kteří se tomuto tématu věnují.

11 komentářů: “Nová pravidla pro poradce: první nesouhlas”

  1. Zachrdla - TriMan napsal:

    Je velmi dobré, když náměstkem ministra je člověk z praxe, jen aby nám vydržel :-). I já se přikláním k názoru, že předložený konzultační materiál je příliš obsáhlý a pro začátek by bylo potřeba se zaměřit jen na několik nejpodstatnějších bodů. Z našeho úhlu pohledu jimi jsou:
    1) Jasně oddělit poradenství a zprostředkování (smluvní vztah s klientem je pro toto rozlišení ideální).
    2) Sjednotit pravidla pro zprostředkování jednotlivých typů finančních produktů.
    Pokud bychom dosáhli alespoň těchto dvou bodů, byl by to významný posun kupředu. Přeji hodně úspěchů a držím palce.

    • Petr Šafránek napsal:

      Pane Zachrdlo, pokud důsledně oddělíme poradenství a zprostředkování, budete muset zavřít firmu! Podle Vašeho webu poskytujete tuto službu: „TriMan pracuje systémem fee based (za částečnou úhradu). To znamená, že jsme nezávislí nejen na finančních institucích, ale i na výši zprostředkovatelských provizí. Rozdíly v jejich výši nám kompenzuje úhrada od klienta. Klient přitom nehradí práci poradce plně, ale jen rozdíl ve výši provizí. Za mírný jednorázový poplatek (dle složitosti plánu, max. 4.400 Kč) tak klient získá nejen profesionální návrh uspořádání svých financí, ale i jistotu, že nebude za finanční produkty vydávat ani korunu zbytečně. Taková investice se klientovi amortizuje zpravidla již v průběhu prvního roku.“
      Podle Vás tedy poplatek 4.100,- Kč kompenzuje rozdíl provize mezi rizikovou a kapitálovou životní pojistkou? To asi sotva, že…

      • Zachrdla - TriMan napsal:

        Díky za reklamu, nemám co dodat. Snad jen pouze to, že kvalitu svých poradenských služeb klientovi smluvně garantujeme. Dál bych se ale do osobních konfrontací již nepouštěl, souhlasíte?

        • Petr Šafránek napsal:

          Ale to přece vůbec není vůbec není v rovině osobní! Pokud bychom legislativně oddělili poradenství od zprostředkování, museli bychom nutně Váš firemní model postavit mimo zákon! Není přece možné tvrdit, že jsem nezávislý na provizích tím, že si nechám na začátku zaplatit 4.400,- Kč a pak nějaký malý paušál, když současně navržené řešení zprostředkovávám a když rozdíl mezi řešeními může v provizích činit i několik desítek tisíc!
          Aby byla pravda to, co píšete na svém firemním webu, musel by Vám klient při uzavírání rizikové životní pojistky doplatit pěkný balík peněz coby rozdíl mezi provizí z rizikové a stejně vysoké kapitálové pojistky….
          Navíc není problém, aby si stejní lidé založili dvě právnické osoby – jedna bude „radit“ za honorář a druhá bude zprostředkovávat, přičemž ta první bude nenápadně tu druhou doporučovat….

          • Zachrdla - TriMan napsal:

            Toto jsme spolu, pane Šafránku, diskutovali mockrát, aniž jsme se pochopili (viz diskuse na PCZ). Nemá smysl to stále opakovat, je to (stejně jako s panem Rusnokem) o různém úhlu pohledu. A diskuse je nyní o návrhu ministerstva, nikoli o TriManu. O ten si nedělejte starosti, vypořádat se s novou legislativou jistě zvládne.

    • Tomáš Prouza napsal:

      Dobrý den, přemýšleli jsme i nad variantou postupných kroků. Ale nakonec jsme se přiklonili k variantě jedné větší úpravy tak, aby nemusely poradenské a zprostředkovatelské firmy několikrát po sobě měnit systém práce, interní pravidla a podobně. Rádi bychom většinu změn připravili i za cenu složitější diskuse a dolaďování najednou, než neustále zákon novelizovat a zhoršovat přehlednost toho, co vlastně platí… I když i ony dva kroky, navrhované panem Zachrdlou, by samy o sobě byly velký úspěch…

  2. Petr Šafránek napsal:

    Souhlasím s panem náměstkem, že materiál předložení MF není v mnoha ohledech asi správně chápán. Jde totiž o materiál na první diskusi velmi náročný, podle mého názoru měl být v první fázi předložen podstatně jednodušší a kratší dokument, vystihující jen základní teze. Navíc si musíme uvědomit, že všichni na trhu máme v živé paměti aplikaci zákona 38/2004Sb. a nelze se divit, že trh má vážné obavy, aby regulace celého sektoru nenabyla podoby tohoto zákona. A nutno přiznat, že z materiálu MF je zřejmá jistá snaha okopírovat zásady právě tohoto silně nepovedeného zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Tento zákon nás jako pojišťovací zprostředkovatele stál již více jak 80 milionů korun jen na správních poplatcích, přičemž za těchto 80 milionů nám stát není schopen zajistit ani vydání příslušných podnikatelských oprávnění v přiměřené lhůtě (mimochodem MF udělalo personální audit a vyházelo pracovníky zabývající se vydáváním registrací v okamžiku největšího náporu, ČNB se z toho nepoučila a také nevytvořila potřebné personální zázemí pro vydávání osvědčení).

    • Petr Šafránek napsal:

      Navíc zákon 38/2004Sb. pouze předstírá ochranu klientů:
      1. Naprosto nepřehledný systém kategorií, přičemž jeden subjekt může být současně ve všech kategoriích, což je pro klienta totální guláš. Korunu tomu pak nasadila kategorie „Výhradní pojišťovací agent“?.
      2. Středoškolské vzdělání, které splňuje kominík s výučním listem, ale žena, která absolvovala 3 ročníky gymnázia, ale nemá maturitu, protože odešla na mateřskou, má smůlu ? ta podle současných pravidel tohoto státu není způsobilá zprostředkovávat pojištění.
      3. „Odborné“ zkoušky, které díky nastavení otázek udělá prakticky každý.
      Nelze se proto divit, že trh má obavy, aby se situace nezopakovala a nebyl tu další zákon, který trh zatíží neefektivními náklady, ale spotřebiteli v konečném důsledku nepřinese vůbec nic. Nicméně ochota MF o celé věci s trhem od samého začátku diskutovat je velmi pozitivním signálem a doufejme, že s nakonec vzájemně pochopíme.

    • Jan Žůrek napsal:

      Pane Šafránku, zrovna od vás jako znalce věci bych očekával podrobnější čtení. A pokud sledujete činnost MF, tak jistě víte, že:
      1. zákon vznikl a byl napsán a prosazen před příchodem pana náměstka Prouzy a paní vrchní ředitelky Hekšové, tedy lidí, kteří o věci něco vědí
      2. současné vedení MF na nefunkčnost oné úpravy mnohokrát upozorňovalo a že jasně řeklo, že touto cestou ne
      Spíše by mne zajímaly Vaše názory na návrhy pana Rusnoka a protiargumenty pana náměstka Prouzy než stesky nad věcí, která sem nepatří (pokud máte problém s registracemi, proč nepožádáte pana Rusnoka, aby se tomu v rámci Výboru pro finanční trh věnoval? Právě k tomu ten výbor je, ne?)

      • Petr Šafránek napsal:

        Z čeho usuzujete, že jsem materiál MF nečetl podrobně? Opak je pravdou, a právě proto jsem si nemohl odpustit poukázat na klíčové problémy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, neboť v materiálu vidím až příliš mnoho prvků tohoto zákona! Dovolte mi též pochybovat o tom, že v kompetenci Výboru pro finanční trh je řešení personálního zajištění registrací PoZ… A vyjadřovat se k argumentům pana Rusnoka a protiargumentům pana Prouzy – proč, když pánové nejsou v zásadním věcném rozporu, což ostatně pan Prouza ve svém příspěvku jasně ukázal….

        • Jan Žůrek napsal:

          Spíš přemýšlím, k čemu byl ten Rusnokův článek, když to vypadá, že ten materiál vůbec nečetl (respektive ne moc podrobně, jak sám píše). Není to pak zbytečné plácání, jehož smyslem je pouze zviditelnění autora bez jakékoliv přidané hodnoty pro čtenáře?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.