Pátek 24. listopadu. Svátek má Emílie.

Nemovitosti

Nemovitosti jsou vedle akcií, dluhopisů a komodit čtvrtou důležitou třídou aktiv, kterou je do portfolia dobré zahrnout. Pokračování seriálu o dlouhodobém dynamickém porfoliu od JANA TRAXLERA.

Nemovitosti jsou vedle akcií, dluhopisů a komodit čtvrtou důležitou třídou aktiv, kterou je do portfolia dobré zahrnout. Pro jistotu opět připomínám, že řeč je o dlouhodobém dynamickém portfoliu.

Je mnoho způsobů, jak se dá na nemovitostech vydělávat. Někteří nemovitosti kupují, aby je po určité době prodali za vyšší cenu. Jiní je kupují, aby je mohli spravovat a pronajímat. Další budují nové a nové projekty, které posléze rozprodávají. Pak jsou společnosti, které na takové projekty pouze poskytují peníze a podílejí se na zisku. Také je mnoho společností, které pouze zprostředkovávají nákup a prodej nemovitostí.

To všechno je byznys týkající se nemovitostí. A to všechno může (ale nemusí) být velmi ziskový byznys. Ve většině případů však jde spíše o podnikání než o investování do nemovitostí. Pod pojmem investování si alespoň já představuji uložení peněz tak, aby pokud možno co nejvíc vydělávaly. Ne už shánění dodavatelů, partnerů, zákazníků a další aktivity. Neříkám, že nemůže jít o velmi úspěšné podnikání.

Jsou různé tipy, jak na nemovitostní byznys – koupit starší nemovitost a tu zrekonstruovat, využívat předkupního práva, kupovat v dražbách apod. Tím se zde ale nyní zabývat nechci. Jak už jsem totiž naznačil, s klienty nehledáme další podnikání, ale pouze způsob, jak investovat peníze. K tomu se nabízí několik možností. V podstatě jde o to, dát peníze k dispozici společnostem, které budou výše uvedené činnosti dělat za vás. Tím se samozřejmě vzdáváte kontroly.

První variantou jsou takzvané otevřené nemovitostní fondy, které se u nás teprve rodí. Jejich výhodou je, že mohou jednak investovat do akcií realitních společností a jednak přímo kupovat a spravovat nemovitosti. V posledních letech se však v Německu výrazně projevila jejich hlavní nevýhoda – oceňování nemovitostí v portfoliu, a pak také likvidita. Chce-li více podílníků naráz odkoupit své podíly, musí fond rychle prodávat nemovitosti a to není jednoduché.

Druhou variantou je investovat do akcií z realitního sektoru. Tak se můžete podílet na výnosech formou dividend a případného růstu cen akcií. Ovšem pozor, v tržních cenách těchto akcií jsou již zahrnuta očekávání vysokých zisků z nejrůznějších projektů. Akcie poslední roky velmi výrazně posilovaly. Pokud by se nějaké realitní společnosti nepodařilo dosáhnout očekávaných (mnohdy možná až nadsazených) zisků, pak by to s jejími akciemi mohlo jít pěkně z kopce.

Třetí trochu speciální variantou jsou tzv. REITs. Jde v podstatě také o investici do akcií, ale speciálních společností Real Estate Investment Trusts, které mají zvláštní daňový režim – neodvádí daň ze zisku, ale zdaňují se až vyplácené dividendy. Zároveň například v USA mají tyto společnosti povinnost vyplácet na dividendách minimálně 90% ze zisku.

Právě pro vysoké dividendy jsou velmi oblíbené. Nejvíce je ocení investoři, kterým nejde ani tak o zhodnocování majetku, ale spíš o pravidelnou rentu formou dividend. (To nyní nechme stranou, třeba se ke struktuře takového portfolia určeného pro čerpání renty ještě někdy vrátíme. Zde na to vzhledem ke zvolenému tématu není prostor.)

Tyto velké nemovitostní trusty mají být substitutem nemovitostních fondů. Oproti fondům se s jejich akciemi běžně obchoduje na burze, a tak mizí problém s oceňováním nemovitostí v portfoliu. Cenu podílů (v tomto případě akcií, ne podílových listů) určuje nabídka a poptávka na burze. Na druhou stranu tak při současném nemovitostním boomu dochází až k nadhodnocení cen akcií, a tudíž hrozí riziko silné korekce.

V ČR takový typ společností zatím neexistuje. Jak už to bývá, jsme na poli investičním dost pozadu. V USA funguje tento typ společností již od roku 1960. Ale třeba v Japonsku byly zavedeny až od roku 2002, v Německu bylo zavedení REITs schváleno teprve 30.března letošního roku se zpětnou platností od 1.1.2007.

Jak do nemovitostních akcií, tak do REITs, lze pak investovat přímo nákupem akcií, nebo prostřednictvím akciových nemovitostních fondů, nebo nákupem indexových produktů. Konkrétních instrumentů na výběr je poměrně dost, a to jak globálních, tak i na nejrůznější regiony. Mnoho jich je v euru či dolaru, ale najdou se i instrumenty zajišťující pevný kurz koruny.

Regionální diverzifikace
Podobně jako u akcií je i u nemovitostí neméně důležité investovat do různých regionů. Když se podíváme na výnosy některých trhů za poslední rok, můžeme z toho vyvodit, že široká regionální diverzifikace je nyní u nemovitostí skutečně na místě.


Měřeno podle indexů od společnosti Standard&Poors vydělaly na roční periodě americké nemovitostní akcie skoro 4%, japonské 26%, kdežto německé klesly o -6,38%. Vůbec nejvyšší růst zaznamenaly nemovitostní akcie Egypta s takřka 104%, následované Malajsií s necelými 61%. Na opačném pólu se pak nachází Indie s poklesem téměř -33%. (Pozn.: Jde o Total Return výnosy, tedy se započítáváním dividend.)

Pro stabilnější vývoj je tedy dobré investovat velmi zeširoka. Nejjednodušším řešením je globální index, nebo fond investující do REITs či nemovitostních akcií napříč všemi regiony. S velkým kapitálem je samozřejmě možné zvolit samostatně několik perspektivních regionů. Sázet však pouze na jeden nedoporučuji.

Pro aktivně spravovaná portfolia nabízí nemovitosti zajímavé příležitosti jak využít nadvýkonnosti jednoho regionu nad jiným. K tomu třeba již delší dobu vybízí dvojice Japonsko a USA. Takto se dá dosahovat výnosu i v době kdy trhy s nemovitostními akciemi budou stagnovat či klesat. Ale to už je řeč o strategiích a k těm se dostaneme až později.

Diverzifikace podle typu majetku
Stejně jako rozlišujeme u akcií různé sektory a odvětví, tak i u společností spravujících nemovitosti je dobré rozlišovat různé typy nemovitostí. Jiné faktory totiž ovlivňují ceny bytů a jiné výši nájmů v shopping centrech.

Americká národní asociace REITs (National Association of Real Estate Investment Trusts) uvádí k 31.12.2005 následující strukturu majetku ve volně obchodovatelných amerických REITs:

Při investici do globálního indexu či nemovitostního fondu máte zaručeno i široké rozložení mezi různé typy nemovitostí. Pro fajnšmekry, kteří vyhledávají různé exotické investiční příležitosti, v USA existují i REITs, které se specializují na spravování vězeňských a nápravných zařízení, nebo REITs, které spravují golfová hřiště. Když jsem tohle slyšel poprvé, nevěřil jsem vlastním uším. 😉

Budoucí vývoj REITs
Co je pozitivní, REITs vždycky budou vyplácet vysoké dividendy. Ovšem pokud jde o jejich tržní ohodnocení na burze, tam se již delší dobu mluví o obrovské bublině. Nemovitostní akcie rostly poslední roky neúměrně rychle. A podobně jako u akcií obecně, je jen otázkou času, kdy tento růst skončí. Osobně jsem ale optimista a neočekávám žádné obří splasknutí bubliny, spíše příchod několikaletého období stagnace. No uvidíme.

Z tohoto důvodu jsem přesvědčený, že bude do budoucna čím dál důležitější, využívat tržně neutrálních strategií. Ovšem ani u pasivního dlouhodobého portfolia bych se nemovitostí nebál, pokud bude nemovitostní složka portfolia široce diverzifikovaná. A disponuje-li investor velkým kapitálem, může při investici vynechat nejvíce nafouklé regiony a zaměřit se spíš na ty, u kterých se očekává růst cen nemovitostí (Japonsko, Turecko, střední Asie, JAR apod.) Tak či tak je určitě na místě (pokud to výše kapitálu dovoluje) rozložit investici do více splátek a využít Cost-Average efektu.

Pokračování seriálu zde.

29 komentářů: “Nemovitosti”

  1. J. Klumpler napsal:

    Omlouvam se, ze ma otazka nesouvisi primo s nemovitostmi, ale chtel bych se zeptat pritomnych diskuteru, co si mysli o pouzivani stop lossu pri investovani. Podle meho nazoru je stop loss velmi dulezity pri tradingu (a obecne pri kratkodobych spekulacich), dale si umim predstavit jeho pouziti pri investicich do jednotlivych akcii, protoze cena akcie muze jit az na nulu. Ma ale stop loss vyznam pri dlouhodobem investovani napr. do indexovych instrumentu? Pokud je muj investicni horizont napr. 25 let, ma vubec vyznam reagovat na kratkodobe korekce? Neni lepsi snazit se snizit riziko poklesu vhodnou kombinaci diversifikace a prumerovani a kratkodobou ztratu takzvane „vysedet“? Diky za vase nazory.

    • Mario napsal:

      1) Je dost nepravděpodobné, že cena např. bluechips akcií půjde až na nulu.
      2) stop loss je dvojsečná zbraň, která skutečně pozbývá významu v horizontu např. 25 let.
      3) největší využití představuje u vysoce rizikových operací, kde hraje významnou roli pákový efekt.
      4) většinou se nastavuje pod technickou podporou, na hranici akceptovatelné ztráty, apod.

      • J. Klumpler napsal:

        Diky Mario za Vasi reakci, vidim ale, ze se na to divate spise z pohledu tradera…
        Ad 1) U bluechips ano, ale da se dlouhodobe investovat i do mene kvalitnich akcii, napr. v posledni dobe maji nektere mensi banky v USA dost problemy… Takove DRL spadlo behem 3 let ze $40 na $1, takze tady byl stop loss dost zasadni. Mel jsem ale na mysli spise srovnani akcie x index. U indexu riziko totalni ztraty nehrozi (krome bankrotu emitenta, ale to se stop lossem pojistit neda), tudiz omezovat pokles stop lossem nema cenu.
        Ad 2, 3) souhlasim.
        Ad 4) Chvili jsem se tradingu venoval, takze zhruba vim jak se to dela, ale opet, u dlouhodobych investic se mi to zda zbytecne (coz jste potvrdil v bode 2).

    • Mario napsal:

      Ještě poznámka k bodu 1.
      Pokud akcie oslabuje a konverguje k nule, většinou dochází k zásahu dozorce nad kapitálovým trhem a buďto se akcie stáhne z obchodování, nebo dojde ke sloučení akcií, nebo je může začít vykupovat největší akcionář, nebo dojde k tzv. sqeezoutu.
      vše velmi zjednodušeně řečeno:-)

    • Jan Traxler napsal:

      U dlouhodobých investic také nepoužívám stop-lossy. Jinak krátkodobý pokles je dobré využít k dodatečné investici, když je samozřejmě k dispozici kapitál. 😉

      • J. Klumpler napsal:

        Mate pravdu, ze „krátkodobý pokles je dobré využít k dodatečné investici“, ale ono se to lepe napise nez udela. 🙂 Jak jsem si vyzkousel pri poslednich 2 korekcich, neni jednoduche jit proti vsem tem prorokum, hlasajicim „pad nebes“ a „cerne casy“ pro akciove trhy. V praxi je potom tezke urcit, jak hluboka korekce bude, aby clovek nakup neuspechal. Nezbyva nez doufat, ze se to da casem naucit (uz aby tu byla dalsi korekce). 😉

        • Miroslav Piták napsal:

          Běžná korekce je v rozsahu 38,2% nebo 50% předchozí hodnoty růstu. Je to velmi zjednodušeně řečeno, je nutné najít správný výchozí bod, koncový je jasný. Používám FIBO úrovně na velkých pohybech a mohu říci, že to slušně vychází. Nesmíte ovšem bazírovat na nějakém bodíku indexu, vychází mi to s přesností +- 1-2 denní range, když jsem to testoval v reálu i na 2 posledních korekcích na DAXu.

          Prosím admina, ať smaže předchozí dva prázdné příspěvky, zlobilo mě PC.
          Díky

          S pozdravem M.P.

        • Jan Traxler napsal:

          No, to mate pravdu. Ja zase posledni silnejsi korekci propasl. Myslel jsem, ze pokles bude silnejsi, ale ony se trhy velice rychle vzpamatovaly. 😉

  2. Dolanský napsal:

    Dotaz na pana Traxlera – všiml jsem si, že nabízíte aktivní správu investic, uvažuji o něčem takovém, ale jak je to se zákonem a právním vztahem při podobné činnosti? Vyvedení peněz je ošetřeno vlastnictvím účtu, ale jak jsem chráněn proti zruinování účtu investicemi, uzavíráte nějakou smlouvu?

    • Jan Traxler napsal:

      Strachem správce o svůj život… kdybych někomu zruinoval účet, asi bych se nedožil rána. ;-))
      Jistě že uzavíráme smlouvu. S každým klientem, ať jde o jakoukoliv službu, tak ze zásady uzavírám smlouvu. Ale ze zákona (a ani z mých zásad) nemůžu klientovi dávat garance. Z pohledu klienta je tedy taková služba vysoce riziková – může se akorát modlit, aby správce neprodělal. V tomto směru je to stejné, jako kdyby si klient vytvořil sám vlastní portfolio a sám si ho spravoval. Na druhou stranu když něčemu nechci věnovat čas, tak to svěřím někomu jinému, kdo tomu víc rozumí. Otázkou pak je, jak najít správce, který opravdu ví, co dělá. A v tom Vám neumím poradit.

      Už jsme to tady jednou rozebírali. Je to jako u chirurga. Nikdy Vám nemůže slíbit, že operace dobře dopadne. Vždycky existují rizika, která on nemůže ovlivnit. Může Vám pouze slíbit, že udělá maximum, co je v jeho silách, že eliminuje rizika, která je schopen eliminovat. Ale stoprocentní garanci Vám dát nemůže.

      Mějte hezký den. 😉

      • Dolanský napsal:

        Děkuji za odpověď pane Traxlere, má otázka se netýkala garancí zisku ani že neprodělám v případě špatného vývoje investice, ale spíš povahy smluvního vztahu. Např. pokud makléř udělá ztrátu technickou chybou, nebude se držet dohodnutého plánu apod. je za to ze zákona zodpovědný, a protože ke své činnosti má patřičná zákonná povolení je tedy i mým zákonným partnerem při řešení případných sporů.

        Pokud bych tedy uzavřel smlouvu s někým, kdo tyto příslušná povolení nemá těžko se budu čehokoliv domáhat. Což platí obecně.

        Nezdálo se mi jen, že by bylo možné nechat obchodovat účet pouze na základě plné moci a pouhé registrace u ČNB na finanční zprostředkování.

  3. Pavel Palkovský napsal:

    Mám rád knihy Roberta Kiyosakiho, který se investicemi do nemovitostmi často zabývá…. někdy až s fanatickým zápalem. Ale aplikovat jeho investiční rady do nemovitostí na české podmínky je pro průměrného investora takřka nereálné. Která banka by půjčila bezdomovci např. 100% kupní ceny nemovitosti?? Každý finanční poradce, který namodeluje hypoteční úvěr na nákup garsoniéry, si dokáže lehce porovnat měsíční splátku hypotéky v horizontu 15 let a výši reálného tržního nájemného. To je horizont, ve kterém by se investice měla vrátit a byt začal být skutečným aktivem. Kde má ale takový obyčejný investor najít natolik podhodnocený byt, když běžná dražba je pod tvrdou kontrolou realitních kanceláří? Investice do nemovitostí je pro mě jen možnost relativně bezpečně uložit hotovost. I majitel realitní kanceláře Řehulka, který je autorem docela zdařilého dílka „Jak kupovat a pronajímat byty“ především zdůrazňuje investici do nemovitostí jako vytvoření finanční rezervy na důchod. Není to o zbohatnutí.

    • Jan Traxler napsal:

      Budu reagovat zitra… dobrou noc 🙂

    • Jan Traxler napsal:

      Ja bych nerekl, ze je nerealne aplikovat jeho rady na ceske podminky. Stejne tak si myslim, ze se na nemovitostech da i dost zbohatnout. Ale asi to neni o koupi jednoho bytu a jeho pronajimani…

      K te financni modelaci, kdy se investice vyplati… mozna by mohlo byt zajimave, pokusit se o takovou simulaci, ovsem se zapojenim mnoha dalsich faktoru – mnoha neznamych (z toho nektere jsou tezko odhadnutelne a nektere tezko meritelne). Jde o vyvoj ceny bytu, najemneho, prijmu domacnosti… cas, straveny administrativou okolo najemniku, ucetnictvim apod., cas straveny hledanim najemniku, ztraty z najemneho pri docasnem neobsazeni bytu, potrebne opravy…

      A proto rikam, spis nez jako investici, to vnimam jako podnikani.

      • Jan Traxler napsal:

        Jinak kdyz se divam na grafy pod clankem od Romana Dvoraka o Cine a Indii, asi podobne by vypadaly i vysledky nasi simulace. ;-))

      • Pavel Palkovský napsal:

        Máte pravdu, je to určitě o podnikání. Jeden makléř mi řekl při nedávné schůzce, že jedinným způsobem jak se dostat k superlevným nemovitostem, je odkoupení ideálních vlastnických podílů od rozhádaných příbuzných neschopných se rozumně dohodnout v rámci dědických řízení. Pak stačí jen převahou kapitálu přinutit ostatní – většinou minoritní spoluvlastníky- k prodeji toho zbytku. Takto získali ve Varech „Ivanové“ krásné nemovitosti „za babku“. Tomu říkám podnikáníčko. Na to musíte mít hotové peníze. Takže malí investůrci nemají absolutní šanci.

        • Anonym napsal:

          Takto tak udělejte a nestěžujte si. To nedělají jen Ivanové, ale běžně i Italové. To nevíte, že byly takto zkoupené ty nejlepší domy na Vinohradech v Praze?

  4. Tomáš Tyl napsal:

    Jak v článku věnovaném nemovitostem, tak v článku věnovaném komoditám mi cosi chybí. Chápu, že cílem článků je spíše otevřít téma diverzifikace pro laiky, ale přesto by články mohly v něčem jít trochu hlouběji. Konkrétně mám na mysli následující věc:
    V článku o nemovitostech jsou vedle sebe postaveny tři způsoby kolektivního investování, které lze užít k participaci na vývoji nemovitostního sektoru. Tyto tři varianty jsou prodchnuty nemovitostním tématem, ale díky různému přístupu jsou rozdíly mezi nimi dost významné. Článek vypadá, jako by bylo vcelku jedno, jestli bude složka portfolia zaměřená na nemovitosti (nebo převážení nemovitostního sektoru) tvořena nemovitostními fondy, REIty, nebo akciemi sektoru nemovitostí. Minimálně by mohlo zaznít, že u nemovitostních fondů, které jsou povolené v ČR se očekává výnos nad úrovní obligací a volatilita někde na jejich úrovni (tedy poměrně konzervativní aktivum). Naproti tomu akcie nemovitostního sektoru jsou poměrně agresivní a vykazují poměrně vysokou volatilitu. REITs jsou volatilní podobně jako large caps vyspělých trhů. Výnosy obojího jsou na úrovni large caps akciových trhů (vycházím ze statistik USA z let 1970-2006). Lze tedy říci, že to jakým způsobem nemovitosti do portfolia zařadíme může portfolio ovlivnit zásadněji, než to zda-li v něm nemovitostní sektor budeme převažovat.

    • Jan Traxler napsal:

      Ano, mate pravdu, Tomasi, ze v clanku spousta veci chybi. A od toho tu jsou lide jako Vy, aby je doplnili. 😉 Jaky jiny vyznam by tu pak mely diskuze? 😉

      A musim s Vami souhlasit, ze to v clanku uvedeno byt melo. Snazil jsem se to tak sice ctenarum podat. Ale kdyz si ted clanek znovu procitam, tak to z toho jasne neni. No jeste ze tu jsou na Icz i dalsi lide, kteri k tomu maji co rict. 😉

      Jinak k tomu, co jak muze zasadne ovlivnit vyvoj portfolia, tech aspektu je tolik, ze snazit se rozebrat vsechny by bylo jen matouci. Rozbor portfolia jsem uchopil ze strany ruznych trid aktiv a toho se snazim drzet. Ackoliv sam se priklanim spis k nazoru, ze samotne rozlozeni mezi tridy aktiv (a v ramci danych trid) je sice velmi dulezite, ale ne tak dulezite, jako strategie, ktera se pro danou investici pouzije. Jenze to prakticky nejde u pasivniho portfolia ridit. A jelikoz vetsina ctenaru (a mezi nimi zejmena drtiva vetsina poradcu) nebude nikdy portfolio spravovat aktivne, snazim se zde rozebrat to, co povazuji za nejdulezitejsi prave pro dlouhodoba pasivni portfolia. Zde hraji tridy aktiv podle me nejdulezitejsi roli. Ano, i konkretni typ produktu hraje roli, mena instrumentu hraje obrovskou roli, to, jestli jde o otevreny nemovitostni fond, nebo REITs hraje roli, stejne jako u akcii hraje roli to, zda fond investuje hodnotove, nebo rustove… a spousty dalsich aspektu. Za nejzasadnejsi vsak pro pasivni portfolio povazuji tridy aktiv. REITs maji oproti nemovitostnim fondum daleko vyssi dlouhodobe vynosy pri znacne vyssi volatilite. Ovsem kdyz porovnam korelaci nemovitostnich fondu s REITs a korelaci REITs s akciemi, myslim, ze dulezitejsi je nemovitosti do portfolia zahrnout, nez to, zda formou nemovitostnich fondu ci REITs. Treba me ale presvedcite, ze nemam pravdu.

      Bylo by fajn tu vse rozvadet do nejmensich detailu. Urcite bychom se vsichni neco priucili. Jenze to by se ucastnilo par lidi. A podle me neni cilem zde najit ten uplne nej nej nej zpusob sestaveni portfolia (on takovy stejne neexistuje, i v investovani je vse velmi subjektivni). Mym cilem je ukazat 99% financnich „poradcu“, ze doporuceni 70% do akcioveho fondu a 30% do dluhopisoveho fondu u spolecnosti, na jejimz skoleni jsem byl posledne a ta pani skolitelka byla tak prijemna… neni investicni poradenstvi. Mozna se ma snaha mine ucinkem. Ale mozna se najde par jedincu, kteri zacnou sestavovani portfolii venovat vice pozornosti.
      Jinak zaplat pan Buh i za ty poradce, kteri investice vubec nejak doporucuji. Uz to je v nasi branzi plus bod.

      Doufam, ze tenhle muj prispevek nevyzni spatne. Uz jsem tak unaveny, ze prestavam vnimat, co pisu. Ja jsem vazne moc rad za Vase podnetne pripominky k clankum. Na spoustu veci pri psani zapominam. A pak, i ja delam chyby a neustale se ucim a ziskavam nove zkusenosti (viz durace). Takze pokracujte v komentarich. Diky. 😉

      • Tomáš Tyl napsal:

        Naprosto s Vámi souhlasím, co se úrovně článků týče i toho do jaké hloubky by články měli jiít. Nechtěl jsem, aby můj příspěvek vyzněl jako volání po nejmenších detailech. Proto jsem také rád že se shodneme na tom, že důraznější rozlišení nemovitostních fondů a REITs nejmenším detailem rozhodně není. V podstatě to je v souladu s tou konecepcí zahrnování různých tříd aktiv (protože nemovitostní fondy a REIT se chovají jako různé třidy aktiv).
        Na otázku, zda zařadit (tak či onak) nemovitosti do portfolia nebo je vynechat bych sice našel velmi snadný protipříklad, ale bylo by to možná zbytečné (a bylo by to i trošku pitvoření), protože v zásadě si rozumíme a mým cílem není polemizovat za každou cenu.

  5. filip napsal:

    Japonsko, Turecko, střední Asie, JAR apod – aké konkrétne produkty na tieto trhy?

    • Jan Traxler napsal:

      Stejna odpoved jako nize… kdo hleda, ten najde (alespon ve vetsine pripadu). Uz uvedenim nekterych konkretnich trhu, ktere povazuji za perspektivni, jsem prekrocil sve zasady. Takze vic zde rozhodne uvadet nebudu. 😉

  6. K.Ladislav napsal:

    Mně by moc zajímalo , kde najít graf cen nemovitostí ve Španělsku , přesněji řečeno ceny bytů na Costa Blance.
    Povídá se , že ve Španělsku se staví byty a domky vysokým tempem klidně dál jak před lety , i když už jsou dnes 3 miliony bytů prázdných a že bublina cen nemovitostí ve Španělsku už praskla nebo brzy , tedy snad koupíme za pár let ve Španělsku 2x levněji než dnes.

    • Jan Traxler napsal:

      Kdo hleda, ten najde… ale ja na to momentalne vazne nemam cas, takze preji hodne stesti s googlovanim.

      P.S. Vy se tam pak hodlate prestehovat? A nebo tam chcete kupovat byt jako „investici“ a pronajimat ho?

      • K.Ladislav napsal:

        Jiste , ja chci bydlet posledni tretinu zivota ve Spanelsku. Druhou tretinu v Nemecku uz mam brzy hotovu.

        • J. Klumpler napsal:

          Na nejaky dlouhodoby dramaticky pokles cen nemovitosti moc nespolehejte. Spanelsko je nejoblibenejsim mistem pro britske duchodce a monoho britu zde kupuje nemovitosti kvuli rekreaci. Odhaduje se, ze ve Spanelsku zije pres 750 tisic britu (ne jen duchodcu) a trend zustava stale silny. Je to logicke… Zvysujici se zivotni naklady v UK vytlacuji duchodce na pokraj chudoby. Soucasny rust cen nemovitosti v UK z nich sice dela papirove bohace, ale za to si nic nekoupi. Proto celkem logicky prodavaji sve nemovitosti v UK (dokud je cas) a stehuji se do Spanelska, kde z usetrenych penez a duchodu z UK v klidu a dustojne doziji… Kazdy prudky pokles cen pouze vyprovokuje dalsi vlnu zajmu o levne nemovitosti ve Spanelsku…

          • Michal Mojžíš napsal:

            Jen malé upřesnění. Pokud jde o tu oblíbenost mezi britskými důchidci, myslím, že Francii se Španělsko přece jen dívá z povzdálí na záda. V nejedné normandské vesnici teď převažuje „ostrovní obyvatelstvo“. 😉

            • J. Klumpler napsal:

              Muze byt. Nechci se hadat, nemam zadne oficialni udaje o duchodcich. Vychazel jsem za statistiky na BBC (http://news.bbc.co.uk/1/shared/spl/hi/in_depth/brits_abroad/html/default.stm), kde uvadeji 761 tisic britu zijicich ve Spanelsku a 200 tisic ve Francii, ale o vekovem rozlozeni bohuzel nerikaji nic. Navic i medialni masaz je ted v UK zamerena spise na Spanelsko nez Francii, takze to byl z me strany mozna dost subjektivni zaver. Kazdopadne mi slo o trend, ne o konkretni cisla, coz jste asi pochopil.

          • Michal Mojžíš napsal:

            Jinak ovšem s těmi důchodci a jejich finančí situací máte naprostou pravdu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.