Neděle 29. března. Svátek má Taťána.

Nejčastější riziko ve správě majetku? Chybějící majetkový plán

majetkový plán

Česká společnost bohatne. S rostoucím bohatstvím ale přicházejí i majetková rizika. Zahraniční statistiky ukazují, že až 70 % rodin přichází o svůj majetek už ve druhé generaci. Jedním z nejčastějších důvodů je chybějící majetkový plán a spory v rodině.

I přes nástrahy moderních ekonomik nebo stále častěji skloňované recesi, leží největší riziko ztráty majetku v samotných rodinách. Alespoň takové jsou zkušenosti ze západoevropských zemí. Důvodem bývají zejména rodinné rozepře, konflikty nebo problematické chování rodinných příslušníků, kteří mohou být například drogově závislí.

Jen 5 % rodin má majetkový plán

Jedním z důvodů, proč rodiny v dalších generacích přicházejí o majetek, je chybějící funkční majetkový plán. Ten umožňuje hladkou správu majetku a řízený mezigenerační transfer.

„Průzkum z roku 2018 mezi rodinami podnikatelů odhalil, že majetkový plán má pouze 5 % dotázaných rodin, a to je opravdu alarmující. Majetkové plány často chybí proto, že jejich tvorba je náročná, vyžaduje strategii, sofistikovaný přístup, znalosti a úzkou spolupráci specialistů z řady oborů,“ vysvětluje Peter Kováčik, ředitel zákaznického servisu House of Trust společnosti Svěřenská správa.

Existují ale i další rizika, která se se správou majetku pojí. „U každého typu majetku můžeme identifikovat jiná rizika. V praxi se nejčastěji setkáváme s chybnými rozhodnutími, ztrátou vlivu na majetek v důsledku nemohoucnosti vlastníka, s rozdrobením majetku, který se ztrácí kvůli dědickému řízení,“ vyjmenovává Pavel Kolář, generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců ČR.

Do správy majetku vstupují i další proměnné, které bohatství ohrožují. Příkladem jsou různé pokuty a sankce za vědomé i nevědomé neplnění zákonných povinností vyplývajících z vlastnictví majetku. Zasáhnout mohou i vnější faktory, například právní útok na majetek, který má za cíl zmocnit se ho, případně exekuce nebo odstavení majetku ze strany státní správy.

Hladká správa majetku díky plánu

Eliminovat rizika plynoucí ze správy majetku podle expertů pomůže majetkový plán. Ten umožňuje hladkou správu majetku a řízený mezigenerační transfer, který přichází dříve či později. Od určité výše majetku je pak jeho správa prací na celý úvazek.

„O majetkovém plánu by měla uvažovat každá rodina, která disponuje, byť i drobným jměním a jejím cílem je preventivně předcházet rizikům. Zejména v případech, kdy rodina drží majetkové hodnoty v různých formách vlastnictví, místech nebo jurisdikcí, se pro členy rodiny stává majetková situace nepřehlednou,“ doporučuje Peter Kováčik.

Každý vlastník majetku, většího či menšího, se stává zároveň i jeho správcem. Jak ale upozorňuje Pavel Kolář, jde o velmi široký pojem a o velmi široký rozsah činností. V praxi je pak možné se setkat se dvěma typy správy majetku – s prostou a plnou. „V případě, že chcete u svého majetku pouze zachovat jeho původní hodnotu, tak dostačuje prostá správa – například běžné opravy nemovitosti. Pokud ale máte zájem o rozmnožování majetku a navyšování jeho původní hodnoty, tak musíte zvolit správu plnou, například nemovitost pronajímat za tržní nájemné,“ dodává.

Tvorba a zavedení majetkového plánu je podle odborníků klíčovým krokem, který eliminuje rizika ohrožující majetek. Dalším faktorem, který do správy majetku zásadně promlouvá, jsou rodinné vztahy a hodnoty. Nejde totiž jen o transfer majetku mezi generacemi, ale také o předání étosu, jimiž se řídila první generace, jež bohatství nabyla.

Rodinná ústava přináší odpovědi

Uchopit hodnoty, cíle a vize pomáhá rodinná ústava. Ta funguje jako dokument, v němž jsou zaneseny základní principy, jež mohou pomoci předcházet konfliktům nebo je řešit. Další generaci také dávají odpověď na to, jak to „otcové zakladatelé mysleli“.

Žádný mustr na rodinnou ústavu ale neexistuje. „Při tvorbě rodinné ústavy je nutné otevřeně diskutovat. Ústava by měla odrážet kulturu rodiny, její představy o společné budoucnosti. Aby uspěla, musí být přijata všemi členy rodiny, nesmí být chápána jako vnucený dokument,“ říká Stanislav Servus, partner ve firmě Eversheds Sutherland.

Ruku v ruce s komunikací, rodinnou ústavou a předáváním hodnot by mělo jít i vzdělávání a zlepšování finanční gramotnosti rodinných příslušníků i firemních zaměstnanců. „Podcenění jakéhokoli vzdělávání znamená významné riziko. Je důležité vychovávat si ve firmě schopné manažery, kteří rozumí svému oboru,“ konstatuje Naděžda Petrů, vedoucí Katedry ekonomie a managementu na VŠFS Praha.

Podceňuje vlastnictví i odpovědnost

Majetní v České republice se teprve učí s bohatstvím nakládat. Oproti západoevropským státům tak mají nevýhodu, protože v tuzemsku neexistují odžité zkušenosti a mnohdy chybí i praxe. Na druhou stranu, poučit se mohou z příkladů ze zahraničí.

„I když jsme jako Češi v oblasti správy majetku udělali významný pokrok, je škoda, že nás k němu dovedly zkušenosti z řady negativních kauz, které měly na některé majetky fatální dopady. Jedním z hlavních důvodu je, že oproti zahraničí stále podceňujeme majetkoprávní stránku správy majetku, která se týká vlastnictví a odpovědnosti,“ uzavírá Pavel Kolář.

Tweet 20

Jeden komentář: “Nejčastější riziko ve správě majetku? Chybějící majetkový plán”

  1. Slabé napsal:

    to je zase blábol – jako by si autorka v určitém okamžiku používání CTRL+C a CTRL+V řekla, že už má normu splněnu a „dílo“ odeslala

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.