Těch je zhruba 80 % z celkového objemu – odhadem okolo 1,7 bilionu euro. Pokud by Francie převedla tyto dluhopisy z eur do “nového franku” považovaly by to ratingové agentury pravděpodobně za historicky největší novodobý bankrot země. Vzhledem k tomu, že by šlo o restrukturalizaci dluhu spadajícího pod francouzskou legislativu, by však Paříž nakonec nemusela být popotahována za takový krok u mezinárodních soudů.
Pravděpodobnost takového scénáře zůstává stále velice nízká, ale francouzské dluhopisy se již začínají trochu bát.A v eurozóně nejsou samy. Během včerejška vyskočil výnos dvouletého řeckého dluhopisu do blízkosti 10 % – osmiměsíční maxima. Poslední zprávy z MMF, z Berlína a od šéfa záchranného fondu ESM ukazují, že mezi věřiteli Řecka panují znovu hluboké neshody. Klíčový je opět střet mezi MMF a Německem. MMF chce nižší cíl pro řecký primární deficit a výraznější odepsání řeckého dluhu od členských zemí eurozóny. Berlín chce cíle zachovat a o restrukturalizaci se bavit nechce. V posledních dvou letech tento tradiční spor končil vždy za pět minut dvanáct před tím, než Athénám došly peníze. Tentokrát se snaží evropští politici vše vyřešit dříve, protože brzy nastartuje evropský volební maratón (15.3. – volby v Nizozemí, 23.4. a 7.5. – francouzské prezidentské volby). Peníze přitom Řekům dojdou v červnu a zdá se, že Evropa se tentokrát nevyhne vyjednávání o Řecku uprostřed volebních kampaní. I proto rizikové marže na jihu Evropy pravděpodobně mohou v nejbližších měsících ještě růst.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
