Čtvrtek 17. října. Svátek má Hedvika.

Národní rozvojový fond: Jiný název pro bankovní daň?

Peníze - mince - věže
Banky Petr Zámečník 21.05.2019 | 00:00 4 komentáře

Sektorová bankovní daň je v poslední době skloňovaným tématem. Sociální demokracie ji chce zavést, aby mohla financovat výdaje na své předvolební sliby. Naposledy se k ní vyjádřil Andrej Babiš s tím, že „sektorová daň na banky by ohrozila ekonomiku a stabilitu bankovního sektoru“. Našel proto jiné řešení – Národní rozvojový fond.

Jenže populistická vláda na své volební sliby potřebuje peníze. A potřebuje hodně peněz. Přitom i na vrcholu hospodářského cyklu stále plánuje deficitní hospodaření, navíc ekonomika začíná zpomalovat. Každá miliarda korun se v takové situaci opravdu hodí. A bankovní daň by měla přinést podle ČSSD až 14 mld. Kč.

Diskriminační sektorová daň by ale mohla poškodit bankovní sektor, na kterém je závislé zdraví ekonomiky. V tomto směru se několikrát vyjádřila Česká bankovní asociace a v posledních prohlášení také premiér Andrej Babiš (ANO). Ovšem kde je vůle, řešení existuje. A tím je Národní rozvojový fond.

Andrej Babiš se na zřízení Národního rozvojového fondu dohodl s představiteli bank. A od zástupců největších bank se ozývají nadšené reakce.

Shodli jsme se s panem premiérem, že Národní rozvojový fond je nejlepším řešením budoucí prosperity České republiky,“ uvedl Tomáš Solomon, předseda představenstva České spořitelny, a dodal: „Národní rozvojový fond zajistí nejefektivnější využití investic bank a dalších společností do oblastí, které budou vládou určeny jako strategické priority. V této souvislosti se primárně hovoří o investicích do nájemního a sociálního bydlení, vzdělávání a dopravní a sociální infrastruktury.

„Součástí naší společenské role je podporovat investiční aktivitu státu a spoluvytvářet tak dlouhodobou prosperitu domácí ekonomiky i celé České republiky. Profesionálně řízený a nezávisle spravovaný Národní rozvojový fond vnímáme nejen jako iniciativu, která usnadní financování vybraných investičních projektů státu, ale také jako další příspěvek bank ke kvalitnějšímu životu občanů ČR,“ řekl Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky.

„Skupina ČSOB má zájem na zvyšování kvality života v České republice, jejíž podmínkou je i stabilní ekonomické prostředí,“ přidal se John Arthur Hollows, generální ředitel skupiny ČSOB, který neopomněl připomenout současný přínos ČSOB pro českou ekonomiku a vládní příjmy: ČSOB je jedním z největších plátců daní v České republice (jen v loňském roce odvedla skupina ČSOB na daních 8,4 miliardy Kč), svým klientům – občanům i firmám poskytuje úvěry přesahující 700 mld. korun. A také patří mezi významné zaměstnavatele, kdy jen přímo vytváří 10 000 pracovních míst.“

Banky ale zřejmě neměly moc na výběr. Buď mohly souhlasit se zřízením Národního rozvojového fondu, nebo by na ně mohla dopadnout bankovní daň. Česká bankovní asociace vítá návrh na vytvoření Národního rozvojového fondu, který je z ekonomického a praktického pohledu výrazně progresivnější a inovativnější než zavedení jakékoliv formy dodatečného sektorového zdanění. Nejedná se totiž o jednorázové financování spotřeby, ale tvorbu aktiv, která společnost využije pro svůj dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj,“ hodnotil zřízení fondu Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA).

Není tak divu, že banky jsou připraveny investovat do základního kapitálu Fondu národního rozvoje miliardy korun,“ jak sdělil Tomáš Solomon. Pokud by zatížení bankovní daní vyšlo banky na 14 mld. Kč, tak se jim nepochybně vyplatí investovat Andrejem Babišem zmíněných 6 mld. Kč do fondu.

Ani Andrej Babiš se státním rozpočtem nepřijde zkrátka. Národní rozvojový fond pomůže státnímu rozpočtu i v oblasti mandatorních výdajů. Snížením tlaku na přímé investice požadované od státu se uvolní prostor pro řešení dalších výdajových potřeb státu,“ připomněl Pavel Štěpánek. Do státního rozpočtu se peníze ve fondu nebudou počítat, ale umožní státnímu rozpočtu snížit (resp. přesunout) část výdajů.

Banky navíc počítají, že nebudou jedinými sponzory fondu. „Předpokládáme, že do fondu začnou přispívat i další velké společnosti, kterým záleží na prosperitě České republiky,“ uvedl Tomáš Solomon. V souvislosti se sektorovou daní hovořil Andrej Babiš např. o telefonních operátorech, u nichž se jeho vládě nepodařilo vyjednat nižší cenu dat, či o pojišťovnách.

Jak bude fond vypadat, kdo jej bude řídit a jaké projekty z oblastí nájemního a sociálního bydlení, vzdělávání, včetně vzdělávací infastruktury jako jsou školky a školy, dopravní infrastruktury, digitalizace ekonomiky, strukturálně znevýhodněných regionů či vědy a výzkumu bude financovat, zatím není zřejmé. Banky budou do fondu dávat peníze „dobrovolně“, budou tak nepochybně chtít mít vliv na jeho řízení.

„Naší snahou bude, aby fond vznikl co nejdříve. Jeho fungování bude záležet jednak na objemu prostředků, které do něj vloží banky a další přispěvatelé, ale také i na kvalitě projektů, které bude předkládat vláda. Fond by měl fungovat jako nezávislá a plně profesionální instituce,“ řekl Pavel Štěpánek.

Ne každý je s „kompromisním řešením“ na pomezí bankovní daně spokojen. „Nemyslím si, že daňový systém by měl být postaven na bázi dobrovolnosti. Stát by měl říct jasně, jaké jsou daně a kdo je má platit, vytvářet nějaké speciální fondy mi nepřijde smysluplné,“ uvedl již dříve Jan Hamáček, vicepremiér a předseda ČSSD. Zdůvodnit to i demagogickou volbou: „Kolegové z ANO si budou muset vybrat, jestli budou podporovat malé děti a rodiny s dětmi, nebo banky.“

4 komentáře: “Národní rozvojový fond: Jiný název pro bankovní daň?”

  1. josef napsal:

    Doted nikdo nerekl, CI budou penize ve fondu. Zda statu, nebo bank.

    • Radek napsal:

      O tom, jak bude fond řízen a kdo v něm bude mít rozhodující slovo, budou podle všeho ještě jednat…

  2. Oh, deer napsal:

    Banky vloží 6 miliard do fondu a vláda souběžně vyhodí 8-10 miliard na uplácení voličů formou nesmyslných slev ve vlacích a autobusech. Koblihu?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.