Na úspěch skutečné ochrany spotřebitelů

Zakladateli byla skupina úspěšných podnikatelů, kteří, což je důležitější, byli blízcí přátelé. Cílem, po odstoupení Sanderovy Komise a jmenování pana Romana Prodiho novým předsedou Evropské komise (EK), bylo vytvořit orgán, který bude zastupovat finanční zprostředkovatele po té, co nový komisař odpovědný za jednotný trh, Frits Bolkenstein, zahájil Akční plán finančních služeb (Financial Services Action Plan, FSAP).

Všichni jsme byli velmi nadšeni myšlenkou Evropské unie (EU), s jednotnou zónou volného obchodu, kde by docházelo k neomezenému setkávání klientů a výměně výrobků i služeb – už bez hranic, bez omezení…

Celkový počet poradců nebo zástupců zapojených do zprostředkování finančních produktů nebo služeb v roce 1999 přesáhl 800 000 – většinou byli nezávislí.

Plán FSAP byl vytvořen na šestileté období a jeho cílem bylo posílení harmonizace trhů finančních služeb v rámci EU. Dle harmonogramu měl být splněn do konce roku 2004…

^REKLAMA

Jelikož se jednalo o velmi úspěšné podnikatele, s mnohaletými zkušenostmi a odbornými znalostmi, bylo pro federaci FECIF od samotného začátku snadné získat důvěru Evropské komise.

Navíc, FECIF od počátku podporovali nejprestižnější provozovatelé finančních služeb, banky a pojišťovny jako sponzoři jeho lobbistického programu.

Pro jeho členy byla k poskytování pomoci, informací a přístupu na trhy napříč EU založena servisní společnost (FCI Network Services SA).

Vztahy mezi federací FECIF a kanceláří pana Bolkensteina a později jeho nástupce, kterým byl Charly Mc Creevy, byly velmi konstruktivní a umožnily například snížit výši krytí odpovědnosti při výkonu povolání zprostředkovatelů na úroveň přijatelnou pro členy FECIF.

^REKLAMA

Vize výboru FECIF vs. eurokratická vize: „Co je velké, je hezké.“

Pak se atmosféra změnila: kvůli globální finanční krizi jsme se dozvěděli, že „co je velké, je hezké“ – investice spotřebitelů byly údajně schopny plně zabezpečit pouze velké banky a velké pojišťovny, jejich významná velikost byla pro spotřebitele rozhodující zárukou: AIG, Lehman Brothers, Dexia a Fortis byly velké – dnes už víme, co si o této teorii myslet.

Léta nám říkali, že bychom si my (zprostředkovatelé) měli organizovat své podnikání dle stejných obchodních modelů jako velké instituce (důraz na dodržování zákonů a předpisů atd.); dnes už nikdo nemůže popřít, že nedostatečné korporátní řízení uvnitř velkých finančních skupin (vysoké platy, politika prémií, zlaté padáky atd.) je jednou z hlavních příčin krize, která začala v letech 2007 – 2008.

Dohledové orgány nyní dostaly odvětví finančních služeb plně pod kontrolu a podařilo se jim vytvořit knihovnu odporujících si předpisů, naprosto nezharmonizovaných v rámci EU navzdory mandátu, který k tomu poskytla EK; zbytečné předpisy výhradně mířící na malé a střední nezávislé poskytovatele, ale mimořádně shovívavé k velkým finančním skupinám a jejich činnostem.

Dodržování zákonů a předpisů se během let stalo hlavní nebo někdy jedinou motivací pro přijetí podnikatelského rozhodnutí: „Je to v souladu se zákony a předpisy?“ Ne – „Je to dobré pro mého klienta a moje podnikání?“ Investice nebyla vybrána, protože měla vytvořit přidanou hodnotu pro klientské portfolio a/nebo pro podnikání; byla vybrána, protože byla povolena a konečně ohodnocena! Forma versus obsah…

Náprava politiky a regulatorní náprava – jsou ještě možné? Férová pravidla jsou lepší než neúčinná regulace

Musí být odstraněn neuvěřitelný aktuální nárůst zbytečných předpisů, které zavádějí formu spíš než obsah: regulační omezení, účinnost transparentnosti a jednoduchosti. Bohužel plán REFIT zahájený panem Tajanim v době, kdy byl místopředsedou EK, byl velmi špatně realizován.

Doporučení federace FECIF: Víc Evropy, míň byrokracie!

Dohledovým národním orgánům by měla být uložena náležitá harmonizace pravidel EU, a ne nezbytně ten nejtěžší (a nejpřísnější) způsob uplatnění pravidel! Přehnaný protekcionismus ve jménu všeobecného blaha sloužil jako výmluva. Dnes, kdy tolik lidí napříč Evropou odmítá Unii, je očividné, že příčinou je hlavně nadměrná regulace a její nesnesitelné důsledky: nezaměstnanost, vysoké daně, pokles ekonomiky EU.

Jako součást demokratického posunu by obchodní asociace měly být akreditovány k aktivní roli při dohledu nad svými členy a při propagování tohoto sektoru. Na rozdíl od celostátních dohledových orgánů mohou doložit, že mají nezbytné zkušenosti a odborné znalosti, aby monitorovaly aktivitu odvětví.

K dohledu nad prací a k ukládání potřebné harmonizace by měl existovat jeden jediný regulátor – a ne tři konkurenční úřady ESA –  nejlépe Evropská centrální banka, která má kvalitní zaměstnance, a na národní úrovni centrální banky, jak tomu bylo v minulosti.

Jak se naučit naslouchat lidem (občanům)

Co je velké, není hezké; malé a střední podniky vytvářejí víc pracovních míst než velké konglomeráty. Regulace pohřbila v našem odvětví téměř 500 000 pracovních míst, zatímco vytvořila jen 30 000 postů pro referenty dohledu nad dodržováním zákonů a předpisů a úředníků dozorových agentur dohromady …

Vina je kladena daňovým rájům jako příčině všech problémů: těžko se věří, že politika vysokých daní je znakem dobrého řízení veřejných záležitostí oproti politice nízkých daní. Daňová konkurence, fiskální suverenita atd. nadále zůstávají klíčovými prvky vyváženého a prosperujícího světa ekonomiky a jedinou cestou, jak se vyhnout masivním daňovým únikům a odlivu kapitálu z Evropy.

Volný trh neznamená anarchii! Etika nepotřebuje nadměrnou regulaci!

Kvůli aktuálnímu ekonomickému zpomalení nemusí EU uspět při snižování nadměrné byrokracie, což vystaví občany Evropy mnohem horším problémům než těm, které tato regulace může vyřešit. Nadměrná regulace brání soukromým iniciativám a omezuje roli nezávislých provozovatelů ve prospěch výhradně státem ovládaných (nebo státem ovlivňovaných) konglomerátů.

Při příležitosti 20. narozenin federace FECIF si přeji, aby poprvé za mnoho let EK naslouchala hlasu občanů, ne pouze názoru takzvaných politicky korektních expertů, aby dokázala předložit legislativní návrhy nového dohledového rámce tak, aby dosáhla předsevzatého cíle: skutečné ochrany spotřebitelů.

Autor je člen a čestný předseda Poradního výboru FECIF (Fédération Européenne des Conseils et Intermédiaires Financiers Aisbl)