Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

Martin Burda: Nabízíme alternativu českému investičnímu světu

Kam investovat v době velmi nízkých výnosů? Alternativu nabízí fond, jehož portfolio není téměř závislé na finančním trhu. Jednou jeho součástí jsou i tzv. kontrakty zajišťující katastrofická rizika. Jak se fondu daří, když hurikány pustoší zemi? Jaké další alternativy nabízí? Na otázky odpovídal ředitel investičního fondu Sirius Investments SICAV Martin Burda.

Před dvěma lety jste založil společně s Johnem Vaxem a Martinem Lobotkou investiční fond Sirius. Co vás k tomu vedlo?

Lidé, kteří vydělali pár desítek či stovek milionů korun, investují do akcií, nakupují státní dluhopisy, nemovitosti či podíly na solárních elektrárnách, případně podíly ve firmách. Tím ale výčet alternativních investic končí. Běžný movitější investor tak má omezené možnosti investic. Hledali jsme proto vhodnou investiční alternativu, která v době velmi nízkých výnosů na trhu chyběla. Vždy říkám našim investorům, kdyby státní dluhopisy nesly 5 % ročně, tak tady spolu nesedíme.

V čem je tedy váš fond alternativní?

Naším cílem bylo nabídnou hlavně nekorelovaný výnos. Naši investoři již mají tržní expozici v akciích, dluhopisech nebo nemovitostech, a my jim nabízíme doplněk jejich portfolia nezávislý na těchto trzích.

Nebráníme se jakémukoliv zajímavému nápadu. Investujeme například do fondů, které vykupují životní pojistky ve Spojených státech. Pokud máte životní pojistku a nechcete, nebo nemůžete jí platit, nemá smysl čekat, až zemřete a někdo zinkasuje vaší životní pojistku.

Existuje proto určitý segment lidí, kteří v určité fázi života (paradoxně to bývá v poměrně pokročilém věku kolem 80 let) chtějí životní pojistku prodat. Důvodem často bývá nedostatek peněz na léčbu, nebo plnění snů (cestování atd.). Výkup životních pojistek je ale možný pouze v anglosaském právu. V současné chvíli máme tři fondy životního pojištění ve Spojených státech.

Do jakých dalších zajímavých fondů investujete?

Máme fondy factoringového financování či přímého financování. Naší nejnovější investicí je fond financující soudní spory. Ve Spojených státech se lidé všeobecně hodně soudí. Soudní spor ale může trvat několik let a právní kancelář dostane zaplaceno až po konci soudu. Do té doby, než částku vysoudí, musí platit běžný provoz. Může se tak dostat do problémů s cash flow. Proto existují fondy, které financují právní kanceláře, aby se mohly soudit. Při výhře pak půjčku splatí. Týká se to velkých soudních sporů, kde stojí například obyčejní lidé proti farmaceutickým firmám.

Existuje ale riziko, že právní kancelář nevyhraje…

Fondy, do kterých investujeme, půjčují právním kancelářím, které se zabývají případy, kdy je výsledek sporu známý. Příkladem může být výbuch ropné plošiny v Mexickém zálivu. Společnost British Petroleum uznala odpovědnost a čekalo se pouze na velikost odškodného. Výsledek soudního sporu byl tedy jasný, ale vysouzená částka ne. Od přibližně očekávané vysouzené částky se odvíjí výše půjčky. Neberete tedy právní riziko, jde spíše o půjčky právním kancelářím, kde je splátka zaplacena z výsledku soudního sporu.

Proč jste si vybrali právě tento fond?

Na světě jsou tisíce fondů přímého financování. Kdyby však přišla hluboká ekonomická recese, lidé přijdou o práci a přestanou splácet a fond se dostane do problémů. Snažíme se vyhledávat fondy, které jsou od reálné ekonomiky úplně odstíněné. Fondy financující soudní spory nezajímá, jak se daří ekonomice, ale jak dopadne daný soudní případ.

Jmenované fondy jsou ve Spojených státech, máte také nějaké fondy v Evropě?

Ve Spojených státech a Kanadě máme mírně přes polovinu fondů. Na ostatní kontinenty kromě Austrálie připadá přibližně po 10 %. Příkladem může být fond ve Velké Británii, který vykupuje stacionáře, které pečují o lidi s Alzheimerem nebo těžké autisty.

Margaret Thatcherová v osmdesátých letech udělala reformu a na malých městech vznikla řada malých stacionářů, o které se často staraly manželské páry. Vzhledem k tomu, že stacionáře zakládali lidé v osmdesátých letech, jsou již nyní v pokročilém věku a nemají komu zařízení předat. Našli jsme fond, který stacionáře systematicky vykupuje. V současné době jich má 115 a v podstatě vznikla taková nemocnice. Fungování stacionářů proplácí ze zákona města, fond je tedy odolný proti ekonomickým otřesům.

Přesto ale mohou mít fondy nějaké problémy…

Ano, mohou. Například kdyby Jeremy Corbyn vyhrál volby, zešílel, a tyto stacionáře znárodnil. Výhodou ale je, že v každém fondu držíme zhruba čtyři procenta, takže ani zásadní problém fondu neznamená zásadní problém pro investory.

Ve vašem portfoliu jsou také fondy, které se zaměřují na katastrofická rizika. Jak fungují tyto fondy?

Na východním pobřeží Spojených států se pojišťovnám kumulují rizika hurikánů. Pojistí-li se více lidí, pojišťovna neodmítne pojistit další proto, že již má dostatek těchto pojistek. Pojišťovna na sebe vezme riziko.

Když přijde hurikán a smete Floridu, tak by to pojišťovna neustála, nemá dostatek peněz, aby vyplatila všechny pojistky. Část rizika proto pojišťovna přenáší na fondy, které v podstatě fungují jako zajišťovny ve fondové podobě. Fondy přebírají riziko a dostávají za to výnos. My se zajímáme o fondy, které kryjí katastrofická rizika. Skrze fondy vykupujeme pouze velké kontrakty například v případě hurikánů nad 20 miliard dolarů pojistných škod.

Jak se na vašich výnosech podepsal například hurikán Harvey?

Pro nás hurikán Harvey nebyl větším problémem, protože napáchal relativně málo větrných škod. Problém bychom měli, kdyby větrné škody překročily 20 miliard dolarů. Problém ale znamená, že bychom za měsíc prodělali jedno až 1,5 %. Když 10 let po sobě bude fond katastrofických rizik vydělávat 10 % a jedenáctý rok prodělá 25 %, v průměru bude stále vydělávat 7,5 %.

Dnes máme v katastrofických rizicích 7 % portfolia. Při Katrině bychom prodělali zhruba 25 % z těchto 7 %. Opakování tak ničivého hurikánu, jakou Katrina byla (největší pojistné škody všech dob) by pro nás znamenalo jednorázovou ztrátu ve výši 2 %. Fond jako celek by ale stále vydělával.

Reserva samozřejmě, aby mohla dlouhodobě vydělávat, nějaká rizika podstupuje – vždy ale nezávislá na kapitálových trzích a v rozumné míře. Největší prioritou je pro nás ochrana kapitálu našich investorů.

Není vaše portfolio tak trochu guláš?

Je, ale máme ve fondu ten guláš zcela záměrně. V současné chvíli investujeme do 25 fondů po celém světě, které dělají úplně rozdílné věci. Na každý fond připadají zhruba čtyři procenta portfolia. Je to velmi stabilní. I když to možná bude znít nabubřele, ale kdyby se zopakovala krize z let 2008, 2009, věřím, že nebudeme mít ztrátový rok, což v té době bylo poměrně unikátní.

Váš fond je určen pouze pro kvalifikované investory. Pomohlo vám snížení limitu pro vklady do fondu kvalifikovaných investorů z 3,5 na jeden milion korun?

Není to náš cílový trh. Snížení limitu nám pomohlo doplnit naší primární skupinu investorů. Nabízíme třídu akcií A pro investory od 3,5 milionu a třídu B pro menší investory. Investoři třídy A tvoří přibližně 1,2 miliardy korun a třídy B zbylých 300 milionů korun. Samozřejmě je dobré mít víc klientů, protože to stabilizuje produkt. V tuto chvíli investovalo do našeho podfondu fondu Sirius nazvaného Rezerva přes 300 klientů. Průměrně má u nás každý klient téměř 5 milionů korun.

Jaký je výnosový potenciál vašeho fondu?

Průměrný roční výnos od založení činí 5,4 % a zhruba tuto úroveň cílíme dlouhodobě. Nyní máme hrubou výnosnost portfolia kolem 8,5 procenta. Téměř dvě procenta jdou na měnové zajištění a nám připadne jedno procento. Klientům tak zůstane zhruba 5,5 procenta. Fond neprodáváme, abychom šokovali výnosem. Důležité je, že tento fond nesouvisí se zbytkem aktiv klienta. Se zbytkem investičního světa, když to trochu přeženu.

V současné době máme ve správě 1,5 miliardy korun, cílem je dostat se během pár let na tři až pět miliard korun. Dnes k nám přitéká 50 až 60 milionů měsíčně a příliv má tendenci mírně zrychlovat. Byl bych rád, abychom od příštího roku získávali do správy tak miliardu ročně.

A co likvidita fondu?

Rezerva je poměrně rychlý fond z pohledu investora. Likvidita se pohybuje mezi dvěma a pěti měsíci. Standard se snažíme držet dva měsíce, ale můžeme, v případě potřeby, využít tříměsíčního avíza. Od chvíle, kdy nám investor zavolá, tak je maximálně do pěti měsíců venku.

Během doby, co existujeme (tedy dva roky) si peníze vybralo pouze 10 klientů. Důvodem nebyla nespokojenost, ale jiná investice například do nemovitosti, nebo řešení rodinné situace. Ve všech případech měli investoři své prostředky na bankovním účtu do pěti měsíců od telefonátu, kterým nám sdělili, že prostředky potřebují.

Investoval jste také do Reservy?

Na běžném účtu mám rezervu, abych vydržel rok bez příjmu, jinak jsem vše investoval do Reservy. Jak řekl Elon Musk: „Můžete si dovolit vložit všechno do jednoho košíku, dokud kontrolujete, co se s tím košíkem děje.“ Samozřejmě z hlediska investora je to naprostý nesmysl. Alokace přes 20 procent portfolia je výjimečná a 40 až 50 procent je nerozumná. Většinou s námi investoři investují 10 až 20 procent svých finančních aktiv

Děkuji za rozhovor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.