CZK/€ 24.755 +0,06%

CZK/$ 23.747 -0,31%

CZK/£ 28.570 -0,91%

CZK/CHF 24.693 -0,60%

Text: Daniel Mareš

16. 03. 2020

0 komentářů

Stát v prvních dvou měsících letošního roku hospodařil s výrazným deficitem. Může se i v souvislosti s koronavirem dále prohlubovat?

 

Hospodaření státního rozpočtu skončilo po prvních dvou měsících letošního roku s deficitem ve výši 27,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 22,2 mld. Kč. Jaká je příčina salda? A jak se bude situace vyvíjet v souvislosti s pandemií koronaviru a opatřeními světových vlád.



 

Podle Ministerstva financí bývá únor tradičně nejslabší měsíc, protože se neprojevují inkasa daní z příjmů právnických a fyzických osob nebo DPH u kvartálních plátců. Pokladní plnění za únor je ovlivněno především akcelerací investičních aktivit státu o 2 mld. korun a vyšším meziročním převodem Státnímu fondu dopravní infrastruktury o 4 mld. korun.

„Záporné je meziročně také saldo s penězi z EU, a to vlivem nepravidelnosti plateb, nicméně tento efekt bude v průběhu roku kompenzován. Pokud bychom únorové výsledky očistili od toků z EU, byl by výsledek meziročně lepší, a to o 0,4 mld. Kč,“ vysvětluje pro server investujeme.cz Zdeněk Vojtěch z Ministerstva financí (MF).

Vojtěch dále uvádí, že meziroční nárůst výdajů státního rozpočtu byl ovlivněn zejména zvýšenými finančními prostředky na důchody o 6,1 mld. Kč, rodičovského příspěvku o 1,2 mld. Kč, nárůstem platů v regionálním školství o 2,7 mld. Kč nebo posílením financování sociální péče o 1,5 mld. Kč. Naopak pozitivně působí daňové inkaso, kdy celkové daňové příjmy vzrostly o 9 %, v případě DPH dokonce o 9,8 %. Navíc u některých daňových opatření nastane účinnost během roku, což se pozitivně projeví na příjmech státního rozpočtu.

Jaký bude mít na vývoj tuzemské ekonomiky vliv pandemie koronaviru?

V tuto chvíli se na základě zkušeností z předchozích epidemií a dalších informací jako nejpravděpodobnější jeví pro letošek zpomalení české ekonomiky na tempo kolem 1,5 % s velkým pásmem nejistoty kolem tohoto odhadu.

REKLAMA

„Valná část dopadu prevence před šířením nemoci COVID-19 na českou ekonomiku by se mohla odehrát na přelomu prvního a druhého čtvrtletí, zatímco zbytek roku bude ve znamení snahy firem zpětně naplnit aspoň část plánů a zakázek zameškaných v prvním pololetí,“ vysvětluje ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa

Přičemž prognóza Ministerstva financí se tak teď už jeví jako poměrně optimistická, je však třeba nezapomínat na to, že vznikala v době, kdy do světových médií teprve přicházely první kusé zprávy o koronavirové nákaze uvnitř Číny.

Miroslav Beneš z Hospodářské komory ČR (HK ČR) podotýká, že zatím nemáme k dispozici v podstatě žádné oficiální statistické údaje vývoje ekonomiky za období, kdy se koronavirus rozšířil ve světě. Odhady vývoje ekonomiky jsou tak v současnosti velmi omezené a zatížené velkou chybovostí.

Obavy podnikatelů z dalšího vývoje se nicméně přenášejí negativně i do investic. „Analytici Hospodářské komory předpokládají, že pokud by epidemie koronaviru skončila v průběhu jara, snížil by se letos růst HDP řádově o desetiny procenta. Dlouhotrvající více než půlroční nákaza by ale mohla paralyzovat celé hospodářství ČR, tj. zcela zastavit růst,“ vysvětluje pro investujeme.cz Miroslav Beneš.

REKLAMA

Ministerstvo financí bude makroekonomickou predikci aktualizovat standardně v dubnu. Predikce MF běžně zohledňují aktuální vývoj české a světové ekonomiky. „Současné odhady mezinárodních a některých domácích institucí jsou založeny na předpokládaných scénářích reakce na nový typ koronaviru, nejsou zatím opřeny o žádné údaje z reálné ekonomiky,“ uvádí odborník MF.

Státní rozpočet musí počítat s rostoucím tlakem na sociální výdaje

Co se hospodářského růstu týče z dlouhodobého hlediska, budou se do něj promítat a dále kulminovat neřešené problémy jako je např. absence skutečné důchodové reformy a z toho vyplývající obtížná udržitelnost veřejných financí.

„Česká republika je i díky těmto výsledkům vnímaná jako ekonomika stojící na zdravých základech, což zvyšuje atraktivitu ČR i pro potenciální zahraniční investory,“ podotýká pro portál Investujeme.cz Karina Kubelková z Hospodářské komory.

I podle ekonoma České spořitelny (ČS) a člena Výboru pro rozpočtové prognózy – Michala Skořepy je důležitá otázka dlouhodobějších vyhlídek ekonomiky. „Konkrétně v Česku lze spatřovat nízké investice nejen v tradičních oblastech, jako je třeba stavba dálnic, ale také ve specifické oblasti platů učitelů a ředitelů škol. Ty se sice účetně vzato řadí mezi běžné výdaje, ale fakticky jde o investici do konkurenceschopnosti dalších generací pracovníků.“

REKLAMA

Čeká nás dobrý start po epidemii?

Analytik Československé obchodní banky Petr Dufek si myslí, že pro případnou fiskální expanzi v důsledku třeba zhoršeného ekonomického vývoje má ČR docela příhodné startovní podmínky. Patří totiž stále k nejméně zadluženým zemím v celé Evropě.

„Na druhou stranu musí naše rozpočty počítat s rostoucími tlaky na sociální výdaje, které budou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ukrajovat stále větší díl rozpočtu a zvyšovat veřejný dluh. Takže krátkodobě je naše situace opravdu příznivá, nicméně z dlouhodobého pohledu už nikoliv,“ myslí si specialista ČSOB.

Podle Petra Dufka je pozitivní, že veřejný sektor se v posledních letech dokázal vybudit k větší investiční aktivitě. I když rezervy jak co do oblastí (infrastruktura), tak investorů (velká města, kraje) a financování (EU fondy) stále existují.

„Zvlášť v současné době, kdy ekonomika míří do útlumu, by bylo vhodné, aby veřejný sektor začal o to více investovat. K tomu by ovšem bylo třeba například zjednodušit stavební řízení, a jak se zdá, není v ČR síla, která by si s tím dokázala poradit. Z pohledu stavebního řízení tak ČR stále patří mezi nejhorší na světě,“ podotýká Petr Dufek.


Státní rozpočet na letošní rok (zatím) počítá s růstem výdajů v oblasti důchodů, platů i v sociální oblasti. Prioritou rozpočtu jsou také investice do dopravní infrastruktury, školství, a vědy a výzkumu. Klíčové je, že i přes mírné zpomalení ekonomiky nepočítá se zvýšením schodku.

Kapitálové výdaje z národních zdrojů dosáhnou celkové výše 87,2 mld. Kč. Společně s penězi z evropských fondů půjde na investice celkem 146,7 mld. Kč. Výrazně se také posílí podpora výzkumu, vývoje a inovací. V rozpočtu je pro tuto oblast vyčleněno celkem 47,6 mld. Kč, což je meziročně více o 5,5 mld. Kč.

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.