Neděle 05. dubna. Svátek má Miroslava.

Stát v prvních dvou měsících letošního roku hospodařil s výrazným deficitem. Může se i v souvislosti s koronavirem dále prohlubovat?

Koronavirus krize a zase růst

Hospodaření státního rozpočtu skončilo po prvních dvou měsících letošního roku s deficitem ve výši 27,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 22,2 mld. Kč. Jaká je příčina salda? A jak se bude situace vyvíjet v souvislosti s pandemií koronaviru a opatřeními světových vlád.

Podle Ministerstva financí bývá únor tradičně nejslabší měsíc, protože se neprojevují inkasa daní z příjmů právnických a fyzických osob nebo DPH u kvartálních plátců. Pokladní plnění za únor je ovlivněno především akcelerací investičních aktivit státu o 2 mld. korun a vyšším meziročním převodem Státnímu fondu dopravní infrastruktury o 4 mld. korun.

„Záporné je meziročně také saldo s penězi z EU, a to vlivem nepravidelnosti plateb, nicméně tento efekt bude v průběhu roku kompenzován. Pokud bychom únorové výsledky očistili od toků z EU, byl by výsledek meziročně lepší, a to o 0,4 mld. Kč,“ vysvětluje pro server investujeme.cz Zdeněk Vojtěch z Ministerstva financí (MF).

Vojtěch dále uvádí, že meziroční nárůst výdajů státního rozpočtu byl ovlivněn zejména zvýšenými finančními prostředky na důchody o 6,1 mld. Kč, rodičovského příspěvku o 1,2 mld. Kč, nárůstem platů v regionálním školství o 2,7 mld. Kč nebo posílením financování sociální péče o 1,5 mld. Kč. Naopak pozitivně působí daňové inkaso, kdy celkové daňové příjmy vzrostly o 9 %, v případě DPH dokonce o 9,8 %. Navíc u některých daňových opatření nastane účinnost během roku, což se pozitivně projeví na příjmech státního rozpočtu.

Jaký bude mít na vývoj tuzemské ekonomiky vliv pandemie koronaviru?

V tuto chvíli se na základě zkušeností z předchozích epidemií a dalších informací jako nejpravděpodobnější jeví pro letošek zpomalení české ekonomiky na tempo kolem 1,5 % s velkým pásmem nejistoty kolem tohoto odhadu.

„Valná část dopadu prevence před šířením nemoci COVID-19 na českou ekonomiku by se mohla odehrát na přelomu prvního a druhého čtvrtletí, zatímco zbytek roku bude ve znamení snahy firem zpětně naplnit aspoň část plánů a zakázek zameškaných v prvním pololetí,“ vysvětluje ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa

Přičemž prognóza Ministerstva financí se tak teď už jeví jako poměrně optimistická, je však třeba nezapomínat na to, že vznikala v době, kdy do světových médií teprve přicházely první kusé zprávy o koronavirové nákaze uvnitř Číny.

Miroslav Beneš z Hospodářské komory ČR (HK ČR) podotýká, že zatím nemáme k dispozici v podstatě žádné oficiální statistické údaje vývoje ekonomiky za období, kdy se koronavirus rozšířil ve světě. Odhady vývoje ekonomiky jsou tak v současnosti velmi omezené a zatížené velkou chybovostí.

Obavy podnikatelů z dalšího vývoje se nicméně přenášejí negativně i do investic. „Analytici Hospodářské komory předpokládají, že pokud by epidemie koronaviru skončila v průběhu jara, snížil by se letos růst HDP řádově o desetiny procenta. Dlouhotrvající více než půlroční nákaza by ale mohla paralyzovat celé hospodářství ČR, tj. zcela zastavit růst,“ vysvětluje pro investujeme.cz Miroslav Beneš.

Ministerstvo financí bude makroekonomickou predikci aktualizovat standardně v dubnu. Predikce MF běžně zohledňují aktuální vývoj české a světové ekonomiky. „Současné odhady mezinárodních a některých domácích institucí jsou založeny na předpokládaných scénářích reakce na nový typ koronaviru, nejsou zatím opřeny o žádné údaje z reálné ekonomiky,“ uvádí odborník MF.

Státní rozpočet musí počítat s rostoucím tlakem na sociální výdaje

Co se hospodářského růstu týče z dlouhodobého hlediska, budou se do něj promítat a dále kulminovat neřešené problémy jako je např. absence skutečné důchodové reformy a z toho vyplývající obtížná udržitelnost veřejných financí.

„Česká republika je i díky těmto výsledkům vnímaná jako ekonomika stojící na zdravých základech, což zvyšuje atraktivitu ČR i pro potenciální zahraniční investory,“ podotýká pro portál Investujeme.cz Karina Kubelková z Hospodářské komory.

I podle ekonoma České spořitelny (ČS) a člena Výboru pro rozpočtové prognózy – Michala Skořepy je důležitá otázka dlouhodobějších vyhlídek ekonomiky. „Konkrétně v Česku lze spatřovat nízké investice nejen v tradičních oblastech, jako je třeba stavba dálnic, ale také ve specifické oblasti platů učitelů a ředitelů škol. Ty se sice účetně vzato řadí mezi běžné výdaje, ale fakticky jde o investici do konkurenceschopnosti dalších generací pracovníků.“

Čeká nás dobrý start po epidemii?

Analytik Československé obchodní banky Petr Dufek si myslí, že pro případnou fiskální expanzi v důsledku třeba zhoršeného ekonomického vývoje má ČR docela příhodné startovní podmínky. Patří totiž stále k nejméně zadluženým zemím v celé Evropě.

„Na druhou stranu musí naše rozpočty počítat s rostoucími tlaky na sociální výdaje, které budou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ukrajovat stále větší díl rozpočtu a zvyšovat veřejný dluh. Takže krátkodobě je naše situace opravdu příznivá, nicméně z dlouhodobého pohledu už nikoliv,“ myslí si specialista ČSOB.

Podle Petra Dufka je pozitivní, že veřejný sektor se v posledních letech dokázal vybudit k větší investiční aktivitě. I když rezervy jak co do oblastí (infrastruktura), tak investorů (velká města, kraje) a financování (EU fondy) stále existují.

„Zvlášť v současné době, kdy ekonomika míří do útlumu, by bylo vhodné, aby veřejný sektor začal o to více investovat. K tomu by ovšem bylo třeba například zjednodušit stavební řízení, a jak se zdá, není v ČR síla, která by si s tím dokázala poradit. Z pohledu stavebního řízení tak ČR stále patří mezi nejhorší na světě,“ podotýká Petr Dufek.


Státní rozpočet na letošní rok (zatím) počítá s růstem výdajů v oblasti důchodů, platů i v sociální oblasti. Prioritou rozpočtu jsou také investice do dopravní infrastruktury, školství, a vědy a výzkumu. Klíčové je, že i přes mírné zpomalení ekonomiky nepočítá se zvýšením schodku.

Kapitálové výdaje z národních zdrojů dosáhnou celkové výše 87,2 mld. Kč. Společně s penězi z evropských fondů půjde na investice celkem 146,7 mld. Kč. Výrazně se také posílí podpora výzkumu, vývoje a inovací. V rozpočtu je pro tuto oblast vyčleněno celkem 47,6 mld. Kč, což je meziročně více o 5,5 mld. Kč.

Tweet 20

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.