Neděle 18. února. Svátek má Gizela.

Kolik vynesou penzijní fondy za rok 2009?

Penze Petr Zámečník 22.04.2010 | 15:43 2 komentáře

Zisky a ztráty penzijních fondů se sečetly a nyní je již zřejmé, jak který fond hospodařil. Kterému penzijnímu fondu se dařilo nejlépe? A který nese nejvyšší zátěž v podobě nákladů příštích období?

Penzijní fondy nabízejí sice dlouhodobé, ale kvůli přísné legislativě příliš konzervativní zhodnocení. Jejich hlavní devizou a lákadlem pro účastníky penzijního připojištění tak zůstává státní příspěvek, možnost odpočtu od základu daní a zvýhodněný režim příspěvků od zaměstnavatele.

Výnosy penzijní fondy nemohou mít příliš vysoké. Musí investovat velmi konzervativně. V čem se pak liší, jsou náklady, které s sebou penzijní fondy nesou.

Zisk aneb Změny do poslední chvíle

Zisk penzijního fondu musí být minimálně z 85 % rozdělen mezi účastníky penzijního připojištění. Samotný zisk penzijního fondu neříká, jak byl či nebyl úspěšný – mnohé totiž závisí na počtu klientů a především objemu jejich prostředků. Přesto informace o zisku penzijních fondů z loňského roku přináší zajímavý pohled na přístup jednotlivých fondů.

Tabulka 1: Zisk penzijních fondů a jeho vývoj v posledním čtvrtletí

Penzijní fond

Zisk (v mil. Kč)

Změna v posledním čtvrtletí

 1 – 9/2009

2009

absolutně

relativně

AEGON PF

-21

-36

-15

71,43%

Allianz PF

186

251

65

34,95%

AXA penzijní fond

454

789

335

73,79%

ČSOB PF Progres

41

84

43

104,88%

ČSOB PF Stabilita

159

259

100

62,89%

Generali PF

40

52

12

30,00%

ING penzijní fond

-132

21

153

n/a

PF České pojišťovny

586

619

33

5,63%

PF České spořitelny

452

459

7

1,55%

PF Komerční banky

386

75

-311

-80,57%

Zdroj: APF ČR, vlastní výpočty

Za bližší pozornost nepochybně stojí několik nejvýznamnějších změn zisků v posledním čtvrtletí – enormní nárůst o 335 mil. Kč u penzijního fondu AXA, přehoupnutí do kladných čísel z hrozivě vypadající ztráty u ING penzijního fondu a hluboký propad u Penzijního fondu Komerční banky.

Růst zisku v posledním čtvrtletí vysvětlila Alexandra Gjurič z ING PF: "Penzijní fond má standardně v průběhu roku cca 40 – 50 mil. Kč měsíční zisk vyplývající z úrokových příjmů (výnosů) z držených cenných papírů (zejména dluhopisů). V posledním čtvrtletí je vždy tento zisk o něco vyšší než v průběhu roku. Tak tomu bylo i v minulém roce v posledním kvartále."

Obdobně u AXA penzijního fondu vysvětlil růst zisku Marek Zeman pozitivním vývojem na finančních trzích a růstem výnosů z finančních operací.

Jen dva penzijní fondy zaznamenaly v posledním čtvrtletí pokles zisku či nárůst ztráty. AEGON penzijní fond je ztrátový dlouhodobě. Jakožto nejmladší fond na českém trhu počítá se "zaváděcí" ztrátou, přesto připisuje jedny z nejvyšších výnosů. Druhým je Penzijní fond Komerční banky. Důvod razantního poklesu zisku popsal Pavel Jirák, předseda představenstva a výkonný ředitel PF KB:

"Hlavními důvody poklesu zisku v roce 2009 byly ztráta z prodeje jedné poloviny podílových fondů v portfoliu našeho penzijního fondu (realizovaného ve 4. čtvrtletí, kdy byly finanční trhy v loňském roce nejvýše) a vytvoření opravné položky (opět ve 4. čtvrtletí) na zbývající polovinu podílových fondů. Podíl těchto investic dosahoval v r. 2009 pouze 2,5 % z objemu aktiv fondu. Přestože uvedené podílové fondy investovaly pouze do akcií významných a stabilních mezinárodních firem, nacházely se ceny těchto aktiv na konci roku 2009 stále významně pod hodnotami roku 2007, kdy byly podílové listy do portfolia pořízeny. Vzhledem k pokračující nestabilitě na kapitálových trzích způsobené přetrvávající světovou finanční a hospodářskou krizí se Penzijní fond Komerční banky rozhodl postupně prodat tato nevýnosná aktiva.

Toto  opatření představuje  důležitý krok směrem ke stabilizaci budoucích výnosů pro naše účastníky a to už v roce 2010.

K prodeji zbývající části podílových fondů došlo v prvním čtvrtletí roku 2010 s pozitivním dopadem do hospodářského výsledku PF v letošním roce. V tuto chvíli tak mohu potvrdit, že všechny podílové listy byly prodány a fond přijal rozhodnutí nadále investovat jen do aktiv s velmi nízkou mírou rizika.

Díky konzervativní skladbě portfolia a stabilním příjmům z bezpečných dluhopisů můžeme nyní relativně přesně odhadovat zhodnocení v následujících letech. Za rok 2010 tak můžeme oprávněně očekávat zhodnocení prostředků pro účastníky minimálně na úrovni 2 %."

Náklady příštích období

Náklady příštích období jsou zřejmě nejkontroversnější položkou z rozvah penzijních fondů. Představují především náklady na získání klientů – tedy provizi za zprostředkování. Od poloviny loňského roku platí nový zákon o penzijním připojištění, který vyplácení odměn poněkud limituje a znesnadňuje klientům přechod mezi fondy, který byl výrazným faktorem růstu provizí.

Tabulka 2: Náklady příštích období

Penzijní fond

Náklady příštích období

vůči klientským vkladům

na jednoho klienta

AEGON PF

16,80%

3 718 Kč

ČSOB PF Progres

4,10%

1 125 Kč

Generali PF

2,80%

1 280 Kč

AXA penzijní fond

2,30%

1 435 Kč

PF Komerční banky

2,30%

1 245 Kč

ČSOB PF Stabilita

2,10%

841 Kč

ING penzijní fond

1,90%

995 Kč

Průměr trhu

1,90%

872 Kč

Allianz PF

1,60%

874 Kč

PF České pojišťovny

1,50%

600 Kč

PF České spořitelny

0,50%

175 Kč

Zdroj: APF ČR

Tradičně nejvyšších nákladů příštích období dosahuje AEGON PF, který významně odskakuje ostatním hráčům na trhu. Naopak nejnižší náklady příštích období má Penzijní fond České spořitelny, u něhož dosahují pouhého 0,5 % klientských vkladů. Jen pro přehlednost – AEGON PF má 33,6krát vyšší náklady příštích období než PF ČS.

Mezi fondy s podprůměrnými náklady jsou ještě Penzijní fond České pojišťovny a Allianz PF.

A jaké mají penzijní fondy náklady? Na klienta jsou poměrně malé – alespoň ve srovnání s náklady příštích období. Pohybují se od 244 Kč (u ČSOB PF Progres) po 592 Kč (u AEGON PF).

Spoléháte na státní důchod?

Nahrávání ... Nahrávání ...

2 komentáře: “Kolik vynesou penzijní fondy za rok 2009?”

  1. PJ napsal:

    Je potřeba vědět, že hlavní osobou, která pracuje na finální výši hospodářského výsledku, je hlavní účetní každého penzijního fondu v ČR.
    Dle zadání z centrály pak provádí závěrečné „doladění“ na potřebnou výši (či níži). Nějaké další operace či pohyby v průběhu a na konci hospodářského období nejsou až tak důležité. Podstatné je, co mezi lednem a červnem následujícího roku „uvaří“ hlavní účetní.

    • jan napsal:

      souhlas, do hospodaření PF nikdo nevidí, takže si můžou připisovat co chtějí,nj. účetní kouzla. S těmi fondy to bude ještě zajímavé :), pár lidí zaplače.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.