Úterý 15. října. Svátek má Tereza.

Jak zatraktivnit životní pojištění pro investice

Životní pojištění v současné podobě není vhodným investičním produktem. Jakákoli částka nad postačitelné pojistné vložená do investic zejména prostřednictvím běžně placeného pojistného se rovná okrádání klienta. Nemuselo by tomu tak ale být.

V současné době platí naprosto s jistotou: Životní pojištění jakéhokoli charakteru (investiční, kapitálové, univerzální, flexibilní…) je vhodné na krytí rizik a nikoli na investice a spoření. Do spořicí či investiční složky by měla jít pouze minimální částka – tzv. postačitelné pojistné. Vše nad tuto částku je pro klienta nevýhodné.

Tip: Co spojuje rizikové a kapitálové životní pojištění?

Důvodů, proč jsou investice přes životní pojištění nevýhodné, je celá paleta – od přemrštěných poplatků a nízkou transparentnost, přes daňovou nevýhodnost, po kreditní riziko pojišťovny, které se v produktu ukrývá a které si mnoho lidí neuvědomuje. Martin Podávka, ředitel úseku pojištění osob pojišťovny Allianz, v časopise Pojistný obzor shrnul, co a jakým způsobem by se mělo změnit, aby pojištění bylo opět atraktivní i pro investice.

Většinu práce na přivedení investic prostřednictvím pojištění opět na výsluní by měly uskutečnit samy pojišťovny. Část práce ale leží na zákonodárcích – a podle Martina Podávky se nejedná o aktuálně prolobbovávanou regulaci provizí, ale o zrovnoprávnění investic pojišťoven s ostatními investičními produkty. O nákladovost – poplatkovou strukturu by se měly postarat pojišťovny.

Investiční životní pojištění (jakožto nejzářnější představitel rezervotvorných pojistek, ovšem obdobně závěry platí i u ostatních produktů s investiční složkou) v prvé řadě nemá oddělený majetek pojišťovny a pojištěného – investora. To je anomálie, která byla již odstraněna v rámci penzijní reformy u penzijních fondů, v nichž je oddělený majetek účastníků od majetku penzijní společnosti. Tato zdánlivá drobnost má dalekosáhlé důsledky v případě úpadku správce kapitálu, v tomto případě pojišťovny.

Správce konkursní podstaty by v případě konkursu pojišťovny musel považovat veškeré klientské investice za majetek pojišťovny, který by byl tím pádem součástí konkursní podstaty, zatímco pojištění by byli držiteli pouze pohledávky vůči pojišťovně a zařadili by se mezi ostatní věřitele v očekávání alespoň podílu na části zpeněženého majetku pojišťovny. A pravděpodobně by na ně nezbylo tolik, kolik měli na svých virtuálních účtech. Přestože krachy pojišťoven i vlivem dohledu centrálních bank nejsou na denním pořádku, zvyšuje se tím riziko klientů – v tomto případě o kreditní riziko pojišťovny.

U klasických podílových fondů či u dnešních penzijních fondů je majetek klientů oddělen od majetku správcovské investiční nebo penzijní společnosti. V případě jejich bankrotu by tak správce konkursní podstaty prodal klientský kmen jinému správci a pro klienty by se kromě hlavičky na výpisu z účtu nic převratného nestalo. Rozhodně by o své peníze krachem správce nepřišli.

Bez legislativního zásahu ovšem oddělit investiční složku od majetku pojišťovny nelze. Kupodivu tímto se novela zákona o pojišťovnictví nezabývá

Investice přes životní pojištění jsou i daňově nevýhodné. Sice si může klient odečíst až 12 tis. Kč ročně zaplaceného pojistného na krytí rizika smrti a rezervotvornou složku, nemůže ale následně využít osvobození výnosů od daně z příjmů, jako je tomu u klasických investic do podílových fondů či přímo do akcií. U nich stačí cenný papír držet tři roky a veškeré kapitálové výnosy (čili zisky z růstu ceny cenného papíru, nikoli např. z dividend) jsou od daně z příjmů osvobozeny. I v tomto bodě by byl vhodný zásah legislativy.

Ostatní nedostatky mohou odstranit pojišťovny. I když jim zákon neukládá, aby sestavovali s klienty investiční dotazník, některé tak již ze svých podmínek činí. Klientům díky tomu nemůže zprostředkovatel či pracovník pojišťovny sjednat nevhodně rizikový produkt. Na povinném předkládání investičních dotazníků se může též dohodnout Česká asociace pojišťoven (ČAP) v rámci samoregulace.

Největší nedostatek životních pojistek pro investice je ale v nákladovosti. „Nežijeme ve vzduchoprázdnu, klient má možnost volby. Pro spotřebitele by nebylo racionální, pokud by používal ke spoření produkt, který je nákladově horší. Z tohoto pohledu jsou jedinými přípustnými poplatky vstupní poplatek (do 5% z hodnoty investice) a poplatek za správu fondů (započítaný v ceně podílových jednotek). Nelze být alternativou k podílovým fondům s produktem zahrnujícím další nákladové položky: počáteční poplatek, stornopoplatek atd.,“ uvádí Martin Podávka s tím, že není vhodné ani kopírovat některé novodobé manýry investičních společností, jako jsou předplacené poplatky. „Jeho zavádění do dalších produktů je z dlouhodobého hlediska jasnou chybou,“ dodává Martin Podávka.

Má ale smysl oživovat investice u životního pojištění? Jedním z důvodů by mohlo být například možnost sjednání zproštění od placení investice v případě invalidity. Otázkou ale je, zda toto nelze jednoduše nahradit vyšší rentou v rámci pojištění invalidity, z níž lze stejně dobře hradit pravidelné investice i v jiných produktech.

Má stát regulovat provize vyplácené finančními institucemi?

Nahrávání ... Nahrávání ...

7 komentářů: “Jak zatraktivnit životní pojištění pro investice”

  1. Aleš napsal:

    Krome vysokych pocatecnich poplatku museji pojistovny zrusit obrovske stornopoplatky, jak na to upozornila aktualni analyza. http://institut­fg.blogspot.cz

    • Míra P. napsal:

      Jednoduché řešení: výplata provize zaslouženě,hezky každý rok po celou dobu trvání pojistné smlouvy, stejně jako je tomu dnes u majetku. Je to transparentní, je to férové, poradce nevrací v případě storna žádné závratné sumy, pojišťovna neobtěžuje svoje právní oddělení s nedobytnými storno provizemi. A pokud se poradce stará, může mít provize při trvání smlouvy deset let klidně 300% a více. Když se v průběhu času objeví něco lepšího, co klienta osloví a co by si přál sjednat, smlouva se elegantně vypoví k jejímu výročí a jede se dál. Jednoduché, elegantní, férové. Pořád objevujeme Ameriku, která je již dávno objevená.

      • Radek napsal:

        „klidně 300 % za 10 let“… ano, u rizika budiž, ale u investic je to nekonkurences­chopné. Jakmile má klient zaplatit 30 % z pojistného jen na provize, zvyšují se tím vstupní náklady investice o 30 %. V tom by nepomohla ani 20% roční provize.

        • Míra P. napsal:

          Případnou investici bych řešil tak, jak ji má v tuto chvíli např. Allianz Rytmus Risk, tzn. čistá rizikovka a pokud chce klient investovat, tak prosím, výlučně formou mimořádného pojistného. Ani koruna investice do běžně placeného pojistného. Z mého pohledu investice do životního pojištění nepatří a do běžně placeného pojistného už vůbec, považuji to za regulérní okrádání klienta za bílého dne. Asi tu nemá smysl psát,jaké výhody skýtá běžné a mimořádně placené pojistné. Kolega naposledy sjednával příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci a udělal to zcela transparentně a férově: Rytmus Risk 2015 na PČ 10.000 Kč, měsíční běžně placené pojistné 30,–Kč (ano, čtete dobře, třicet korun měsíčně, Rytmus Risk totiž nemá nic takového jako minimální pojistné) a na mimořádné pojistné zaměstnavatel přispívá ročně 30.000 Kč. Takto si představuji profesionálně a seriózně sjednaný příspěvek zaměstnavatele na ŽP. Co to Allianz u Rytmu Risk nabízí, tak přestal sjednávat Axu, PČS nebo Kooperativu, kde mají povinné minimální běžně placené pojistné.

          • Martin napsal:

            Líbí se mi přístup vašeho kolegy a čistě z profesního hlediska by mě zajímalo jakým způsobem si nechal dotyčný kolega zaplatit svoji práci, mimo jiné mě velmi zajíma i výše požadované odměny. Je totiž velmi proklientské sjednávat produkty bez provize od finanční instituce, ale spousta poradců má pak problém říct klientovi o patřičný honorář. Díky za případné info.

            • Míra P. napsal:

              Přesnou částku nevím, ale kolega argumentoval výší provize, kterou by obdržel při sjednání příspěvku do běžně placeného pojistného ve výši 30.000 Kč ročně. Z toho se majiteli firmy, který se rozhodl zaměstnanci přispívat, lidově řečeno protočily panenky. Cože ? Tak obrovská provize za cca hodinu práce ? Ocenil férový přístup a hlavně snahu neokrádat zaměstnance. Faktura nějaká byla, ale v jaké výši, to netuším. Co vím, tak že se z fakturované částky ještě odečetla ona provize za těch 30,–Kč měsíčně do běžně placeného pojistného. Kolega tam od té doby sjednal i další smlouvy, protože byl za ta léta první, kdo majiteli firmy řekl, jak se věci mají. Předtím tam byl kdosi z MLM a zaměstnanci, kteří po třech, čtyřech letech odcházeli a nechtěli pokračovat v placení, zírali na to, co jim v rámci odbytného pojišťovna poslala. Vše bylo samozřejmě alokováno do běžně placeného pojistného. Na druhou stranu, kolegovi se díky jeho transparentnímu a férovému přístupu otevřelo pole působnosti u veškerého majetkového pojištění ve firmě včetně vozového parku, a tam bude provize jistě zajímavá a hlavně bude pravidelně každý rok. Baťovo „Nebát se a nekrást“ platí stále.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.