Úterý 20. února. Svátek má Oldřich.

Investiční životní pojištění nemusí být vždy nevýhodné

Ve většině případů vychází pro klienty výhodněji investování pomocí OPF a pojištění rizikovou životní pojistkou. Existují však i situace, kdy IŽP vítězí nad OPF, napsal VÍT KALVODA z Top Consultant v časopisu FOND SHOP.

V určitých stále se rozšiřujících kruzích je dnes investiční životní pojištění (IŽP) již nechvalně známým produktem. Jeho odpůrci hovoří plamenně o vysoké nákladovosti, nízké poplatkové transparentnosti, kreditním riziku a často nízké informovanosti zprostředkovatelů tohoto produktu.

Zastánci IŽP, především jeho zprostředkovatelé a poskytovatelé, o výše zmíněných skutečnostech raději takticky mlčí a uvádí na svou obhajobu například dozor nad pravidelností vkladů, který pojišťovna vykonává a díky kterému střadateli není umožněno jednoduše vynechat některé vklady nebo vyšší optickou atraktivitu produktu pro mnohé klienty, kteří by se jinak mohli zdráhat vůbec si samostatné rizikové pojištění pořídit. Existují ale situace, kdy IŽP vítězí nad OPF nejen psychologicky, ale také finančně.

Daňová úleva zachraňuje
Z posledního sloupce tabulky 1 vyplývá, že ve dvou ze čtyř analyzovaných produktů má v IŽP vklad ve výši 1 000 Kč šanci se zhodnotit lépe nežli v samotných OPF. Důvodem není snad nižší nákladovost nebo lepší správa fondů (od té zde abstrahujeme), ale zakalkulovaná daňová úleva.

Pokud by 30letá osoba vkládala na IŽP měsíčně 1 000 Kč a k nim zároveň 190 Kč, které na každé vložené tisícikoruně ušetří na daních, a pokud by skutečně vybrala prostředky až na konci pojištění, mohla by se v IŽP dočkat po 30 letech investování lepšího výsledku než při investici napřímo. Jedná se ale o spekulaci, ve které sázíme na dvě věci: za prvé, že budoucí daňová legislativa bude podobná té dnešní, za druhé, že střadatel vložené prostředky skutečně nebude potřebovat dříve než v důchodu. Náskok, který tento střadatel může získat ve formě daňové úlevy výměnou za nelikviditu a spekulaci, je však poměrně nízký (viz dva případy v tabulce 1) a nejistý. Z pohledu IŽP by na tom mohl být o něco "lépe", pokud by platil dlouhodobě vyšší daně (dostal se do pásma daně z příjmu 25 % nebo 32 %).

Při vkladu 2 000 Kč už IŽP vychází ve všech analyzovaných případech méně výhodně, jelikož daňová úleva zůstává stejná.

IŽP tedy skutečně není příliš vhodné chápat jako nástroj pro efektivní zhodnocování prostředků. Zde by mělo šanci překonat méně nákladové produkty jen v případě, že by disponovalo stejnou nebo lepší správou prostředků a tak opravňovalo svou nákladovost. Zatím je však u některých IŽP úroveň poskytované správy naopak nižší a strategie některých fondů netransparentní a nestabilní. Navíc málokterá dostupná IŽP automaticky realokují, a tak je dlouhodobě bezpečný vývoj klientova portfolia mnohdy v rukou zprostředkovatele, s čímž je ovšem spojeno poměrně velké personální riziko. "Ruční" relokace může být také spojena s dalšími poplatky.

Ne spoření, ale pojištění
Poměrně efektivním produktem se však IŽP může stát, je-li použito jako kombinovaný nástroj pojištění rizik a zhodnocení prostředků současně. Například potřebuje-li klient z rodinných důvodů být pojištěn pro případ smrti, může být IŽP poměrně výhodnou možností.

Tabulka 2 srovnává IŽP na 1 000 Kč (resp. 1 190 Kč) měsíčně, která po celou dobu obsahují rizikové ŽP na částku 500 000 Kč, a izolovaná RŽP u stejných společností v kombinaci s pravidelnými investicemi do OPF.

Při kalkulaci pojištění byly využity modelační programy jednotlivých pojišťoven, které obsahují veškeré standardní poplatky. U všech OPF jsme pro zjednodušení počítali se vstupním poplatkem 2,5 %. Předpokládané zhodnocení ve fondech bylo nastaveno jednotně na 6 %.

Ve všech testovaných případech kromě ING, která v tomto srovnání "doplatila" na velmi výhodné izolované RŽP, vyšlo IŽP výhodněji. Důvodem je, že RŽP se v rámci balíčku IŽP většinou prodává s výrazným diskontem oproti RŽP prodávanému izolovaně. Někde si pojišťovna marži vzít musí a "větší klient" má proto často zajímavou slevu oproti menšímu.

V některých případech je ale třeba dávat pozor na nelineární zvyšování pojistného v závislosti na pojistné částce. Zatímco do určitého limitu může být sleva výrazná, od určité hladiny se může výhodnost sazby snižovat.


Kdy volit IŽP
Doporučuji IŽP využívat za následujících podmínek:

1) Klient potřebuje pojištění, a to nejen životní, které se v balíčku IŽP prodává s výraznou slevou. IŽP je opodstatnělé, pokud takové pojištění bude pravděpodobně (např. z rodinných důvodů) dlouhodobě potřeba.

2) Horizont je do 60 let věku, aby bylo možno využít daňové úlevy. Bez daňové úlevyse efektivita výrazně snižuje. Pokud by přestala legislativa zvýhodňovat IŽP před důchodovými programy investičních společností, jeho relativní konkurenční výhoda by se značně omezila.

3) Delší časový horizont. Fixní poplatky za založení smlouvy jsou příliš vysoké, než aby bylo vhodné ji využívat na krytí krátkodobých rizik a/nebo krátkodobé spoření.

4) Měsíční pojistné není výrazně vyšší než 1 000 Kč, což je aktuální limit pro daňový odpočet. Čím vyšší pojistné, tím nižší je efektivita ve srovnání s RŽP+OPF.

5) Předpokládá se, že klient určitě dodrží smlouvou stanovený horizont a výši vkladu. U IŽP totiž není možné "vstupní poplatky" platit z každého vkladu průběžně po celou dobu pojištění, ale jsou předpláceny v prvních letech. Odkupují-li se podíly předčasně, je zde navíc výrazný spread (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílové jednotky) nebo fixní transakční poplatek. Portfolio budované v IŽP je třeba považovat za nelikvidní.

6) Riziková část IŽP musí být levnější než v izolovaném produktu. Pokud je RŽP v rámci IŽP srovnatelně drahé jako izolované, relativní efektivita produktu se výrazně snižuje.

7) Zhodnocení prostředků ve fondech vybraného IŽP je srovnatelné s konkurencí. Přestupovat efektivně ke konkurenci není možné, proto je třeba hned na začátku jasnozřivě zvolit skutečně dobrého partnera. Zajímavé jsou produkty, které aktivně vybírají nejkvalitnější fondy (Skandia), které automaticky rebalancují (PROFI Invest ČP) a takové, které automaticky uzamykají výnosy (momentálně v přípravě u Avivy, Kooperativy a ČP).

Nepřeplácíte pozůstalé?
Existují dva běžné druhy IŽP. První, výše srovnávaný typ, obsahuje pojištění pro případ smrti s konstantní pojistnou částkou (PČ), která se vyplácí v případě smrti a která se sčítá s investiční částí pojištění. Oproti tomu typ druhý má PČ proměnlivou v závislosti na naspořené částce a v případě smrti garantuje buďto PČ pro případ smrti NEBO aktuální hodnotu investice podle toho, co je aktuálně větší. Příklady takovéhoto IŽP najdeme u pojišťoven Aviva, Uniqa, Winterthur a dalších.

U IŽP s proměnlivou PČ je obsažené rizikové pojištění samozřejmě levnější, než v případě konstantní PČ. I zde vychází IŽP výhodněji, než postupně snižované (popř. zvyšované v případě propadů) RŽP v kombinaci s OPF. Náhrada touto kombinací je navíc spojena s podstatně vyšší potřebnou péčí ze strany finančního poradce nebo samotného investora a vyžaduje flexibilní RŽP, které dovolí snadno měnit PČ.

Pokud IŽP použijeme jako produkt, který současně 1) zajišťuje osoby závislé na příjmu pojištěného v případě jeho smrti a 2) buduje základy důchodového portfolia, pak dává smysl spíše druhý zmíněný typ pojištění.

Jdeme-li do důsledků a směřujeme-li na určitý pozůstalostní důchod, jehož doba výplaty je o to kratší, oč později pojištěný zemře, bylo by ještě logičtější nastavit pro určitý pojistný případ klesání PČ na smrt tak, jak klesá "lidský kapitál" pojištěného a navíc roste hodnota již vytvořeného majetku; tedy klesání ještě o něco výraznější, než jaké je obsažené v druhém zmíněném typu IŽP. To ovšem závisí na okolnostech toho kterého konkrétního případu. Lidský kapitál (součet předpokládaných budoucích výdělků) se nemusí snižovat a doposud vytvořený majetek zvyšovat lineárně pouze v závislosti na věku pojištěného.

Běžný zájemce o pojištění však o sobě jako o majiteli proměnlivého nejen finančního, ale také lidského kapitálu, vůbec nepřemýšlí a vnímá potřebu pojištění intuitivně. Zatímco jedni si neuvědomují svou neustále klesající "finanční hodnotu" a přeplácejí potencionální pozůstalé (nebo pravděpodobněji pojišťovnu) druzí si naopak vůbec nepřipouští riziko spjaté se svou vlastní osobou, pojištěním opovrhují a jako součást svého portfolia je odmítají. Správně vybrané a zdravě nastavené životní pojištění má přitom své významné místo v rámci rodinného portfolia.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 5/2007 dne 9. března 2007.

Komentář k tabulce 1 a 2:
V příkladech je počítáno s investičním horizontem 30 let. Investovat začíná osoba 30letá, muž, duševně pracující, bez zdravotních obtíží. Výpočet kalkuluje u IŽP s okamžitou reinvesticí daňové úlevy při zdanění 19 %. Výpočet předpokládá stejné zhodnocení prostředků ve fondech i v pojišťovně na úrovni 6 % ročně. Vstupní poplatek do OPF je 2,5 %.

* Pojistná částka: Generali (Clever Invest) 2 000 Kč, ING (T150) 0 Kč, ČP Dynamik plus/PROFI 10 000 Kč, Aegon 0 Kč. Pojistná částka je suma, kterou oprávněná osoba dostane v případě úmrtí pojištěného. U uvedených pojištění se sčítá s aktuální hodnotou spořící složky.

** Sazba Dynamik plus / PROFI Invest není IŽP, ale obsahuje i kapitálovou složku. Předpokládaný podíl na výnosech je 1%.

POZOR! Tabulky nevypovídají nic o kvalitách jednotlivých rizikových pojištění. Každé pojištění má jiné smluvní podmínky a výjimky z plnění. Také nebere v úvahu rozdílnou výkonnost jednotlivých fondů, v nichž se prostředky zhodnocují. Propočty byly prováděny poradenským softwarem používaným jednotlivými pojišťovnami.

77 komentářů: “Investiční životní pojištění nemusí být vždy nevýhodné”

  1. Anonym napsal:

    Co takhle AXA? Ta nikoho nenapadla nebo Uniqa. Popřípadě celé portfolio poměrně rozložit??? Velmi taky záleží kolik klient má k dispozici finančních prostředků….. Jinak se pracuje s 1000kč měsíčně a jinak z 5000kč…….

    • Miroslav Piták napsal:

      Ano, to je správná poznámka. Záleží také na tom s jakou měsíční částku operujete. Např. od 3.000 Kč měsíčně už se dá efektivně investovat přes brokerjet do certifikátů v rámci jejich investičního plánu (min. požadavek je 50 EUR, tj. necelých 1500 Kč/měsíc)

    • Vit Kalvoda napsal:

      Chybi tam spousta IZP, pokud se Vam je chce srovnavat, jdete do toho, ja na tom sam pracuji a bude to obsahem dalsiho clanku, ktery bude uze zamereny.
      Rozlozit mezi jednotli¨va IZP? CHaqchacha 🙂
      Ano, na tom skutečně záleží 🙂 čím více, tím lépe… i když podle J. Traxlera to nemusí být vždy pravda 😉

  2. Roman Mizera napsal:

    Dobrý den všem, pozorně sleduji disku, která probíhá na tomto serveru kolem IŽP a chtěl bych se zde poradit s přítomnými ohledně výběru konkrétního produktu. Jelikož mi není lhostejná má situace v budoucnu, tak přemýšlím, jak se zabezpečit na stáří. Nejdemi o to navrhnout nějaké konkrétní částky, protože vím, že bez analýzy toto není možné. Jde mi pouze o výběr konkrétního produtku, protože si myslím, že vy jako lidé z branže vidíte i pod slupku jednotlivých produktů a vidíte a víte věci, ke kterým se normální člověk nedostane. K výběru IŽP jsem přistoupil tak, že ho nechci pouze jako investiční produkt, ale rovněž pro krytí ryzik, která mám neošetřeny, proto byl pro mě důležitý rovněž rozsah možných připojištění. Dané IŽP by mělo obsahovat tato připojištění:

    – pojištění pro případ smrti
    – zproštění od placení v případě plné invalidity nebo připojištění pro případ plné invalidity
    – připojištění pro případ trvalých následků úrazu
    – tělesné poškození v případě úrazu
    – denní dávka v případě pracovní neschopnosti

    Dále by produkt mohl ještě obsahovat:

    – připojištění pro případ civilizačních chorob
    – připojištění pro případ smrti úrazem

    Prošel jsem různé weby, kde jsem čerpal informace o IŽP a nakonec jsem si vybral pro srovnání tyto produkty:

    – Aviva EasyLife
    – Dynamik Plus / Profi Invest
    – Perspektiva
    – Investor Plus
    – Clever Invest

    U EasyLife, Dynamik Plus a Perpektiva lze sjednat všechny mnou požadovaná připojištění. Investor Plus a Clever Invest neumožňují sjednat tělesné poškození. Můžete mi tedy zdělit Vaše názory k daným produktům. Vybrané IŽP bych chtěl dalé doplnit Rentier nebo Horizont Invest.

    • Pavel Zachrdla napsal:

      Vy se opravdu domníváte, že Vám někdo nezištně a zcela zdarma bude seriózně porovnávat produkty, které Vy si vyberete ? 🙂 . Drtivá většina zprostředkovatelů zná pouze produkty, se kterými sami pracují. A nezávislá placená analýza se Vám zase finančně nevyplatí (její cena není úměrná dosaženým přínosům).

      • Roman Mizera napsal:

        Vím je to usměvné, ale víte jak to je „lína huba, hotové neštěstí“. Zkusil jsem to, a jestli mi někdo odpoví, tak to už je druhá věc. Samozřejmě mi nešlo o to, aby mi to někdo naservíroval na zlatém podnose. Sám jsem měl práci zredukovat ten počet IŽP co je na trhu. Šlo mi jenom o to, že Vy, co tady pravidelně diskutujete máte větší přehled v téhle oblasti a beru Vás opravdu jako odborníky. A může se i mezi čtenáři najít někdo, kdo Vám řekne tenhle produkt ne, protože je na něm špatné to a to. Tak asi tak :-).

        • Jan Valachovič napsal:

          Je to také o celé konstrukci a výši jednotlivých připojištění, je to stejné jako se zeptat M. Schumachera jestli je lepší vůz Ferari F450 nebo Hummer H2 (lepší k čemu, cena atd..). Ono totiž při tom co píšete se Vám nejspíš stane, že Vám na to investování nic nezbyde, takže by riziková pojištění byla zásadně lepší (jinak jsou jen lepší:-).

          • Roman Mizera napsal:

            Máte určitě pravdu. Tohle mě taky napadlo, že počet těch připojištění a jejich výše ovlivní kolik toho nakonec zůstane na samotné investování. Ale sám jste si určitě všiml, že jsou tady dva velké tabory. Jedni prosazují IŽP a druzí zase RŽP + OPF. Pro mě jako poučeného laika z toho jde hlava kolem. Jedni píšou to, druzí zas tamto a pak si nechte poradit. Jde mi o to, že se tady psalo, že připojištění pro případ smrti v rámci IŽP se prodává s výrazným diskontem, oproti klasickému RŽP, tak mě napadlo, že to může být u dalších připojištění. Taky se tady psalo, že fungování fondů, do kterých se investuje nemusí být zrovna transparentní. A samozřejmě je mi jasné, že jsou mnohem lepší způsoby investování. Nepsal jsem, že bych do toho vrazil všechny prachy. Uvažuju o různých variantach:-).

        • Pavel Zachrdla napsal:

          Na základě jakých argumentů jste usoudil, že zrovna IŽP je pro Vás ten nejvhodnější typ produktu? :-). Nebylo by lepší mít nejprve finanční plán, následně volit nejvhodnější typy produktů pro jeho realizaci a teprve až na závěr vybírat konkrétní produkty?

          • Roman Mizera napsal:

            Cely muj plán jsem tady neuváděl, ale mám ho, protože plánování mi není cizí a již jsem se s tím setkal. Nicméně k těm argumentům. Jelikož, až se jednou dožiju důchodového věku, bych chtěl taky nějak rozumně žít a jak vidím naši partu politiků, jak pořád otálejí s nějakou důchodovou reformou, tak jsem uznal za vhodné, že bude třeba se postarat o své lepší zítřy sám (pokud nějaké budou). Takže jako součást svého plánu uvažuju o IŽP a Rentier nebo Horizont Investu jako produktech, kde by se mi akumulovaly nějake ty prostředky na stáří. Nějak tak jsem vysledoval z diskuzí, že tato kombinace je vhodné pro řešení této části plánu.

            • Pavel Zachrdla napsal:

              Když jste sám zvládl plán i volbu typu produktu, jistě sám zvládnete i výběr konkrétního produktu. Myslím, že k našemu oboru nemáte příliš daleko :-). Přeji hodně úspěchů.

              • Anonym napsal:

                Nevim jestli to mám brát jako pochvalu nebo ne, ale fakt je, že finance mě zajímají, ale živí mě něco jiného :-).

            • Jan Valachovič napsal:

              Nic proti Vám, ale….
              Dnes se již málokdo šťourá při poruše v autě, málokdo se sám léčí (zkuste si odpovědět proč). Vy mi dost prřipomínáte kutila, který si do škody 100 staví turbo a plnění N2O protože si vyčetl, že to zvýší výkon. U moderních vozů natankovat, dolít kapalinu do ostřikovačů max. vyměnit kola víc ani ťuk.

              • Roman Mizera napsal:

                To máte pravdu, ale aby člověk natrefil na pořádného doktora v téhle branži, tak to dá podle mě větši fušku, než si poskladat dohromady to auto, respektive portfolio. Nějakou dobu jsem se v poradenství pohyboval. Je to sice nějaký pátek, ale mám představu, kdo všechno se může názývat poradcem. Práve proto jsem se ptal tady, protože Vás beru za opravdové odborníky.

                • Jan Valachovič napsal:

                  Ok, takže jste se vyučil automechanikem na favoritech (a po vyučení děláte v pohostintsví:-), ale dnes už jezdíte Fabii….(mechnické součásti takřka stejné, alektronika úplně jinde)

                  • Anonym napsal:

                    Skoro jste se trefil :-))))

                  • Roman Mizera napsal:

                    Teď trochu vážněji. Pokud se pohybujete v branži finančních poradců nebo zprostředkovatelů (ať si každy vybere sám, jak se bude oslovovat), tak jistě sám víte, jak takoví noví poradci vznikají. Dáme par školeníček a šup šup rychle prodávat produkty do terénu (neříkam, že to musí být všude takto paušálně), a takoví poradci pak snižují kredit Vám, kteří tomu fakt rozumíte a myslí to s klientem dobře a nehledí jen na provizi. Přirovnávat se poté k lékaři přes finance mi přijde trochu scestné, protože společnosti hlavně chtějí, abyste byl obchodník a teprve pak až odborník. Zaznělo to i v diskuzi pod článkem pana ŠMUCLERA.

                    • zinfo napsal:

                      Nechci se pánů poradců dotknout, ale kolik % poradců dokáže skutečně kvalifikovaně poradit tak, aby přidali nějakou trvalejší hodnotu a po 20 letech nezůstalo jen pokrčení ramen? Sjednání stavebka, penzijka, IŽP, pojistka a případně i spořící plán a hypotéka nestačí, to zvládne obdobně jednotlivec nebo privátní bankéř. Tyto produkty jsou jen základní kámen, vhodný sice pro většinu, ale s nízkou přidanou hodnotou. Co můžete nabídnout víc, kolik z vás je připraveno? Poradci na tomto webu se alespoň vzdělávají, ale platí to pro větší část poradců?
                      A divím se, že se zde neprobírá aktuální návrh na změnu daňového systému, vzhledem k poklesu daně na 15% se smrskne výhodnost odpočtů na hypotéky, IŽP, penzijka nad 500 měsíčně. To znamená, že u tří produktů přijdete prakticky o trumfy pro sjednání!

                    • Jan Valachovič napsal:

                      O trumfy přijde jak kdo…. Prodejce to jen přibrzdí nic víc. Pokud to projde (což není tak úplně jisté) tak to potvrzuje jen to co tvrdím již 5 let, je sice hezké, že si teď odečtete 32%, ale jak dlouho to potrvá….

                    • Pavel Zachrdla napsal:

                      Pokud chcete někoho, kdo nehledí jen na provizi, pak musíte být ochoten i něco zaplatit. Těch, co radí jen pro svoje potěšení, asi moc mezi námi není. Ale takoví nejsou ani mezi lékaři (viz pan Šmucler :-).

                    • Vít Kalvoda napsal:

                      Pak je ještě jedna možnost: přijďte na setkání s poradcem Top Consultant, jak tak vidím, co k nám na centrálu chodí za smlouvy, jsme minimálně zpoloviny parta dobročinných bláznů… takhle na dálku to opravdu nejde poradit, je to jako byste přišel do televize na lékařskou prohlídku.

                    • Radim Stříbrný Chmela napsal:

                      Vy to děláte pro peníze? My z OVB to děláme pro klienty. S pozdravem Radim Stříbrný Chmela

                    • Anonym napsal:

                      Tak proc se nevzdate provizi ve prospech klientu?

                    • Petr Půček napsal:

                      Dobrá poznámka,zdravím Petr Půček Partners For Live Planning

                    • Popelka napsal:

                      Pan Půček je neseriozní podvodník…..pozor na něj!!!

    • Radim Stříbrný Chmela napsal:

      Dobrý den, zabývám se nezávislým finančním poradenstvím. Avivu využívá moje máma, moje manželka Profi Invest, já mám Clever Invest. Pracuji pro fy. OVB. Najděte si nejbližšího finančního poradce a ten vám poradí, a jestli bydlíte v Brně nebo okolí rád vám poradím i já a to zcela bez jakéhokoliv poplatku. S pozdravem Radim Stříbrný Chmela

    • Radim Stříbrný Chmela napsal:

      Dobrý den, zabývám se nezávislým finančním poradenstvím. Avivu využívá moje máma, moje manželka Profi Invest, já mám Clever Invest. Pracuji pro fy. OVB. Najděte si nejbližšího finančního poradce a ten vám poradí, a jestli bydlíte v Brně nebo okolí rád vám poradím i já a to zcela bez jakéhokoliv poplatku. S pozdravem Radim Stříbrný Chmela

      • Pavel napsal:

        A co si nechat udělat fin.plán (nabídku) od více poradců ?
        p.s. s Profiinvestem bych se fakt nevytahoval

        • Adam Tomášek napsal:

          To, že se někdo vytahuje, že máj IŹP v celé rodině každý, tak to je úsměvné. A zrovna profiinvest 😀 Velmi dobrá poplatková struktura 😀 a to nemluvím o vyšších částkách krytí.

      • Pavel napsal:

        Jo a http://www.mrzout.cz mě opravdu pobavila ,už vím jak mají vypadat web stránky NEZÁVISLÉHO FIN.PORADCE

  3. Jan Valachovič napsal:

    Jako celek ať už formou i obsahem. Se závěry vcelku souhlasím mouchy posílám emailem ať máte šanci s tím něco provést.
    Jednu si však neodustím, neb je to zřejmě nějaká Mladomužská nemoc :-). Proč, když se chcete ukázat s daňovými odpočty, nepočítate s pojistným 1000 které stojí 810 – pak budete mít efektivitu ještě vyšší (do OPF tedy také „jen“ 810).

    • Vít Kalvoda napsal:

      Za mouchy díky, ale byl jsem si jich vědom, nepovažuji je zá natolik významné.

      „Mladomužská nemoc“? Jako by mi chyběl kontext…?

      To, co říkáte s 810 Kč je pro mě s otazníkem, ale opravte mě, prosím, pokud se mýlím:
      Osoba, která v tomto případě platí IŽP je OSVČ. Tuhle informaci ve Fondshopu buďto přefiltrovali nebo jsem ji tam zapomněl napsat.

      Tedy ačkoliv platí reálně 1190 Kč, těch 190 Kč NEZAPLATÍ na daních, takže je to pro něj stejné, jako by platil 1000 Kč (pomineme-li časovou hodnotu peněz a to, že když bude platit daně, budou mít ty stejné peníze o malinko jinou hodnotu)

      Pokud správně chápu Vaše „pojistné 1000, které stojí 810“, klient by dle Vás platil jen 810 Kč a na účet by mu naskakovalo 1000? Pokud jsem Vás špatně pochopil, prosím vysvětlete.

      • Jan Valachovic napsal:

        Pisi z pda tak nebudou ani hacky ani carky….
        Jak velky vyznam maji si zhodnotte sam ale zkuste si to prepocitat par % to je.
        Kontext – kdepa ze to sidli jista firmicka? Preklad…
        Pokud si osvc plati na izp 1000 kolik cini sleva na dani? Takze pokud neco zaplati a vzapeti dostane zpet tak ho to stoji jen 810….

        • Vít Kalvoda napsal:

          Na ja, ajn jungr man bin ich doch, ajn Jungman, iš fršté šon.

          …Ale on to reálně NEDOSTANE ZPĚT. On si vydělá 1000 Kč, nemusí za to zaplatit 190 Kc daň a jelikož z toho má radost, přidá těch 190 Kč do IŽP, protože z fondu by ho s tímto obnosem vyhodili 🙂
          Proto přičítám a neodečítám, protože pojistník v tomto případě ZPĚT nic nedostane… O nějakou dobu později ale (snad) ušetří 190 Kč na dani a tyto ušetřené peníze zainvestuje.

          Stále mi mé řešení dává větší smysl, snad někdo třetí rozhodne?

          • Jan Valachovič napsal:

            Smysl to má pochopitelně tak i tak, jde jen o to, že se Vám zvedne výhodnost odpočtů a o to Vám snad šlo ne…..
            Porovnávate 1190 v ižp (poplatky) s 1000 v OPF nebo 1000 v ižp a 810 v OPF takže % je ta druhá varianta lepší ne?

  4. Jura napsal:

    chybí mi tady srovnání IŽP PERSPEKTIVA od kooperativy proč tu neni? pane Kalvoda

    • Vít Kalvoda napsal:

      Dobrý den, pane Juro, chybí tam některá další IŽP… Nešlo zde tolik o srovnání jednotlivých IŽP. Musel jsem jejich počet omezit. Kooperativu jsem nevynechal z žádného zvláštního důvodu.

  5. David Fábry napsal:

    Vážený pane Víte Kalvodo,
    rád bych Váš článek obohatil od dva následující faktory:

    1) Možný příspěvek zaměstnavatele až do výše 8.000,- ročně!!
    2) Pokud se klient rozhodne uzavřít IŽP, měl by to udělat přímo tzv. „na přepážce“ – např. u ČSOB, nikoliv přes zprostředkovatele!! Toto tzv. „poradenství zadarmo“ je pro klienta velmi drahé, u IŽP dosahuje až k 24 x násobku vkladu klienta!!

    David Fábry

    • Jan Lener napsal:

      Pokud vím, tak žádná pojišťovna nevyplácí 200% ročního pojistného jako provizi. Kde jste sebral informaci o 24 násobku? Kam mají klienti jít? Vzít si Klíčový plán ČSOB? Jednou jsem jen tak zašel do ČSOB a udělal trochu mystery shopping. Tak tragické informace o OPF, investování podle zpětného zrcátka a tak, jsem jinde neobdržel. Pán nevěděl o čem mluví a navíc rezignoval na poradenství a vše jsem si měl určit já. Vít Kalvoda napsal pravdivý, výstižný a dobrý článek, jeho klienti se o kvalitu bát nemusí.

      • Olina napsal:

        To nemusíte chodit do ČSOB, stačí vyrazit třeba do Spořitelny a jen tak mimoděk obdržíte například informaci o tom, že ať máte životní pojištění 2 nebo 4, stejně pozůstalým při vaší smrti vyplatí pojišťovny jen tu nejvyšší pojistku :-((( !!!! a že to platí i u úrazového pojištění-vůbec se nedivím, že jsou klienti dezorientovaní…

    • Vít Kalvoda napsal:

      1) ano, to je dobrá věc, zvlášť jako motivace pro pohodlnéhop Čecha, aby něco dělal
      2) nerozumím… Ano, existují dvojí tarify pro IŽP a není to dobře. Ale závisí na zprostředkovateli, který vybere. Pokud je zprostředkovatel zároveň dobrým poradcem, nebude klienta „okrádat“ formou dražších tarifů.

    • Pavel Zachrdla napsal:

      Cožpak ČSOB není v takovém případě také zprostředkovatelem a navíc zprostředkovatelem vázaným (038614VPZ :-)?

    • Kareš Robert napsal:

      Pane Fábry,
      v tomto směru s Vámu úplně nesouhlasím. Je jen pravda, že poradci v ML prodeji jsou placeni o hodně hůře než např. pojišťovací agenti, neboť živí nad sebou vysokou obří strukturu. Klient neplatí za sjednání smlouvy s poradcem víc než by platil kdekoliv na přepážce v bance. To je jen možná Vaše reklama pro ČSOB.

  6. Dušan Šídlo napsal:

    1) Modelovat srovnání s 6 % pro OPF a s 6 % pro IZP v kalkulačkách pojišťoven není přesné – v OPF vždy najdete produkt s výrazně nižším management fee než kolik činí celkové mfee v balíčku IZP.
    2) Stanovené podmínky č. 1 a č. 6 v praxi u srovnávaných produktů nenastávají. U daných produktů není žádné riziko, které by nebylo možné pojistit levněji (výhodněji) v RŽP či jiném neinvestičním pojištění.

    • Vít Kalvoda napsal:

      1) Souhlasím s Vámi, že tomu tak je. Může se však stát, že se IŽP daří přes mgmt fee držet krok s OPF, i když tomu tak v praxi (většinou?) není. Jsou však světlé výjimky, které si díky nadvýkonnosti mgmt fee zasluhují, nechci ale dělat neplacenou reklamu. Jejich dostupnost na českém trhu není snadná. Věřím, pane Šídlo, že Vy ale tušíte, o čem mluvím 😉
      2) ano, to je možné. Snažil jsem se u podmínek hovořit obecněji. To, že se něco prodává v balíčku s IŽP ještě nemusí být zárukou, že to bude levnější, než izolovaně. Nemám prozkoumány všechny produkty na českém trhu a proto nemohu generalizovat, že podmínky 1 a 6 lze zcela vyloučit.

      • S.Kozusek napsal:

        Dobrý večer pane Kalvodo, děkuji za pěkný článek! Jen krátce, k tomu obhospodařovatelskému poplatku bych rád dodal, že je zásadní, pokud srovnáváte IŽP s OPF. Vyšší poplatky bych čekal např. u fondu freestyleového typu investujícího na rozvijejících trzích, než u standartních OPF. Opatrný bych byl i na management fee. Problém je přesně v tom zpětném zrcátku, že nevíte, zda se to klientovi vyplatí. Dále bych se zastavil u té nadvýkonnosti. Ono je vlastně otázka, zda bychom se mohli bavit o nějaké nadvýkonnosti, když přibližně 2/3 fondů v dlouhodobém horizontu nedosáhne outperformance oproti srovnávacímu indexu. Přesto všechno si myslím, že OPF i IŽP do portfolia patří, ale to už je jiná kapitola…SK

        • Vit Kalvoda napsal:

          Zdravím Vás, pane Kožúšku.
          Je faktem, že kvalita fondů v IŽP je mnohdy podprůměrná.
          Je faktem, že vyšší poplatky si většina fondů IŽP nezasluhuje, neboť za ně nenabízí odpovídající aktivitu.
          Jsou ale snad i výjimky – Skandia? Možná i další…?

          Ale i kdyby: souhlasím s Vámi, že to není nadvýkonnost fondů IŽP oproti OPF, kvůli které bych IŽP někomu doporučil se slovy „tady si vezmou sice větší poplatek, ale vrátí Vám ho vyšší výkonností“.

          V článku jsem od výkonnostních faktorů abstrahoval, což tam také výslovně uvedl, protože jinak by se na 2 stránky ve FS nevesel a bylo by to spíše na speciální číslo 😉

  7. Karel napsal:

    Myslím, že článek nevypovídá nic o skutečném konci a je pouze čistě teoretickou fabulací za současných podmínek legislativy, což bych chtěl podpořit následujícími argumenty v horizontu 30ti let (některé změny má již současná vláda v progamovém prohlášení):

    – jistě dojde ke změně v oblasti daně z příjmů, a to opakovaně; (vlevo nebo vpravo?)
    – jistě dojde ke změně v oblasti podpory životního pojištění, a to opakovaně;(vlevo nebo vpravo?)
    – jistě dojde ke změně daně z kapitálového výnosu, a to opakovaně;(vlevo nebo vpravo?)
    – jistě dojde ke změně další, o které můžeme spekulovat co přinese; (vlevo nebo vpravo?)
    Závěr: Hovořit o tom, zda je výhodnější cesta 1 nebo 2 je při neznalosti budoucích podmínek pro obě cesty teoretickým přístupem, který nebude 100% v praxi a v horizontu 30ti let naplněn. Nemluvě o tom, že pokud by klient vkládal pojistné cestou mimořádného pojistného a nikoli běžného, (to je třeba volit na nejnižší povolenou úroveň), pak je další „levnější“ varianta na světě. Jinými slovy srovnávat varianty o nichž už dnes víme, že ani jedna nenastane, je plývání časem pisatele i čtenáře a lze použít srovnání se studentským bádáním v seminární práci, které k žádnému objevu tentokrát nepovede…

    • Pavel Zachrdla napsal:

      Myslím, že i teoretické úvahy (seminární práce) mají svůj význam. Nutí nás totiž přemýšlet a to je moc potřebné. Než jsem napsal svůj diskusní příspěvek (je uveden níže), musel jsem se nad daným problémem zamyslet. Stejně i Vy jste o této problematice asi napřed zapřemýšlel. Není proto až tak důležité, že se neshodneme. Mnohem důležitější je, že o věcech přemýšlíme a učíme se tolerovat názory druhých :-).

      • Karel napsal:

        Jistě, seminární práce mají svůj význam a mnohdy díky nim došlo k posunům ve vědě všeho možného druhu. Zde tomu, podle mého názoru, tak není. Toleruji tento názor, to mi věřte, nicméně apeluji na to, aby se podobné názory nestaly obcnými doporučeními, neřku-li pravdami, neboť nejsou podloženy fakty. Snažil jsem se o to, abych ukázal na konkrétních faktech, že tento teoretický přístup se ani v jedné variantě v budoucnu nepotvrdí, tudíž varuji všechny poradce, aby si podobná doporučení přebírali jako daná, natož je uplatňovali v praxi. Protože se nenaplní ony teoretické předpoklady, v praxi se nenaplní jejich dobře míněné rady klientům a za lháře pak budou poradci samotní. Nic více, nic méně.

        • Vít Kalvoda napsal:

          Finančně-poradenský student Kalvoda obhajuje svou seminární práci:

          Ano, pane Holane.

          Daná doporučení jsou velmi orientační a měla sloužit spíše odfiltrování zájemců, kteří se mylně domnívají, že IŽP je vždy nejlepší, než k nalákání nových poradců. Když se podíváte, kolik % poradců IŽP preferuje, není to skutečně zapotřebí.

          S daněmi se jedná o spekulaci. Jsem si toho ale vědom a má „seminární práce“ na toto poukazuje. Zjednodušená výpověď mé „seminární práce“ je tato:
          Pokud by se nic nezměnilo, věci by se měly tak a tak.

          To, že se nic nezmění, je skutečně nepravděpodobné a spekulovat na daňové úlevy a jejich vývoj je nejisté. Nicméně investoři si dovolují i mnohem odvážnější spekulace, tak proč nezmínit tuto možnost?

          Tato spekulace zní: „pokud budou tyto finanční programy v budoucnosti legislativou zvýhodňovány obdobně jako dnes, budou dlouhodobě výhodnější“. Chcete si na to vsadit? Kupte si investičko!

          Věřím tedy, že tato „seminárka“ nese některé zajímavé informace a to bylo jejím cílem. Pozorný čtenář si povšimne, že má i nespekulativní část, týkající se slevy na připojištěních, která je řekl bych „obchodně logická“ a nezávisí tolik na budoucích politických změnách.

          • Karel napsal:

            Děkuji Vám, že jste svá tvrzení zmírnil a přijal logiku teoretické úvahy, která je v praxi nepravděpodobná. Zkrácená úvaha, pokud bude zvýhodnění, může být zajímavější IŽP, je správná a souhlasím naprosto. Investoři mohou spekulovat jak chtějí, to je jejich právo, naše povinnost je jim tyto spekulace ukázat v souvislostech. Co se týká nespekulativní části, jak o ní hovoříte, pak vězte, že žádná sleva se nekoná. Riziková pojištění v IŽP jsou na chlup stejně drahá jako samostatná. Kouzlo je to obchodní, protože připojištění jsou nabízena pouze v kombinaci s fondy, kde poplatky jsou, a to za oboje. Vtip je v tom, že pojistné na rizika pak vypadá nízké a skutečně je, neboť náklady správní, získatelské, … jsou přesunuty na investiční složku a proto nejdou sjednat rizika samostatně. Pojišťovna tedy rizika bere řekněme za „syrové“ pojistné a správní a další náklady pak zatěžují investiční část, tedy smlouvu jako celek. Je to asi jako, když Vám prodávám rohlík za 0.30 Kč, ale musíte si koupit taky chleba, ale za 50 Kč… 🙂 Obchodně to však funguje to máte pravdu. A toho studenta si neberte tak osobně, nebylo to tak myšleno, to bylo obrazně…

            • Vít Kalvoda napsal:

              „riziková pojištění jsou na chlup stejně drahá“. Nějak Vám zde nerozumím.

              Na jednu stranu říkáte „sleva se nekoná“, na druhou, že sleva tam je ve formě té, že jisté poplatky se platí „jen 1x“.

              V jistých případech je i „riziková část“ rizikového pojistného nižší – např. vyšší rizikové skupiny úrazového pojištění IŽP, která mají volnější podmínky hodnocení rizika. Pak je i „syrové“ pojistné nižší.

              Jistě to pojišťovna nedělá tak, aby zkrachovala, to je nám jasné. Pokud si své správní poplatky vybere na investiční části a pak již je neinkasuje na rizikové, je to od ní tak nějak hezké 🙂

              Jak víme, jedná se o klasický efekt balíčku. Cenu CHLEBA jste ovšem přepískl (samozřejmě záleží, kde nakupujete:-) ale oproti potravinám stále ve finančnictví až zas takové rozdíly nejsou ):

              Pokud CHLEBA standardně stojí 20Kč a rohlíky 1,9 Kč a v balíčku mi prodají CHLEBA za 25 ale tento balíčkový chleba bude za určitých podmínek oproštěn od DPH (tj. za 20 Kč) a dají mi k tomu rohlíky za 1,5, může se stát, že jsem nakoupil skutečně levněji.

              Otázkou je, zda patřím k 1% klientů, kteří ZROVINKA potřebovali koupit 3 chleby, protože budou mít večírek a k tomu několik rohlíků anebo zda jsem se nechal zmást obrovskou cedulí akce a opticky lákavými podmínkami 🙂

              Čili ačkoliv je obchodní sleva většinou výhodná jen opticky, může být v jistých případech zajímavě využita.

              • Karel napsal:

                🙂 teď jste mě pobavil…vážně.

                jinými slovy: jeden za 18, druhý bez dvou za 20. Ano, existují vyjímky, nicméně masově se to potká ve chtěném průměru plánovaném pojišťovnou…to se asi shodneme. Jinak rohlíky a chleba dobrý, jen malá chybička: DPH na pečivo je 5% 🙂 tak pojďme společně na loupáčky nebo spíš dalamánky? 🙂

                • Vít Kalvoda napsal:

                  … a sakra, to DPH moc nesleduju… dík za opravu 🙂 Dobrou chuť

                • Vít Kalvoda napsal:

                  Pokud jde o pecivo, spise nez LOUPACKY (na ktere ty akce vetsinou byvaji a kterych clovek koupi vice nez zdravo) preferuji CELOZRNNE PECIVO.
                  Ze bych svym klientum vlastnorucne mlel chlebicek z nakoupenych akcii atd., to ne, ale preferuji zdravou kolektivni vyzivu z celozrnne mouky.

                  • Petr Eichner napsal:

                    Nicméně by se mi to pečivo mohlo pořád do 60. let pěkně znechutit 🙂 Ale to uz jsme hodne off topic 🙂

                    • Vít Kalvoda napsal:

                      No právě, jak by řekl Cimrman: peníze tam máte sice velmi špatně dostupné, ale zato z nich budete mít pravděpodobně nižší výnos 🙂
                      Tím kolektivním celozrnným chlebíčkem jsem myslel OPF, ne IŽP. To používám skutečně jinak.

            • tomas halas napsal:

              reaguji na váš příspěvek ze dne 20.3.2007.Není pravda,že u některých pojištˇoven není sleva na připojištění v rámci IŹP.

    • Vít Kalvoda napsal:

      – „Pokud by přestala legislativa zvýhodňovat IŽP před důchodovými programy investičních společností, jeho relativní konkurenční výhoda by se značně omezila.“ Já osobně DOUFÁM, že k této změně dojde.

      Takových pokud by samozřejmě mohlo být v článku hodně 🙂

      – Pokud jde o průměrnou daň z příjmu, já osobně si nedokážu za současného vývoje představit její dlouhodobější výrazné snížení.

      – Já osobně si netroufnu předpovídat vývoj zproštění od daně / zatížení daní z výnosu jednotlivých produktů. Snad někdo z publika?

      -Mimořádné vklady mohou být zajímavá alternativa, pokud Vám to pak dovolí udělat požadovanou „rizikovku“.

      – Ano, změn bude jistě hodně, včetně nějaké katastrofy, která asi jednoho dne zhatí úplně všechny lidské plány, včetně těch finančních. Podíváme-li se na věc z této vyšší perspektivy, je možná jakékoliv finanční plánování a porovnávání produktů a vývojů na trzích zcela zbytečné, stejně jako všechna naše jiná snaha. Znamená to ale, že máme přestat myslet a porovnávat, složit ruce v klín a čekat, co bude?
      To by byla nuda 🙁

      Ať žijí seminární práce!

      • Karel napsal:

        Není důležité, co si umíme představit, důležité je vnímat co dělá výkonná a zákonodárná moc v tomto státě:

        Tedy k daním:

        z příjmu:
        vláda má na stole návrh MFČR na zavedení jednotné daně pro fyzické osoby ve výši 15%…

        z kapitálového výnosu:
        vláda má v programovém prohlášení zrušení daně z kapitálového výnosu a možná již na stole…

        Uvědomte si, že IŽP je sice zvýhodněno oproti OPF odpočtem od ZD, nicméně z druhé strany zatíženo 15% daní z výnosu, což u OPF na všechny starší investice půl roku neplatí, a to je zdaleka zásadnější, protože 1.000 měsíčně boháče nikdy neudělá…

        • Vít Kalvoda napsal:

          Uvidíme, jak to s těmi daněmi ještě dopadne, to je skutečně otázka pro jasnovidce…
          Nějak se mi nezdá, že by naše vláda byla schopná, snížovat daně, zmenšovat schodky a přitom dostatečně investovat…

          • Karel napsal:

            Ano, jasnovidcem nejsem, nicméně dá se předpokládat, že to budou kotrmelce tam a zpátky… Jedno je jisté, zaplatíme to všichni, ale třeba jinou formou a jiné struktuře, protože současně je návrh na zvýšení snížené 5%DPH na 9%, což vygeneruje cca 25mld ročně navíc.. jen se více budou podílet rovnoměrně všichni..nejen ti více vydělávající…Nakonec ta pravda o chlebu a rohlících bude tedy někde uprostřed… 🙂

  8. Pavel Zachrdla napsal:

    Dovolím si polemizovat s doporučením „volit horizont do 60 let věku, aby bylo možno využít daňové úlevy“. IŽP je především pojistný produkt a jako takový by měl sloužit zejména ke krytí hrozícího rizika. V období nad cca 50 let věku ale u většiny klientů již riziko smrti vykrývat nepotřebujeme. Ději jsou již zpravidla ekonomicky samostatné a rodina by v tomto věku měla již mít akumulován přiměřený kapitál. Takže platit si ŽP jen z důvodu daňových odpočtů mi nepřipadá příliš racionální. Bez daňových úlev se ale, jak autor správně poznamenává, efektivita IŽP výrazně snižuje. Když už tedy použít IŽP, pak tedy opravdu jen v případech, kdy reálná potřeba krytí rizika smrti bude skutečně trvat až do 60 let.

    • Vít Kalvoda napsal:

      Vážený pane Zachrdlo, myslím, že máme na věc podobný náhled.

      Říkám, že “ IŽP nemusí být vždy nevýhodné“.

      Podle Vašeho pohledu na potřebu zajištění rodiny vidím, že uvažujeme stejným způsobem. PRÁVĚ v případech, kdy klient z nějakého důvodu MÁ být pojištěn až do 60 let může být IŽP zajímavé. Pro jednoduchost jsem v tomto článku neuvažoval změny finanční situace a milníky rodinného života, u kterých je zapotřebí pozměnit stávající způsob zajištění a nehovořil jsem také o četnosti případů, kdy je skutečně vhodné IŽP na krytí smrti použít.

      Ve skutečnosti sám IŽP použiji spíše v jiných situacích, např. na pojištění, která nelze jinak izolovaně sjednat atd. Jelikož je FS analytický časopis, šel jsem na to v tomto článku z čistě kvantifikovatelné stránky, tedy co je levnější.

      „volit horizont do 60 let“ byla skutečně nepřesná formulace: Lepší popis situace, kdy se IŽP hodí podáváte skutečně Vy, „kdy reálná potřeba krytí rizika smrti bude skutečně trvat až do 60 let.“

      Tímto děkuji za upřesnění:-)

      • Fejtek napsal:

        Hezký článek a špičková diskuse. Jen se ovšem nakouslo jedno čertovo kopýtku poradenské branže – mimořádné pojistné. Už jste se setkali s tím, že někdo z branže skutečně ve větším měřítku (nejen pro kamaráda) použije „fintu“ mimořádných plateb a „připraví se“ o provize???

        • Jan Lener napsal:

          Anebo rovnou všechny zprostředkovatele zastřelit, pane Fejtku? 🙂 Tak nějak všechno má své meze, nemyslíte? A vůbec, doufám, že pan Bouček zveřejní můj editorial k Vašemu mystery shopperu. A mimochodem – všechno v dobrém s Vámi, ať nenastane nedorozumnění. 🙂

          • Fejtek napsal:

            Nedorozuměné není 🙂 Jde mi právě o ty meze… (např. meze informací klientovi :-(. Co takhle si po rámu sborově recitovat §21 zákona o zprostředkovatelích (zejména tu část o odborné péči a ochraně zájmů spotřebitele)…
            Jinak mi to nedá, abych nezacitoval našeho špičkového odborníka: Čím více jsou užívány počáteční jednotky, tím je zaostalejší trh…
            A nesebevražděte se ještě, byla by to škoda!!!

        • Vít Kalvoda napsal:

          To je skutečně neslýchaný sebevražedný čin a takových je věru málo. Nechtěl jsem to říct takto naplno, pane Fejtku, a „kryl se“ pravdivým štítem nízké PČ na smrt při nízkém běžném pojistném.

        • Jan Bartoš napsal:

          Dobrý večer,

          asi to někdo sem tam může zkusit,třeba pro daňovou optimalizaci,kdy jinak klient ŽP vůbec nepotřebuje. Ale myslel jsem spíše, že ŽP sjednáváme klientům pro krytí rizik,tj za co nejmenší peníze nejvíce potřebného užitku, Vám tam zbývá někde mezera podobné téměř cirkusácké přemety?

    • Ivana Ferová napsal:

      Formulace „volit horizont do 60 let věku, aby bylo možno využít daňové úlevy“ je sice možná nepřesná, nicméně při sjednání trvání smlouvy IŽP do 60-ti let věku přece klientovi nevzniká automaticky povinnost být pojištěn (tudíž platit rizikové pojistné) až do 60-ti let. Na trhu existují produkty, které dokonce nenutí klienta ani investovat až do 60-ti, přesto jsou dle stávající legislativy daňově uznatelné – lze v nich sjednat odchylnou délku trvání smlouvy a odchylnou délku placení pojistného.
      Nicméně je pravdou, že nic netrvá věčně …… a nelze vyloučit, že daňový zákon se v budoucnu v tomto směru změní.

      • Jan Valachovič napsal:

        přece klientovi nevzniká automaticky povinnost být pojištěn (tudíž platit rizikové pojistné) až do 60-ti let. – To sice ano, ale u většiny stávajících produktů nelze tak jednoduše (při sjednání) omezit dobu rizikového pojištění (nad rámec hodnoty fondů) a tak sice mohu v 50 zrušit pojistnou částku, ale těch 20 let od sjednání platím pojišťovně tak jako bych měl být pojištěn do 60…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.