Na jednu stranu tedy náš fondbyznys stále hubne, ale „jen“ v těch nejkonzervativnějších fondech. To musíme ocenit především třeba ve srovnání se situací v USA, kde podle investičního experta Fio Banky Pavla Hadrouška z akciových fondů v roce 2010 odešlo 98 miliard dolarů a loni dokonce 140 miliard dolarů.
Takže během nepřekvapivého ledna si naši fondoví investoři vyzvedli miliardu a čtvrt. Z fondů peněžního trhu odešla skoro miliarda a ze zajištěných si klienti odnesli 200 milionů korun.
Co se ale týká těch nejkonzervativnějších fondů, dokud se prostředí nízkých sazeb nezmění (což není ani na obzoru), nezmizí negativní pohled na tyto fondy, lépe řečeno zklamání z jejich výnosů.
Leden na trhy ovšem postupně přinášel uklidnění, dokonce částečně i optimismus. Dluhopisové trhy se ukonejšily dokonce i v Evropě, také aukce státních dluhopisů „ohrožených“ zemí dopadly mnohem lépe než loni. Evidentně klidu přidalo obří napumpování skoro půl bilionu eur v tříletých půjčkách komerčním bankám. Nový guvernér Draghi má sice pravdu, že tím ECB odvrátila těžkou úvěrovou krizi v eurozóně, ale víte, že ECB má v bilanci již 2,7 bilionu eur, což je větší suma než má americký FED?
I naše dluhopisové fondy si tak za leden připsaly jedno až tři procenta a High Yield dokonce 5,5 %. Přesto roční výnos těch standardních se stále jen potácí kolem nuly a zmíněný High Yield dokonce přes 12 % tratí. Trhy se také zřejmě učí brát s rezervou, možná až ignorovat ratingové agentury.
REKLAMA
K tomu jen upozornění: ISČS Sporoinvestu technicky „přestoupil“ do dluhopisové kategorie, což je dáno připravovanou novou metodikou AKAT. Nyní se přesněji nazývá „fond velmi krátkodobých investic“, ale podstatné je, že se jeho investiční strategie ani rizikový profil tímto nemění. My jej však budeme stále považovat za peněžák, protože by došlo k velké distorzi srovnávacích dat.
Ostatně, kam bychom měli započíst prémiové vklady České spořitelny, což jsou fakticky zajišťáky v marketingovém převleku a je v nich již přes 26 miliard korun?
Akcie se těší z klidnějších vod, dobrých firemních výsledků v USA a zotavení bankovních titulů v Evropě. Třeba „naše“ Erste se ještě začátkem ledna těžko držela nad 300 korunami, zatímco nynější kurz 430 korun už předvádí 40% růst. Evropské akciové trhy podle indexu DJ Stoxx 600 od zářijového dna již přidaly 20 %, i náš PX vystoupal na čtyřměsíční maximum od loňského září. Americké trhy si zaťukaly dokonce na nejvyšší hodnoty po finanční krizi v roce 2008. Nemusíme hovořit o lednovém efektu, jde asi spíš o určité oddechnutí, že snad bude aspoň o trochu líp. Zaradovaly se tak naše smíšené, ale hlavně akciové fondy, takže třeba ISČS TOP STOCK za měsíc přidal 13 % a ISČS Sporotrend dokonce 16,5 %. Ten prvně zmíněný se dostal na roční černou nulu, ovšem ten druhý stále ještě přes 30 % tratí. To jen ukazuje, že v našem regionu stále ještě probíhá výprodej. O tom ostatně svědčí i celý náš index PX – od začátku roku sice přidal přes 6 %, ale za 12 měsíců je stále o 21 % níž.
