CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Miloslav Šimek

24. 01. 2008

60 komentářů

Finanční trhy… rostou přílivem kapitálu

 


 

Vraťme se ke kapitálu, který je pro burzu nutný jako voda pro mlýn. Kde se tedy bere? Samozřejmě od lidí. Zpočátku to byli ti, kdo chtěli podstoupit riziko za cenu rychlého zbohatnutí. Každý takový úspěch byl na veřejnosti patřičně "prodán", a proto přicházeli další a další.

V roce 1954, když se DJIA vrátil zpět nad hodnotu 300 bodů, byla zlomena určitá 20letá psychologická bariéra. DJIA přidal úctyhodných 44 %. Tento fakt sám o sobě stačil jako další marketingová podpora pro veřejnost.

V následujících letech bylo postupně zavedeno v USA několik zákonů pro podporu trhu. Roku 1972 však byl americkým IRS (Internal Revenue Service) upraven např. předpis zdaňování příspěvků do programů spojených s finančním zabezpečením lidí v budoucnu. Důsledkem toho vznikla určitá nejistota mezi lidmi (davem). Dne 27. června 1974 zákonem ERISA došlo k dočasnému zmrazení daňových výhod spjatých s těmito programy. Omezení bylo posléze prodlouženo do konce roku 1979.

Analogie s trhem? DJIA odepsal -16,82 % (1973), -27,57 % (1974) a do konce roku 1979 vlivem zákonných turbulencí, které přímo ovlivňovaly tok peněz na burzu, zakončil index celá 70. léta ziskem +4,1 %, tedy +0,4 % p. a. Na přelomu 70. a 80. let byl spuštěn důchodový program 401(k), několikrát modifikovaný v pozdějších letech (1984, 1986, 2001).

Tím, že peníze určené na důchod byly investovány prostřednictvím burzy, byl zajištěn přísun kapitálu a mlýn mohl i dále pracovat. Pokud se podíváme na růst DJIA v 80. letech, zjistíme, že se jeho hodnota více jak ztrojnásobila, z 838 bodů na 2 753 bodů. I přesto, že do této dekády spadá pověstný rok 1987. Vyjádřeno v procentech, přidal +226 %, což činí +12,53 % p. a.

REKLAMA

Po roce 1990 se začal postupně šířit a využívat internet. Brokeři našli jeho uplatnění a pomalu tak začala vznikat doba elektronického obchodování. Na trh se nyní mohl dostat prakticky každý, kdo chtěl. S počítači a elektronickým vypořádáním obchodů byla smazána výhoda domácích oproti světu a začal se šířit daytrading mezi veřejností. Příkazy jsou plněny online za stejné ceny, které vidí Američan, Evropan či Japonec. Opominu-li slipage, ale ta je případně stejná pro všechny.

Důsledek? Více subjektů na trhu, více kapitálu. DJIA v 90. letech narostl z 2 753 bodů na 11 497 bodů, více jak čtyřnásobek. Tedy +316 %, ročně +15,32 %.

Důvody enormního nárůstu indexu DJIA v 90. letech leží však i mimo americký kontinent. Na počátku devadesátých let proběhla transformace komunistického režimu ve střední a východní Evropě a po té, co se provedly nejnutnější legislativní změny vyplývající z politického přeskupení regionu, začala diskuse nad demografickým vývojem populace v této části Evropy. Vlády jednotlivých zemích začaly postupně přiznávat, že hrozí finanční kolaps státního penzijního systému. Byly zavedeny programy podobné těm v západní Evropě – penzijní připojištění (v ČR od roku 1994), různé spořící produkty, podílové fondy, životní pojištění atd.

Průměrný roční růst 15 % na dekádě je na akciové trhy přeci jen příliš, proto následující korekce od roku 2000 byla přirozeným vývojem burzy. Peníze se přelily do komodit či dluhopisů a trh si vybral oddechový čas. Důvěru veřejnosti navíc ohrozilo 11. září 2001. Jelikož veřejnost potřebuje nějaký čas na zotavenou, na vstřebání ztrát a získání opětovné důvěry v to, že trhy porostou, v letech 2000 až 2002 index kumulativně ztratil 27,5 %. Tak, jak se začal postupně vracet na své původní hodnoty, vracela se i veřejnost. Trh se nadechnul před růstem a byl připraven na nová maxima, kterých dosáhl v posledních dnech.

REKLAMA

Podíváme-li se na současné dění v našich podmínkách, dochází k tomu, že programy typu KŽP jsou nahrazovány progresivnějším IŽP. Jelikož jsou tyto produkty určeny spíše mladším lidem (resp. prodávány z provizních důvodů), tedy z jejich pohledu mají dlouhodobější charakter, jsou peníze směrovány převážně na akciové trhy v rámci strategie Buy&Hold. Z veřejnosti, která měla obavy z investování na burzách, se stávají mnohdy nevědomky nepřímí investoři účastnící se této hry. Vzhledem k tomu, že lidé dnes cítí silný důvod si vytvořit onen penzijní polštář, mají trhy takřka s jistotou na několik dalších let zajištěn přísun kapitálu.

Tolik tedy stručný pohled na historii amerického akciového trhu prostřednictvím indexu DJIA. Snažím se ukázat na některé, na první pohled neviditelné souvislosti v historickém vývoji trhu spjatými s legislativními úpravami či politickými změnami, které ovlivnily tok peněz na trhy. Predikce budoucí výkonnosti trhu vychází z historie, která se zčásti opakuje. Nicméně nová doba přináší nové finanční problémy, které budou muset jednotlivci či státy řešit v blízké době a které se bezprostředně dotknou finančních trhů. O tom příště.

Loading

Vstoupit do diskuze 60 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Miloslav Šimek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • čtenář

    14 listopadu, 2007

    …že se všichni soustředí na hádání se v sousední diskusi. Mě by zajímal názor odborníků na růst trhů. Pan Šimek popsal teorii, kdy trhy rostou jen s novými penězi. Tak jsem to aspoň pochopil. To se mi nezdá, ale důvody v článku jsou přesvědčivé. Proto jsem se těšil na diskusi odborníků tady 🙁

    Odpovědět

  • Richard Siuda, Conseq Investment Management

    14 listopadu, 2007

    Sice jsem se sousední diskuzi také úplně nevyhnul, ale příliš mě to čtení nebavilo.

    Co se týče růstu trhů – samozřejmě při tvorbě ceny je hlavním faktorem poměr nabídky a poptávky. Pokud poptávka roste rychleji než nabídka, rostou ceny. Přesto bych měl několik výhrad:

    1) Svalovat pokles trhů v 70. letech na zákonné úpravy v podpoře úspor v USA je velmi odvážné. Jednak by to chtěla čísla, jaký vliv tyto úpravy skutečně na příliv kapitálu na trh měly, jednak nesmíme přehlížet další skutečnosti, které nevídaným způsobem ovlivnily celou světovou ekonomiku – tj. zejména rozpad brettenwoodského měnového systému, arabsko-izraelský vojenský konlikt a dvě ropné krize (míněno skokové zvýšení cen ropy) – právě v letech 73 a 79. Pokles trhů a nízký celkový výnos za celých 10 let tedy měl za sebou ohromný ekonomický důvod.

    2) 80. léta – vyspělé země se dokázaly vymanit ze stagflace první poloviny 70. let, nastartovat ekonomický růst – pozitivní vliv na akciové trhy.

    3) 90. léta – internet a možnost širokého uplatnění obchodování u veřejnosti. Tomu opět nevěřím. Jednak tehdy využívání internetu nebylo vůbec běžné, natož masové, natož abychom mohli mluvit o masovém obchodování retail klientů na trzích. Ještě bych byl ochoten akceptovat to, že technologický pokrok umožnil globalizaci kapitálových trhů – umožnil institucionálním hráčů investovat celosvětově, rozvíjely se nové produkty, nové trhy atd. To jistě přineslo další kapitál, ale stejně tak to přineslo i nabídku nových investičních příležitostí. Opravdu enormní růst trhů jsme zaznamenali v posledních letech dekády s euforií kolem internetových společností.

    4) Rok 2000 a dále – korekce nebyla „přirozeným vývojem burzy“. Pokles cen vyplýval z výprodejů zejména právě technologických titulů – tento výprodej byl přirozenou reakcí investorů na to, že zjistili, že vlastně všechny ty internetové firmy nemají na trhu místo, že uspějí jen některé, že investovali do vize, která se tak úplně nenaplnila. To je ovšem jen část příběhu (první část poklesu) – nesmíme zapomínat na obavy ohledně ekonomického růstu po 11. září a poté také na pád Enronu a na velké účetní – auditorské skandály, které velmi výrazně podlomily důvěru investorů ve finanční trh a v hodnotu akcií, které drželi (poté, co vyšlo najevo, že vlastně vůbec není jisté, jestli firmy dosahují těch zisků, které zveřejňují).

    5) Období po krizi – opět jen neurčitý odkaz na „veřejnost se vrací“. Peníze (opět bych spíše viděl institucionální hráče než veřejnost) se nevrací jen tak, Fed nízkými sazbami podpořil hospodářský růst, rozvíjející se země se dostávají do světového obchodu, tečou k nim investice, dosahují stability a následně vysokých růstů ekonomiky…

    Odpovědět

  • s.kozusek

    14 listopadu, 2007

    Dobrý večer panové, jenom dodám, že velmi pěkně zpracoval všechny významné burzovní krachy Stanislav Volek na http://www.penize.cz/univerzita/texty.asp?IDP=1&NewsID=1964&Ticker=KRACHY

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    14 listopadu, 2007

    17. stolení, o tom tu řeč nebyla ne? 🙂

    Odpovědět

  • s.kozusek

    14 listopadu, 2007

    Pane Jaroš je to celý seriál. Mrkněte na to a pak tu souvislost pochopíte. Pěkný večer S.Kozusek

    Odpovědět

  • Fejtek

    16 listopadu, 2007

    Potlesk, Richarde… Tyhle teorie „letadel“ jsem nikdy neměl rád. Samozřejmě, že jde i o to, kolik lidí a jaké hodnoty spravuje. Ale jako starý Schumpeterovec bych jen upozornil na technologické cykly. Jen vzpomeňme, že ještě ve 20. letech bylo 70 % obyvatel „vyspělých zemí“ v zemědělství. A třeba ta 70. léta i s ropnými šoky je typické období „přezbrojení“ (restrukturalizace) celé ekonomiky (celých ekonomik). Tu třeba nezvládl socialismus.
    Další věc jsou globalizační etapy = lepší využití komparativních výhod.
    Žádný konec světa nebude, pánové 🙂

    Odpovědět

  • Romlis

    14 listopadu, 2007

    nieco na tom bude – sakris – ze som sa nenarodil pred cca 20 rokmi 🙂 Investovanie na trhoch ako hromadna pyramidova hra? moze byt – nieco na tom zial bude 🙁

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    14 listopadu, 2007

    Dva namety na premysleni…

    1) Cesky kapitalovy trh je zrnkem pisku na pousti. Rozsirovani ruznych druhu sporeni na penzi v CR, at uz formou IZP, PF, OPF… nema na vyvoj kapitalovych trhu zadny vyznamny vliv. Mirne muze ovlivnovat ten nas maly trh, ale z globalniho pohledu… Hlavni roli bude v dalsim dlouhodobem vyvoji hrat likvidita z USA a dale z gigantu jako Cina a Indie. A jelikoz je dost pravdepodobne, ze likvidita plynouci z USA bude klesat (rentieri si budou vice a vice vybirat penize z penzijnich programu), tak zasadni pro vyvoj bude, zda tento deficit pokryje kapital z Ciny a spol.

    2) Dulezitym aspektem rozsirovani onech forem sporeni na penzi je take fakt, ze nekdo musi financovat statni dluh. A tim nemyslim nyni jen CR, ale stejne tak tomu bylo a je treba i v USA. 😉

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    15 listopadu, 2007

    Zdravím,
    … dva náměty na přemýšlení – už se stalo v dokončující a závěrečné části (snad vyjde co nejdříve) tohoto příspěvku. V podstatě jste to, pane Traxler, nakousl z té spráné strany, pokud to lze takto formulovat. Vidím také jako zásadní oblast Číny, Indie, popř. další země se současnou vysokou porodností z hlediska likvidity peněz na trzích.
    Náš lokální trh je miniaturní ve srovnání s těmi světovými, to samozřejmě ano. Mé myšlenky směřovaly k tomu, že když se vezme struktura fondů u IŽP, tak jak to znám já, jsou poradci hojně doporučovány fondy typu světový, globální či s podobnými přívlastky. A když by se člověk podíval do statutu těchto fondů (což běžný klient neudělá), zjistí, že jeho peníze na důchod končí v Americe. A jelikož jsou trhy hodně provázané a zatím ten americký hraje ještě stále prim, ostatní trhy jedou podle něj – více méně. Pěkný příklad z úterního obchodování v USA a následný středeční pohyb (tedy dle našeho časového pásma) na asijských trzích.

    ad2) Samozřejmě, stát si rád ohlídá možnost získání levných peněz pro svoje rozmařilé akce. Ono zamyšlení se nad financováním státního dluhu by bylo samo o sobě na článek. Přijde mi, že princip téhle sněhové koule pořád tam „nahoře“ někomu nedochází. Resp. se před tím zavírají oči. Pořád se říká, že ve srovnání s ostatními zeměmi jsme na tom relativně dobře. Že nás státní dluh přijde bratru na 40mld. ročně na úrocích a pak se říká, že nejsou peníze pro jiné věci, mi přijde ubohé. Jasně, pokud se budeme srovnávat s těmi horšími jsme ok. Je to jako kdyby člověk doběhl předposlední a srovnával se z posledním. Celkově vlastně úspěch. Ale to si asi my dva nemusíme vysvětlovat. Spíš třeba pro někoho dalšího.

    Přeji dobrou noc.

    Odpovědět

  • zinfo

    15 listopadu, 2007

    Zajímavý názor, ale obávám se, že poněkud mylný. Ve fyzice platí zákon zachování hmoty a v ekonomice zákon zachování peněz. Neznamená to, že když lidé peníze utratí, že peníze zaniknou, jen se přesunou. Na burze neinvestují jen lidé, ale i podniky a dokonce státy. Neplatí, že pokud lidé peníze nevloží do burzy, tak burza stagnuje. Burza je zrcadlem ekonomiky a prý ji dokonce předbíhá. Akciím se daří tak, jak se předpokládají zisky společnosti o jejíž akcie se jedná. A celkové ekonomice se daří, jak se společnost cítí. Vládne-li optimismus ve společnosti, lidé se nebojí utrácet a ani investovat do akcií, do nemovitostí atd., platí to ale i opačně. To co vyvolává extrémní nárůsty je přehnané očekávání a davová psychóza, pak vznikají bubliny, tedy přehnané ceny(jak akcií, tak nemovitostí, komodit atp.). Ty pak musí prasknout nebo splasknout. Přirovnal bych trh k chodci, který místo aby klidně šel, chvíli jde normálně, pak se rozeběhne a poté udýchaný musí zastavit nebo se i vrátit. Moderní technologie vždy vyvolávaly pocit euforie a pak zklamání. Dnešní komunikační možnosti a globalizace jen zvyšuje propojenost trhů a rozkolísanost, kdy je umožněno během pár okamžiků kapitál přelévat z jednoho trhu na druhý po celém světě po celý den.
    Pro další vývoj je podstatné hladké přibrždění. Současný blahobyt je zčásti financován dluhy jednotlivců i států. To je možné dokud existují jiní, kteří jsou ochotni půjčovat. Prožíváme takový večírek na dluh, nikdo se nemá k placení, ale vrchní ještě nepřišel. V lepším případě nám již nenalejou, v horším případě se ozve „Platit pánové.“

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    15 listopadu, 2007

    Ve fyzice platí zákon zachování energie a v ekonomice,žádný zákon zachování peněz neplatí.V ekonomice sice dochází k přesunu peněžních prostředků mezi ekonomickými subjekty,ale trvanlivost peněz je diskutabilní.Vzhledem k tomu,jak se zde na ICZ na téma inflace horlivě diskutuje,mě překvapuje Vaše neodborné vyjadřování.Zkuste te ten svůj zákon zachování peněz aplikovat do let 20tých v Německu:-)

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    15 listopadu, 2007

    Pan „zinfo“ pouzil nesikovne slovo „penize“… dalo by se ale rict, ze plati zakon zachovani „majetku“, nebo „kapitalu“, i kdyz to take neni uplne presne. 😉

    Odpovědět

  • Jiří Hlisnikovský

    16 listopadu, 2007

    Nemyslím si, že platí zákon zachování majetku nebo něčeho podobného. Válečné události jsou schopny majetek zlikvidovat. Po 2. sv. v. moc majetku v Evropě nezůstalo. Myslím si, že by možná bylo misto pojmu peněz, či majetek, možné použít pojem „moc“ nebo lépe „ekonomická moc“.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    16 listopadu, 2007

    Ani to neplatí,moc se dá uzmout násilím,pak se stane mocným někdo jiný.Už jste slyšel o příkladech ,kdy se vítěztví v zápase o moc stalo největší ekonomickou porážkou?Máme pro to temín Pyrhovo vítěztví

    Odpovědět

  • Jiří Hlisnikovský

    16 listopadu, 2007

    To by nevadilo, protože moc by byla zachována, podobně jako energie. Ale i tak asi neexistuje analogie k zákonu o zachování energie. Energie a prostředky – tj. jsou podstatou jiné entity.

    Odpovědět

  • zinfo

    16 listopadu, 2007

    Tak jste zde zmínili, kdy zákon zachování peněz neplatí, ale to jsou extrémy. Válka jistě majetek ničí, ale za války se mění všechna pravidla. Mým záměrem bylo napsat, že na každou transakci lze nahlížet jednak, že někdo něco prodal, ztratil nebo naopak někdo něco koupil, získal. A to platí obecně, peníze, majetty se neztrácejí, jen přesouvají.
    Apropo, počítají vaše finanční plány páni poradci s válkou, hyperinflací atp.?

    Odpovědět

  • Jiří Hlisnikovský

    16 listopadu, 2007

    Takže jste myslel obchody s nulovým součtem;-).
    Proti (hyper)inflaci apod., je jediná rada – diverzifikace, např. majetek v nemovitostech. Co se týká války – zlato uložené na správném místě, nejlépe ve švýcarské bance;-).

    Odpovědět

  • s.kozusek

    16 listopadu, 2007

    Ano, máte pravdu pane Hlisnikovský. Výnosy akciií v dobách světových válek byvají nízké až žádné. Výnosy obligací velmi špatné. Možná bych jen doplnil k tomu zlatu, že zajímavé by mohly být i další komodity např. drahé kovy, diamanty, zemědělské plodiny atd.

    Sláva Kožúšek

    Odpovědět

  • Jiří Hlisnikovský

    17 listopadu, 2007

    Děkuji za doplnění. Investiční diamanty jsou pro případ války také vhodné. Ovšem u zemědělských komodit si to neumím představit.

  • s.kozusek

    17 listopadu, 2007

    Za druhé světové války se spekulovalo s nejrůznějšími zemědělskými komoditami (např. obilí, brambory atd). Existují příklady z historie druhé světové války a někteří spekulanti na tom velmi zbohatli. Pokud vám jde o derivátové obchody, tak i touto formou můžete spekulovat na válkách, krizích i katastrofách. Takovým příkladem by mohlo být např. 11. září, ale to není můj styl 🙁 Pokud to berete jenom z pohledu uchování hodnoty kapitálu, tak máte samozřejmě pravdu. Pěkný večer. SK

  • Jiří Hlisnikovský

    18 listopadu, 2007

    O spekulacích se zemědělskými komoditami za II.sv.v. jsem vůbec nevěděl. Člověk se stále učí.

  • s.kozusek

    18 listopadu, 2007

    Pouze jsem o tom někde četl. Ale obecně, ceny takřka veškerých komodit byly prý regulované státem a strategické materiály pouze na příděl.

  • zinfo

    15 listopadu, 2007

    Všechny zákony mají své vyjímky. Stejně tak můžete říci, že si stokorunou zapalujete doutník a tím ji také utratíte a vyřadíte z oběhu. A budete mít pravdu. Židovské moudro praví, že víra se mnění, ale peníze jsou věčné. Já jen dodám, že záleží jen na jejich podobě. Na finanční toky inflace nemá vliv, snad jen, že je zrychluje a opticky zvětšuje. A s tím Německem 20. let máte také pravdu, ale jen namítám, že když stát vydává peníze(ne náhodou se nazývají státovky), tak je vlastně naředí. Situace v Německu vedla k většímu zájmu o švýcarské franky, další cizí měny a jako platidlo opět vstoupilo zlato. Zákon zachování peněz, tedy jako celkověho majetku ve společnosti zůstal stejný. Ale opět říkám, že je to o davové psychice. Stačí bláznivý rok a nuzák s minimální mzdou, ale s bytem po babičce v Praze a pár akciemi ČEZu svůj majetek opticky zdesateronásobí a hned utrácí jako milionář. Ale jak se říká, zisk není dokud se nezrealizuje. Vše je jen otázkou úhlu pohledu.

    Odpovědět

  • L. Konečný

    15 listopadu, 2007

    Vau ! Royal bank of Scotland , wkn 865142 , burza Frankfurt , nám dá každý budoucí rok 8,3% z dnešního investovaného kapitálu do akcií jako dividendy (+10% ročně víc) , to je 2x víc než obligace a 4x víc než spořitelní knížka. A ten obnos vyplacený každý rok jako dividendy , dnes 8,3% z kapitálu , bude v britské libře každý rok téměř o 10% vyšší a stále 8,3% z dnešního kapitálu v akciích (+10% ročně víc) , i když méně procent z později vyrostlých akcií.
    Tedy za 10 let = 11. rok máme už 21% z dnešního kapitálu vyplaceno jako dividendy
    za 20 let = 21. rok máme už 55% z dnešního kapitálu vyplaceno jako dividendy
    za 27 let = 28. rok máme už 100% z dnešního kapitálu vyplaceno jako dividendy
    Dnes = P/E 6,6 = KGV 6,5 a dividenda 8,3% z kurzu akcie nebo z kapitálu v akciích.
    A to je to Nejlepší důchodové pojištění světa.

    Odpovědět

  • L. Konecny

    15 listopadu, 2007

    Z 10.000 euro zaplacených dnes za akcie Royal bank of Scotland dostanene 8,3% jako dividendu , to je 830 euro asi za rok 2008.
    Ale ty dividendy rostou poslednich 12 let nejen 10% rocne , jak jsem odhadl , ale rostly 16.5% rocne , tedy dividendu 100% z dnesniho do akcie investovaneho kapitalu , tedy celych 10.000 euro dostaneme uz za 17 let roku 2025.
    Tedy dividendy RBS rostou prumerne 16.5% rocne , ale i ten kapital v tech akciich muze rusti podobne , taky 16.5% rocne pocitano z nekolika dekád , minulou dekádu rostla akcie RBS 600% a dnesní dekádu asi 0%.
    Dividendy RBS od 1995 do 2007 v britske penci : 5.39 , 6.19 , 7.13 , 8.19 , 9.49 , 10.99 , 12.65 , 14.55 , 16.75 , 19.31 , 24.14 , 30.17 , 33.87. Tedy to je rust dividend 16.5% rocne z poslednich 12 let.
    Z 10.000 euro zaplacených dnes za akcie Barclays dostanene 7.2% jako dividendu , to je 720 euro asi za rok 2008.
    Ale ty dividendy rostou poslednich 12 let nejen 10% rocne , jak jsem odhadl , ale rostly 15% rocne , tedy dividendu 100% z dnesniho do akcie investovaneho kapitalu , tedy celych 10.000 euro dostaneme uz za 19 let roku 2027.
    Tedy dividendy BCS rostou prumerne 15% rocne , ale i ten kapital v tech akciich muze rusti podobne , taky 15% rocne pocitano z nekolika dekád , minulou dekádu rostla akcie BCS 500% a dnesní dekádu asi 0%.
    Dividendy BCS od 1995 do 2007 v britske penci : 6.50 , 7.88 , 9.25 , 10.75 , 12.50 , 14.50 , 16.62 , 18.35 , 20.50 , 24.00 , 26.60 , 31.00 , 34.25. Tedy to je rust dividend 15% rocne z poslednich 12 let.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    15 listopadu, 2007

    Souhlas, tyto investice skytaji velmi zajimavy potencial. Sice na muj vkus kalkulujete s prehnane optimistickymi cisly pro budouci vyvoj dividend, ale obecne souhlas.

    Odpovědět

  • L. Konecny

    15 listopadu, 2007

    Tedy nakoupime banky Britanie a uz je nikdy neprodame , nebude-li nejaké hrozit krach jak Enron.
    To jsou moje banky, já jsem jejich majitel = mam 1445 kusů akcií Barclays , 1560 akcií Royal bank Scotland a 900 akcií HBOS. A za nekolik let bych chtel miti na kazde z techto 3 akcii 30.000 euro , abych mel z nich dividendy 90.000 euro asi roku 2030.

    Odpovědět

  • Mario

    15 listopadu, 2007

    Good luck!!

    Odpovědět

  • Milan

    16 listopadu, 2007

    Jenom, že akcie RBS jen v letošním roce klesly o více než 40%! 🙁

    Odpovědět

  • kuk

    20 listopadu, 2007

    to je mu jedno 🙂

    Odpovědět

  • Honzajs

    18 listopadu, 2007

    Banky podle mne nejsou dobrou investicí do budoucna.

    Banky jako takové rostly velmi výrazně posledních 25 let. jejich podíl na S&P 500 vzrostl z ani ne 10% na více než 20%. Výnosy se na výnosech S&P 500 podílejí ještě více. A protože nic neroste do nebe a vůdčí sektory rotují, bude podle mne výkonnost bank v příštích 10-15 letech POD výkonností S&P 500.

    A to nemluvím o rizicích ukrytých v portfoliích bank ve formě derivátů či půjček hedge fondům, investujících do těchto derivátů.
    Oceňování nelikvidních aktiv stylem „priced to model“ je zárodek potenciálních velkých problémů. To je podobné, jako slavné drahé kameny z zástavách českých bank počátkem 90. let minulého století.

    Od poloviny listopadu jsou banky povinny členit své portfolio na Levels 1-3 podle toho, jakou metodou své pozice oceňují. Některé banky to udělaly již s předstihem. např. u Citibank jsou aktiva bez trhem stanovené ceny oceněna dle vlastní úvahy VĚTŠÍ než vlastní kapitál banky. Všem investorům do bankovních akcií proto doporučuji přečíst si následující článek a hlídat si rozdělení aktiv banky.

    http://ftalphaville.ft.com/blog/2007/11/06/8661/from-level-three-to-cloud-nine/

    Podle mne budou postupně vypadávat z bank či jiných finančních institucí jeden kostlivec za druhým.

    Také doporučuji u bank důsledně porovnávat výsledovku a cash flow, může to mnohé napovědět – jejich nesoulad by znamenal varovný signál, že zisky mohou být jen na papíře díky kouzlům s oceňováním těchto černých skřínek a nebude z čeho vyplácet dividendy, nebo si na jejich výplatu bude banka muset dokonce půjčit.

    Odpovědět

  • Honzajs

    19 listopadu, 2007

    Ještě dodatek:

    Já bych bankovní ztráty od srpna do teď přirovnal k předkrmu. Polévka a hlavní chod teprve přijde. Akorát to bude pro spoustu investorů obtížně stravitelné menu.

    Jako na zákusku si smlsnu na rostoucí ceně zlata a zejména stříbra, ale i jiných komodit.

    Jen tak na okraj – polévku už začínají nosit na stůl.
    http://today.reuters.com/news/articleinvesting.aspx?type=bondsNews&storyID=2007-11-19T125151Z_01_N19100738_RTRIDST_0_CITIGROUP-DOWNGRADE-UPDATE-1.XML

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    16 listopadu, 2007

    Poslední dobou jsem se začal intenzivně zajímat o bankovní tituly. Velice zajímavé příležitosti totiž nabízí bonus certifikáty, které na ročním horizontu jsou schopny, pokud nebude proražena spodní bariéra nabídnout hrubé výnosy několik desítek % (cca od 30%)i při případném dalším poklesu např. do 20%. Zatím detailně sleduji Commerzbank, díval jsem se i na Deutsche Bank. Podobné příležitosti jsou na ostatních bankovních titulech.

    S pozdravem M.P.

    Odpovědět

  • s.kozusek

    16 listopadu, 2007

    Dobrý den pane Pitáku, děkuji za informaci. Víte něco víco ke konkretním titulům? Máte nějaký tip (WKN, ISIN)? Rád se na to podívám 🙂

    S pozdravem
    Sláva Kožúšek

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    16 listopadu, 2007

    Dobrý den,

    jedná se o bonus certifikáty na Commerzbank.

    1) Toto je varianta pro spekulanty, spodní bariéra 24 EUR je blízko dlouhodobé S/R úrovně a pod FIBO 38,2% (poklesu růstového trendu od low 2003) cca 25 EUR
    http://zertifikate.onvista.de/snapshot.html?ID_INSTRUMENT=17935265&MONTHS=intraday&CHART=1

    2) Toto varianta pro případ, že předpokládáme, že akcie nezkoriguje o více než 50%, tj. na hodnotu cca 21,5 EUR. Spodní bariéra je 20 EUR.
    http://zertifikate.onvista.de/snapshot.html?ID_INSTRUMENT=17731903
    http://zertifikate.onvista.de/snapshot.html?ID_INSTRUMENT=17732120

    Splatnosti u všech bonus certifikátů jsou 12/2008.

    S pozdravem M.P.

    Odpovědět

  • s.kozusek

    16 listopadu, 2007

    Děkuji, ale měl jsem na mysli vlastní analýzu podkladové aktiva např. na základě fundamentalních dat. Popřípadě nějaké jiné informace. Technickou analýzu využívám jen minimálně. Také bych se rád zeptal, jak se dívate na obavy z kreditní krize, která může mít vliv na toto podkladové aktivum. Jinak i přesto děkuji.

    S pozdravem SK

    Odpovědět

  • s.kozusek

    16 listopadu, 2007

    Děkuji, ale měl jsem na mysli vlastní analýzu podkladové aktiva např. na základě fundamentalních dat. Popřípadě nějaké jiné informace. Technickou analýzu využívám jen minimálně. Také bych se rád zeptal, jak se dívate na obavy z kreditní krize, která může mít vliv na toto podkladové aktivum. Jinak i přesto děkuji.

    S pozdravem SK

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    16 listopadu, 2007

    Že by to stále nefungovalo, vkládání příspěvků?

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    16 listopadu, 2007

    Nejsem odborníkem na FA. Primárně používám TA, kombinaci TA+FA (počasí, stav+změna stavu zásob) používám hlavně při obchodování Natural Gas. Myslím, že je jedno, jestli při vyhodnocování trhu použiji TA nebo FA. Akcie bank a realitního trhu vyhnaly nahoru fundamentální infiormace. TA mi potom řekla, že trh je přepálený a měla by nastat korekce. No a korekce nakonec nastala, a je jedno, jestli ji spustí technické nebo fundamentální údaje.

    Pokud se nebudu brát v úvahu vážné fundamentální údaje týkající se realitního a bankovního sektoru, tak z mého pohledu se zatím nic závažného neděje. Pouze probíhá korekce silně rostoucího trendu od roku 2003. Pokud tato korekce nebude větší než 61,8%, tak se z mého pohledu „nic neděje“.

    S pozdravem M.P.

    Odpovědět

  • s.kozusek

    17 listopadu, 2007

    Rozumím vám. Mám sice trochu jiný pohled na TA, ale třeba se časem změní. Z vašich příspěvků jsem pochopil jaký je váš styl obchodování, ale protože neznám dlouhodobou výnosnost i rizikovost vašeho portfolia, nemohu posoudit jak je vaše metoda (z mého pohledu) efektivní. Jinak ani já nejsem odborníkem pře FA nebo i TA, ale snažím se o aplikaci MPT, která užitečnost fundamentální analýzy nezpochybňuje, pouze má jiný pohled na její využití a jinak vnímá např. vnitřní hodnotu a riziko. Co se týká vašeho postřehu, měl jsem na mysli určitý výhled pro tento titul v souvislostech s celým bankovním sektorem a třeba i nějaké zajímavé informace. To, jestli dojde k prolomení bonus bariery bude podstatně ovlivněno volatilitou podkladového aktiva, která se podle mě může ještě zvýšit. O podobném nákupu bych v rámci spekulace uvažoval, tak 3 až 9 měsíců před koncem splatnosti. Zde je (podle mě) na vstup ještě brzy a to i vzhledem k nejistotě, která v tomto sektoru panuje. Možná, že by byl (dle mého názoru) vhodnější spíše diskontní certifikát. Ale záleží na každém z nás. SK

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    18 listopadu, 2007

    Dobrý den,

    investice do zmiňovaných bonus certifikátů není momentálně z mé strany „na pořadu dne“. Zatím jsem si pouze vyhlídnul z mého pohledu zajímavou příležitost a je možné, že k realizaci dojde za týden,měsíc nebo 3 měsíce.To nevím, zatím pouze sleduji a budu čekat až se situace vyjasní. Zatím ještě očekávám, že může nastat další pokles. O detailní funadamentální informace se zatím nezajímám, tato banka mě prostě napadla, protože přes ní nejvíce obchoduji. Postupně se chci pořádně podívat i na ostatní banky. Vyhodnocení provádím na základě TA.

    Jak všichni investoři do bonus certifikátů ví, pro realizaci max. výnosu postačuje stagnace podkladového aktiva a tento scénář já očekávám. Nepředpokládám, že by se kurzy bankovních akciích měly jít up, i když může dojít ke korekčnímu růstu po těch velkých poklesech.

    S pozdravem M.P.

    Odpovědět

  • s.kozusek

    18 listopadu, 2007

    Dobrý večer, pro případ stagnace i růstu je bonus určitě dobrý nápad, ale situace na bankovním trhu ještě není dobrá a navíc se jedná o koupi jednoho titulu. Podle mě patří
    Commerzbank mezi bankovními tituly k těm více volatilnějším (250 Tage 26,50; 30 Tage 27,10), tedy i s vyšší pravděpodobností prolomení bonus bariery, což se u u discont certifikátu stát nemůže. Uvidíme, jak se tomuto titulu bude dařit 🙂

    Taky s pozdravem SK

  • Miroslav Piták

    18 listopadu, 2007

    Dobrý den,

    volatlita je pro mě při obchodování dost důležitá, ale nedívám se na ní z pohledu, že nízká je dobrá a vysoká je špatná. Jestli je podklad volatilní nebo ne nemá při výběru předmětu obchodu u mě význam. Mám daný risk management a podle toho zvolím objem obchodu. SL totiž určuji dle volatility. Dokonce jsem prováděl několik obchodů s Natural Gas a to je hodně volatilní podklad s volatilitou cca 60 % p.a. a např. na měsíční periodě dokáže volatilita Henry Hub Natural Gas vyrůst i na 100 % p.a. a výše. A přesto se tento podklad dá obchodovat konzervativně.

    S pozdravem M.P.

  • s.kozusek

    19 listopadu, 2007

    Dobrý den, myslím si, že vysoká volatilita má podstatný vliv na pravděpodobnost ztráty. Zahrnujete i toto do svého risk managementu? Předpokládám, že určitou ztrátu si můžete dovolit, ale jakou máte pravděpodobnost ztráty například u Natural Gas? Nepodobá se to trochu ruletě? Ale jak už jsem psal, protože neznám dlouhodobou výnosnost i rizikovost vašeho portfolia, nemohu posoudit jak je vaše metoda efektivní. Navíc sám se mnoho věcí teprve učím 🙂

    S pozdravem
    SK

  • Miroslav Piták

    19 listopadu, 2007

    Dobrý den,

    naprosto souhlasím, že volatilita má podstatný vliv na pravděpodobnost ztráty a toto zahrnuji (je to nejdůležitější část risk managementu a moneymanagementu). Nevím jak to zde jednoduše popsat, že mi nezáleží na volatilitě podkladu, ale zkusíém uvést názorný příklad. SL počítám dle měsíční volatility podkladu a risk budu počítat např. 500 EUR/obchod.

    1) Long pozice na DAX, Vstupní hodnota 7600 b., roční volatilita 15% ==> měsíční volatilita 4,2%
    SL 500 EUR = SL 4,2% ==> max. objem pozice 11900 EUR
    Pokud tedy chci ukončit pozici při poklesu podkladu o 4,2% = SL dle měsíční volatility podkladového aktiva a nechci překročit ztrátu 500 EUR, mohu otevřít max. pozici v objemu 11900 EUR

    2) Long pozice na Natural Gas, vstupní hodnota 8 USD, roční volatilita 60% ==> měsíční volatilita 17%
    SL 500 EUR = SL 17% ==> max. objem pozice 2900 EUR
    Pokud tedy chci ukončit pozici při poklesu podkladu o 17% = SL dle měsíční volatility podkladového aktiva a nechci překročit ztrátu 500 EUR, mohu otevřít max. pozici v objemu 2900 EUR.

    Oba příklady platí pro páku 1.

    Už je vám jasné, proč mi nezáleží jaká je volatilita podkladu? Finanční SL mám stanoven, dle volatility podkladu si zvolím SL na podkladu a vypočítám max. objem pozice, abych při poklesu na SL nepřekročil plánovanou finanční ztrátu 500 EUR.
    Je to zjednodušený příklad, mám na to zpracovány kalkulátory jak pro obchodování warrantů, tak K.O. certifikátů.

    S pozdravem M.P.

  • Honzajs

    19 listopadu, 2007

    Zdravím a mám dotaz.

    Roční volatilita je počítána za posledních 12 měsíců nebo průměr za delší období?
    Jak je v systému zohledněna rostoucí volatilita trhů za posledních několik měsíců? Pokud není, nestálo by za to pracovat s váhami, tedy čím bližší měsíc, tím větší váhu by jeho volatilita měla?

    Dík

    Honzajs

    P.S.
    Pěkný příklad

  • s.kozusek

    19 listopadu, 2007

    Dobrý den, volatilitu můžete počítat různě (podle potřeby). Pan Piták pravděpodobně počítal s roční (za posledních 12 měsíců) a měsíční volatilitou. Navíc můžete pracovat nejen s historickou, ale i implicitní volatilitou. S rostoucí volatilitou trhů máte možnost získat lepší podmínky při koupi např. diskontního certifikátu, ale také máte vyšší pravděpodobnost ztráty. Stejně tak hraje důležitou roli volatilita i u bonusů.

    S pozdravem Sláva Kožúšek

  • Miroslav Piták

    19 listopadu, 2007

    V tomto příkladu je počítáno s roční volatilitou, ale je to pouze na ukázku.
    Např. při obchodování opčních spreadů na DAX používám index volatility VDAX-New a jeho subindexy dle splatnosti spreadu. Např. VDAX-New 3M pro splatnost spreadu 3 měsíce, VDAX-New 6M pro splatnost spreadu 6 měsíců apod. Hodnotu subindexu VDAX-New používám jako výchozí pro výpočet odhadovaného měsíčního pohybu DAX 30 za 20 obchodních dní. Dle vypočtené hodnoty stanovuji SL a nastavuji Strike vertical debetního ITM Call/Put spreadu.

    U podkladů kde neexistuje index volatility mě napadlo používat vyšší z hodnot měsíční a roční volatility z důvodu, že i když krátkodobá volatilita klesne na minimální hodnoty, implicitní volatilita opcí většinou neklesá pod svůj dlouhodobý průměr.
    Takže když měsíční hist. volatilita je např. 7% a roční 15%, použiju hodnotu 15% a když měsíční historická volatilita je 25% při roční 15%,použiji hodnotu 25%.

    S pozdravem M.P.

    P.S. Jsi to ty Honzo z traders.cz a pilsen-traders.com?

  • Honzajs

    22 listopadu, 2007

    Jsem to já

  • s.kozusek

    19 listopadu, 2007

    Dobrý den, o tom zda se mi investice vyplatí (riziko a výnos) snad ukazuje střední hodnota výnosů (medián) a pravděpodobnost ztráty. Výše volatility podkladového aktiva vám pomůže zhruba odhadnout bonus barieru (bez záruky), risk výši i pravděpodobnost ztráty vašeho kapitálu. Nemohu si pomoci, ale stále mi tu chybí ten odhad rizik (šance na dobrý výsledek). Ta bude u Natural Gas poměrně malá. S pozdravem SK

  • Miroslav Piták

    19 listopadu, 2007

    Dobrý den,
    Natural Gas používám pro trading a nikoliv pro investování. Jako investici bych moc nedoporučoval, výkyvy jsou značné a závislé na fundamentech (počasí, stav a změna zásob). Navíc vhodné indexové certifikáty jsem nenašel, takže max. by se daly použít K.O. certifikáty s hodně nízko posazenou K.O. bariérou a basispreis, aby úroky za financování páky emitentem byly nízké.

    Zde jsem NG uváděl jako příklad, nikoliv jako doporučení k investování.

    S pozdravem M.P.

  • Miroslav Piták

    21 listopadu, 2007

    Tak dnes u bonus certifikátu na Commerzbank (ISIN: DE000GS0LKS9 , http://zertifikate.onvista.de/snapshot.html?ID_INSTRUMENT=17935265 ) byla v průběhu dne proražena základní bariéra 24 EUR. Další cílovou hodnotu poklesu odhaduji na cca 21,5 EUR.

    Odpovědět

  • Milan

    19 listopadu, 2007

    Taky jsem se zajímal o bunusáky na banky…
    … a nakonec nakoupil odklesanou RBS s bariérou 24% a co se nestalo? Po 14 dnech držení v pátek 9.11. byla bariéra prolomena a jsem v …! 🙁
    Takže s bankami bych byl velice opatrný.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    19 listopadu, 2007

    Pri stavajici volatilite bankovnich titulu je bariera ve vysi 24% pomerne riskantni investici a s tim je potreba predem pocitat.

    Odpovědět

  • Milan

    19 listopadu, 2007

    Mně se zdálo 24% po odklesání jako dostatečné, když bariéra ležela níže než nejnižší cena za posledních 5 let. Bohužel i to bylo málo! 🙁

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    19 listopadu, 2007

    Bohužel jste nakoupil moc brzo. S nákupem je ještě nutné vyčkat. Já na některé příležitosti klidně čekám i měsíc. Prostě si je vyhlídnu a pak detailně sleduji a čekám než vstoupím do obchodu.

    Odpovědět

  • Milan

    19 listopadu, 2007

    Teď už to vím taky… 🙂

    Odpovědět

  • Marek

    15 listopadu, 2007

    Kdyby akciové a kapitálové trhy fungovaly jako pyramida, neustále by se zvyšovalo průměrné P/E na akcii, k čemuž nedochází.

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    15 listopadu, 2007

    Dobrý večer. Máte někdo zkušenosti s tím, na jakých fin. serverech se objevují různé tabulky, grafy, prezentace ke článkům, které by se daly uložit např. ve wordu, vytisknout a případně použít v praxi? Dost toho se často objevuje na finwebu, ale ten už jaksi nějak neběhá, máte někdo nějaký jiný tip? 🙂

    Odpovědět

  • Honzajs

    23 listopadu, 2007

    Finanční trhy rostly také díky boomu investic Private Equity do veřejně obchodovatelných společností. To však v sobě skrývá další rizika, o kterých se moc nemluví.

    Svým rozsahem jsou potenciální ztráty z toho plynoucí několikanásobně větší než problém se subprime hypotékami v USA. Jedná se zadluženost Private Equity firem či jejích cílů převzetí.

    Jde o to, že Private Equity firmy svá převzetí financují z velké části dluhem. 9 z 10 největších převzetí v historii bylo v posledních 2 letech. Jenom za rok 2007 činí tyto dluhy odhadem 1 400 miliard USD. To je velmi významná částka. Objem převzetí za posledních 5 let vyrostl 30x.

    Problémem je však skutečnost, že po převzetí společnosti pak Private Equity firmy převádějí tyto své dluhy na přebírané společnosti a ty je pak mají ve svých rozvahách a jsou nuceny je splácet (podobně tomu bylo v případě privatizace v ČR, kdy kupující převáděli své dluhy za nákup firem na kupované firmy) . Přebírané společnosti jsou rázem silně zadlužené, rating jejich závazků je proto nízký.

    Jako příklad uvedu převzetí společnosti Sungard Data v roce 2005. Společnost byla převzata v roce 2005 za 11 mld USD. Díky duhovému financování převzetí a následném převedení dluhů do společnosti vzrostlo její zadlužení z 1 na více než 8 miliard USD. Úměrně tomu stouply i úrokové náklady a poklesl rating společnosti.

    Za normálních okolností a silné ekonomiky nehrozí zásadní problém. V případě zpomalení ekonomiky či dokonce recese v USA hrozí však, že mnoho společností nebude schopno splácet své dluhy. Pokud by takovéto společnosti začali ve větší míře krachovat, dostanou se do problémů jak jejich věřitelé, tak i zaměstnanci, které bude třeba masově propouštět. A to je to poslední, co ekonomika USA závislá ve velké míře na spotřebitelských výdajích, potřebuje.

    Sumasumárum, boom Private Equity investic v posledních letech vedl k nadměrnému zadlužení velkého množství přebíraných společností. Ty jsou tak velmi náchylné k problémům v případě zpomalení ekonomiky. Celkové důsledky mohou být velmi závažné, protože se týkají velkého množství společností a investorů.

    Odpovědět