Pátek 02. října. Svátek má Olívie a Oliver.

Pomoc podnikatelům v době koronaviru. Firmy by mohly platit DPH jen za skutečné proplacené faktury

Faktury a odvody DPH koronavir

V Poslanecké sněmovně zazněly návrhy, které by mohly odstranit dlouhodobě kritizovanou povinnost platit DPH i z faktur, za které podnikatelé neobdrží peníze. Ministerstvo financí (MF) by mělo podle Hospodářské komory využít platných evropských předpisů. A co nejrychleji připravit novelu zákona o DPH, která by v rámci možností, které poskytuje legislativa, zavedla alespoň pro některá odvětví možnost neodvádět DPH z neproplacených faktur.

V souvislosti se současnými problémy s cash flow se řada zejména malých firem dostává do problémů. Hlavně v souvislosti s úhradou DPH z poskytnutého zboží nebo služby, aniž by za ně dostala zaplaceno. Za nečinnost odběratelů a neproplácení zboží a služeb jsou pak v podstatě sankcionovány dodavatelské firmy, na které stát přenáší i v době finančních problémů kvůli koronaviru zbytečné finanční břemeno navíc.

Hospodářská komora ČR (HK ČR) uvádí, že čeští podnikatelé tak kvůli koronaviru balancují na hraně existence a musí plnit své povinnosti vůči státu. Ten by měl proto situaci firmám co nejvíce ulehčit. HK proto vládě navrhuje zavedení takzvaného hotovostního principu odvádění daně z přidané hodnoty, která počítá s platbami DPH jen za skutečně proplacené faktury.

Tento návrh je také jedním z opatření Hospodářské komory, kterými chce firmám pomoci v době koronavirové epidemie.

„Jak návrh předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška, tak občanských demokratů, kteří podobné opatření navrhli v hospodářském výboru dolní komory, jdou dobrým směrem. Usnesení výboru, které vyzývá vládu, aby jako jedno z ekonomických opatření na pomoc ekonomickým subjektům v době epidemie odložila splatnost DPH z nezaplacených faktur pro plátce daně za období březen až červen 2020, a to do konce roku 2020, je dobrým základem pro další konkrétní legislativní návrhy,“ podotýká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.

Vladimír Dlouhý připomíná, že HK ČR na problematičnost placení DPH z neuhrazených faktur upozorňovala dlouhodobě. A to ještě dávno před koronavirovou krizí. I z tohoto důvodu mj. podporovala vládou rozpracovaný koncept tzv. reverse charge. Výběr DPH z neuhrazených faktur už v roce 2017 „vyhrál“ u podnikatelské veřejnosti v pravidelně anketě Absurdita roku, kterou pravidelně osobně zaštiťuji.

Program na poskytnutí systému záruk za splácení úvěrů vývozců a výrobců

Z výzkumu mezi velkými firmami Československé obchodní banky (ČSOB) vyplývá, že o státní podporu mají značný zájem. Kromě návrhů Hospodářské komory v rámci DPH, řada z nich netrpělivě očekává připravovaný program od státní agentury EGAP.

Ta ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem financí připravila program na poskytnutí systému záruk za splácení úvěrů vývozců a výrobců.

„EGAP v nejbližší době, po schválení novely zákona parlamentem a přijetí nařízení české vlády, spustí program „Záruka COVID plus“. Jeho záměrem je podpora a udržení podnikání společností s 250 a více zaměstnanci. Celková pojistná kapacita EGAPu byla již také novelou zákona o státním rozpočtu na rok 2020 navýšena na 330 mld. Kč,“ uvádí pro server investujeme.cz Zdeněk Vojtěch z odboru komunikace MF.

Program Záruka COVID plus je od počátku koncipován jako podpora pro exportní společnosti. Aby mohl být program spuštěn, bylo potřeba provést novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Smyslem novely je umožnit exportní pojišťovně, aby kromě činností dosud upravených tímto zákonem nově poskytoval také záruky za splacení úvěru vývozců a výrobců.

„EGAP má nástroje, kterými může nejen podpořit české exportéry a investory přímo, ale i nepřímo prostřednictvím zvýšení úvěrových linek od bank. To se může týkat i pracovního kapitálu a prostředků na inovace a zkvalitnění výroby v souvislosti s přípravou a financováním výroby pro export,“ vysvětluje Zdeněk Vojtěch.

Úlohou EGAPu je podporovat exportéry, což vyplývá i z mezinárodních závazků vůči OECD a WTO. Za účelem podpory co největšího okruhu subjektů se však MF a MPO rozhodly oproti dosavadním kritériím rozvolnit podmínky pomoci v tomto programu tak, aby o ni mohly žádat i firmy s pouze pětinovým podílem exportu na celkových tržbách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.