Podnikatelská svoboda v Česku. Jsme na tom skutečně tak špatně?

Na úrovni Evropské unie (EU) se připravuje směrnice, podle které se tuzemské firmy mají stát odpovědné mimo jiné i za dodržování lidských práv zaměstnanců v zahraničních dodavatelských nebo odběratelských firmách. A v souvislosti s posílením slaďování pracovního a rodinného života vláda uvažuje o zavedení dalšího volna pro rodiče malých dětí, jehož poskytování by ale bylo vázáno na straně zaměstnavatelů podrobnou evidencí volna čerpaného oběma pracujícími rodiči.

„Už třeba proto, že se stát zbavil EET, tedy kontroly výběru DPH zejména ve službách, bych to s podnikatelskou svobodou neviděl až tak tragicky. Větší problém vidím v celkovém podnikatelském klimatu, které ovlivňuje složitost byrokracie, včetně té daňové nebo stavební či pomalost práce soudů ,“ vysvětluje pro server Investujeme.cz hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý upozorňuje, že stát zaměstnavatelům ukládá plnění povinností, kterými ze zaměstnavatelů vytváří sociální pojišťovny, protože podnikatelé musí poskytovat zaměstnancům určitá plnění. „Příkladem je poskytování náhrady mzdy v prvních čtrnácti dnech nemoci, i přestože nemocenské pojištění za zaměstnance si účtuje stát, a sami zaměstnanci pojistné neplatí, platí ho jen zaměstnavatelé. Velkým problémem je třeba i to, že zaměstnavatelům byla uložena povinnost provádět exekuce srážkami z mezd,“ uvádí Vladimír Dlouhý.

Zaměstnavatelé mají povinnost řešit exekuce pracovníků

HN vládě mimo jiné doporučuje, aby povinnost zaměstnavatelů řešit exekuce zaměstnanců zrušila. Povinnost poskytovat exekutorům součinnost při exekuci zaměstnance stát přenesl na zaměstnavatele pod hrozbou pokuty 50 tisíc korun. Zaměstnavatelům ale způsobila nadměrnou administrativní zátěž, kvůli které řada podniků musela najmout další pracovní síly, které řeší jen tuto agendu. Hospodářská komora také požaduje, aby stát umožnil elektronizaci pracovně-právních vztahů, pokud se na tom zaměstnavatel se svým zaměstnancem dohodnou, současný zákoník práce to neumožňuje.

^REKLAMA

Právě omezování flexibility trhu práce snižuje podle dvou třetin živnostníků a firem podnikatelskou svobodu, spadá sem kupříkladu přílišná regulace smluv mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo složité propouštění problémových zaměstnanců. „Někteří zaměstnavatelé, bohužel, zaznamenávají, že zaměstnanci nepřijdou do práce, a do pár dní si seženou neschopenku. Nejenom, že je nepropustíte, protože v akutním nedostatku pracovních sil prostě nemáte na výběr, ale ještě jim i zaplatíte,“ uzavírá Dlouhý.

Ekonomická svoboda

Jak jsou na tom Češi s ekonomickou svobodou? Tak je v tuzemsku dlouhodobě vysoká a Česko patří mezi třicítku zemí s nejlepším hodnocením.

„The Heritage Foundation“ každoročně sestavuje index ekonomické svobody, a to již od roku 1995. Výsledný index ovlivňuje hodnocení ve čtyřech základních pilířích ekonomické svobody (právní stát, fiskální a daňová situace, regulace, otevřenost trhu). Každý pilíř se dále skládá z několika dalších dílčích hodnocení, jedná se tedy o velmi komplexní přístup a vliv na výslednou ekonomickou svobodu má fungování a legislativní rámec celého národního hospodářství. Pro všechny země je pozitivní, když je ekonomická svoboda co nejvyšší. Například v roce 2021 bylo Česko na celkovém 27. místě a má lepší hodnocení než např. Norsko, Německo, Belgie, Španělsko, Francie nebo Itálie.