Pátek 07. srpna. Svátek má Lada.

Evropská unie má nový fond: k čemu a proč?

Koronavir a fond obnovy EU

O víkendu jednali vrchní představitelé EU o fondu obnovy a financování postkoronavirového růstu. Tento plán byl občas přirovnávaný k americkému New Deal, jindy zase označovaný jako záchranný fond Itálie. A nakonec se zástupci členských zemí dohodli. A v rámci EU bude propůjčováno až 750 mld. EUR.

Vrcholný summit EU trval pět dní a nakonec přinesl dohodu o financování a také o rozdělení postkoronavirové pomoci. Za přijetí dohody se prosazovala hlavně německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Emmanuel Macron. Konečnou dohodu si ovšem víceméně pochvalují členské státy napříč celou Evropskou unií. Vidí v něm zdroj obnovy a také obnovu společné spolupráce v rámci ekonomické integrace.

Jak bude obnova fungovat?

Základní kamenem fondu je 750 mld. Euro, které si Unie vypůjčí na finančních trzích. A následně systémem dotací a půjček rozdělí členským zemím. Pro tyto investice jsou jasně daná kritéria. Do úvahu budou brány environmentální kritéria a podpora zelené ekonomiky, dále pak digitalizace a posunutí se k vědomostní ekonomice.

EU tak jasně dává najevo, jaké projekty by měly mít k penězům přístup. Nejlépe ty, které ochrání životní prostředí a přinesou kvalitativní změny v ekonomice. Je otázkou, jestli se takové cílování půjček a dotací dá dostatečně efektivně ohlídat. V praxi by na plány jednotlivých zemí měly dohlížet formou souhlasu jak jednotlivé členské země, tak i Evropská komise.

Jak bude EU půjčené peníze splácet?

Peníze, které si EU půjčí na finančních trzích, by měly být spláceny do poloviny tohoto století, tedy zhruba následujících třicet let. A měly by být umořovány z prostředků, které Unie vybere v rámci daní (zatím nebyly specifikovány a zatím neexistují). Další peníze na splacení dluhů by měly poskytnout samotné členské země, podle podílu na ekonomice EU.

Kdo dostane nejvíce peněz

Předpokládá se, že velká část peněz by měla být rozdělena zemím nejvíce postiženým koronavirovou epidemií. Tedy Itálii a Španělsku. Obě tyto země patří k silně zadluženým členům EU a fond obnovy by jim měl umožnit lépe získávat prostředky pro obnovení zastavené ekonomiky. Uzavření dohody pravděpodobně zlepší také kredibilitu eura, sníží rizikovou prémii na italských dluhopisech a přispěje k růstu akciových trhů. Díky tomu by se měla celkově zlepšit přístupnost financování i pro tyto nejvíce postižené země.

Jasný signál světu

Hlavním úspěchem dané dohody je především to, že členské státy se dokázaly sejít a shodnout se na tomto společném řešením. To vysílá do světa zprávu, že EU rozhodně není na pokraji svého rozpadu a že stále dokáže přinášet nové impulzy do ekonomiky členských zemí. Jednotlivé trhy si pak od dohody slibují, že přinese ekonomické oživení a také zlepší ekonomickou perspektivu EU.

Jak už to ale u Evropské unie bývá, tak plán obnovy a rozdělování peněz rozhodně nebude operativní a akční tak, jak by trhy potřebovaly. Vše musí ještě projít schválením v Evropském parlamentu. Dále pak musí být připraveny a schváleny jednotlivé národní programy pro čerpání peněz, stejně tak i samotné projekty, které budou z těchto peněz schvalovány. A bylo by bláhové očekávat rychlé výsledky, které by během několika týdnů až měsíců rozpohybovaly zamrzlou evropskou ekonomiku. Výsledky budou spíše dlouhodobé a budeme si na ně muset počkat.

Na první pohled je fond obnovy jen variací na stávající unijní politiky financované především z fondů kohezní politiky, zásadně se ale liší cílem. Vyjednání dohody totiž ukazuje na to, že státy a orgány EU jsou připraveny vystoupit ze zaběhlých kolejí ekonomické spolupráce. Finanční prostředky by měly být rozdělovány s proti-cyklickým cílem jako v rámci národní hospodářské politiky. A financování se tentokrát nebude omezovat na sektorově oddělené finance v rámci zemědělské či regionální politiky. Balík podpory je poprvé v historii EU zamýšlen jako anti-cyklický a s hospodářským cílem obnovy ekonomiky během recese. A hlavními tvůrci této strategie jsou opět dva nejsilnější státy EU: Francie a Německo.

Ostatně ale samotné vyjednávání dohody už přineslo určité výsledky. Euro postupně posiluje proti dolaru, podobně reagovaly i dluhopisové trhy, kde se snížila riziková prémie italských vládních dluhopisů. Na akciových trzích nejsou dopady zatím tak jednoznačné, protože akcie jsou momentálně ovlivňovány mnohem více očekáváním druhé vlny epidemie.

„Na průběh jednání velice citlivě reaguje evropská měna. Schválení podoby fondu znamená i emisi společných
evropských dluhopisů, kterými bude podpora členským státům financována. Především se ale úspěch v určité míře přelije do optimismu na evropských akciových trzích,“ vysvětluje Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Je EU krok před USA?

Program obnovy a balíku opatření na podporu ekonomiku chystají i v americkém Kongresu. Ten tak zareagoval na šíření druhé vlny epidemie a dalšímu rozšiřování ekonomických ztrát. Situace v Evropě je ale od USA diametrálně odlišná. Druhá vlna epidemie a především ekonomického lockdownu se zatím nekoná, ale plán na obnovu včetně zdrojů financování už byl rámcově schválen. Navíc množství schválených prostředků převyšuje plánovanou fiskální reakci Spojených států. Dá se tak čekat, že EU je o krok napřed a že se podaří ekonomiku nastartovat rychleji a efektivněji. Dopady koronavirové pandemie by tak mohly být v evropských zemích o dost menší než v USA.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.