CZK/€ 24.740 +0,06%

CZK/$ 23.522 +0,45%

CZK/£ 28.619 -0,07%

CZK/CHF 24.728 +1,01%

Text: Filip Kučera

15. 06. 2022

0 komentářů

Drahé energie. Čeká nás boom tepelných čerpadel?

 

Celý energetický segment se výrazně mění. I přes válku na Ukrajině se odklonu od fosilních paliv dříve nebo později nevyhneme. Dlouhodobě nedává smysl dotovat drahé energie, ale snižovat závislosti zranitelných domácností na fosilních palivech. Systémovým řešením je proto vytvoření dotačního programu zaměřeného na zvyšování energetické účinnosti a instalaci obnovitelných zdrojů v domácnostech zranitelných zákazníků a dalších nízkopříjmových domácnostech.



 

Otázky s proměnou energetiky řeší i na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) v rámci takzvaného Národního plánu obnovy. Hnutí DUHA, Centrum pro dopravu a energetiku a další ekologické s ním ale nejsou spokojeni. V tiskové zprávě uvádí, že přestože Národní plán obnovy prošel od své první verze velkými změnami a mnoho z nich hodnotí ekologické organizace pozitivně, dokument stále vyžaduje zásadní úpravy. Ekologické organizace považují za největší problém nekvalitní opatření na ochranu přírody a krajiny a nízké ambice v boji s klimatickou krizí. Některá opatření, která MPO prezentuje jako zelená, navíc nenaplňují svůj potenciál.

Zásadním požadavkem je vyjmutí „digitální transformace podniků“ a finanční podpora Českomoravské rozvojové a záruční banky. Tyto dva velké dotační tituly “papírově” pomáhají národnímu plánu obnovy dosáhnout na požadované minimum zelených investic. Ve skutečnosti ale jejich přímý vliv na ochranu klimatu není prokazatelný.

Odebrání těchto titulů umožní investovat téměř 6 miliard do jiných opatření, která budou mít přímý, systémový a dlouhodobý efekt na přechod k udržitelné ekonomice. Ekologické organizace například navrhují do plánu vrátit položku na obnovu brownfieldů i s původní alokací a významně navýšit prostředky na energetickou renovaci budov.

Anna Kárníková z Hnutí DUHA podotýká, že v Národním plánu obnovy zcela chybí reformní iniciativy, tedy úpravy zákonů a vyhlášek přispívající k ochraně a obnově krajiny. Právě takové závazky by přitom mohly zajistit jeho schválení. Součástí Národního plánu obnovy by podle ní měl být závazek k vytvoření Krajinného plánu adaptace na klimatickou změnu v ČR, který by se stal závazným dokumentem pro pozemkové úpravy a měla by být nastavena podpora pro nadstandardní zajištění ekosystémových funkcí krajiny, jako je například zadržování uhlíku v půdě či vody v krajině. Řadu z těchto návrhů přineslo Ministerstvo životního prostředí, premiér i ministr Toman je ale zcela ignorovali.

Roli budou hrát tepelná čerpadla

Odborníci se shodují, že větší podporu by si zasloužila tepelná čerpadla, a to na úkor plánovaných plynových kotlů, fosilní zemní plyn patří k významným skleníkovým plynům. Investice do protipovodňových opatření by měly směřovat výhradně na revitalizaci říčních koryt, mokřadů a na výstavbu suchých poldrů. Naopak by neměly putovat na odbahňování rybníků, které významně poškozuje biodiverzitu a jehož význam pro zadržování vody v krajině je zanedbatelný. Hrazení bystřin v lesích a asfaltování lesních cest se také nedají považovat za zelená opatření.

REKLAMA

Podle odborníka na novou energetiku a obchodního ředitele energetické skupiny UCED ze skupiny CREDITAS – Václava Skoblíka – je spotřeba energie na výrobu tepla v tepelných čerpadlech oproti využití plynových nebo elektrických kotlů zhruba třetinová. „Pořizovací náklady na tepelná čerpadla jsou však poměrně vysoké. Vysoké jsou i roční provozní náklady na nákup elektřiny, protože v současné době se ceny elektřiny odvíjí od vysokých cen povolenek a zejména zemního plynu,“ uvedl Skoblík.

„Přestože to zpočátku vypadalo, že Národní plán obnovy bude další promarněnou šancí na změnu, nyní se zdá, že je na správné cestě. Po námi navrhovaných úpravách bude z pohledu životního prostředí pro Českou republiku pozitivním přínosem,“ uvádí Šimon Batík z Centra pro dopravu a energetiku a pokračuje: „Za nejproblematičtější považujeme podporu plynových kotlů, nevhodná opatření na ochranu ekosystémů a nedostatečné množství financí na renovace budov. Co bychom naopak vyzdvihli, je podpora železniční sítě, fotovoltaiky a oběhového hospodářství.“

Michaela Pixová z Klimatické koalice k tématu uvádí, že ačkoliv se Národní plán obnovy může na první pohled jevit jako příznivý pro životní prostředí a klima, některá jeho opatření mohou mít kvůli vágnímu nastavení podmínek podpory nezamýšlené negativní důsledky. Příkladem je vysoký klimatický koeficient přidělený projektům digitalizace, které sice mohou vést k materiálním a energetickým úsporám, ale zároveň také zvýšit efektivitu výroby a tím i nadprodukci. „Za součást klimatické agendy jsou považovány i projekty, které ve skutečnosti životnímu prostředí nijak neprospívají, a pouze mu výrazněji neškodí. Má-li plán národní obnovy klimatu skutečně pomoci, mnohá kritéria podpory je nutné rozpracovat mnohem detailněji,“ popisuje Michaela Pixová.

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Investice do nové energetiky porostou

Více než 20 let stojí Evropská unie (EU) v čele mezinárodních iniciativ týkajících se boje proti změně klimatu. Vypracovala ambiciózní politiky v oblasti energií a klimatu, jejichž cílem je mimo jiné snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 %. I proto se investoři zajímají o […]

Text: Filip Kučera

07. 03. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.