Sobota 17. února. Svátek má Miloslava.

Deriváty… hrozba nebo výzva?

Před krachem Lehman Brothers se o ně nikdo nezajímal. Jejich regulace je dnes předmětem jednání představitelů EU a diskuse o nich se vede i na akademické půdě. Jsou považovány za příčinu mnoha problémů. Tvoří se kvůli nim Basel III a nové výpočty kapitálové přiměřenosti. Pro účastníky finančních trhů se staly fenoménem a v účetnictví působí jako červený hadr na finanční úřady. Jde o deriváty.

Pojďme se v našem novém seriálu společně podívat jak se s těmito nástroji, které rozdmýchávají tolik emocí, obchodovalo v době ekonomické expanze před finanční krizí, v krizi a jak si stojí dnes?

„Deriváty jsou něco jako elektřina: nebezpečné při špatném zacházení, ale mající potenciál dělat dobrou službu.“ (A. LEAVIT)

Data pro analýzu vychází z vývoje derivátových trhů od roku 1998. Veškeré kvantitativní informace pocházejí z průzkumů Banky pro mezinárodní platby (BIS), která dlouhodobě mapuje situaci v 54 zemích světa v tříletých cyklech (tzv. Triennial Central Bank Survey of Foreign Exchange and Derivatives Market Activity) a také v pololetní periodě v zemích G10 a Švýcarsku (tzv. BIS semiannual review). Na sběru těchto dat se participuje více než 4 000 finančních institucí po celém světě.

Deriváty all-in-all

Graf 1 – Vývoj objemu otevřených pozic všech derivátů v nominální hodnotě

Vývoj obchodování s derivátovými nástroji vykazoval od roku 1998 do června 2008 jednoznačný trend exponenciálního růstu. Pod tento trend se deriváty dostaly v období 2000 – 2002, tedy v době splasknutí IT bublin. Korekce cen akcií IT sektoru uvrhla vyspělé ekonomiky do mírné recese či přinejmenším stagnace. To zbrzdilo i vývoj derivátů, avšak nijak dramaticky. Příčinou problémů byla tehdy iracionální očekávání investorů, důraz na všemocné ukazatele jako P/E ratio atp.

S deriváty problém nebyl a díky tomu tyto nástroje rychle nabraly tempo v růstu objemu, které vyvrcholilo v posledních 18 měsících před pádem Lehman Brothers. Zde již nejde pouze o korekci určitého sektoru, nýbrž celého trhu. A to s deriváty v hlavní roli. Exponenciální růstový trend vystihuje celé období z více než 97 %. Od prosince 2008 jsme ale spíše svědky změny na trend logaritmické povahy.

Pro toto stanovisko máme sice příliš krátkou časovou řadu dat, ale tato trendová změna vystihuje situaci ve všech aspektech. V roce 2009 proběhla snaha rychle se vrátit na hodnoty před krizí, z čehož povstala opravná Elliotova vlna. S postupem doby však entuziasmus dalšího růstu opadal a rok 2010 nabízí pohled na zhoršující se tržní sentiment vzhledem k rozšiřující se dluhové krizi v Eurozóně. Pokles zájmu o deriváty značně ovlivňuje i nekončící oslabování evropských měn (EUR, GBP, CHF) vůči americkému dolaru.

Graf 2 – Srovnání vývoje objemu otevřených pozic burzovních a OTC derivátů v nominální hodnotě

Graf 2 odhaluje skutečnost, že za exponenciálním růstovým trendem stály OTC deriváty, které do konce roku 2009 vzrostly 8,5krát. Že OTC trhy nerostly samy, nám dokazuje Graf 3. Objem otevřený pozic burzovních derivátů (v nominálních hodnotách) je 5,4krát větší, než byl na konci roku 1999. Za rychlejším růstem OTC derivátů stojí jejich charakteristické rysy, kvůli kterým jsou vyhledávanější než burzovní nástroje.

Graf 3 – Srovnání vývoje objemu otevřených pozic burzovních a OTC derivátů v nominální hodnotě v zobrazení logaritmické osy

Z Grafu 3 lze vypozorovat silný sezónní cyklus burzovních derivátů, který lépe zaznamenává graf srovnání vývoje objemu otevřených pozic burzovních opcí a futures. Nominální hodnota otevřených pozic burzovních derivátů každoročně vrcholí v letních měsících a naopak nejmenší je na konci posledního čtvrtletí roku. Je zřejmé, že vývoj futures svým relativně nízkým objemem na tuto volatilitu příliš vliv nemá.

Cyklus způsobuje primárně pohyb burzovních opcí. Tento roční cyklus je zřejmě zapříčiněn výrazně větším podílem spekulantů na burzovních trzích než na OTC trzích. Větší chuť spekulovat na burzovních trzích se odvíjí od možnosti rychle a snadno provést 100% uzavření pozice. Spekulanti nenechávají své pozice otevřené v době delší nečinnosti na trzích, což pak vede k ročnímu cyklu, kdy ve specifických měsících (červenec, srpen, prosinec) klesá aktivita na trhu a tím i objem sjednaných obchodů.

Graf 4 – Srovnání vývoje objemu otevřených pozic burzovních opcí a futures derivátů v nominální hodnotě

V příštím díle si řekneme něco o OTC derivátech.

Máte zkušenosti s obchodováním s deriváty?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Deriváty… hrozba nebo výzva?”

  1. Riskobolos napsal:

    Myslím, že v článku je zkreslován vliv derivátů na basilejská opatření v oblasti regulace bankovnictví (ale i ost. fin. institucí). Ne že by se o derivátech nic nevědělo. Tyto obchody jsou standardní součástí bankovní podrozvahy a jsou i takto sledovány a vyhodnocovány. Tzv. kapitálový požadavek k úvěr. rizikům bankovního portfolia jsou (vynás. 8%) rizikově váž. aktiva plus (podle urč. algoritmu spočítaný) úvěrový ekvivalent podrozvahy (krát určená konverze). Tento výpočet je součástí Basel II a není tedy pravda, že se kvůli němu tvoří Basel III. Novodobým rizikem je riziko států a bank, tedy institucí, které (např. státy EU) mají při výpočtu kapitálové rezervy (podle BII) rizik. váhu 0. Jak už dobře víme obojí není pravda, což bankovní portfolia zatíží potřebou vyšší tvorby kap. rezerv a nám jako klientům tedy zdraží služby. Je dobrým zvykem vše přenášet na klienta, který se nemůže bránit, jen snad tak, že dotyčné služby neodebere. Regulace ale platí pro všechny instituce stejně, takže vlastně není úniku. Lze namítnout, že snížení rizik (ale i provozních nákladů) je tou správnou cestou, to však záleží plně na bance. Je to ale cesta méně pohodlná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.