Úterý 11. května. Svátek má Svatava.

ČR a přijetí eura. Vláda schválila konvergenční program

Zdroj: Pixabay.com

 

V tiskové zprávě Ministerstva financí (MF) se dočteme, že vláda na svém zasedání schválila Konvergenční program České republiky. Z dokumentu se mimo jiné dozvíme, že v roce 2020 klesl výkon české ekonomiky o 5,6 %. V letošním roce očekáváme, že snížené daňové příjmy a výdaje spojené s pokračováním protiepidemických opatření, vakcinací, stimulací ekonomiky či s kompenzacemi by měly prohloubit deficit veřejných financí na 8,8 % HDP a dluh vzrůst na 44,8 % HDP.

Oproti tomu by se v roce 2022 měla již naplno projevit síla zotavené ekonomiky, podpořená jak končícím víceletým finančním rámcem, tak prostředky z nástroje Evropská unie příští generace. „Ekonomika s dynamikou 3,7 % by již měla vykompenzovat pokles roku 2020, a proto je i vhodný čas začít s konsolidací veřejných financí,” vysvětluje v tiskové zprávě Ministerstva financí šéfka rezortu Alena Schillerová. Vyvstává zde jedna základní a jednoduchá otázka. Jsme v této situaci připraveni na přijetí eura či nikoliv?

Jsme na tom lépe než mnoho jiných zemí

Ekonom Partners Martin Mašát pro server Investujeme.cz vysvětluje, že když pomineme všechny administrativní požadavky na zemi, která chce vstoupit do Eurozóny, je Česká republika připravena lépe než mnoho zemí, kde se již eurem platí. „Vedle mnoha výhod (odpadnutí rizika kolísání koruny) a také drobných nevýhod (absence lokální cílené měnové politiky) by hlavním výhodou bylo, že by se kurz koruny zafixoval a tím se „ocenila“ úroveň české ekonomiky,“ myslí si Martin Mašát.

Kvůli kvalitě českého hospodářství očekává, že koruna bude posilovat. Díky fixaci by v budoucnosti byla slabší než při volně plovoucím kurzu. To by pomohlo podle Mašáta ještě více nastartovat ekonomiku. Samozřejmě částečně na úkor importu a částečně i cen, resp. inflace.

Přijetí by bylo velmi obtížné a nákladné

Podle ekonoma Československé obchodní banky (ČSOB) Petra Dufka technicky naopak připraveni nejsme, protože neplníme kritéria a vlastně se ani na vstup do eurozóny nechystáme. „Není to až taková novinka, protože ČR si žádný závazný cíl k přijetí společné měny zatím nedala, takže svoji připravenost jen formálně každý rok vyhodnocuje. Z mého pohledu je plnění kritérií nutnou podmínkou pro vstup do eurozóny, avšak nikoliv jedinou,“ vysvětluje pro Investujeme.cz Petr Dufek.

Z pohledu pravidel, která byla dříve stanovena (nicméně je nedodržuje ani řada zemí platících eurem). V takto turbulentních časech by bylo podle odborníka ČSOB přijetí jen velmi obtížné, respektive velmi nákladné. Ať už vezmeme v úvahu, jak se doposud vyvíjela inflace (sic ovlivněná především spotřebními daněmi) nebo hospodaření veřejného sektoru.

Vstup do eurozóny je velký a v podstatě neodvolatelný krok, který fixuje hodnotu aktiv obyvatel a zbavuje ekonomiku možnosti konvergence prostřednictvím posilování domácí měny. I proto je vhodné být na něj připravený i z pohledu reálné konvergence.

Ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa k tomu dodává, že výrazné rozdíly oproti eurozóně v růstu reálných příjmů a v úrokových sazbách v letech před koronakrizí jasně ukázaly, že česká ekonomika ještě nedokončila proces konvergence k jádru eurozóny. Samostatná měnová politika má svůj smysl. „Na druhé straně jsou ale i argumenty pro vstup, jako například řadu českých firem zatěžující kurzové riziko. Celkově by se české ekonomice dařilo v eurozóně zřejmě podobně, jako se jí bude dařit bez eura,“ říká Michal Skořepa.

Politik není ekonom

„Druhou rovinu připravenosti podle mého názoru představuje podpora obyvatelstva. Jak už vyplývá z pravidelných průzkumů, už od roku 2011 se proti euru staví více než dvě třetiny obyvatel, zatímco zastánců společné měny je jen něco přes 20 %,“ podotýká ekonom ČSOB.

O vstupu do Eurozóny, jako o čistě politickém rozhodnutí, hovoří i Martin Mašát. Téma eura lidi podle něj prostě nepálí, a proto to pro politiky není důležité.  V průměru by nám přijetí eura pomohlo, ale politik není ekonom. Politici nebudou jednoduše riskovat, že kvůli euru přijdou o voliče. „Nemusíme se tedy bát, že bychom k euru nějak brzy přistoupili. Možná za 5 let, spíše za 10 a později. Jen se jednou za rok vyplní Konvergenční program na základě článku 121 a ten se vesele založí ad acta a vydá se tisková zpráva,“ uzavírá ekonom Martin Mašát.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.