Úterý 01. prosince. Svátek má Iva.

Co je to vyloučená doba?

Vyloučená doba na důchod
Penze Petr Gola 20.11.2020 | 00:00 0 Komentářů

Při výpočtu starobního důchodu hraje důležitou roli i vyloučená doba pojištění. Při nezohlednění této doby by byl starobní důchod nižší. Jaké dny patří mezi vyloučenou dobu pojištění?

 Vyloučenými dny pojištění jsou zjednodušeně řečeno dny, kdy nemá pojištěnec rozhodný příjem podléhající platbě sociálního pojištění a přitom je toto období legislativou zohledněno pro důchodové účely. Zohledněním vyloučených dob pojištění při výpočtu starobního důchodu se zabraňuje rozmělnění osobního vyměřovacího základu, a tím výpočtu nižšího starobního důchodu, než odpovídá průběhu pojištění.

V praxi se jedná zejména o dny nemoci, péči o děti do 4 let věku, nezaměstnanost v  zákonném rozsahu, splnění ostatních náhradních dob pojištění nebo pobírání předdůchodu. Všechny vyloučené dny pojištění jsou uvedeny v § 16 zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.

Rozhodné příjmy

Jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ, čili průměrná hrubá měsíční mzda vypočtená z rozhodných příjmů od roku 1986, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. V roce 2020 se osobní vyměřovací základ získá tak, že se sečtou přepočtené roční vyměřovací základy za roky 1986 až 2019. Jednotlivé roční vyměřovací základy se násobí koeficientem zohledňujícím inflaci.

Také si přečtěte: Příjem z pronájmu v důchodu

Výpočet osobního vyměřovacího základu

Z celkového součtu ročních vyměřovacích základů se následně osobní vyměřovací základ vypočítá tak, že se takto získaná částka vydělí rozdílem mezi celkovým počtem dní, tj. v roce 2020 číslem 12 418 a součtem vyloučených dob a následně se vynásobí koeficientem 30,4167, což je průměr dní v měsíci. Při nezohlednění vyloučených dní by byl osobní vyměřovací základ nižší, a tím by byl nižší i výsledný měsíční starobní důchod.

Paní Kateřina bude mít v názorném příkladu přepočtený příjem v letech 1986 až 2019 vždy ve výši 480 000 Kč, což zjednodušeně odpovídá hrubé měsíční mzdě 40 000 Kč měsíčně. Paní Kateřina odejde koncem roku 2020 do starobního důchodu a získá dobu pojištění v rozsahu 44 let. Pro ukázání významu vyloučených dob pojištění při výpočtu starobního důchodu si v první variantě vypočteme starobní důchod bez vyloučených dob pojištění a ve druhé se zohledněním vyloučených dob pojištění.

a) Žádná vyloučená doba pojištění

Pokud by paní Kateřina neměla v období 1986 až 2019 ani jeden den vyloučené doby pojištění, potom by osobní vyměřovací základ činil 39 975 Kč. Rozhodný příjem by totiž činil 16 320 000 Kč (480 000 Kč x 34 let).

Osobní vyměřovací základ by se vypočítal následovně: (16 320 000 Kč/(12 418 – 0)) x 30,4167) a činil by uvedených 39 975 Kč. Při  získaní doby pojištění v rozsahu 44 let by starobní důchod činil dle výpočtové formule roku 2020 částku 17 837 Kč.

b) Hodnocení vyloučené doby pojištění

Jestliže by paní Kateřina měla v období 1986 až 2019 celkem 340 vyloučených dní pojištění, což odpovídá 10 dnům v každém roce, potom by osobní vyměřovací základ činil 41 100 Kč. Rozhodný příjem by rovněž byl 16 320 000 Kč (480 000 Kč x 34 let).

Osobní vyměřovací základ by se vypočítal následovně: (16 320 000 Kč/12 418 – 340)) x 30,4167) a byl by uvedených 41 100 Kč. Při získání doby pojištění rovněž v rozsahu 44 let by tedy starobní důchod dle výpočtové formule letošního roku byl 18 030 Kč. Při vyšší vyloučené době pojištění by byl finanční rozdíl ještě vyšší, vždyť počítáme pouze s dobou pojištění v rozsahu 340 dní za celé rozhodné období.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.