Co je lepší: Předčasný důchod, nebo nižší příjem?
Je v případě vysokých příjmů výhodnější s ohledem na měsíční částku starobního důchodu při ztrátě zaměstnání odejít do předčasného důchodu, nebo pracovat i za cenu nižší mzdy? Jak vysoký může být měsíční finanční rozdíl, si ukážeme na praktickém příkladu.
Měsíční částka starobního důchodu závisí nejenom na výši rozhodných příjmů, když při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2018, ale i na získané době pojištění.
Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech a měsíční částku starobního důchodu získaná doba pojištění ovlivňuje více, než si někteří občané myslí. Každý rok pojištění přitom zvyšuje státní důchod více lidem s vysokými příjmy. Každoroční příjmy se při výpočtu starobního důchodu přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
Raději pracovat za nižší mzdu
S ohledem na měsíční částku starobního důchodu je rozhodně výhodnější pracovat až do dosažení řádného důchodového věku a vyhnout se odchodu do předčasného důchodu. Krácení u předčasného důchodu je trvalé a citelné. Nižší příjem po dobu pár let přitom ovlivní měsíční částku starobního důchodu méně, než se na první pohled zdá. Z finančního hlediska není vhodné do předčasného důchodu odcházet.
Praktický příklad
Pan Karel měl v letech 1986 až 2018 hodnocený přepočtený roční příjem vždy 960 000 Kč, osobní vyměřovací základ bude mít tedy 79 947 Kč. Pan Karel získal dobu pojištění v rozsahu 41 let a odešel do předčasného důchodu dříve necelé tři roky (o 1 078 dní dříve), aby se vyhnul krácení za dalších započatých 90 kalendářních dní předčasnosti. Dle výpočtové formule roku 2019 bude mít pan Karel předčasný důchod ve výši 18 076 Kč.
Pan Pavel měl v letech 1986 až 2015 vyměřovací základy rovněž 960 000 Kč, v letech 2016 až 2018 však jen 240 000 Kč. Osobní vyměřovací základ bude mít tedy 74 497 Kč. V posledních třech letech před odchodem do starobního důchodu měl pan Pavel čtvrtinový měsíční příjem. Pan Pavel však odejde do řádného starobního důchodu a získá dobu pojištění v rozsahu 44 let. Měsíční starobní důchod pana Pavla je 23 082 Kč.
Pan Karel raději odešel do předčasného důchodu, než by pracoval za nižší mzdu a jeho měsíční starobní důchod je nižší o 5 006 Kč než pana Pavla.
Předdůchodové příjmy nejsou zvýhodněny
Několik příjmové slabších let neovlivní měsíční částku starobního důchodu tolik. Vždyť při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 se hodnotí příjmy za 33 let. Každý rok přitom hraje stejně vysokou roli. Rozhodně neplatí, že příjmy těsně před odchodem do důchodu jsou nějak zvýhodněny a mají při výpočtu starobního důchodu větší váhu.
Při práci za nižší mzdu sice klesá osobní vyměřovací základ, ale získává se vyšší doba pojištění a nedochází ke krácení výpočtového základu, jako je tomu u předčasného důchodu.
Každý rok pojištění je důležitý
Při odchodu do předčasného důchodu je nutné počítat nejenom s krácením výpočtového základu za každých započatých 90 kalendářních dní předčasnosti, ale i se získáním nižší doby pojištění oproti práci až do dosažení řádného důchodového věku. U vysokých příjmů je přitom každý rok pojištění velmi důležitý, jak je vidět z Tabulky 1. Např. u osobního vyměřovacího základu 60 000 Kč to je to necelých 400 Kč měsíčně.
Tabulka 1: Výše důchodu při vysokých příjmech a době pojištění 43 či 44 let
| Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Měsíční starobní důchod |
| 50 000 Kč | 43 let | 18 523 Kč |
| 50 000 Kč | 44 let | 18 878 Kč |
| 60 000 Kč | 43 let | 20 200 Kč |
| 60 000 Kč | 44 let | 20 594 Kč |
| 70 000 Kč | 43 let | 21 877 Kč |
| 70 000 Kč | 44 let | 22 310 Kč |
| 80 000 Kč | 43 let | 23 554 Kč |
| 80 000 Kč | 44 let | 24 026 Kč |
| 100 000 Kč | 43 let | 26 908 Kč |
| 100 000 Kč | 44 let | 27 458 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
