Sobota 24. června. Svátek má Jan.

Ani třetí pilíř není vhodný pro všechny

Penze Jan Valášek 18.12.2012 | 12:28 9 komentářů

I přes lákavé státní příspěvky není doplňkové penzijní spoření vhodné pro všechny. Podíl státních příspěvků na celkovém zhodnocení prostředků totiž s prodlužujícím se horizontem klesá, hlavní roli hrají výnosy fondů.  

Výnos penzijního připojištění alias doplňkového penzijního spoření bude mít i po reformě samozřejmě dvě složky. Tou první je příspěvek státu, který prošel určitou změnou platnou pro transformované i účastnické fondy, druhá složka výnosu celého produktu je pak zhodnocení vybraného fondu. Nové účastnické fondy budou nabízet 4 investiční strategie, od konzervativních až po dynamické. Škála možných zhodnocení se nám tak ve třetím pilíři značně rozšiřuje.

Státní příspěvky

V celé analýze budeme pracovat s pravidelnou měsíční úložkou 1000 Kč v předlhůtním spoření, bude tedy ukládána na začátku každého měsíce.  V následující tabulce je vypočtena hodnota naspořeného majetku v doplňkovém penzijním spoření pro různá zhodnocení účastnických fondů.

transformovaného fondu očekáváme roční zhodnocení kolem 2 % p.a., stejně tak u konzervativního fondu a fondu státních dluhopisů. V případě vyváženého fondu by se zhodnocení mohlo dlouhodobě pohybovat mezi třemi až pěti procenty ročně. Dynamický účastnický fond by měl investovat zejména do akcií a jeho zhodnocení by se dlouhodobě mohlo blížit 5 – 7 % p.a.

penzijni-sporeni-01

Zdroj: FINEZ Investment Management

Můžeme konstatovat, že při vkladu 1000 Kč a čerpání státního příspěvku 230 Kč jsme dosáhli bezrizikového zhodnocení našich vkladů ve výši 23 %. Ještě jsme nepřipsali druhou složku výnosu, kterou je zhodnocení fondu, a již se se dostáváme do téměř vysněné situace každého investora. Problémem ovšem je, že těmito 23 % se zhodnocují pouze nově příchozí prostředky. Celková dosavadně naspořená suma se „úročí“ pouze dosaženým výnosem fondu. S rostoucí sumou naspořených prostředků a prodlužující se dobou spoření tak klesá celková míra zhodnocení, až se nakonec může stát, že výnos ve formě státního příspěvku bude mít zanedbatelný význam.

Efektivní úrok

V tomto případě se pro nás velmi důležitým ukazatelem stává tzv. efektivní úrok. Ten nám říká, jaké je celkové zhodnocení námi vložených prostředků po započtení obou složek výnosu, tedy státního příspěvku a zhodnocení fondu. Výše zmíněný efektivní úrok bude pro různé úrovně zhodnocení fondu a investiční horizonty vypadat následovně:

penzijni-sporeni-02

Zdroj: Reforma-duchodu.com

Jak tento ukazatel ovšem interpretovat a převézt tak spoustu čísel do srozumitelné podoby? Pokud se podíváme hned na první celkové zhodnocení, které na horizontu 5 let činí 9,81 % p.a. při 2% ročním zhodnocení fondu, je jasné, že státní příspěvky nám přinesly nadvýnos 7,81 % p.a. Oproti jiným produktům naprosto bezkonkurenční záležitost. Na desetiletém horizontu se již toto číslo snižuje a s rostoucí dobou spoření se nám blíží až k zhodnocení fondu samotného. Tento efekt můžeme přehledně sledovat v následujícím grafu:

penzijni-sporeni-03

Zdroj: Reforma-duchodu.com

Se vznikem nových účastnických fondů, a tedy i novými možnostmi investiční strategie, má na celkovém zhodnocení našich vkladů nezanedbatelný vliv i zhodnocení samotného fondu. Čím vyšší zhodnocení nám poskytne fond, tím menší podíl mají na celkovém zhodnocení státní příspěvky. Na následujících grafech můžeme názorně vidět, jak podíl státních příspěvků na celkovém zhodnocení prostředků s prodlužujícím se horizontem klesá. Zejména pak když budeme kalkulovat s vyšším zhodnocením fondu.

penzijni-sporeni-04 penzijni-sporeni-05 penzijni-sporeni-06

Zdroj: Reforma-duchodu.com

Kolize s likviditou

Při pohledu na výše uvedenou tabulku efektivního úroku doplňkového penzijního spoření si ovšem každý může říci, že i když se s rostoucí dobou spoření tento efektivní úrok snižuje, pořád ve většině případů dostanu slušné procento výnosů ve formě státních příspěvků. Tento nadvýnos fondu je ovšem vykoupen velmi omezenou likviditou našich prostředků. Nechceme-li přijít o státní příspěvky a ještě k tomu zdaňovat výnosy, musíme si počkat až do důchodového věku.

Kromě toho věřit, spoléhat a kalkulovat s tím, že příštích 30 let budou podmínky stejné jako doposud, je čiré bláznovství. Tato dotace od státu může být kdykoliv pozměněna, a efektivita celého produktu tak může radikálně poklesnout. Stavební spoření je toho jasným důkazem.

Investice s vyšší likviditou

Pokud bychom si nasimulovali investici stejné částky např. do podílových fondů při stejných parametrech a totožných horizontech, sumy naspořených prostředků na konci investice vypadají následovně:

penzijni-sporeni-07

Zdroj: FINEZ Investment Management

Při porovnání se simulací hodnoty v doplňkovém penzijním spoření ze začátku této analýzy můžeme sledovat, že při delších horizontech stačí v mnoha případech vyšší zhodnocení o pouhý jeden procentní bod, abychom vyrušili efekt státních příspěvků. Navíc podílové listy můžeme ve většině případů kdykoliv prodat, fond je má povinnost odkoupit. Likvidita našich prostředků je tedy na nesrovnatelné úrovni.

Doplňkové penzijní spoření je ovšem produktem, který nám má zajistit důstojné přežití života v penzi, kdy se naše příjmy velmi sníží. Pro někoho tudíž může být omezenost likvidity naopak výhodou, to je již na každém z nás.

Co si z toho odnést?

Dovolím si tvrdit, že pro starší občany, kteří mají zhruba 5 až 15 let do penze, je doplňkové penzijní spoření naprosto bezkonkurenční produkt. Vložené prostředky se díky státnímu příspěvku zhodnotí vysokým úrokem s prakticky minimálním rizikem.

Naopak pro mladé lidi s dlouhým investičním horizontem, jejichž příprava na penzi by se měla skládat hlavně z dynamických investičních produktů, ztrácí státní příspěvky svoji konkurenční výhodu. Jejich podíl na celkovém výnosu velmi rychle klesá s rostoucí dobou účasti. Pravidelná investice do podílových fondů je nesrovnatelná, co se týče likvidity i množství investičních příležitostí, ve kterých je možné dosáhnout vyšších výnosů než v případě účastnických fondů (např. emerging markets apod.)

Autor působí jako junior investiční poradce FINEZ Investment Management a spravuje informační web www.reforma-duchodu.com.

Vstoupíte do 2. pilíře?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

9 komentářů: “Ani třetí pilíř není vhodný pro všechny”

  1. os napsal:

    a co poplatky? u dynamickeho fondu je to kolem 1procenta jak management tak ze zisku, u normalnich fondu se stejnou strategii je to 2 procenta priblizne alespon a to nepocitam vstupni poplatek. i kdyby se rocni nakladovost lisila jenom o 1 procento tak to udela na 30letem horizontu hodne vysoky rozdil.

    • prudič napsal:

      Všechny tydle dlouhodobé smlouvy jsou jeden velký nesmysl. Naprostá většina z nich nedojde zdárného konce. Protože nikdo nemůže garantovat, že jeho život se bude v následujících dvaceti, třiceti či více letech vyvíjet lineárně (a to nemluvím o „běžných komplikacích“ typu příchod dětí, se kterými většina lidí v dlouhodobých plánech vlastně nepočítá).

      Zato většina lidí počítá s tzv. důchodovým spořením jako s finanční rezervou. Rezervou na kdykoli. A když zjistí, že se ke svým penězům dostanou třeba až za půl roku, tak věru nejsou rádi. To je třeba výhoda těch podílových fondů (kromě toho, že se u nich neuplatňuje storno provize, že Partners).

      Nesmíš tolik věřit těm blábolům, který vám cpou školitelé.

  2. Pavel napsal:

    Je potřeba zmínit, že kdo stihnul staré podmínky DPS, tak má možnost si 50% naspořené částky vybrat po 15 letech spoření – to trochu zvýší likviditu.

  3. Vladimír Kutálek napsal:

    Hezké tabulky. Jen doplním ještě jednu nevýhodu DPS, o které jsem psla před měsíci na měšci: Výnosy z DPS jsou zdaněny na konci, což u podílových fondů za určitých okolností nedojde. (6 měsíců držení, potenciálně 5 let). Díky tomu v mnoha případech kombinace výsluhové penze u PP a podílových fondů vyjde zhruba stejně jak DPS.

  4. stas napsal:

    Pekne grafy, jen je potreba doplnit pusobeni inflace, ktera je od roku 1990 prumerna 8,2% a potom si polozit otázku: Stat , ktery nas okrada kam se podivame, nam najednou dava 230 Kc!??! Proc to dela??? Pro nasi budoucnost??? Howno, dela to proto, aby se dostal k nasi 1000 !! A za 35 let s inflaci nam to sezere velkou cast nasi investice!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.