Analýza: Co přijde po extrémním jestřábím postoji?
Na globálních trzích se blíží další zima. Rychle se dostáváme k bodu zlomu globální ekonomiky. Ten přijde díky „extrémně jestřábímu postoji“ politických institucí někdy v příštím čtvrtletí. Podle Saxo Bank nás čeká pevně zakořeněná, perzistentní inflace. Dnes už je jasné, že nás k inflačnímu bodu zlomu přivedou tři faktory. Otázka, které dnes investor opravdu čelí, zní: Když do 4. čtvrtletí vstupujeme s extrémně jestřábím postojem, co přijde potom?
„Centrální banky si uvědomují, že je pro ně lepší zaujmout přehnaně jestřábí postoj, než kdyby pokračovaly v šíření narativu, že je inflace jenom přechodná a zůstane ukotvená,“ říká Steen Jakobsen, hlavní investiční analytik Saxo Bank.
„Za druhé je teď neuvěřitelně silný americký dolar, který prostřednictvím vyšších cen dováženého zboží a komodit snižuje světovou likviditu a omezuje reálný růst, a za třetí je Fed připravený konečně rozjet naplno svůj program kvantitativního zpřísňování, čímž oseká svou nafouklou rozvahu až o 95 miliard dolarů měsíčně. Tyto tři špatné zprávy znamenají, že ve 4. čtvrtletí dojde přinejmenším ke zvýšení volatility a možná i k velkým problémům na akciových i dluhopisových trzích,“ doplnil Steen Jakobsen.
Co bude dál? Je možné, že místo, aby trh kvůli vyšším výnosům jen upravoval multiplikátory ocenění, začne v cenách zohledňovat očekávanou recesi. Tento bod obratu může přijít už v prosinci, kdy bude spolu s výše uvedenými faktory vrcholit i růst cen energií.
Odhaduje se, že celkový podíl energií na světové ekonomice stoupl z 6,5 % na více než 13 %. To znamená čistou ztrátu 6,5 % HDP. Za tu je nutné zaplatit zvýšením produktivity nebo snížením reálných sazeb a nižší reálné sazby bude nutné udržovat delší dobu, aby se nezadřely zadlužené ekonomiky.
REKLAMA
To znamená, že reálně existují dva způsoby, jak to může dopadnout: Buď se inflace udrží výrazně výš, než je základní sazba, nebo budou výnosy klesat ještě rychleji než inflace. Co z toho nastane? To je klíčová otázka.“
Menší drama v oblasti komodit ve 4. čtvrtletí
Pro většinu komodit bude prostředí před koncem roku i nadále volatilní. Příčinou budou nejrůznější nejistoty. Na druhou stranu je nepravděpodobné, že by v tomto sektoru došlo k výraznému propadu, a v roce 2023 si znovu polepší. Naše předpověď stabilních a výhledově snad i vyšších cen počítá s izolovanými oblastmi posilujících klíčových komodit ve všech třech sektorech – v energetice, kovech i zemědělství. A tak si podle nás Bloomberg Commodity Index udrží těch 20 %, o něž v tomto kalendářním roce posílil, i po zbytek roku 2022.
„I když se současné obavy týkají hlavně růstu a poptávky, u některých významných komodit je podobně problematická i strana nabídky. Ve 3. čtvrtletí se sektor znovu dostal na výsluní, i když jsou patrné izolované oblasti, kde je poptávka slabší. Na straně nabídky se však také objevují problémy, což podporuje dlouhodobý cyklus vzestupu cen komodit, o němž jsme psali už počátkem roku 2021,“ říká Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.
Globální poptávka po potravinách je poměrně konstantní, takže celkový směr pohybu cen bude dál určovat strana nabídky. Světové zásoby klíčových potravin, pšenice, rýže, sóji i kukuřice, se už teď kvůli počasí i vývozním omezením ocitly pod tlakem a nadále panuje bezprostřední riziko dalších výkyvů.
Investoři a obchodníci s drahými kovy se budou dál řídit směrem vývoje dolaru a výnosů z amerických dluhopisů. Zlato se zatím nemůže vymanit ze širokého pásma, ale vzhledem k riziku, že v nadcházejícím roce udeří v USA recese a že tu s námi zvýšená inflace bude ještě dlouho, si nejspíš do budoucna povede dobře. V roce 2023 bude hrát vývoj do karet investicím do drahých kovů. My se přikláníme ke stříbru. Do něj se v současnosti příliš neinvestuje, a navíc má podporu v zotavujícím se sektoru průmyslových kovů, kde jsou kvůli brutálním cenám plynu a elektřiny problémy zejména s nabídkou aluminia a zinku. Tempo bude nabírat i elektrifikace, která vyžaduje spoustu mědi, a už dnes vidíme, že i největší světoví dodavatelé jako Chile mají potíže plnit své produkční cíle.
REKLAMA
Současné oslabení fundamentů naftařského průmyslu je podle nás dočasné, i když se ceny v posledním letošním čtvrtletí nejspíš občas propadnou, což může srazit ropu Brent do nižšího pásma mezi 80 a 100 dolary za barel. Velké naftařské firmy, které se topí v penězích, ani investoři obecně, teď nevykazují přílišnou chuť investovat do nových průzkumů, a tak ceny energií zůstanou v nacházejících letech nejspíš zvýšené.“
Finanční trhy: Pro trvalejší oslabení USD je nutné rozvolnění ze strany Fedu
Pokud ve 4. čtvrtletí nedojde k náhlému obnovení toku zemního plynu z Ruska, čeká Evropu a euro, ale i měny jejich satelitů, tedy libru a švédskou korunu, ekonomická zima. I když se to ECB a další centrální banky, s nezanedbatelnou výjimkou Bank of Japan (BoJ), snažily dohnat a ve 3. čtvrtletí zpřísňovaly, zůstává Fed i nadále centrální bankou, která „vládne všem“. A dokud nezačne Fed znovu rozvolňovat, nemůžeme si být jistí, že je americký dolar konečně připraven oslabit.
John Hardy, vedoucí oddělení forexu Saxo Bank, k tomu říká: „Fed už si nejspíš uvědomil, že je jednodušší řešit problémy způsobené přílišným zpřísněním politiky, než uprostřed cyklu zpřísňování riskovat uvolněním podmínek financování další zhoršení inflačních rizik.“
Pro dolar budou ve 4. čtvrtletí významným mezním rizikem americké kongresové volby. USA dokážou provádět fiskální politiku s výhledem do budoucna jen tehdy, když žádná strana nekontroluje obě komory Kongresu a prezidentský úřad. Pokud Demokraté překvapí a udrží si kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, mohou zcela přepsat scénář fiskální politiky.
Pokud budou ceny energií v Evropě nadále divergentně vysoké, může libra v zimě ještě nepříjemně klesnout. Z pohledu skutečného devizového kurzu se zohledněním CPI se přitom od brexitového referenda a následného kolapsu v roce 2016 drží zhruba uprostřed pásma.
Ve 3. čtvrtletí dosáhl směnný kurz CNY/JPY nového multidekadického maxima a vyšvihl se vysoko nad 20,00. Může být 4. čtvrtletí konečně tím, kdy se něco „zlomí“? Možná se Čína prostě rozhodne, že už není v jejím zájmu udržovat silnou měnu, zvlášť když se začnou ceny komodit vymykat kontrole kvůli zhoršení ekonomických vyhlídek. Pravděpodobnější však je kapitulace Bank of Japan a posílení JPY.
Bude toto čtvrtletí tím, kdy se Kurodova BoJ konečně vzdá a změní směr? U měnových párů JPY je obrovský potenciál oboustranné volatility, zejména pokud dosáhne USD/JPY nového agresivního multidekadického maxima.
Pokud jde o CHF, bude Švýcarská národní banka klidně dál zpřísňovat politiku a podporovat silnější frank. V případě menších členů G-10 očekáváme, že „vrchol zpřísnění“ ve 4. čtvrtletí patrně nebude k těmto méně likvidním měnám příliš shovívavý. U protinožců jsme zvědaví, jestli se měnový pár AUD/NZD dokáže vyšvihnout nad několikaleté rozpětí, které za posledních sedm let nepřekročilo 1,1300. Švédská koruna vypadá levně, ale asi bude muset ještě pořádně narazit na dno, než se její vyhlídky dlouhodobě zlepší.
