Akciové fondy: Nedaří se Brazílii a zlatu

V listopadu 2014 zaznamenal Index ICZ pravidelného investování do podílových fondů nejprudší nárůst v historii o 5,87 % na 1060,3 bodu. Po říjnovém propadu o 7,33 % se tak pravidelná investice dostává opět do lepšího světla.

Za pozitivním růstem stojí především podílové fondy zaměřené na Japonsko. Japonská centrální banka (BoJ) počátkem listopadu rozšířila program kvantitativního uvolňování a s tiskem japonských jenů došlo i k růstu japonské burzy. Mezi desítkou nejziskovějších podílových fondů se umístily tři s hledáčkem na japonských společnostech. Růst japonských fondů ovšem brzdí oslabování japonského jenu, které je průvodním jevem uvolněné měnové politiky.

Graf 1: Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů

Nadprůměrně růstovými akciovými fondy jsou vedle japonských i turecké a dařilo se také technologiím.

1. Aberdeen Global – Japanese Equity € (+14,12 %)
2. ESPA Stock Biotec (+14,00 %)
3. HSBC GIF Turkey Equity A EUR (+13,57 %)
4. PineBridge India Equity Fund (+13,36 %)
5. ING (L) Invest Information Technology (+13,21 %)
6. Aberdeen Global – Japanese Smaller Companies EUR (+13,10 %)
7. ING (L) Invest Japan (CZK)* (+12,97 %)
8. CREDIT SUISSE SICAV ONE (LUX) EQUITY GLOBAL SECURITY (+12,65 %)
9. PineBridge US Large Cap Research Enhanced Fund (+12,22 %)
10. AMUNDI FUNDS EQUITY GLOBAL AGRICULTURE (+12,11 %)

(Meziměsíční změna kurzu nejziskovějších podílových fondů mezi 20. říjnem a 20. listopadem 2014.)

^REKLAMA

Kvantitativní uvolňování je hodně skloňovaným pojmem i v opačném geografickém směru. Americký Fed si dolarů vytiskl podle svého mínění již dostatek a postupně utahuje kohoutky měnové politiky. Vyklízí tím pole nejen pro Japonskou centrální banku (BoJ), ale i pro Evropskou centrální banku (ECB), která s největší pravděpodobností spustí rotačky pro tisk peněz začátkem roku 2015.

Nedařilo se naopak fondům zaměřeným na brazilské akcie. Mezi deseti nejztrátovějšími jsou tři zaměřené pouze na Brazílii a další dva cílící na Latinskou Ameriku. Příčinou poklesu brazilských fondů je pravděpodobně klesající cena komodit v čele se zlatem, které oslabilo počátkem listopadu až k 1 140 USD/oz. a dosud nevystoupalo nad „magickou“ hranici 1 200 USD. Ostatně v desítce nejvíce prodělávajících fondů jsou i dva zlaté. Podporu zlatu poskytuje především chystané švýcarské referendum za zvýšení podílu zlata v devizových rezervách na 20 %. To ale ztrácí podporu.

1. HSBC GIF Brazil Equity A USD (-7,09 %)
2. AMUNDI FUNDS EQUITY GLOBAL GOLD MINES USD (-6,96 %)
3. Aberdeen Global – Latin American Equity (USD) (-6,19 %)
4. Parvest Equity South Korea (-4,41 %)
5. Aberdeen Global – Brazil Equity (USD) (-3,87 %)
6. Franklin Gold and Precious Metals Fund (USD) (-2,80 %)
7. Raiffeisen Russland-Aktien (-2,76 %)
8. AMUNDI FUNDS EQUITY BRAZIL (-2,75 %)
9. HSBC GIF Latin American Equity A USD (-2,65 %)
10. ESPA Stock Russia (-2,46 %)

(Meziměsíční změna kurzu nejztrátovějších podílových fondů mezi 20. říjnem a 20. listopadem 2014.)

Již tradiční prodělávající skupinou akciových fondů jsou podílové fondy zaměřené na Rusko. To je trápeno nejen sankcemi, které si vysloužilo za svůj postoj k Ukrajině a podporu separatistů. Ztrátu ze sankcí vyčíslil ruský ministr financí Anton Siluanov přibližně na 40 mld. USD za rok. Mnohem větší dopad mají stejně jako u Brazílie ceny komodit. Pokles cen ropy k 80 USD/barel může znamenat roční ztrátu ve výši 90 až 100 mld. USD.