Neděle 20. září. Svátek má Oleg.

5 případů, kdy je životní pojištění špatně nastavené

Nastavení životního pojištění

Životní pojištění je komplexní finanční produkt, který kromě hlavního pojištění – smrti, umožňuje pojistit i desítky různých jiných rizik spojených s nemocí nebo s úrazem. Tím, že je tento produkt značně komplikovaný, dochází i k několika chybám, které lidé při jeho uzavírání dělají. Jak tedy na optimální nastavení životního pojištění?

1) Pojišťujeme to, co není riziko

Tato chyba se týká zejména duplicitních pojištění a pojištění drobných (lehkých) úrazů. Mám na mysli například:

  • denní odškodné za léčbu úrazu,
  • hospitalizaci.

Pojištěný produkt jako takový, má sloužit jako finanční injekce v době, kdy se pojištěnému zhorší zdravotní stav nebo zemře. Pojišťovat se má výlučně na ta rizika, které není možné vykrýt z již vytvořené finanční rezervy.

Názorný příklad a úrazové pojištění:

Úrazem je vytknutý kotník s dobou léčení 10 dní. Je to sice nepříjemné, ale zdravý rodinný rozpočet takové několikatýdenní výpadky musí zvládat. Navíc, pokud děláte sedavé zaměstnání, tak oteklá noha neznamená nutně pracovní neschopnost, protože duševní práci (telefonista, administrativa, účetnictví, …) můžete provádět i nadále.

Mnohem lepší je proto sjednání pojištění denního odškodného za léčbu úrazu a hospitalizace nahradit jedním pojištěním dlouhodobé pracovní neschopnosti. Tehdy pojišťujete výpadek příjmu, když kvůli nemoci nebo úrazu nemůžete pracovat a vydělávat.

2) Pojistku vnímáme jako spořící produkt

Pokud si chcete pojistným produktem spořit – ať už dětem nebo sobě na stáří, tak někde je chyba. S plnou vážností mohu říci, že pojištění jako takovému nerozumíte. Činnost životní pojišťovny spočívá v tom, že v případě pojistné události (zlomenina, smrt, PN, …) vyplácí pojištěným finanční prostředky podle podmínek pojistné smlouvy. Jiné subjekty kromě pojišťovny tuto činnost nemohou vykonávat.

Pokud si naopak chcete spořit, tak pojišťovna vám neumí a ani nemůže poskytovat stejné služby jako spořitelna, důchodová správcovská společnost či správci podílových fondů. Může vám tyto služby pouze zprostředkovat, samozřejmě za úplatu. Pokud si chcete spořit, pojišťovně jako takové se raději vyhýbejte, je jen zbytečným prostředníkem mezi vámi a společnostmi poskytujícími investiční služby.

3) Nepojišťujeme důležité rizika!

Před uzavřením pojistné smlouvy by měla proběhnout diskuse o tom, jaká rizika je důležité krýt a proč. Přirozeným a logickým procesem byste měli umět vyselektovat důležité rizika a tomu přizpůsobit nastavení životní pojistky. Pokud je váš finanční poradce zkušený, bude vám vědět v tomto poradit.

Životní pojištění je individuální produkt a neexistuje ideální šablona na všechny klienty. Výška pojistných částek je většinou odvozena od těchto faktorů:

  • věk a zdravotní stav pojištěných osob,
  • rizikovost povolání a příjem pojištěných osob,
  • volnočasová činnost – věnování se různým aktivitám a sportům,
  • úvěrové zatížení – týká se zejména připojištění k hypotéce.

Přestože na životní pojištění neexistuje žádná univerzální šablona, ​​tak by podle mého názoru v dobře nastavené životní pojistce nemělo chybět krytí těchto nejdůležitějších rizik:

  • pojištění invalidity jako důsledek nemoci nebo úrazu (již od částečné invalidity nad 40%),
  • pojištění závažných onemocnění (rakovina, mrtvice, infarkt, slepota, kóma, …),
  • pojištění trvalých následků úrazu (nejlépe s progresivním plněním),
  • pojištění smrti,
  • pojištění dlouhodobé PN.

Možná byste se divili, ale jen malé procento pojistných smluv, které mi prošly rukama, opravdu i kryly nejdůležitější riziko – invaliditu. Krýt riziko invalidity je důležité zejména proto, že většina těžkých onemocnění a úrazů končí právě invaliditou. Být invalidou znamená sníženou schopnost vydělávat a uplatnit se na pracovním trhu a tento status přetrvává celý život. Smutný je i fakt, že ty nejhorší případy invalidity neznamenají „jen“ výpadek příjmu ze zaměstnání, ale k tomu ještě i dodatečné náklady – platba za léky, zdravotní pomůcky, pečovatele, převoz … atd. Mít invalidu v rodině může způsobit značný šok v příjmech, proto je na místě toto riziko v dostatečné míře vykrýt pojistkou.

4) Pojišťujeme děti, ale ne jejich rodiče

Každý má rád své děti a chce pro ně to nejlepší. Přitom dobře pojištěné dítě je pouze tehdy, pokud je pojištěný i jeho rodič. Pokud se mají z rodinného rozpočtu vyčlenit výdaje na pojistku, tak ať to dává smysl. Pojistku pro dítě nedojednávejte zvlášť. Dnes je možné přidat dítě jako další pojištěnou osobu v pojistce rodiče – takto je to levnější.

Svým dětem nezapomeňte pojistit zejména tyto nejdůležitější rizika:

  • dětské závažná onemocnění,
  • trvalé následky úrazu.

5) Nevyužíváme slevy a benefity – neznáme jejich

Pojišťovny nabízejí mnoho slev a benefitů, o kterých nemusíte mít ani tušení – a přitom jsou opravdu zajímavé:

Bonusové krytí zdarma, sleva za výšku pojistného, resp. sleva za více pojištěných osob na 1 smlouvě, sleva, pokud je pojištěný nekuřák, cross-sell sleva za více produktů pojišťovny, sleva za roční frekvenci placení pojistného, ​​sleva za pojištění k hypotéce, sleva za počet připojištění, sleva za dobrý index BMI, pojištění dětí zdarma, krátkodobé pojištění adrenalinových sportů – nutná aktivace SMSkou, servisní služby k životnímu pojištění (péče o domácnost, venčení psa, nákup léků a potravin), …

Co pojišťovna, to jiná sleva nebo benefit. Opravdu využíváte všechny slevy? Víte vůbec o nich?

Jak na optimální nastavení životního pojištění?

Pokud má být váš rodinný rozpočet ochuzen o platby za pojištění, tak ať jsou ta pojištění alespoň nastavena dobře. Životní pojištění je důležitý produkt a měl by mít místo (téměř) v každé domácnosti. Pojistkou se nespoří a pojišťuje se hlavně vznik nejtěžších nemocí a úrazů. V domácnosti se prioritně pojišťují živitelé rodiny a až pak všichni ostatní členové. Při uzavírání životního pojištění se rovněž informujte o slevách a benefitech, protože vám mohou pomoci výrazně ušetřit.

11 komentářů: “5 případů, kdy je životní pojištění špatně nastavené”

  1. Sporiť cez poistku nie je OK napsal:

    Poistné produkty nemajú slúžiť na sporenie a nemajú sa predávať ako sporenie. Ide o nekalú obchodnú praktiku tzv. misseling. Píšem o tom napríklad tu: https://financievpohode.sk/preco-sa-missellingom-v-pripade-investicneho-zivotneho-poistenia-stretavame-tak-casto/

  2. Anonym napsal:

    Jsem nováček v pojišťovnictví a mám prvního klienta či spíše zatím jen zájemce o životko. Ale řekl mi: ,, udělej mi to tak, abych něco dostal, když se mi něco stane.“ Takže fakt nevím na co ho mám pojistit. Mám strach, že když půjdu za svým manažerem a zeptám se ho, tak mě vyhodí. Tak já tu smlouvu udělám podle toho článku. Díky za něj.

  3. Anonym napsal:

    Jasně znám, v branži jsem už 12 let, teď už investička nedělám, ale na začátku kariéry jsem dělal prakticky jen je – jak mě vedoucí učili, ale jak jsem i já sám chtěl – a dodnes běží, nemám nějaké stížnosti od klientů a klienti jsou v plusu.

    • Pavel napsal:

      A kolik v plusu? A o jakých IŽP se bavíme? Já viděl smlouvu starou 12 let a samozřejmě OVB style, takže pojištění na smrt 10k, jinak jen investice a stále tam není ani tolik, co do toho ten klient vrazil…

  4. Spořit je OK napsal:

    Myslím si, že spořit přes investičko není problém. Pořád lepší zhodnocení, než na stavebku, no a poradce taky z něčeho musí žít.

    • Pavel napsal:

      Já bych váš komentář trošku upravil:

      Myslím si, že spořit přes investičko není problém. No a poradce taky z něčeho musí žít.

      Nebo znáte někoho, kdo má IŽP a už mu tu vydělalo alespoň nad inflaci? Já ne, spíš znám velkou část lidí, kteří tam i po více než 10 letech stále mají méně, než do toho nacpali. Jinými slovy, zatím záporný výnos.

      Zlatej spořák, nebo to stavebko.

      • Pietro napsal:

        … to bude asi tím, že chyba je v nastavení od pojišťovny 😉
        … na světě je mnoho dobrých nápadů, ale svět ženou peníze (nenažraní majitelé)

        • Pavel napsal:

          Pietro: No nevím, smlouvu nastavoval poradce OVB. Samozřejmě, dnes víme, že IŽP je nesmysl. A pravda, byl to pro pojišťovny skvělý produkt. Ale neberou si klienti finanční poradce, tedy samozvané odborníky, právě proto, aby se dostali k těm dobrým a ne k těm špatným produktům?

          • Pietro napsal:

            Myslel jsem to tak, že pojišťovna nastavuje možnosti, jak smlouvu nastavit a tím pádem dává prostor poradcům. A samozřejmě, že bylo mnoho hluku kolem toho, jak jim ti „poradci“ nosili smlouvy na 5 – 10.000,- / měs. bez sjednaných rizik a oni si mnuly ruce! A ve finále nikoho v pojišťovnách přes ruce neklepli. O tom to bohužel je, žádné rázné seknutí bank a pojišťoven, pouze malí poradci jsou špatní… Trh a gramotnost poradců i klientů se bohužel vyvíjela velmi pomalu…

      • Renda napsal:

        taky jsem do IŽP nacpal víc, než tam mám. Ale nejdříve by si všichni měli odečíst cenu za riziko pojištění (pokud ho tam však mají). Pojišťovna to nedělá zadarmo a každé riziko něco stojí. Pak teprve můžu srovnávat a zjistím, že jsem v plusu.

        • Pietro napsal:

          Kdyby šlo vše navíc přes mimořádné pojistné, bylo by to ještě rozumné. Ale o tom s trochou nadsázky nikdo v pojišťovnách ani poradenských společnostech nemluvil, protože pak by si poradce i manažeři i ředitelé vydělali mnohem méně, kariéra by byla pomalejší – měsíční plány by se nedařilo plnit. Takže téměř každý hrabe, dokud se dá a není kolem toho ještě veliký humbuk :-)! I tehdejší takzvaná jednička na trhu, rádoby symbol pokroku v poradenství, měla takové smlouvy. I pojišťovny takové smlouvy s radostí vítaly. Když se o postupně začalo hovořit o tom, jak lépe by smlouvy měly být nastavené (peníze ukládat jinak než do běžného pojistného, mít ve smlouvě primárně opravdu rizika atd.), tak najednou ty samé pojišťovny a poradenské firmy najednou byly chytré, jak oni to dělají správně a přitom ještě před nedávnem měly chlívek na vlastním dvoře :-D…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.