Volatilita není nepřítelem pravidelných investic

Lidé a instituce svěřili v loňském roce správcům aktiv v ČR nebo jejich prostřednictvím správcům aktiv v zahraničí o 110,312 miliard korunu více než v roce 2016. To představuje nárůst o 8,66 procenta. Objem spravovaného majetku tak překročil výdaje státního rozpočtu v roce 2017, které činily 1,3 bilionu korun.

Na západní Evropu stále nemáme

„Nejde o nic výjimečného. Ve vyspělých státech dokonce úspory překonávají i hrubý domácí produkt. Ten je v Česku zhruba na 3,6 násobku rozpočtových výdajů, takže máme co dohánět,“ prohlásil předseda Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT) Jan D. Kabelka. „I tak ale růst aktiv, které nám lidé ale i právnické soby svěřují, ukazuje, jak zdejší společnost bohatne. A také, že lidé se stále více učí o své peníze starat. Jde to pomalu, ale změna je viditelná,“ dodal Martin Řezáč, místopředseda AKAT.

V podílových a investičních fondech mají Češi uloženo 483,5 miliardy korun. Hodnota investovaného majetku vzrostla oproti roku 2017 o více než 12,4 procenta, tedy o 53,4 miliardy korun. Od vypuknutí krize v roce 2008 se investice ve fondech zdvojnásobily. Poprvé byla překonána předkrizová úroveň majetku v roce 2014.

Hodnota majetku v domácích fondech se zvýšila o téměř 19,5 procenta na 280,17 miliard korun a v zahraničních fondech pouze o 3,98 procenta na 203,32 miliard korun. Přibližně tři čtvrtiny zahraničních fondů jsou ale spravované z České republiky.

^REKLAMA

Kam Češi investují?

„Nejvíce nových investic plyne jednoznačně do fondů smíšených, ale také v menší míře do fondů akciových a nemovitostních. Naopak, v poklesu pokračují fondy zaměřené na peněžní trh a dluhopisy,“ upřesňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.

Popularitě se tedy stále více těší fondy smíšené, jejichž podíl dosáhl v loňském roce 39 procent. V prostředí nízkých úrokových sazeb naopak klesá zájem o fondy peněžního trhu, jejichž podíl činil pouze 0,5 procenta. Ještě před deseti lety se přitom Češi zaměřovali spíše na fondy peněžního trhu.

Stále populárnější jsou také akciové fondy, jejich podíl dosáhl v loňském roce 20,5 procenta. Přestože se struktura investic podle typů fondů pozvolna přibližuje západoevropskému standardu, v podílu akciových fondů stále zaostáváme.

Vývoj objemu investic v jednotlivých typech fondů není nic překvapivého. Odráží situaci nízkých úrokových sazeb posledních let a snahu o dosažení vyššího absolutního výnosu. „Odpovídá to vývoji na trzích. Výnosy z nejbezpečnějších dluhopisů a peněžního trhu jsou dlouhodobě nízké. Dluhopisy navíc ještě loni oslabil očekávaný růst úrokových sazeb jak v USA, tak v Evropě. Naopak akcie výrazně a vytrvale rostly. Podobné trendy s určitými korekcemi lze zřejmě očekávat i letos, byť v každém regionu bude vývoj odlišný,“ dodal Jan D. Kabelka.

^REKLAMA

Fondy a rok 2018

V letošním roce by měly podle AKAT pokračovat v růstu nemovitostní fondy. Navzdory nedávné korekci cen lze ještě během první poloviny roku očekávat další nárůst výnosů dluhopisových fondů, následně přijde stabilizace cen.

Na fondech peněžního trhu se budou podepisovat i nadále nízké úrokové sazby. Změna v souvislosti s růstem úrokových sazeb přijde pomalu. Akciovým fondům by se mělo dařit i v letošním roce. Rozhodovat však bude teritorium a odvětví.

Minulé výnosy nic nezaručují

Pozadu za Evropou jsme i ve zhodnocování kolektivních investic. V loňském roce dosáhlo průměrné zhodnocení investic tři až čtyři procenta. Minulé výnosy ale nejsou zárukou výnosů budoucích. Proto je především pro drobné investory výhodné investovat pravidelně a po delší dobu.

Trhy by v letošním roce měla ovládnout zvýšená volatilita a nervozita. „Volatilita není nepřítelem pravidelných investic,“ uvedl Martin Řezáč. Význam pravidelných investic proto poroste. Vzhledem k očekávanému posilování koruny by investoři neměli také zapomínat na možnost měnového zajištění.