Pátek 19. července. Svátek má Čeněk.

Multi Asset fondy – dobrý nápad, nebo marketing?

V období nejistoty na trzích se investoři často snaží hledat alternativy k běžným investičním nástrojům. Zajímavým řešením pro ty méně zkušené, kteří nemají přehled o všech možnostech na trhu, mohou být multi asset fondy, které by měly investovat do více druhů aktiv. Skutečně jde o přidanou hodnotu, nebo jen o marketingový tah?

Kombinaci akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu běžně představují smíšené fondy, které mají na našem trhu již pevné místo. Pro některé investory jde o výhodný produkt, díky němuž nemusí řešit další diverzifikaci, tzv. vše v jednom. Před několika lety, když vrcholila krize, však taková diverzifikace ztrácela smyl, protože padaly jak akcie, tak i dluhopisy, což předtím nebylo zvykem. Většinou se tyto nástroje chovaly poměrně nezávisle a dluhopisy tak mohly zmírňovat propady na akciových trzích.

Větší volnost

Investiční společnosti tak, i díky růstu oblíbenosti komodit, kterým se tehdy dařilo překonávat všechny tradiční nástroje, přišly s řešením, kdy v rámci jednoho fondu investují kromě akcií a dluhových cenných papírů také do komodit, nebo nemovitostí (prostřednictvím nějakých odvozených investičních nástrojů). Na první pohled to zní skvěle, protože v rámci jednoho produktu dostane klient široce diverzifikované portfolio, které dokáže mnohem lépe reagovat na dění na trzích a tím i zmírňovat riziko. O rozdělení peněz do jednotlivých tříd se starají odborníci a klient tak ušetří práci s výběrem jednotlivých investičních nástrojů, a vyvaruje se s tím souvisejících chyb.

Pro koho jsou určeny?

Nástroje s označením multi asset tak sice na papíře vypadají skutečně lákavě, ale ve skutečnosti trochu klamou tělem. Na jednou stranu sice lákají na diverzifikaci, která by měla zmírňovat riziko, na druhou stranu však mají poměrně volnou politiku a mohou investovat i do poměrně rizikových aktiv, u nichž by investoři mohli očekávat i přiměřené výnosy. Skutečnost je taková, že očekávané výnosy jsou bližší spíše konzervativnějším fondům a nekorespondují s rizikovostí jednotlivých investičních tříd. Ale od fondu, který může mít v portfoliu 80 % akcií, očekávám i zajímavé výnosy. Takže lákat na diverzifikaci je sice pěkné, ale investor by měl vědět, že to neznamená nižší riziko.

Aktivní správa je dražší

Kromě ne úplně nejnižšího rizikového profilu jsou nepřítelem konzervativnějších investorů u těchto fondů také poplatky. Jde totiž o aktivně řízené fondy, které jsou vždy dražší, než indexové nástroje. Bohužel, podobně, jako u fondů s označením absolut return, total return, nebo target return, si však investoři musí uvědomit, že aktivní správa nemusí vždy znamenat zaručený výnos.

Pro korunové investory není výběr multi strategií velmi široký, momentálně nabízí svůj fond společnosti ING a Pioneer. ING Investment management uvedla svůj fond ING Multifond Aktiv V5 v polovině dubna 2010 s tím, že kromě akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu může investovat také do nemovitostí, hedge fondů, komodit a také na forexu. Jde o aktivně spravovaný fond, jehož cílem je překonávat sazbu EURIBOR 1M o 3,5 %. Zajímavostí je nulový vstupní poplatek (maximum ale může být 5 %), správcovský poplatek je 1 % ročně a TER kolem 1,37 %. Fond je zajištěn do české koruny.

Fond se bohužel musel v prvních třech letech vyrovnávat se ztrátou kolem 4 %, kterou utrpěl hned v prvním měsíci fungování (v červenci 2010 došlo k výměně portfolio manažera) a momentálně je jeho hodnota někde na úrovni počáteční hodnoty. Podle posledních údajů o portfoliu (29.11.2013) tvořily téměř polovinu portfolia cenné papíry s pevným výnosem, akcie 14 %, fondy (většinou dluhopisové) 32 % a téměř deset procent pak hotovost.

V polovině minulého roku pak přišla společnost Pioneer Investments s fondem Pioneer Funds – Multi Asset Real Return, který kromě akcií a dluhopisů může investovat do komodit a několika typů speciálních dluhopisů, které využívají pohyblivé úrokové sazby nebo jsou vázány na mimořádné události jako přírodní katastrofy apod. Hlavním cílem je překonání inflace v USA, a to v každé fázi ekonomického cyklu. Maximální vstupní poplatek je 5 %, poplatek za správu je 1,5 % a fond si účtuje také výkonnostní poplatek ve výši maximálně 15 % z dosaženého nadvýnosu.

Ke konci roku tvořily tři čtvrtiny portfolia akcie, téměř 15 % dluhopisy a 4,6 % hotovost. Pod dvě procenta pak zabírají nemovitostní fondy, komodity a FX deriváty. I fond od Pioneerů si přešel v prvních měsících po uvedení v ČR špatným obdobím, převážení akciové složky mu však nakonec pomohlo na konci roku k zajímavějším výnosům, než u výše zmiňované konkurence. Od začátku roku sice ztratil 2,5 %, ale celkově je v plusu 3,38 %. Fond je zajištěn do koruny, přičemž jeho verze zajištěná do eura má roční výnos od založení (30.11.2011) 8,87 %, a dolarová verze pak 8,96 %.

Fond s názvem Multi Invest nabízí v koruně také ČSOB, zde jde ale o konzervativní fond, v němž většinu portfolia (60 %) tvoří nástroje peněžního trhu a zbytek pak akcie a dluhopisy.

V cizí měně mají investoři na výběr několik dalších fondů, ale také ETF, které nabízí různé strategie a diverzifikovaná portfolia obchodovaná na burze. Pro konzervativnější investory zde může být problém měnové riziko, které může konečný výnos negativně ovlivnit (pokud koruna posílí, což se ale do konce roku díky ČNB nestane).

Multi strategie nejsou vysloveně špatným nápadem a aktivní správa může někdy přinést vyšší výnos, zejména v době, kdy tradiční nástroje, jako jsou akcie, nebo dluhopisy, ztrácí. Skutečnost je však taková, že většina manažerů fondů nedokáže překonávat indexy ani u jednoho aktiva, natož ještě v případě, že se mají rozhodovat pro různé alternativy. Takže i když tyto fondy mají potenciál k tomu, aby byly černým koněm v průběhu krizí, zázraky by od nich investoři očekávat neměli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.