Vláda i letos přijala doporučení ministerstva financí a ČNB zatím nestanovit termín přijetí eura

Rozhodnutí, které vychází z letošního dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, vláda přijala na svém zasedání dne 14. prosince 2016. Materiál o připravenosti k přijetí eura vláda vyhodnocuje každý rok od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004.

V reakci na problémy spojené s dopady světové finanční, hospodářské a následně evropské dluhové krize byly v Evropské unii zavedeny či posíleny záchranné a dohledové mechanismy, včetně zpřísňování makroekonomického a rozpočtového dohledu. Vznikly také nové evropské instituce. Tyto změny zásadním způsobem upravují podmínky a závazky plynoucí z případného členství České republiky v eurozóně. Pro přijetí společné měny již nepostačuje udržitelné plnění maastrichtských konvergenčních kritérií doprovázené dostatečnou sladěností české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Lze očekávat, že vstup do eurozóny bude fakticky podmíněn též účastí v nově vzniklých institucích a mechanismech. Na základě současných informací by v okamžiku vstupu České republiky do eurozóny byly podstatné zejména náklady související se vstupem do Evropského mechanismu stability.

Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům zlepšila. Česká republika plní kritéria cenové stability, stavu veřejných financí i konvergence úrokových sazeb. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Česká republika formálně neplní, neboť se tohoto mechanismu zatím neúčastní. Ve střednědobém výhledu však bude země splňovat, kromě účasti v ERM II, pravděpodobně všechna maastrichtská kritéria.

Z hlediska reálné ekonomiky se zvýšila sladěnost průběhu českého hospodářského cyklu s ekonomikou eurozóny. K hlavním překážkám přijetí eura patří stále nedokončený proces reálné ekonomické konvergence České republiky, včetně konvergence cenové hladiny k průměru eurozóny. Vzhledem ke stárnutí populace není dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů z hlediska nastavení a fungování systému důchodového zabezpečení, zdravotnictví a dlouhodobé péče. V některých aspektech přetrvává nedostatečná pružnost trhu práce i odlišnosti ve struktuře českého hospodářství oproti eurozóně. Ani situaci v samotné eurozóně nelze hodnotit jako dostatečně stabilizovanou.

S ohledem na uvedené skutečnosti dospěly Ministerstvo financí České republiky a Česká národní banka k závěru, že zatím nebylo dosaženo takového pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu do eurozóny.

^REKLAMA

Markéta Fišerová
odbor komunikace ČNB