V Česku pracuje už přes půl miliónu cizinců. Rychle jich přibývá ze západní a jižní Evropy

Od našeho vstupu do EU se počet pracujících cizinců v České republice během čtyř let zdvojnásobil. Od roku 2008 došlo v důsledku celosvětové ekonomické krize k mírnému poklesu. Od roku 2011 jich na našem území opět přibývá a na konci roku čítala pracovní síla více než půl milionu cizinců. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu zpracovaných v analýze poradenské společnosti BDO.

Přibývá cizinců s vyšším vzděláním

Od vstupu do Evropské unie v České republice značně přibylo zaměstnaných cizinců z ekonomicky vyspělejších zemí. Zatímco na přelomu tisíciletí jich u nás z jednotlivých zemí pracovaly desítky či nižší stovky, v posledních letech jsou zde ekonomicky aktivní tisíce západoevropanů. Nejvíce, více než sedm tisíc, pochází z blízkého Německa. Jejich počet se za sledované období ztrojnásobil. Dohromady přes patnáct tisíc pak z Velké Británie, Francie, Itálie a Španělska, dalších klíčových ekonomik Evropy. „Mnoho zahraničních společností má v České republice centrálu pro trhy střední či východní Evropy. Často sem vysílají expatrianty, pro které atraktivita České republiky v posledních letech vzrostla. Zásadně se zvýšila kvalita života, navíc zde vznikají globální projekty, na nichž se cizinci významně podílí,“ uvádí Lukáš Hendrych z poradenské společnosti BDO a dodává: „Zpravidla se jedná o vzdělané specialisty či řídící pracovníky, kteří působí zejména v Praze a Brně.“  Za sledované období přibylo procentuálně nejvíce pracovníků z Portugalska, ve srovnání s rokem 2004 jejich počet vzrostl 59násobně.

Stálý příliv pracovní síly z východu

^REKLAMA

Za třináct let od roku 2004 do konce roku 2017 se zvýšil počet zaměstnaných cizinců v České republice o 379 tisíc. Více než 80 % zahraniční pracovní síly pochází ze sedmi zemí bývalého východního bloku.[1] Zpravidla se jedná o pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří nacházejí uplatnění ve stavebnictví a výrobním odvětví. „V případě zaměstnanců ze zemí jako jsou Ukrajina a Rumunsko došlo ve sledovaném období k nárůstu o 101 tisíc. Počet těchto pracovníků, kteří v naprosté většině případů vykonávají nízce kvalifikovanou práci, tedy vzrostl o 238 %,“ upozorňuje Lukáš Hendrych.

Výkon práce s nízkou kvalifikací není možné zobecnit pro pracující pocházející z Ruska a Slovenska. Právě náš východní soused je ze 79 sledovaných zemí absolutně největší zásobárnou pracovníků – cizinců pro české hospodářství. V porovnání s rokem 2004 na našem území působí Slováků téměř třikrát více, jejich počet se zvýšil o 125 tisíc. „Mnoho mladých Slováků studuje české vysoké školy a po jejich absolvování zde zůstávají pracovat. Nachází u nás širší možnosti uplatnění a díky velké podobnosti řeči a kultury nemají problém s aklimatizací,“ říká Lukáš Hendrych z poradenské společnosti BDO.

Vietnamců výrazně ubylo

Významnou ekonomicky aktivní národností v České republice jsou již několik let Vietnamci. V roce 2008 se jejich počet pohyboval na hranici 50 tisíc.  Během dalších sedmi let nastal výrazný odliv a až v poslední době došlo k mírnému nárůstu nad 30 tisíc pracujících. „V roce 2008 době došlo k legislativní úpravě udělování víz uchazečům o práci z Asie. Opatření přispělo k tomuto negativnímu vývoji, který je patrný i u Japonců či pracovníků z Mongolska,“ vysvětluje Lukáš Hendrych. „Když srovnáme počty v roce 2004 s nejnovějšími údaji, stále u všech sledovaných zemí došlo k navýšení. Výrazně přibylo pracovníků i z exotických zemí jako je Nepál, Jižní Korea či Mexiko. V absolutním měřítku však nejde o velká čísla. Úplně nejméně pracuje v České republice ze sledovaných zemí Lucemburčanů, kterých zde působí necelé tři desítky,“ uzavírá komentář k výsledkům analytik společnosti BDO.

^REKLAMA

[1] Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina

Tisková zpráva: BDO