Pátek 25. června. Svátek má Ivan.

V Česku oblíbené akademické tituly už nemají takovou váhu jako dříve

Investice 09.06.2016 | 10:39 0 Komentářů

Češi rádi používají u svého jména své akademické tituly, mnoho lidí dokonce studuje vysokou školu jen kvůli titulu před nebo za jménem. Vysokoškolské vzdělání však není ve všech případech pro zajímavou kariéru nejdůležitější.

„Mnoho lidí si v Česku myslí, že se vysoké školy studují jen kvůli získání titulu. Přispívá tomu také situace ve státní správě, kde pracovníkům často nezbývá, než si vysokoškolské vzdělání doplnit, pokud nechtějí přijít o svou práci, nebo když chtějí povýšit,“ říká Erika Hejčová z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

Především v západní Evropě mají studenti zcela jinou motivaci. ,,Znám situaci v Dánsku, kde mladí lidé jdou na vysokou školu, aby studovali obor, který je zajímá, a prohloubili si tak své znalosti. U nás to slýchávám méně,“ uvádí Erika Hejčová.

V rámci uplatnění při výběru nové práce už titul není pro uchazeče tím nejdůležitějším kritériem. Záleží však na odvětví.  Například na pozici lékaře se samozřejmě bez studia medicíny přihlásit nelze. V segmentech IT, strojírenství, výroby nebo služeb titul naopak nehraje při výběru kandidáta nejdůležitější roli.

V Česku ve srovnání se západní Evropou přežívá zvyk uvádět vysokoškolský titul na vizitce a používat jej i v situacích, kdy to není důležité. „Zajímal mě názor mého okolí a zjistila jsem , že nadpoloviční většina lidí souhlasí s uváděním titulu na vizitky. Mají pocit, že získají jakousi výhodnější pozici před člověkem, se kterým jednají nebo přijdou do styku,“ podotýká Erika Hejčová z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

Prosazuje se však zahraniční trend, kdy se akademické tituly na vizitky neuvádějí. Výjimkou jsou lékaři nebo absolventi prestižních škol. „Do životopisů či občanských průkazů však doporučujeme titul rozhodně uvádět. Dříve se tituly lidé navzájem také rádi oslovovali, dnes je tento jev běžný spíše ve státní správě, zdravotnictví a na vysokých školách,“ uzavírá Erika Hejčová.  

V mnoha firmách uchazeč spíše než titulem zaboduje tím, že zná cizí jazyky. Až 90 % společností uvádí angličtinu jako jednu z podmínek pro přijetí. Znalost jazyků hraje stále zásadnější roli, protože v Česku rozvíjí své podnikatelské aktivity mnoho zahraničních investorů.

Zejména v oblasti IT na pozicích vývojářů je znalost anglického jazyka minimálně na úrovni B2 téměř nutností. Řada společností pracuje v multikulturních týmech a angličtina je na denním pořádku, mnohdy se stává dokonce oficiálním jazykem v rámci společnosti.

Podstatným kritériem, důležitějším než akademický titul, je vedle znalosti jazyků také dosavadní praxe uchazečů. Každý zaměstnavatel dnes oceňuje praxi při studiu vysoké školy a váží si kandidátů s víceletou zkušeností v oboru.

Firmy také vysoce hodnotí projevený zájem uchazečů o pracovní pozici a o organizaci jako takovou. Klíčovým úspěchem je vždy dobrá prezentace sama sebe a umění prodat své zkušenosti, znalosti a přínos pro danou společnost.

Tisková zpráva McROY Czech

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.