28. 06. 2018
Spoření na důchod je v dnešní době nutností
Nejen pro mladší pracující generaci velice často spoření na důchod nepatří mezi klíčové záležitosti, kterými by se s náležitou péčí zabývali. Důchodový věk je pro ně ještě velice daleko, proto mají jiné priority zájmu. Pořízení vlastního bydlení, nového auta, založení rodiny, výběru dovolené či nového mobilního telefonu lidé věnují spoustu času, ale záležitost finančně zajištěného stáří je jaksi míjí. Většina, zejména mladších lidí, odpoví, že pro ně momentálně uvažování nad finančně zajištěným stářím není prioritou, neboť je to čeká až za příliš dlouhou dobu nebo že ze svého příjmu tak tak vyjdou bez možnosti pravidelně alespoň malou část uspořit. Toto ovšem rozhodně není optimální strategie, jak se dožít důchodového věku dostatečně finančně zaopatřený.
Důvod je přitom velice prostý. Naprostá většina odborných studií se totiž shodla na tom, že aktuální důchodový systém v Česku v žádném případě není dlouhodobě udržitelný. Proč je tomu tak? Náš důchodový systém, jak je v Evropě zvykem, je tzv. průběžný (pay-as-you-go), což znamená, že pracující část obyvatel prostřednictvím státního rozpočtu financuje důchody dnešním důchodcům. Vzhledem k dlouhodobým demografickým trendům bude klíčový poměr počtu pracujících obyvatel k počtu důchodců proto v dlouhodobém horizontu nezadržitelně klesat, což bude pro současný penzijní systém představovat obrovský problém a bez zásadních změn jeho struktury se bude deficit českého důchodového systému neustále prohlubovat.
Proto aby se v budoucnosti udržela stabilní výše důchodů (očištěná o inflaci), by bylo potřeba, aby se odvody zaměstnanců do penzijního systému enormně zvyšovaly. Pokud by tento nepopulární krok budoucí vlády přes silný nesouhlas pracujících prosadily, je stejně velice pravděpodobné, že by se s kontinuálně výrazně rostoucí diskrepancí mezi počtem pracujících a důchodců ani tak nepodařilo systém dlouhodobě stabilizovat. Veřejně se proto hovoří o různých parametrických změnách, jako například výrazné zvýšení věku pro odchod do důchodu. Jestli je ovšem realistické, aby byl schopen stavební dělník intenzivně pracovat i po sedmdesátce, je přinejmenším sporné.
Politici to svým voličům samozřejmě zatím nepřiznají, nicméně z čistě ekonomického hlediska bude pravděpodobně nevyhnutelné, že reálná výše státních důchodů bude muset v dlouhodobém horizontu výrazně poklesnout, protože státní penzijní systém si prostě udržení stávající výše důchodových platů (očištěných o inflaci) jednoduše nebude moci dovolit. Státní důchod se tak velice pravděpodobně sníží na nějakou minimální dávku, s níž budou mít budoucí důchodci nemalý problém uhradit základní životní výdaje za bydlení a potraviny. Již dnes se přitom nemá velká část důchodců finančně příliš dobře. Těm budoucím důchodcům, dnešním pracujícím, bohužel český stát nemůže dát nic víc než plané sliby, nepodpořené tvrdými ekonomickými a demografickými fakty.
Je extrémně pravděpodobné, že budoucí důchodci na tom budou finančně ještě mnohem hůře než ti dnešní, pokud si na svoji penzi nezačnou individuálně pravidelně spořit. Ekonomická fakta jsou v tomto případě tvrdá a neúprosná. Svět se mění a bude se měnit i nadále. Důchodový systém, na který byly minulé generace zvyklé a který si mohou užívat lidé v důchodovém věku ještě dnes, se v dlouhodobém horizontu s extrémní pravděpodobností zásadně změní. Ten, kdo dnes nevezme odpovědnost za finančně zajištěné stáří sám na sebe, bude v pozdní fázi svého života velice nemile překvapen.
REKLAMA
Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management a. s.
