23. 01. 2018
Rok 2018: ve znamení dolaru
Minulý týden zveřejněná inflace v Eurozóně měla být studenou sprchou pro všechny eurodolarové býky. Dle předběžných dat totiž v předvečer snížení tempa kvantitativního uvolňování Evropskou centrální bankou a navzdory očekáváním analytiků zůstala jádrová inflace na samém konci minulého roku (a potřetí v řadě) pod procentem, a inflace jádrová se znovu vrátila na úroveň října (1,4 %).
Nejenom že jsou obě zcela bez trendu, ale jsou i hluboko pod cílem ECB; jádrová inflace je navíc jen 0,3 p.b. nad historickým minimem z jara roku 2015. A tak i když dle předstihových indikátorů PMI ekonomika na samém konci minulého roku ještě přidala, inflační vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že ani v září 2018 nemusí být s kvantitativním uvolňováním konec. Ostatně jak ukazuje například Maďarsko, silný růst a uvolňování měnové politiky se v pokrizových letech nevylučují. A než k nějakému utažení měnové politiky v Eurozóně dojde, uplyne ještě mnoho času vzhledem k jen pomalu klesající nezaměstnanosti a k tomu, že ani přirozená míra nezaměstnanosti negarantuje okamžitý růst poptávkové inflace.
Oproti tomu ve Spojených státech je po prosincovém zasedání FEDu jasné, že další růst sazeb v letošním roce přijde. Pokud totiž FED v minulém roce zvedl sazby 3x i navzdory tomu, že jádrová inflace většinu roku klesala (až na 1,4 %), a vzhledem k tomu, že se po takovém roce na posledním zasedání objevili jenom dva členové hlasující proti utažení, je velice pravděpodobné, že pokud v letošním roce nebude recese, FED své na letošek plánovaná tři utažení měnové politiky opět uskuteční. A nedávno schválená daňová reforma prezidenta Trumpa zvyšuje pravděpodobnost, že jich bude víc.
Jinými slovy, v době, kdy bude FED mít za sebou v tomto cyklu již 8 zvýšení sazeb, ECB bude v nejlepším případě končit s nákupy aktiv. Co z toho plyne? Že letošní rok by mohl být ve znamení dolaru.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
REKLAMA