Pondělí 20. září. Svátek má Oleg.

K HOREČCE PRAŠIVÝCH DLUHOPISŮ SE PŘIDÁVAJÍ KVAZIFONDY

Investice 15.09.2021 | 19:11 1 Komentář

Zájem o korporátní dluhopisy stále roste, a to jak na straně emitentů, tak investorů. Není to překvapivé v době minimálních úrokových sazeb, obzvláště když se stále častěji skloňuje téma rostoucí inflace. Ve snaze porazit inflaci se tak se mnozí nechají nachytat na „garantovaný výnos“ nejrůznějších dluhopisů, včetně těch pofiderních. K horečce tzv. prašivých dluhopisů se přidávají poslední dobou i subjekty dle § 15 Zákona o investičních společnostech a investičních fondech, tzv. „kvazifondy“.

Mezi nepoučeným retailem je nadále několik miliard korporátních dluhopisů „prašivého“ charakteru, tedy dluhopisů firem, jejichž historie je krátká či jejichž obchodní model je  rizikový, popř. netransparentní,“ upozorňuje Martin Řezáč, předseda AKAT ČR. „Navzdory přemíře regulace v segmentu kolektivního investování je  paralelně k dispozici podobný investiční produkt, korporátní dluhopis, jehož distribuce je umožněna i neregulovaným subjektům a nepodléhá de facto žádné regulaci. Takové prostředí vytváří reputační riziko pro všechny. Současné nízko-úrokové prostředí vytváří asymetrické podmínky, které jsou výhodné hlavně pro emitenty, méně už  pro investory. Politikou levných peněz a vyráběním další likvidity se nafukují bubliny na trhu aktiv a investoři se pak v zoufalé honbě za absolutním pozitivním výnosem posouvají do tříd aktiv, kterým příliš nerozumí.”

Rizikové kvazifondy

Ekonomická situace tak nutí investory hledat výnosy, bohužel ne vždy jsou jim nabízeny transparentní investice. Příkladem jsou i kvazifondy, které můžou být s ohledem na jejich de facto nulovou regulaci velmi rizikové. Snaží se působit seriózně, a tak používají stejné názvosloví jako regulované subjekty, oslovují primárně drobné investory, jen místo názvu „investiční fond“ používají např. asset management fond, private hedge fund, minifond, management company, alternativní investiční správce apod.

V rozdílech mezi regulovanou a neregulovanou distribucí korporátních klientů nebo mezi regulovanými a neregulovanými fondy se normální člověk nemůže vyznat a je na regulátorech, aby to co nejrychleji napravili. Velkým problémem je i „zneužívání“ jména České národní banky při prospektu schváleném právě ČNB, což vytváří zdání kvality dluhopisu. V těchto případech je reklama postavená na tvrzení „Prospekt schválený ČNB – získejte roční výnos až 7 %“ přinejmenším zavádějící. Dávají se zde do souvislosti dvě zcela nesouvisející věci: schválení prospektu ČNB je zcela formální záležitostí a nemá nic společného s kvalitou dluhopisu, schopností emitenta dostát svým závazkům a právě slibovaným výnosem,” upozorňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR. „Obdobně kvazifondy propagují skutečnost, že jsou v seznamu České národní banky, jako kdyby se jednalo o získaní licence, přičemž se jedná o pouhý zápis do registru bez jakéhokoliv posuzování Českou národní bankou,” dodává Brodani.

Investorem, který na nabídku takovýchto investic slyší, je typicky zástupce vzdělané střední třídy s vyššími úsporami, ať už se jedná o lékaře, advokáty nebo podnikatele. “Bohužel nedostatečné investiční zkušenosti a vidina nadprůměrného výnosu často vedou k nerozeznání rizika, které potencionální investor podstupuje. I tady lze před vlastní investicí doporučit radu renomovaného investičního poradce,” doporučuje Martin Řezáč.

Řešením jsou jednotná pravidla a jejich důsledné vymáhání

O problému prašivých dluhopisů se mluví již několik let, ovšem než se legislativně sjednotí pravidla tak, aby i tuto část mohla Česká národní banka dohlížet stejně jako regulovanou distribuci, situace se pravděpodobně moc nezmění. Obdobně nedostatečná je i regulace distribuce kvazifondů a informování jejich investorů.

AKAT ČR již před rokem navrhla několik úprav, které, jak doufám, budou v příštím období legislativou reflektovány tak, aby investorům zajistily relevantní informace. Především aby bylo zjevné, že nejednají s entitou, která podléhá regulaci a dohledu ČNB, a aby byly investorům poskytnuty alespoň základní informace o jejich fungování. To ale záleží také na tom, zda k takovému kroku přistoupí jak Ministerstvo financí České republiky, tak i ČNB z pohledu vynucování nastavených pravidel,” dodává Jana Brodani.

Jeden komentář: “K HOREČCE PRAŠIVÝCH DLUHOPISŮ SE PŘIDÁVAJÍ KVAZIFONDY”

  1. Leny napsal:

    Letadla přistanou a prašivé dluhopisy se stanou okrasným artefaktem. Kdo by se jinak postaral o vzdělání investorů … …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.