Čtvrtek 24. června. Svátek má Jan.

Hospodářský růst vykáží v tomto roce všechny země střední a východní Evropy

Region SVE-EU zopakuje růst z roku 2015, kdy HDP rostl nejrychleji od globální finanční krize

  • Růst posiluje v Turecku, Srbsku a Chorvatsku. Recese v Rusku a na Ukrajině se zmírňuje

Rok 2016 v regionu střední a východní Evropy (SVE) i přes nedávné otřesy na světových finančních trzích začal velmi dobře. Ekonomické aktivity nabírají na tempu a finanční trhy jsou odolné.  Vzhledem k předpokladu stabilního růstu v eurozóně otevírá Evropská centrální banka (ECB) další kolo programu kvantitativního uvolňování a Federální rezervní fond (Fed) zaujal umírněný postoj. Růst by v tomto roce měly vykazovat všechny země regionu SVE. V roce 2017 by měl pokračovat v podobném tempu. Podle aktuálního čísla čtvrtletníku „CEE Quarterly“, který vydává analytické oddělení UniCredit Economics & FX/FI Research, bude růst výroby táhnout zejména pokračující oživení domácí poptávky. Tempo a udržitelnost růstu však budou v každé zemi jiné. Region SVE-EU[1] rostl v loňském roce dle reálného HDP nejrychlejším tempem od období světové finanční krize a zdá se, že tento růst zopakuje i v roce 2016.

Finanční trhy zaznamenaly na začátku roku velké otřesy vyvolané obavami týkajícími se Číny, výhledy pro globální růst a zdraví evropského bankovního sektoru. Globální výprodej měl značný dopad na rozvíjející se trhy, a to i přesto, že nebyl podložený konkrétními důkazy o hrozící recesi. Přestože se trhy nedávno uklidnily po tom, co se prokázala přetrvávající síla hospodářství Evropy, USA i Číny, a po obnovení programu kvantitativního uvolňování ze strany ECB, globální výhled se pro rozvíjející se trhy stal více nejistým. S ohledem na tyto skutečnosti vyčníval region SVE-EU jako ostrov stability s omezenými poklesy a rychlým ekonomickým oživením. Růst posiloval v Turecku, Chorvatsku i Srbsku. Poslední dvě země zaznamenaly utlumení růstu z důvodu nedostatečného politického prostoru v oblastech vysokých fiskálních deficitů a zadlužení. Růst v Turecku poháněl fiskální a měnový růst. Recese v Rusku a na Ukrajině se zmírnila.

„Na rozdíl od dalších částí regionu nedoprovázel růst domácí poptávky v regionu SVE-EU vznik makroekonomické nerovnováhy. Tato skutečnost umožnila lokálně uplatňovat politiky na podporu růstu bez ohrožení finanční stability. Silný růst domácí poptávky poskytl významnou cyklickou podporu ve prospěch příjmů, zatímco nárůst objemu Evropských fondů v rámci EU umožnil vládám navýšit veřejné investice bez ohrožení plánovaných deficitů,“ uvedl Lubomír Mitov, hlavní ekonom skupiny UniCredit pro region střední a východní Evropy. „Silné externí pozice umožnily regionu SVE-EU plně těžit z mimořádně nízkých globálních úrokových sazeb a rozsáhlé likvidity. Přitom si zároveň země regionu udržely pružné měnové politiky s úrokovými sazbami na rekordních minimech a se stabilními měnami.“

Změna HDP %

Prognóza pro rok 2016

Prognóza pro rok 2017

Členské země EU

Bulharsko

3,4

3,6

Chorvatsko

1,5

1,6

Polsko

3,7

3,8

Rumunsko

4,3

3,8

Slovensko

3,2

3,2

Slovinsko

1,9

2,4

Česká republika

2,2

3,0

Maďarsko

2,7

2,6

Kandidátské země EU a ostatní země

Bosna a Hercegovina

3,0

3,4

Rusko

–2,5

1,2

Srbsko

2,2

1,8

Turecko

3,3

3,4

Ukrajina

2,0

2,5

Zdroj: UniCredit Economics & FX/FI Research, CEE Quarterly 2Q16

Krátkodobý výhled je i nadále příznivý, rozsah politik na podporu růstu se změní

Analytici skupiny UniCredit jsou při krátkodobém výhledu nadále optimističtí. Navzdory zvýšené volatilitě na trhu ze začátku roku nezměnili svou výše uvedenou předpověď růstu eurozóny na úrovni 1,7 procenta v roce 2016. Poslední hodnoty indexu nákupních manažerů (PMI) a údaje s vysokou periodicitou, jako vývoz, objednávky či průmyslová výroba, potvrdily, že ekonomická aktivita v eurozóně pokračuje silným tempem. Vzhledem k tomu lze očekávat zlepšení růstu v celém regionu SVE. Rok 2016 by měl být o něco lepší než rok 2017. Rozsah politik na podporu růstu bude i letos širší, v některých zemích se přitom v následujícím roce vytvoří tlaky, jež si mohou vyžádat rozpočtové úpravy a zpřísnění měnové politiky.

Celkový růst by měl být i nadále nejsilnější a vyváženější v regionu SVE-EU, ovšem i v Chorvatsku a Srbsku pravděpodobně zrychlí své tempo. Oživení růstu později v tomto roce očekáváme i v Turecku, kde v té doběodezní politické napětí a v ekonomice se odrazí vliv 30% zvýšení minimální mzdy přijatého začátkem letošního. Rusko i Ukrajina se dostanou z recese, oživení však bude nerovnoměrné a pomalé, brzděné absencí strukturálních reforem nezbytných pro podporu potenciálního růstu. Oživení v cenách ropy podpoří rubl a ruské dluhopisy a fiskální politika se stane hlavní výzvou. Ukrajina bude mezitím bojovat se zadlužením a udržitelností, dokud se tento politický model ovládaný oligarchy nerozpadne.

„Očekávané oživení v oblasti bankovních úvěrů poskytne také významnou podporu soukromé spotřebě, která bude těžit ze zlepšujícího se trhu práce a silnějšího růstu mezd. Předpokládáme, že bankovní úvěrování bude ve financování ekonomiky hrát větší roli s ohledem na silnou kapitálovou pozici, rozsáhlou likviditu, velmi nízké úrokové sazby a signály, že snižování pákového efektu, které začalo s globální finanční krizí,  už z větší části skončilo,“ uvedl Lubomir Mitov.

Inflace v regionu SVE-EU bude mít trvale vzestupný trend

Očekává se, že úroveň růstu bude i v následujícím roce podobná. Možná ale bude o něco nižší z důvodu oslabení vývozu, protože poptávka v eurozóně klesá a silnější euro oslabuje konkurenceschopnost vůči třetím zemím. Na druhou stranu by se opět mělo zvýšit čerpání eurofondů, čímž by se vyrovnala větší část zátěže z čistého vývozu. Jedním důležitým rozdílem bude v roce 2017 omezenější prostor pro hospodářské politiky jednotlivých zemí, neboť vyšší globální úrokové sazby vyvolají v rámci regionu SVE-EU zpřísnění měnových politik a několik zemí bude muset přistoupit k fiskálním úpravám, aby se vyhnuly porušení 3% limitu pro deficit HDP.

I přes masivní domácí poptávku budou cenové tlaky v tomto roce nízké, především díky nižším cenám ropy a potravin a dezinflace importované z eurozóny. Dosažení inflexního bodu spotřebitelských cen se předpokládá v 2. čtvrtletí 2016, zatímco inflace následně zaujme trvale vzestupný trend. Tato skutečnost nebude odrážet jen odeznění příznivých bazických vlivů, ale i rostoucí čistou inflaci, protože produkce ve většině zemí regionu SVE-EU překračuje svůj potenciál. Pracovníci výzkumu skupiny UniCredit přesto neočekávají, že by inflace dosáhla cíle centrálních bank před koncem příštího roku, kdy bude relevantní opětovné zvyšování úrokových sazeb. Centrální banky zatím s největší pravděpodobností neuskuteční žádné kroky. Mírně pokračující uvolňování by mohlo být reálné pouze v Polsku.



[1] Tato skupina zahrnuje některé země, které se v letech 2004 a 2007 přičlenily k EU, tedy Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Chorvatsko je řešeno samostatně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.