Ve vztahu k podnikání a daním nastává při úmrtí podnikatele situace, která pozůstalým přináší celou řadu starostí a problémů. „Smrtí člověk ztrácí právní osobnost, tedy schopnost mít a nabývat práva a povinnosti, mimo jiné tedy i schopnost vlastnit majetek nebo se zadlužit. Ale úprava v oblasti daní se ubírá jinou cestou než právo soukromé,“ upozorňuje daňová specialistka Jana Janoušková ze společnosti KODAP. Dle občanského zákoníku okamžikem smrti člověk ztratil schopnost nabývat práva a povinnosti. V daňovém právu mu však tato schopnost zůstává zachována, a to až do konce řízení o pozůstalosti. Daňové právo tak prodlužuje „daňový život“ zůstavitele (ten, po kom se dědí) daleko za okamžik jeho skutečné fyzické smrti.
Přiznání za zesnulého
Pozůstalost po smrti zůstavitele náleží zemřelému až do doby, než jeho dědic nebo dědicové nabudou díky rozhodnutí soudu vlastnického práva k dědictví. To bohužel v poměrech českého soudnictví může trvat. „Pro účely správy se na právní skutečnosti hledí jako by zůstavitel žil až do dne předcházejícího dni skončení dědictví. Po dobu řízení o dědictví se o majetek včetně vyplývajících a souvisejících daňových povinností stará osoba spravující pozůstalost,“ upozorňuje Janoušková. S tím je spojena i povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přestože je daná osoba již po smrti. Pokud je daňové přiznání podáno pozdě nebo vůbec, hrozí poplatníkovi stejná pokuta jako by byl naživu. Ta činí 0,05 procenta z vyměřené daně za každý den prodlení, a to do výše 5 procent z daně či do 300 000 korun. Při zpoždění s platbou daně navíc nabíhá úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, což nyní činí 14,05 procent ročně. Na „posmrtné“ daňové přiznání tedy není radno zapomínat. Stejně tak zesnulému poplatníkovi může hrozit 20% penále za špatně spočítanou daň.
Rozdíl v právních účincích smrti
„Daňové přiznání za zesnulého je nutné podat do tří měsíců od úmrtí a lhůtu nelze prodloužit. Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části jako jsou dary, hypoteční úroky či penzijní a životní pojištění, a také ztrátu. Je možné uplatnit i slevy na dani – na poplatníka, na invaliditu a podobně, i daňové zvýhodnění na děti,“ radí daňová specialistka. Další daňové přiznání se obvykle podává v průběhu řízení o dědictví, a to v obvyklý termín, tj. 1. dubna, či 1. července, pokud přiznání zpracovává daňový poradce, a uplatnit lze jen případnou ztrátu z předchozích období. A po ukončení řízení o dědictví platí povinnost podat další přiznání k dani do 30 dnů od jeho skončení. Uplatnit lze opět jen daňovou ztrátu a nesmí se zapomenout upravit základ daně o případné dluhy a pohledávky. „Přiznání se podává za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Problémy mohou nastat proto, že se daňové právo rozešlo s právem soukromým v určení okamžiku, k němuž nastávají právní účinky smrti,“ dodává Jana Janoušková z daňové společnosti KODAP.
REKLAMA
Problém při úmrtí jednatele
Komplikace mohou nastat také v případě, že je zesnulý podílníkem či jednatelem v obchodní společnosti. Pokud se jedná o společníka vlastnícího obchodní podíl ve firmě s.r.o., je řešení situace odvislé od společenské smlouvy. „Není-li upraveno jinak, pak se obchodní podíl stává předmětem dědického řízení. Ve společenské smlouvě však může být dědění podílu omezeno. Uvolněný podíl pak v takovém případě přejde na společnost a dědicové budou mít nárok na vyplacení vypořádacího podílu,“ vysvětluje Janoušková. Pokud je zesnulá osoba jednatelem firmy, musí valná hromada jmenovat nového jednatele. Ze zákona není třeba notářský zápis. Ten je nutný jenom v případě, když tak stanoví společenská smlouva dané společnosti, nebo při změně v počtu jednatelů firmy. „Komplikovaná situace však nastává, má-li s.r.o. pouze jednoho jednatele. Tuto situaci lze řešit například opatrovníkem jmenovaným soudem,“ radí specialistka. Pro s.r.o. je tak fungování s jediným jednatelem velmi rizikový model, který může v případě jeho úmrtí firmě značně zkomplikovat situaci.
