Jak se tentokrát dařilo na periferii? O Řecku toho nelze moc říci, protože poslední řecká nezaměstnanost je známa teprve za červen, kdy dosahovala 25,2 %. Řecko je jedinou zemí EMU, která dokáže spočítat své nezaměstnané až s dvouměsíčním prodlením. Zpátky k periferiím: Španělsko, Itálie – mírné zlepšení v posledním měsíci, Irsko – stagnace, Portugalsko – zhoršení.
Ve srovnání s loňským rokem ve většině zemí EU nezaměstnanost klesá. Horší je pouze ve Finsku trpícím recesí, Francii – hledající stále směr pro svoji ekonomiku, v Belgii a v Rakousku. Nejrychleji se naopak situace zlepšuje na Slovensku a ve Španělsku.
Situace na trhu práce se celkově zlepšuje i z pohledu nezaměstnanosti nejmladší generace. Výraznou výjimkou je pouze Finsko, Belgie, Malta a Rakousko. Nezaměstnanosti mladých do 25 let je však stále více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou nezaměstnaností a bez práce je zde přes 20 % těchto osob.
ČR si z pohledu nezaměstnanosti udržela druhou příčku právě hned za Německem. Naše míra nezaměstnanosti podle metodiky Eurostatu poklesla na 5 % a zůstává tak výrazně nižší, než činí průměr EU a je méně než poloviční ve srovnání třeba se Slovenskem.
I když se zdá, že se pozitivní trend zlepšování situace na evropském trhu práce prozatím zastavil, dá se předpokládat, že díky hospodářskému růstu opět začne nezaměstnanost alespoň pozvolna klesat. Vrátit se však k úrovním před startem americké hypoteční krize se však zdá minimálně v nejbližších třech letech jako nedosažitelný cíl. Proto nezaměstnanost – ať už celková nebo té nejmladší generace – zůstane vážným problémem ve velké části EU a zvláště pak eurozóny.
REKLAMA
Petr Dufek
Investiční výzkum
Československá obchodní banka, a. s.
