29. 01. 2020
Subjekty:
Češi postrádají základní přehled o výdajích své domácnosti. Konkrétní finanční cíle si stanovuje jen čtvrtina
Finanční obezřetnost Čechů se podle odborníků nelepší. Pouze třetina lidí (37 %) ví, kolik a za co konkrétně jejich domácnost každý měsíc zaplatí. Přehled o výdajích rodiny naopak zcela postrádá každý šestý Čech. Méně odpovědný postoj k penězům se promítá i do finančního plánování. Pouze čtvrtina Čechů se dopředu zamýšlí nad svými finančními kroky a cíli. Třetina lidí naopak řeší příjem a výdaj peněz nahodile tak, jak přijdou. To vzešlo z nejnovějšího průzkumu agentury IPSOS pro Fincentrum & Swiss Life Select, který mapuje finanční jednání české populace.
Pravidelné náklady domácnosti mají pod palcem ženy
Kompletní přehled o tom, kolik domácnost utratí za bydlení, jídlo, dopravu a další nezbytnosti včetně zábavy, má něco přes třetinu lidí. Výdaje si hlídá především generace ve věku 54 až 65 let (43 %). Naopak 17 % respondentů vůbec netuší, kam všechny peníze z domácnosti pravidelně mizí.
„Logicky největší přehled mají Češi o tom, kolik jejich domácnost vydá každý měsíc na bydlení (54 %). Výsledky našeho průzkumu nasvědčují tomu, že tento typ plateb má na starosti jeden z páru bez většího vědomí toho druhého. V cenách za nájem, splátku úvěru či energie se pak orientují především ženy,“ upřesňuje Karel Šulc, místopředseda představenstva Fincentrum & Swiss Life Select a. s. Přes 40 % respondentů má dále představu, kolik utratí za dopravu (například benzín, jízdenky, taxi). Obdobně velké množství Čechů (38 %) pak ví, kolik jejich domácnost měsíčně projí a propije.
Raději šetříme na konkrétní věc než na budoucnost
REKLAMA
Zodpovědný přístup k penězům zaujímá čtvrtina Čechů, která má pro svoji domácnost vytvořený finanční plán s jasně formulovanými cíli. „Takový plán si dle průzkumu zhotovují lidé nejčastěji sami. Roste ale i procento těch, kteří využívají zpracování profesionálem. Na základě jejich příjmů, výdajů a jiných závazků sestavíme kroky, jak dosáhnout stanovených cílů v konkrétním časovém horizontu. U mladé generace pak zdůrazňujeme, že je třeba myslet na důchod už nyní. Doporučujeme jim zařadit odkládání peněz na penzi a jejich zhodnocení mezi hlavní dlouhodobé finanční cíle,“ radí Šulc.
Skoro 40 % Čechů spoří vždy jen na nějakou konkrétní věc, jinak své finanční cíle a kroky neřeší. Podle průzkumu se jedná o nejčastější model, jak Češi nakládají s penězi z nějakého dlouhodobějšího pohledu. Více než třetina Čechů (36 %) pak nemá s rodinnými financemi vůbec žádné plány, ani si neklade žádné finanční cíle, kterých by chtěla dosáhnout. Řeší věci tak, jak přijdou, a postrádají přehled o tom, kolik v daném období mohou utratit.
„Právě to, že si lidé nedělají přehled o svých výdajích a zároveň nakupují věci, na které nemají, je nejčastější příčina finančních problémů a předluženosti. Mnoho lidí nepřemýšlí nad financemi z dlouhodobějšího hlediska, ani si nedělá měsíční rozpočty a na konci měsíce jim chybí peníze. Důvodem je to, že zapomněli na rozpočet a nemysleli na rezervu,“ komentuje situaci David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni, která pomáhá lidem řešit finanční problémy.
O průzkumu:
Kvantitativní výzkum provedený společností IPSOS zkoumá finanční chování ekonomicky aktivních Čechů. Proběhl prostřednictvím online dotazování respondentů ve věku 18-65 let, byly rovnoměrně zastoupené věkové skupiny, region, pohlaví. Účastnilo se jej 540 respondentů. Sběr dat probíhal v říjnu a listopadu roku 2019.
