Cena zlata stále stoupá. Zásadní vliv na růst má Čína i státní dluh USA

Odhadnout vývoj ceny zlata není nic jednoduchého. Jisté ale je, že pokud roste poptávka, zvyšuje se i cena drahého kovu. Tu v posledních letech dramaticky ovlivňuje Čína. „Masivní čínské nákupy zlata v posledních dvou letech zásadně změnily trh se zlatem. Čínská lidová banka nakoupila v roce 2023 rekordních 735 tun zlata, aktuálně by mohla držet přes pět tisíc tun zlata. Kromě toho, když se koncem roku 2021 začal v Číně hroutit realitní sektor, upřela se pozornost soukromých investorů právě na žlutý kov. Čisté importy zlata soukromého sektoru v Číně dosáhly v roce 2023 celkových 1 411 tun a jen v lednu letošního roku vysokých 228 tun,“ poukázal Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Hlavním důvodem růstu cen zlata je silná poptávka ze strany centrálních bank. Mezi největší nákupčí nejdražšího kovu patří Rusko, Indie nebo Turecko, přední příčku zaujímá Čína. „Zlato je uchovatelem hodnoty v době ekonomické a politické nejistoty. Toho jsou si centrální banky samozřejmě vědomy a neustále zvyšují své zásoby zlata, zejména s ohledem na zmrazení ruských devizových rezerv. Právě čínská centrální banka pokračuje v intenzivních nákupech žlutého kovu i v letošním roce. V posledním březnovém týdnu byl opakovaně při dopoledním čase londýnského fixingu viditelný, jinak v tento čas nezvyklý, růst ceny zlata o procento během jedné hodiny. Je zřejmé, že velcí kupující příliš neřeší historicky nejvyšší cenu,“ uvedl Roman Pilíšek.

Nejistota ohledně vývoje inflace a zahraniční politiky stoupá, což žene nahoru i cenu zlata. „Hodnota zlata s malými výkyvy stoupá od konce roku 2019, kdy začala pandemie koronaviru. Následně cenu zlata vymrštil vzhůru konflikt na Ukrajině a následná vysoká inflace. Nyní tu máme události v Izraeli, na které zlato reaguje opět růstem. Na podzim proběhnou prezidentské volby v USA, které mohou otřást zahraniční politikou a opět cenu zlata výrazně zvýšit. Navíc nezadržitelně roste americký státní dluh, což naznačuje, že boj s rostoucí inflací není zdaleka u konce,“ vyjmenoval ekonom.

Podle Romana Pilíška se cena zlata vyvíjí v osmiletých cyklech. Na jeho konci by mohla přesáhnout 70 tisíc korun. „Vycházíme z dlouhodobých údajů již od roku 1973, kdy začal první osmiletý cyklus. Aktuálně jsme zhruba ve druhém roce již sedmého cyklu, kdy minimálně během první poloviny cyklu, až na malé výkyvy, cena zlata roste. Jen za posledních 14 měsíců vyrostla burzovní cena unce zlata z 40 000 na cenu přes 53 000 korun. Česká koruna tak ztratila 33 procent své hodnoty. Podle mého názoru bude unce zlata v letech 2027 až 2028 kulminovat minimálně na ceně 70-75 000 korun, což je dalších +40 procent. Z dlouhodobého hlediska je tedy aktuální cena zlata a její raketový růst teprve na svém začátku,“ uzavřel Roman Pilíšek.