Zatímco saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami naplnilo předpoklad výrazného přebytku, tak naopak důchodové saldo vykázalo horší výsledky, než se čekalo. Důvodem je výraznější odliv dividend; slabší, než se čekalo, byl ale tentokrát také příliv prostředků z evropských fondů.
Nicméně, při hodnocení vývoje na běžném účtu platební bilance asi nemá smysl příliš se zaměřovat na jediný měsíc a to již proto, že zejména odliv dividend prochází v jednotlivých měsících výraznými výkyvy.
Tou podstatnou zprávou je, že běžný účet vykázal přebytek ve všech měsících počínaje loňským říjnem a od počátku letošního roku činí kumulativní přebytek téměř 110 miliard korun.
Kumulativní přebytek běžného účtu za uplynulých 12 měsíců pak činí 44 miliardy korun: pro srovnání, přebytek za celý rok 2015 činil mírně přes 41 miliard korun.
Tahounem přebytku běžného účtu je tradičně zahraniční obchod: v prvé řadě se zbožím, avšak nemalý přebytek je kumulován také u obchodu se službami.
REKLAMA
Běžný účet platební bilance za celý loňský rok vykázal přebytek mírně přes 41 miliard korun (0,9 % HDP) a za celý rok 2016 by mohl být přebytek ještě vyšší. ČNB ve své květnové prognóze očekává přebytek běžného účtu na úrovni 2% HDP (90 miliard korun). Celoroční přebytek v oblasti 90 miliard korun je dosažitelný a to i navzdory tomu, že výsledek za duben je slabší, než se čekalo.
Jistě stojí za připomenutí, že běžný účet platební bilance sám o sobě hovoří pro posílení české koruny. Posílení koruny ale stojí v cestě ČNB: ta střeží hladinu 27 za euro a nedovolí koruně jít pod tuto úroveň. Předpokládám, že ČNB dovolí koruně posilovat až někdy v průběhu první poloviny roku 2018 s tím, že výraznější posílení kurzu bude i poté nežádoucí a česká centrální banka bude připravena na devizovém trhu zasáhnout vůči výraznějšímu posílení české měny i po zrušení svého kurzového závazku.
Vývoj běžného účtu platební bilance je příznivý napříč středoevropským regionem, tedy nejen v České republice, ale také v Maďarsku a Polsku, zaměříme-li se na větší regionální ekonomiky stojící mimo eurozónu.Maďarsko vykazuje výrazný přebytek běžného účtu, Polsku pak jen relativně mírný schodek, respektive v letošním prvním čtvrtletí byl i polský běžný účet v mírném přebytku. Vnější rovnováha středoevropských ekonomik je tedy zdravá a regionální finanční trhy a měny mohou lépe překonat období, jež jsou na úrovni globálních finančních trhů poznamenány nejistotami. Jedním takovým obdobím procházíme právě nyní: nejistota je spojena s blížící se hlasování o setrvání Velké Británie v Evropské unie („Brexit“; hlasování se koná 23. června) a regionální měny zatím čelí vlně globálních nejistot poměrně zdatně.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
