Na první pohled se zdá být finanční krize opět jednou zažehnána. Nicméně opak může být pravdou. Řečtí politici jsou stále odpovědní svým voličům, kteří požadují zmírnění úsporných opatření. Na druhé straně mezinárodní věřitelé nejsou ochotni tolerovat žádný další skluz ve splácení. O odpuštění části dluhu není ani řeč. Stabilita politické scény je po neúspěšných jednáních nového ministra financí velmi křehká. Další předčasné parlamentní volby by mohly ještě více ohrozit spolupráci Atén a eurozóny.
Syrize se nepovedlo sjednat částečné odpuštění dluhu, jak slibovala v předvolební kampani. Současná výše dluhu je 366 miliard eur, což představuje 170 procent HDP. Podle aktuálních podmínek by se mělo snížit zadlužení země do roku 2022 na hodnotu 110 procent HDP. Řecko by mělo dosáhnout snížení dluhu díky každoročnímu povinnému primárnímu přebytku státního rozpočtu ve výši 4 procent HDP. Takového výsledku se za posledních 15 let podařilo dosáhnout jenom Norsku, a to díky příjmům z ropy. Schopnost splácení dluhů, je proto velmi diskutabilní. Podle všeho si to uvědomují i evropští partneři, avšak ti nechtějí od pravidel upustit. Možná jenom proto, aby zemi donutili k fiskální disciplíně spolu s ostatními jihoevropskými členy měnové unie.
Michala Moravcová, analytik finančních trhů, Bossa CZ
