Za prvé, pomoc španělským bankám půjde v tuto chvíli přes španělský stát a nafoukne jeho veřejný dluh. I když příští rok může být pomoc přepsána na nový fond ESM, z něhož půjde přímo bankám, Němci dál chtějí, aby finální záruky nesl Madrid. Smrtící smyčka spojující problémy bank s národní kasou by tak zůstala zachována.
Za druhé, španělská ekonomika (podobně jako řada jiných periferií) přiznává horší výhled pro tento a příští rok. Namísto očekávaného růstu by ekonomika letos měla propadnout o půl procenta a k růstu se vrátit až v roce 2014. Nezaměstnanost by podle nových očekávání měla setrvat nadále v okolí hrozivých 24%.
Za třetí, problémy španělských regionů začínají eskalovat. V pátek Valencie požádala o půjčku ze speciálního fondu na podporu regionů, protože prakticky ztratila přístup k tržnímu financování. To může být i osud dalších regionů jako Katalánsko, které velikostí ekonomiky skoro předčí Portugalsko. Celkově to bude znamenat vyšší tlak na emise dluhopisů centrální vlády z Madridu.
A za čtvrté, samy o sobě výnosy nad 7% jsou pro investory důvodem k sebe-naplňující se panice. Španělsko se proto logicky čím dál hlasitěji obrací s prosbami na ECB, která jediná má dostatek prostředků k rychlým intervencím na národních dluhopisových trzích. ECB ale v posledních týdnech zůstává velice tvrdým hráčem. Program na skupování periferního dluhu (SMP) zůstává zamrzlý a president Draghi zatím odmítá další mimořádné operace s poukazem na to, že ECB nemá v popisu práce řešení finančních problémů národních států. Tvrdá linie se ukázala na konci týdne také v přístupu vůči Řecku. Až do vyjasnění nového plánu s Trojkou (nejdříve v září), budou mít řecké banky zmražený přístup k levným penězům z ECB (ECB nebude akceptovat jako kolaterál řecká aktiva). To může znovu nastartovat odliv depozit z řeckých bank a přelít novou vlnu napětí do Španělska a Itálie. Čeká nás tedy ještě horké léto. Uvidíme, kolikrát se letos bude z dovolená vracet kancléřka Merkelová.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
REKLAMA
