Fígl tkví v měnovém kurzu, který Světová banka použila. Místo tržního měnového kurzu ve své studii aplikovala měnový kurz vypočten na základě parity kupní síly (PPP), což způsobilo, že Čína i Indie si ve srovnávací tabulce výrazně polepšily. Indie se tak posunula z 10. (při použití tržního měnového kurzu USD/INR) na 3. místo (kurz podle PPP) v řebříčku nejvyššího ročního vyprodukovaného HDP ve světě. Čína v obou měřítkách sice zůstává na 2. místě za USA, nicméně data vycházejí z roku 2011, kdy po propočtu podle kurzu PPP Čínská lidová republika vyprodukovala až 87 procent HDP USA. Když uvážíme, že v letech 2012 – 2014 čínské HDP posílilo o dalších 24 procent a americké „jenom“ o 8 procent, tak je podle organizace velmi pravděpodobné, že Čína letos „alespoň“ v tomto jednom měřítku HDP předstihne USA. Nicméně po propočtu HDP tržním měnovým kurzem je HDP USA stále dvakrát větší (16 biliónů USD) než to čínské (7,5 biliónu dolarů).
Měnový kurz vyjádřený na základě parity kupní síly se ustanovuje podle poměru cenových hladin ve sledovaných ekonomikách. Vychází ze zákona jedné ceny, který uvádí, že stojí-li pivo v České republice například 20 Kč a v Německu 1 euro, tak měnový kurz EUR/CZK by měl být 20. Aplikace PPP umožňuje při srovnávání velikosti ekonomik (podle dosažené výše HDP) lépe podchytit i životní náklady ve sledovaných zemích, a tedy zrcadlit blahobyt států. Měnový kurz vyjádřen na základě parity kupní síly má tendenci nadhodnocovat kurz rozvíjejících se zemí ve srovnání s tržním kurzem. Například konkrétně u Číny, kde je tržní kurz USD/CNY na úrovni 6,25 byla hodnota kurzu ve studii vypočtena na 3,5 USD/CNY. Pro zajímavost u České republiky se uvažovala hodnota tržního kurzu USD/CZK na úrovni 17,7, přičemž hodnota kurzu USD/CZK podle parity kupní síly dosáhla ve studii 13,5. Z důvodu nadhodnocení kurzu pak vyjdou data HDP pro přepočtu do USD u rozvíjejících se zemí mnohem vyšší a v řebříčku posunou tyto státy na přední příčky. Rozvíjející se ekonomiky pak využívají těchto umístnění při lobování o získání více křesel v mezinárodních institucích, například v Mezinárodním měnovém fondu (MMF).
Nicméně při srovnávaní ekonomik je zapotřebí vzít v úvahu i množství obyvatel jednotlivých států, kteří se na HDP podílejí. Přidáme-li i tento ukazatel, Čína se rázem propadne z prvního až na 99. místo. USA jsou v tomto měřítku na 12. a Indie na 127. místě. Řebříček vede Lucembursko.
Michala Moravcová
Analytik finančních trhů společnosti Bossa
