10. 11. 2026
Žádné inflační překvapení
Dnes zveřejněná finální data o inflaci pouze potvrdila předběžný odhad, a nepřinesla tak žádné výraznější překvapení. Inflace sice poklesla na 2,4 %, avšak hlavní roli sehrál vyšší srovnávací základ z loňského roku, nikoliv zásadní změna proinflačních či protiinflačních trendů.
Nadále platí, že inflaci uměle snižuje přesun poplatku za OZE do státního rozpočtu a dočasně levnější potraviny. V rámci potravin jsou přitom patrné dva protichůdné trendy: zdražování zeleniny na jedné straně a výrazné zlevňování mléka a vepřového masa na straně druhé.
Z podrobných dat zároveň vyplývá, že na inflační straně nyní stojí především pohonné hmoty, které jsou odpovědné téměř za polovinu celkové inflace. Vedle benzínu a nafty růst cen podporuje také nájemné, ať už tržní, nebo imputované odrážející vývoj cen bydlení.
Současně je třeba upozornit, že v inflaci stále ještě není vidět růst cen energií pro domácnosti. Dražší elektřina ani plyn se zatím do spotřebitelských cen výrazně nepromítají. Jejich efekt se kvůli rozšířeným fixacím projeví až na začátku příštího roku. Právě energie přitom budou představovat hlavní inflační riziko nadcházejících měsíců.
Růst cen služeb pokračuje svižným tempem. Zdražuje nájemné, ubytovací a stravovací služby, dovolené, doprava i služby řemeslníků. Důvodem nejsou pouze vyšší náklady, ale také ochota části spotřebitelů za tyto služby více platit.
REKLAMA
Co čekat dál? Na přelomu roku vyprchá efekt přesunu poplatku za OZE a výrazněji se začnou prosazovat ceny energií. Jen těžko si lze představit, že energetické společnosti budou dlouhodobě ignorovat vyšší tržní ceny elektřiny a zemního plynu bez úpravy svých ceníků. Nepříznivá situace na energetických trzích totiž trvá už od února.
Inflace se proto může již počátkem příštího roku dostat nad tři procenta. Čtyřprocentní hranici by však podle současných předpokladů překročit neměla. Obezřetnost ČNB proto zůstává na místě.
Autor: Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
